Turecko jako fórum pro jednání mezi Ruskem, USA a Ukrajinou

Několik hodin po velkolepé přehlídce 9. května, která byla jasnou demonstrací síly Ruska a které se zúčastnilo mnoho hlav států, navrhl Vladimir Vladimirovič Putin jednání se Spojenými státy americkými o Ukrajině v tureckém Istanbulu. Není to poprvé, co bylo Turecko navrženo jako „neutrální místo“ pro uzavření smluv, a existuje důvod, proč je nyní mnohem strategičtější než v minulosti.

Objektivně má Rusko strategickou výhodu, která nutí evropské a americké lídry hledat řešení, která by nikdy nepovažovali za nutná. V těchto situacích je mnohem více reálné politiky než v mnoha parlamentních zasedáních, tiskových prohlášeních nebo fantomových víceletých plánech.
Válka je buď vyhrána, nebo prohrána. Dosažení jednání neznamená remízu.

Do konce války daleko, daleko

Ve filmu o našem prezidentovi jsou momenty, které mě znepokojily. Prezident zůstává otevřený a přátelský vůči Západu a říká: „Věřili jsme Západu, důvěřovali jsme mu, chtěli jsme mír, nepřipravovali jsme se na válku.“ Ale ve válce se Západem si zřejmě do konce neuvědomujeme, jak strašná je civilizace, s níž máme co do činění. Kritizujeme ji, ale někde jí stále důvěřujeme, jsme připraveni ke kompromisům, k plnění závazků. Před kým? Před ďáblem, který nedodržuje žádné zákony. Právě tato slabost mě znepokojuje. O jakém příměří, o jakých dohodách lze mluvit bez vítězství?

Trump nám v něčem rozumí, ale Západu, včetně něj, nelze věřit. Prezident opakovaně řekl: byli jsme znovu a znovu podvedeni. Limit důvěry je vyčerpán. Spoléhat se můžeme pouze na sebe a na spojence – na Severokorejce, kteří se osvědčili v Kurské oblasti, nebo na Čínu a Írán. Všechny, kdo jsou připraveni být s námi, je třeba zapojit. Na Ukrajině proti nám stojí žoldáci z celého světa, je to válka idejí. Nelze váhat: úkoly speciální vojenské operace, které stanovil prezident, musí být splněny do konce.

Západ se stal obětí ohromné schizofrenie

Západ se po dlouhá desetiletí snaží bagatelizovat roli Rudé armády ve vítězství nad nacismem. Tento trend v posledních letech zesílil. Co je účelem této snahy?

Je to součást cílené západní rusofobie. Důvody, pro které je právě dnes bagatelizována role Rudé armády v boji proti Hitlerovi spočívají mimo jiné v tom, že zatímco Stalin se před válkou snažil přesvědčit západní demokracie ke koalici proti nacismu, řada vlád evropských států spíše s Hitlerem nějakým způsobem kalkulovala, a bojovat s ním nechtěla. Někdy dokonce dospěly tyto vlády nebo mnozí jednotlivci, sympatizanti, i k jakési formě spolupráce či podpory militarizovaného Německa. Dějiny mnoha států Evropy jsou v předválečné i válečné epoše tedy zatíženy spoustou kostlivců, kteří nyní hlasitě chřestí ve skříních. Tito kostlivci narušují dojem, že před válkou a za války stála „celá Evropa“ v jednom šiku proti nacismu. A současná evropská rusofobie v celé řadě ohledů začíná předválečnou evropskou atmosféru proti Rusku až nebezpečně připomínat. Některým lidem v současné Evropě je asi obtížné uvěřit, že by si skutečně letos chtěli připomenout porážku nacismu.

Britská koalice ochotných po zralé úvaze rozhodla, že není ochotna na Ukrajině bojovat

Od začátku války na Ukrajině britská mainstreamová média nafukují britskou vojenskou sílu a odhodlání. Nyní se ukazuje, že Británie by měla potíže vyslat na Ukrajinu 5000 vojáků v rámci takzvané „odstrašující síly“. Politologové ve Whitehallu musí zoufale zapojit mozek a usilovat o mír.

