Aktivity Číny ve střední Asii ve světle ruských zájmů

Čína je bezprostředním sousedem a hlavním hospodářským partnerem postsovětských zemí střední Asie. Jejich historické vazby sahají až do středověku. Současná hranice mezi Čínou a středoasijskými zeměmi vznikla v době ruského impéria a byla dotvořena v letech 1980-2000. Po rozpadu SSSR si Rusko zachovalo ve Střední Asii kulturní a ekonomickou dominanci, ale díky své ekonomické síle a geografické blízkosti se k němu jako hráč v regionu připojila Čína.

S posilováním pozice Číny a oslabováním pozice Ruska byly jejich překrývající se zájmy v bývalých sovětských republikách stále více vnímány jako zdroj budoucího soupeření. A přestože ruští představitelé opakovaně ujišťovali, že zájmy obou mocností v Eurasii se spíše sbližují než střetávají (Putin, 2023), je i nadále užitečné sledovat aktivity Číny v regionu. Eskalace ukrajinské krize v roce 2022 navíc pravděpodobně odradí bývalé sovětské republiky od dalšího sbližování s Ruskem, a umožní tak Číně rozšířit svůj vliv v regionu. V současné době je tento vliv nejsilnější ve Střední Asii, kde může být příkladem čínské aktivity obecně.

Optikou ruských zájmů analyzuje tento článek čínské aktivity ve Střední Asii: jejich kontext, obecné trendy a dynamiku v oblasti obchodu, investic, vzdělávání a vojenské spolupráce. Článek využívá širokou škálu statistických údajů a údajů o veřejném mínění. Zvláštní pozornost je věnována formátu Čína-Střední Asie, který byl zahájen v roce 2023 a který je zde označován jako Si-anský proces a který poskytuje materiál osvětlující postoj Číny k tomuto regionu.

Miluji Evropany, ale toto se musí změnit. J. D. Vance poslal zásadní vzkaz

„Pro Evropu není dobré být stálým bezpečnostním vazalem Spojených států.“ Takto se vyjádřil JD Vance v pondělním [14. dubna] telefonickém rozhovoru pro UnHerd, který byl jeho prvním velkým rozhovorem pro evropský zdroj od nástupu do funkce viceprezidenta. V pozadí stojí týden zmatků na finančních trzích, které vyvolala cla prezidenta Trumpa v „Den osvobození“.

Vanceova odpověď: ano, pokud budou evropští lídři připraveni zaujmout nezávislejší roli na mezinárodní scéně a budou více reagovat na své vlastní voliče, zejména pokud jde o otázku přistěhovalectví.

Trumpova absurdní obchodní politika přivede Američany do bídy a poškodí svět

Trump viní zbytek světa z amerického deficitu, ale to je absurdní. Je to Amerika, která utrácí více, než vydělává.

Příčinou rozpočtového deficitu nejsou platy státních zaměstnanců, kteří jsou bez rozmyslu propouštěni, ani vládní výdaje na výzkum a vývoj, na nichž závisí naše budoucí prosperita, ale spíše kombinace snižování daní bohatým a bezohledných výdajů na neustálé americké války …

Trumpova cla a Rusko

Šéf Bílého domu vyhlásil obchodní válku téměř celému světu. Evropa je vyděšená, Ukrajinci jsou překvapení. Jak se ale ukázalo, cla Donalda Trumpa nepoškodí všechny. Doktor politických věd, politický pozorovatel Cargradu Andrej Pinčuk vysvětlil, v čem spočívá přínos pro Rusko.