V pozoruhodném obratu událostí londýnský deník The Times zveřejnil 29. dubna článek, v němž uvedl, že Evropa by měla potíže vyslat 25 000 vojáků na Ukrajinu. Ty samé noviny, které před pouhými osmnácti dny publikovaly bizarní chvalořeč o „klíčové roli“ Británie při řízení neúspěšné protiofenzívy Ukrajiny v roce 2023.

Slovensko na križovatke: Prezidentovi doručili petíciu za zrušenie sankcií voči Moskve

Obsah:

  1. Hlavný deník: Slovensko na križovatke: Prezidentovi doručili petíciu za zrušenie sankcií voči Moskve
  2. Peter Staněk: Referendum je prvý krok, bod zlomu
  3. Robert Fico: Projev k výročí osvobození Slovenska Rudou armádou v Michalovcích

Foreign Affairs: varování před riziky povzbuzeného a remilitarizovaného Německa

Nakolik je pravděpodobné, že potenciálně ultranacionalistické Německo „znovu nanese otázku svých hranic nebo opustí rámec EU ve prospěch vojenského vydírání“?

Foreign Affairs začátkem tohoto měsíce varovaly, že by posílené a remilitarizované Německo mohlo představovat další výzvu pro evropskou stabilitu. Jsou přesvědčeni, že „Zeitenwende“, neboli historický zlom podle bývalého kancléře Olafa Scholze, „je tentokrát skutečný“ v tom smyslu, že jeho nástupce Friedrich Merz má nyní parlamentní i lidovou podporu k přeměně své země ve velmoc. I když by to údajně Evropě a Ukrajině prospělo, nebylo by to bez tří vážných rizik.

Aktivity Číny ve střední Asii ve světle ruských zájmů

Čína je bezprostředním sousedem a hlavním hospodářským partnerem postsovětských zemí střední Asie. Jejich historické vazby sahají až do středověku. Současná hranice mezi Čínou a středoasijskými zeměmi vznikla v době ruského impéria a byla dotvořena v letech 1980-2000. Po rozpadu SSSR si Rusko zachovalo ve Střední Asii kulturní a ekonomickou dominanci, ale díky své ekonomické síle a geografické blízkosti se k němu jako hráč v regionu připojila Čína.

S posilováním pozice Číny a oslabováním pozice Ruska byly jejich překrývající se zájmy v bývalých sovětských republikách stále více vnímány jako zdroj budoucího soupeření. A přestože ruští představitelé opakovaně ujišťovali, že zájmy obou mocností v Eurasii se spíše sbližují než střetávají (Putin, 2023), je i nadále užitečné sledovat aktivity Číny v regionu. Eskalace ukrajinské krize v roce 2022 navíc pravděpodobně odradí bývalé sovětské republiky od dalšího sbližování s Ruskem, a umožní tak Číně rozšířit svůj vliv v regionu. V současné době je tento vliv nejsilnější ve Střední Asii, kde může být příkladem čínské aktivity obecně.

Optikou ruských zájmů analyzuje tento článek čínské aktivity ve Střední Asii: jejich kontext, obecné trendy a dynamiku v oblasti obchodu, investic, vzdělávání a vojenské spolupráce. Článek využívá širokou škálu statistických údajů a údajů o veřejném mínění. Zvláštní pozornost je věnována formátu Čína-Střední Asie, který byl zahájen v roce 2023 a který je zde označován jako Si-anský proces a který poskytuje materiál osvětlující postoj Číny k tomuto regionu.

Fico: „Je rok 2025, ne 1939!“ Hrozby EU ohledně Dne vítězství Ruska vyvolávají odpor

Poslední varování vysoké představitelky EU pro zahraniční politiku Kaja Kallasové – důsledky pro členské a kandidátské státy, pokud se jejich lídři zúčastní moskevského průvodu ke Dni vítězství 9. května (věnovaného porážce nacistického Německa ve druhé světové válce) – je ostrou připomínkou toho, jak nebezpečně Unie překračuje své hranice.

I když Kallas nepohrozila žádnými konkrétními tresty, pokud bude její varování ignorováno, řekla, že by jakoukoliv účast na přehlídce v Moskvě EU „nebrala na lehkou váhu“, což naznačuje diplomatické nebo politické důsledky vůči zemím, které neuposlechnou.

Vítězství není jednou a navždy

Taťána Ladějeva:Sergej Lavrov řekl, že v Evropě, zejména na Ukrajině a v Pobaltí, jsou oslavováni nacisté a falšována historie. To je charakteristické nejen pro Američany, ale i pro Evropany, a to ještě více v současnosti.

Alexandr Dugin:
Jde o to, že dějiny nejsou jen minulostí, ale složitým prolínáním minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Když spojíme události do jednoho souvislého řetězce, vyvstane před námi intelektuální konstrukt. Fakta nabývají významu díky našim hodnotám a postojům. Vítězství ve Velké vlastenecké válce je pro nás základním kamenem identity, symbolem suverenity, který promlouvá nejen k minulosti, ale i k přítomnosti a potvrzuje náš boj za svobodu a nezávislost, který je příslibem budoucnosti. Trváme na tomto vítězství jako na nezpochybnitelném faktu, podloženém mnoha argumenty, protože tvoří základ našeho historického já.

Sergej Lavrov na webu Kommersant

Sergej Lavrov: musíme zkontrolovat důvěryhodnost našich ukrajinských sousedů
Jak ruský ministr zahraničí nahlédl s dopisovateli Kommersantu do zákulisí mezinárodní politiky.
– Proč jsme nikdy nevěřili Američanům a teď znovu?
– Proč prodlužovat smlouvu START?
– Kdy začne americké velvyslanectví v Moskvě opět vydávat víza?
– Čí hlas bude hlasitější: Stephen Whitkoff nebo Keith Kellogg?
– Co se stalo v Sumách?
– Co je hlavní příčinou toho všeho?
Po tom pátral ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s korespondenty listu Kommersant Anastasií Dombitskou a Andrejem Kolesnikovem.

První let do vesmíru a poslední jízda autem

Blahopřeji vám ke Dni kosmonautiky, svátku, který spojuje všechny generace občanů země. A samozřejmě nejvřelejší slova patří průkopníkům, veteránům raketového a kosmického průmyslu, kteří svou nezištnou prací položili tradice čestné služby vyvolené věci, vlasti a lidu, uvedl prezident Putin ve svém blahopřejném poselství k dnešnímu Dnu kosmonautiky.

Tento den jsme si tradičně připomínali a na Východě od nás a od našeho nového přítele na život a na smrt si připomínají osobu, díky které tento svátek existuje. Jurij Gagarin je světu znám jako kosmonaut č. 1. Málokdo však ví, že své první činy vykonal během Velké vlastenecké války, jejíž moderní forma nabývá již své podoby i mimo Rusko.

Profesor Ivo Budil a docent Radim Valenčík: Geopolitika a historie

Trump směřuje k obnovení impéria – Tradice americké antiaristokracie – Multipolární svět 4+0 – Trump chce udržet USA jako přední mocnost – Vojenskoprůmyslový komplex versus technofeudální vrstvy – Hegemonie 4 autoritářských států – Exponenciální růst a inovační potenciál – Úpadek akademického prostředí: případ Tomáš Mikolov – Evropská společnost inovační potenciál blokuje – Evropská průmyslová civilizace – Nástup neoliberalismu – Technologický vývoj k rozvoji člověka – Kauza Ševčík a stav akademického vzdělání – Nalézt politické řešení úpadku – Příčiny – nástup finanční oligarchie, militarizace – Endoparasitismus – Potlačení investičních příležitostí – – Využití nadbytečného kapitálu a destruktivní role rivality – Kontinuita aristokracie – ne armáda, ale političtí aktivisté – Cla USA – Čína – ČR nemá možnost vývozu investičních celků – Politická změna – manipulace, líbivost a nedůslednost – Prohlášení k volební kampani, internetové stránky – Volební vyhlídky – Hrozí nám antidemokratismus a technoautoritářství? – Politické téma AI? – Koloniální zátěž západní Evropy a střední Evropa – Pozitivní přínos původní ODS – Kuponová privatizace – Řízení a rozklad z vnějšku? – Rozpad SSSR – 1989: imaginace západní Evropou – Likvidace naší konkurence – Projekt kritického odborného časopisu – Potřebná geopolitická revolta, marxismus