Republikán lehkým pohybem ruky zavedl obchodní cla pro 185 zemí světa. Politik označuje současný stav za nespravedlivý, protože Spojené státy „byly drancovány, zneužívány a okrádány národy blízkými i vzdálenými, přáteli i nepřáteli“.
~~~~~~~~~~~~

Čína a USA: globální obchodní válka

Konfrontace mezi USA a Čínou je na globální scéně na předním místě a po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu se celní bitva mezi Pekingem a Washingtonem rozhořela s novou silou.
Příčinami a důsledky konfrontace mezi oběma zeměmi se zabývaly dva články: „Turning Trump’s Tariffs Into China’s Opportunity / Obrácení Trumpových cel ve prospěch Číny“ od Kei Jinga a „Protecting U.S. Allies and Partners from Chinese Economic Coercion / Jak chránit americké spojence a partnery před čínským ekonomickým nátlakem“, pod nímž jsou podepsáni tři autoři – Elliott Abrams, Ezra Hess a Joshua Kurlantzick.
Oba články, navzdory rozdílům v tónu a podání, ilustrují stejný trend – měnící se rovnováhu sil na světové scéně.

Americký článek, stejně jako politika USA v současném kontextu, je vnímán jako připomínka: „Nejsme připraveni vzdát se vůdčího postavení“. Kej Ťing naproti tomu dává jasně najevo: „Děkujeme za výzvu, ale porazíme vás na vaší vlastní palubě“.

Jaký dopad mohou mít nejnovější energetické sankce USA na vztahy Rusko-Indie?

Trumpova preference sankcí a jeho nejnovější hrozba zdvojnásobení těch sekundárních by mohly pečlivě vyvážené spojenectví Indie s USA a Ruskem vykolejit tím, že by ji donutilo si mezi nimi vybrat.

Média byla zaplavena zprávami spekulujícími, že by rusko-indické vztahy mohly v důsledku posledních energetických sankcí USA utrpět, protože se v poslední době orientovaly na rozsáhlý dovoz zlevněné ropy z Moskvy, který by mohl být nejnovějšími jednostrannými omezeními ohrožen. Nejmenovaný indický zdroj však médiím řekl, že „Rusko najde způsoby, jak se k nám dostat“.

Vyzbrojování amerického dolaru. Může to fungovat?

Trump prosazuje řadu plánů na posílení Ameriky – na úkor jiných zemí. Vzhledem k jeho mottu „my vyhrajeme, vy prohrajete“ by některé z jeho plánů přinesly opačný efekt, než si představuje.

… snaha zemí BRICS bránit se kolektivně proti hegemonii USA znamená skutečně zásadní rozšíření a názorový rozdíl v tom, co je žádoucím způsobem organizace ekonomik vůči finančnímu kapitalismu jako kořistnickému dravci.
Zejména pak ve formě, v jaké se ho snaží prosadit Trump, když uvaluje sankce na země, které se odklánějí od dolaru.

To by však v politice Spojených států neznamenalo velkou změnu. Domnívám se však, že za Trumpa může Hudsonův zákon dosáhnout svého vrcholu: „Každá akce Spojených států útočící na jiné země má tendenci se obrátit proti nim a nakonec stojí americkou politiku nejméně dvakrát tolik“.

USA vyzývají Tchaj-wan, aby přestal dodávat čipy podporující umělou inteligencí do Číny

Washington oficiálně požaduje, aby Taiwan Semiconductor Manufacturing Co (TSMC), jedna z největších světových společností vyrábějících polovodiče, přestala dodávat Číně čipy používané v oblasti umělé inteligence, informovala 10. listopadu agentura Reuters. Tlak Washingtonu na čínský polovodičový průmysl však zahrnuje i Tchaj-wan, jakmile se příští rok dostane k moci Donald Trump.

Přestože Washington a Peking vedou „čipovou válku“, neznamená to, že podpora USA dominantnímu postavení Tchaj-wanu v tomto odvětví je samozřejmostí.

V loňském roce Trump obvinil Tchaj-wan z toho, že bere USA jejich byznys, a zpochybnil, zda bude americká podpora Tchaj-wanu pokračovat, pokud se znovu stane prezidentem.

„Tchaj-wan by nám měl platit za obranu,“ řekl Trump a dodal: „Víte, nejsme nic jiného než pojišťovna. Tchaj-wan nám nic nedává. [Tchaj-wan] nám ale sebral asi 100 % našeho obchodu s čipy. To jsme neměli nikdy dopustit.“

Studená válka nikdy neskončila

V letech 1991-94 jsem se skutečně nepřetržitě, ale bez úspěchu zasazoval o rozsáhlou západní podporu ruské ekonomiky, která prochází krizí, a o podporu dalších 14 nově nezávislých států bývalého Sovětského svazu. Tyto výzvy jsem přednesl v nesčetných projevech, na setkáních, konferencích, v odborných článcích. V USA jsem byl osamělým hlasem, který po takové podpoře volal. Z ekonomických dějin – především ze zásadních spisů Johna Maynarda Keynese (zejména Economic Consequences of the Peace, 1919) – a z vlastních poradenských zkušeností z Latinské Ameriky a východní Evropy jsem se dozvěděl, že vnější finanční podpora Ruska by mohla být rozhodující pro naléhavě potřebné stabilizační úsilí Ruska.
~~~~~~~~~~~~
Při pohledu zpět na události kolem let 1991-93 a na události, které následovaly, je zřejmé, že USA byly odhodlány říci ne ruským aspiracím na mírovou a vzájemně respektovanou integraci Ruska a Západu. Konec sovětského období a začátek Jelcinova prezidentství byly příčinou nástupu neokonzervativců (neocons) k moci ve Spojených státech. Neokonzervativci nechtěli a nechtějí vzájemně se respektující vztahy s Ruskem. Usilovali a dodnes usilují o unipolární svět vedený hegemonistickými USA, v němž budou Rusko a ostatní národy podřízeny.

Proč velmoci bojují a proč spolupracují

Kniha „Ekonomická vzájemná závislost a válka“ přesvědčivě ukazuje, že dynamický realismus svou vysvětlující silou předčí všechny ostatní teorie mezinárodních vztahů. Copeland ukazuje, že „ve třiceti ze čtyřiceti případových období hrála ekonomická vzájemná závislost střední až silnou příčinnou roli“. Obchodní očekávání měla často význam v době, kdy jsme to nejméně čekali. Japonsko se usilovně snažilo uzavřít mír s USA až do roku 1941, kdy americké embargo dotlačilo jeho vůdce k zoufalému pokusu zajistit přežití národa dobytím a válkou.