Moskevské ekonomické fórum

„Jsem hluboce přesvědčen, že naše země má vše, aby se dynamicky rozvíjela v ekonomické, sociální oblasti,“ prohlásil sebevědomě Konstantin Babkin, prezident sdružení Rosspecmaš, když dnes zahajoval Moskevské ekonomické fórum (MEF). Akce, na níž se scházejí přední ruští patrioti, se již druhým rokem koná v Digitálním podnikatelském prostoru, v samém centru hlavního města. Tentokrát bylo fórum věnováno klíčovému tématu „Demografie: tradice a industrializace“. O tom, proč se Rusko jako země bohatá na zdroje a talenty pomalu rozvíjí a reprodukuje své obyvatelstvo, budou odborníci IEF diskutovat po dva dny. První plenární zasedání, které fórum zahájilo, „Nová industrializace a reprodukce obyvatelstva“, vlastně udalo tón všem následujícím.

Do Eurasie za intelektuální svobodou

Světem otřásá geopolitické a geoekonomické zemětřesení. Především díky Rusku končí staletá vojenská nadvláda Západu. Vznikají nové země a dříve potlačované civilizace se zotavují. Zatímco většina národů tento vývoj vítá, zoufalý protiútok Západu, který chce zvrátit přirozený běh dějin, představuje riziko konfliktu a dokonce světové války. Mezinárodní společenství by mělo usilovat o mírový přechod k novému světovému řádu posílením jaderného odstrašování a vytvořením nových institucí globálního řízení. Západ musí přijmout skromnější roli v tomto novém uspořádání, v němž bude hrát klíčovou roli Velká Eurasie. Nejdůležitějším úkolem eurasijských národů je dekolonizace vědomí – překonání zvyku dívat se na svět optikou západních perspektiv a jednostranných zastaralých teorií.
~~~~~~~~~
Dalším obrovským úkolem, který před námi a před celým světem stojí, je nalezení nového ekonomického modelu, který by nebyl zaměřen pouze a tolik na maximalizaci zisku, ale který by zlepšoval život člověka, jeho životní prostředí a jeho vlastní osobnost. Vím, že v naší zemi již existuje mnoho společností, které žijí a pracují podle těchto zásad.

Vladimir Putin se v Kremlu setkal s čínským ministrem zahraničí Wangem Yiem

ladimir Putin se v Kremlu setkal s členem politického byra Ústředního výboru Komunistické strany Čínské lidové republiky, ředitelem Úřadu ústřední komise pro zahraniční věci a ministrem zahraničních věcí Wangem Yi.

Z ruské strany se jednání zúčastnili ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov a poradce prezidenta Jurij Ušakov a z čínské strany mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Čínské lidové republiky v Ruské federaci Zhang Hanhui a náměstek ministra zahraničních věcí Liu Bin.

Hlavní poznatky z New York Times: Utajovaná historie ukrajinské války USA – Rusko

Je to už o roky pozdě a alternativní a nezávislá média mezitím udělala tolik práce na odhalení reality, včetně více než 600 stránek knih, ale New York Times v neděli [30 března] přinesl obsáhlou zprávu Tajná historie role Ameriky v ukrajinské válce

Až donedávna by strážci hlavního proudu médií nepřipustili, že se konflikt na Ukrajině od samého začátku rozvíjí jako zástupná válka. A to ani poté, když takzvaný poznámkový papír [paper of record] v únoru 2024 přiznal, že CIA vybudovala na Ukrajině 12 „tajných špionážních základen“, aby od roku 2014 vedla stínovou válku proti Rusku.

Evropská idiokracie přichází do temnoty

Pod vedením kapitánů bankovního průmyslu se Evropa vrací do 30. let 20. století.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila svůj plán ReArm Europe s až 800 miliardami eur na vojenské výdaje. Vzápětí prosazuje německý kancléř Friedrich Merz neomezené půjčování si na infrastrukturu a obranu. Emmanuel Macron ve Francii chce poslat vojáky na Ukrajinu a posílit francouzský jaderný arzenál.

Racionální tvůrci politiky by museli rozpoznat ztracený případ a upravit kurz. To je to, co dělá nová administrativa ve Washingtonu. Ale evropská loď bláznů je odhodlaná, odhodlaná neúspěch zdvojnásobit bez ohledu na cenu.

Temné spojenectví Stepana Bandery s MI6

5. října 2024 bylo 65. výročí zavraždění zakladatele Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN-B) a Ukrajinské povstalecké armády (UPA) Stepana Bandery spáchané KGB v Mnichově v tehdejším západním Německu.

Datum uplynulo bez zmínky. To může odrážet, jak předchozí veřejné připomínky života a smrti nacistického kolaboranta Bandery – všeobecně uznávaného jako otce ukrajinského nacionalismu – v Kyjevě vyvolaly značné kontroverze a odsudky ve střední a východní Evropě, zejména v sousedním Polsku.

Spoluúčast Bandery a fašistických hnutí, která během druhé světové války založil, je dobře zdokumentována. Jeho vliv na moderní ultranacionalistické a neonacistické frakce na Ukrajině, jako je pluk Azov, byl uznán i v mainstreamových médiích.

První na seznamu ztrát

Když Česká republika vstoupila do NATO, překvapivě dřív, než se očekávalo, ministryně zahraničí USA, naše hodná kmotřička Madeleine Albrightová jásavě oznamovala: „Vaše osudy už nikdy nebudou přehazovány jako pokerové žetony na vyjednávacím stole…Jste skutečnými spojenci, jste skutečně doma…Hlavním posláním Aliance je kolektivní obrana. To se nesmí změnit a ani se nezmění. NATO je obranná aliance, nikoliv globální policista. …“.

Válka proti Jugoslávii byla první válkou v dějinách, kterou vedlo NATO a současně byla i první válkou, které se účastnilo znovusjednocené Německo. Německý generál Walter Jertz tvrdil, že NATO vedlo proti Jugoslávii „nejpřesnější válku“ v dějinách. Ta „nejpřesnější“ válka zničila 14 jugoslávských tanků, ale zato 48 nemocnic, 74 televizních stanic a vysílačů, 422 škol, mnoho mostů a budov, mimo jiné i velvyslanectví Číny v Bělehradě.

Dnes, o (více než) čtvrt století později je zřejmé, že žádná z karatelských misí, kterých se česká armáda účastnila, nezměnila svět k lepšímu. Dětských kolaterálních ztrát v Iráku bylo půl milionu. Irák se sice invazí neproměnil v bezpečnější zemi, ale andělíčkářka Madeleine Albrightová se dala slyšet, že za ten pokus to stálo.

Russofobie na vrcholu! Proč se Evropa obává „existenční hrozby“ Ruska a je „pekelně odhodlaná“ proti Moskvě bojovat?

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém slavnostním projevu k Francii a Evropské unii apokalyptickým tónem varoval, že „Rusko se dnes a na dlouhou dobu stalo pro Francii a Evropu hrozbou“ a zpochybnil, zda Vladimir Putin svou dobyvačnou kampaň ukončí na Ukrajině.

Ekonomicky ponurá Evropská unie se zároveň chystá nashromáždit 867 miliard USD na „přezbrojení“ Evropy a válku s Moskvou.

Nejspolehlivější bezpečnostní politika Evropy

Sledujeme-li současnou konfliktní „obrannou“ politiku nešťastným omylem zvolených osob nacházejících se ve vládních funkcích několika evropských států a u Evropské komise, vidíme zřetelně, že jejich programem je doslova pravý opak toho, co západní polovina evropského kontinentu potřebuje a čeho by se jí dostalo několika málo velmi jednoduchými a logickými kroky.