Copeland nastiňuje, proč lze čínskou iniciativu Pásmo a cesta a budování vojenských sil interpretovat buď jako agresivní kroky, nebo jako předvídatelné jednání rostoucí mocnosti usilující o bezpečnost a zdroje. Zdůrazňuje, že je třeba, aby Spojené státy lépe porozuměly silám, které řídí chování Číny, a vytvořily „vyváženou politiku, která by signalizovala odhodlání a zároveň se vyhnula vytváření spirály nepřátelství“. Tvrdí, že totální ekonomická strategie zadržování a zasahování do čínské domácí politiky by mohly Čínu dotlačit k vojenskému konfliktu ve sporných oblastech, jako je Tchaj-wan a Jihočínské moře.

Kryptoměny v USA jako offshore bankovní centrum

Deník Wall Street Journal dnes (14. června 2024) otiskl objevný článek Paula D. Ryana „Crypto Could Stave off a U.S. Debt Crisis“ / „Crypto by mohlo odvrátit dluhovou krizi USA“.

Pan Ryan, libertariánský republikánský předseda Sněmovny reprezentantů v letech 2015-2019, který nyní působí v pravicovém American Enterprise Institute, píše, že: „Stablecoiny kryté dolary vytvářejí poptávku po americkém veřejném dluhu a způsob, jak držet krok s Čínou.“

Putin, Si a Ráj

Zatímco se nový a bývalý ministr obrany RF (Andrej Belousov, Sergej Šojgu) usazují v nových křeslech a šéf personálního oddělení téhož ministerstva obrany (Jurij Kuzěcov ) sedí ve vazbě a další ministerští úředníci-korupčníci podávají rezignaci, pomalu a jistě dochází se zpožděním minimálně 12 let k čistce na ministerstvu obrany RF. Připomínám, že prezident Si s čistkou v ministerstvu obrany a bezpečnostních složkách začal ihned po usazení do křesla moci v Pekingu v letech 2012 a 2013. Díky ní jsme ještě tady.

Yellenová prosí Čínu o zpomalení pro záchranu tváře USA

Rostoucí snaha Spojených států „zadržet“ vývoj v Číně se tento týden výrazně projevila, když Janet Yellenová přijela do Pekingu, kde se uskutečnilo její prosebnické turné. Jen několik dní před svým příjezdem vzbudila rozruch svým historicky památným výrokem, že Čína nyní pracuje s „nadkapacitou“ (!!).

Ptáte se, co je to nadkapacita? I pro mě je to nové slovo.

CIIE – Čínský mezinárodní veletrh dovozu

Během posledních let se veletrh CIIE úspěšně konal se silnou podporou mezinárodního společenství již pět krát. Jeho kvalita a účinnost se zlepšily a jeho mezinárodní vliv se rozšířil.  Byla zdůrazněna role veletrhu CIIE jako čtyř platforem pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek, podporu investic, mezilidské výměny a otevřenost a spolupráci. Platforma se stala oknem, ze kterého je vidět a proto můžeme být svědky toho, jak Čína uskutečňuje nový model rozvoje, jak se prosazuje otevírání se Číny na vysoké úrovni veřejným produktem, důležitým pro mezinárodní společenství. Čína prostřednictvím těchto čtyř platforem prokázala své odhodlání nejenom otevírat se a sdílet rozvojové příležitosti, ale i podporovat ekonomickou globalizaci bez ideologizace a vměšování se do vnitřních záležitostí partnerských států.

Maďarsko s Čínou už obchoduje a investuje více v yuanech než dolarech

Už skoro začínáme brát jako klišé, když se dovídáme, jak zase stouplo vzájemné vyrovnávání obchodů v čínských yuanech místo amerických dolarů v Asii, Africe i Latinské Americe, nebo kdekoliv podél Nové Hedvábné cesty. Jenže faktem je, že na tu Hedvábnou cestu čili Pás a cestu (BRI) jsme napojeni také, protože po železničním koridoru mezi Východní Asií přes Rusko do Evropské unie rovněž proudí zboží k nám a od nás. A v blízké středoevropské zemi v Maďarsku je jeden z významných uzlů BRI a je to jedno z hlavních ohnisek ekonomické spolupráce mezi Evropou a Čínou.

Bude nová měna BRICS podporovaná zlatem znamenat konec globální dominance pro americký dolar?

Je ohrožena globální dominance amerického dolaru? V posledních týdnech se hodně spekulovalo o zavedení nové měny BRICS, která by byla krytá zlatem. V tomto článku je mým cílem utřídit si, co je pravda a co není pravda. Od 22. srpna do 24. srpna se v Johannesburgu v Jižní Africe bude konat 15. summit BRICS. 5. července vyvolala RT vlnu fám, když oznámila, že rozhodnutí o zavedení nové měny BRICS, která by byla krytá zlatem, bude učiněno před nadcházejícím summitem v Johannesburgu…