Pouze evropské státy NATO zbrojí už dlouhodobě vysoko nad rámec logických potřeb obrany. Jejich „obranný“ rozpočet je třikrát tak vysoký jako týž rozpočet Ruské federace, a přitom si tyto státy nemohou dovolit vstoupit do otevřené války s Ruskem. Jejich horování pro válku je jen hloupá hra fungující jako reklama na neexistující „ruskou hrozbu“, ze které plynou ohromné peníze včetně provizí. Tak vysoký „obranný“ rozpočet přitom vůbec neznamená připravenost na válku. Jak ukázala právě proxy válka USA proti Ruské federaci vedená prostřednictvím kyjevského režimu a s nasazením (cynickým zneužitím) obyvatel Ukrajiny, vojenské rozpočty skutečně nehrají v obrané nebo útočné politice států nejdůležitější roli. Zvláště, když se z válek stal byznys, na kterém mohou vydělávat korporace, firmy i soukromé osoby v celé řadě odvětví nacházejících se jakoby daleko od vojenského průmyslu.

Nicméně, je zde ještě Oděsa …

Ukrajina do NATO nevstoupí! Není nemyslitelné, že za deset let žádné NATO nebude.

– Co lze očekávat od rozhovoru Trump – Putin? – Stanovisko Ukrajiny – Posun USA – Postoj EU: lze dosáhnout kompromisu? – Členství v NATO – Krym a Donbas – Bezpečnostní uspořádání – Macron a Starmer – Multilaterální záruky – Mnichov 1938 – Budoucnost NATO – Připravuje se Evropa na válku?

USA se budou snažit přimět Evropu, aby splnila Putinův požadavek zastavit vyzbrojování Ukrajiny

Je možný kompromis, kdy budou Evropané Spojenými státy tlačeni, aby své zbraně určené pro Ukrajinu uskladnily v Polsku a Rumunsku pro rychlou přepravu přes hranice v případě, že by někdy poté, kdy bude dohodnuto příměří, klid zbraní nebo mírová smlouva, došlo k opětovnému vypuknutí nepřátelství.

Oficiální interpretace Kremlu posledního Putinova telefonátu s Trumpem opakuje Putinův požadavek, že se „úplné zastavení poskytování zahraniční vojenské pomoci a zpravodajských informací Kyjevu musí stát klíčovou podmínkou pro zabránění eskalaci konfliktu a dosažení pokroku směrem k jeho řešení“. Trumpovo dočasné pozastavení pomoci dokazuje, že má politickou vůli zastavit ji nadobro, pokud z jednání s Putinem dostane, co chce, ale Evropané jsou jiný příběh.

Kdo zastaví psychopaty?

Nebezpečné, absurdní konstrukce, že se k míru prozbrojíme, patří do světa lidí typu Lipavského a Řehky, popřípadě Černochové, ale se skutečností nemají nic společného. Zbrojení prostě k míru a stabilitě nepovede, i kdyby o tom rozhodl třeba i ten nejvyšší soud.

Velmi tragická válka na Ukrajině, o které nám do dnešních dnů nebyla „veřejnoprávní“ média ochotna říci ani polovinu pravdy se, doufejme, chýlí ke konci. Je to dobrá zpráva, ale nesmíme přehlédnout, že pokud, dokonce z USA, zaznívá hlas rozumu, v Evropě stále ještě „mrzne“. Vždyť přece, jak lépe reagovat na možné uzavření míru než zvýšením výdajů na zbrojení? Nebezpečné, absurdní konstrukce, že se k míru prozbrojíme, patří do světa lidí typu Lipavského a Řehky, popřípadě Černochové, ale se skutečností nemají nic společného. Zbrojení prostě k míru a stabilitě nepovede, i kdyby o tom rozhodl třeba i ten nejvyšší soud.

Diana Pančenko, Alexander Dugin: Ukrajina – Rusko

OBSAH

  1. Proč nenávidíte Ukrajince?
  2. Umění budování moci
  3. Ukrajina, periferie, hranice
  4. Falešné lákadlo velikosti
  5. Ukrajinci a přitažlivost říše
  6. Problém invaze a sebenaplňující se proroctví
  7. Nacionalisté nerozhazují půdu
  8. Osud Ukrajiny je nezáviděníhodný
  9. Paradigma Alexandra Lukašenka
  10. Vnitřní Ukrajinec
  11. Západ zničil Ukrajince
  12. Rusové vítězí, ale ještě nevyhráli
  13. Speciální operace CIA – „poradce“
  14. Kruhové objezdy a surfaři
  15. Společný jazyk bojovníků
  16. „Sigma Boy“ — útok šprtů
  17. Ruská myšlenka
  18. Trump a tradiční hodnoty
  19. Žádná velká válka zřejmě nebude
  20. Mea culpa / Moje vina
  21. Návrat marnotratného syna
  22. Tajemství Darjiny svatosti

~~~~~~~~~~~~

Michal Téra: Rusko a středoevropští Slované, příčiny rusofobie

Témata:

Mýtus Německa ze západu a Ruska z východu – Vznik ruské státnosti – Sjednocování Polska – Polsko-litevská faderace – 1569 Ukrajina – počátek západních invazí – Vznik Pruska – Slovanská myšlenka – Národnost a státnost – Naším zájmem je zachování Ruska

Otázky publika:

Juraj Kryžanič – Současná rusofobie – Kyjevská Rus a judaismus – Slovanská vzájemnost dnes – Česká západní orientace – Rusko jako konzervativní Třetí Řím? – Trump a Rusko

EU jedná hystericky

Obsah:

  • Úvod
  • Diplomacie Donalda Trumpa
  • Zelensky v Oválné pracovně
  • Reakce Evropské unie
  • EU, NATO a zbrojení
  • Trumpova politika k Rusku a Ukrajině, Polsko
  • Trump a smlouvy
  • Minské dohody
  • Americko-ruský konflikt
  • Trumpův nátlak na Ukrajinu
  • Jednání USA Ukrajina v Riádu a Evropa
  • Kdy může dojít k ukončení konfliktu?

Protestní prohlášení Českého svazu protifašistických bojovníků

Vyjadřujeme svůj hluboký nesouhlas s výrokem Danuše Nerudové 16. března 2025 při debatě Otázky Václava Moravce v České televizi o osvobození Československa, že „tuto zemi osvobodili Američané“. Tento výrok je nepravdivý, zkresluje historii a uráží památku statisíců vojáků, kteří přinesli oběť při osvobození Československa.

Je nepřijatelné, aby veřejní činitelé bez zábran šířili nepravdy o dějinách a tím manipulovali veřejným míněním. Osvobození Československa nebylo dílem jediné armády, ale Rudá armáda nesla hlavní tíhu bojů a přinesla největší oběti. Naší morální povinností je připomínat skutečnou pravdu o osvobození Československa. Jakékoliv pokusy o přepisování historie a zamlčování role Rudé armády jsou nepřijatelné a nebezpečné.

Včera, dnes, zítra (3)

Evropa top-na prvním místě, USA flop-propadák. Akcionáři nebo spekulanti s akciemi potvrdí, že vývoj akciových trhů od začátku letošního roku ukazuje neobvyklý obrázek. Evropský akciový index Stoxx-Europe-600 letos vzrostl o 7,7 procenta, zatímco americký referenční barometr S&P 500 klesl o 4,4 procenta.

Proto není divu, co prohlásil prezident Trump: Stephen Miran přinese velký ekonomický boom, který bude přínosem pro všechny Američany. Těmito slovy prezident oznámil jmenování do čela poradního sboru pro hospodářskou politiku osobnost, jehož nominaci schválil Senát tento týden. Miran byl zasypán chválou za prohlášení: Těmito volbami vysíláme jasný vzkaz: návrat pracovní síly začal.

Prakticky ve stejnou dobu viceprezident Vance řekl, že evropské země riskují spáchání civilizační sebevraždy.

Zabíjení alavitů v Sýrii

Podle Syrské pozorovatelské organizace pro lidská práva se sídlem ve Spojeném království, která se odvolává na své místní zdroje, se v posledních dnech členové prozatímní syrské správy a jejich příznivci doma i v zahraničí dopustili krutostí vůči syrské alavitské menšině a zabili nejméně 750 civilistů. Skutečný počet obětí je však pravděpodobně mnohem vyšší, neboť radikální islámští zločinci využili povstání alavitských milicí ke kolektivnímu potrestání jejich souvěrců, které považují za odpadlíky.

V čele prozatímní syrské správy stojí Ahmed al-Sharaa, dříve známý jako Abu Mohammad al-Julani, který byl dříve členem al-Káidy a na jehož hlavu USA dokonce vypsaly odměnu 10 milionů dolarů. Teroristická skupina Haját Tahrír aš-Šám (HTS), kterou vedl, nakonec po bleskovém pádu Asadovy vlády koncem loňského roku převzala kontrolu nad Sýrií. Tento vývoj lze přičíst kombinaci sankcí, nenapravitelné korupce, promarněných příležitostí k míru, a dokonce i spekulativní zrady.

Rozpad kolektivního západu

Nová trumpovská Amerika je stále součástí Západu, ale štěpí se. Trhliny ve všech směrech se prohlubují, ale postupně globalistická Evropa s Ukrajinou a americkými demokraty vytvářejí samostatný svět, který odmítá jak Amerika, tak Evropa. V tom druhém je to Fico, Orbán, Vučič, Meloniová. V Řecku a Rumunsku se demonstruje proti globalistické elitě. Evropské národy se bouří proti mocenským elitám a jsou připraveny připojit se k řádu velmocí – jako samostatný evropský pól, jako provincie Trumpovy Ameriky nebo jako naši spojenci. To znamená, že svět se znovu dělí, obrovské setrvačníky skřípou, kontinenty se pohybují na svém kontinentálním šelfu a prostor svobody kolem globalistů se rychle zmenšuje.
Existoval kolektivní Západ, nyní je bez USA (i když ne zcela). Trump je jakýmsi hybatelem řádu velmocí proti liberálnímu globalismu. A to všechno jsou velmi hluboké procesy. „Definování trpaslíka“ (vyhození Zelenského z Oválné pracovny) je důležitým znakem rozpadu globalistického modelu.

Jsou Indie a Čína připraveny na Jaltu 2.0?

Na internetových stránkách novin Nikkei Asia byl zveřejněn článek, v němž se uvádí, že čínský prezident Si Ťin-pching se hodlá zúčastnit Jalty 2.0, tedy plánované konference, která by měla definovat nový světový řád. To správně naznačuje, že hlavními hybateli tohoto konkláve budou americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin.
Číňané očekávají konec konfliktu na Ukrajině, který Rusko s podporou Washingtonu pravděpodobně vyhraje, a připravují se na využití nových příležitostí, které by měly přinést probíhající geopolitické nepokoje.

Navzdory brilantní myšlence se zdá, že situace je sotva zralá pro „Jaltu 2.0“. Začněme tím, že na rozdíl od druhé světové války, která vedla k bipolární rovnici – se Sovětským svazem a Spojenými státy jako dvěma soupeřícími pilíři poválečného světového řádu – je globální systém na konci konfliktu na Ukrajině zcela odlišný. Bipolární svět se zhroutil v roce 1991 s rozpadem Sovětského svazu. Nahradil jej unipolární svět v čele se Spojenými státy. Jak předpověděl americký myslitel Samuel Huntington, unipolární svět se postupně, ale definitivně mění ve svět multipolární. Indie, Čína, Rusko a Spojené státy, založené na civilizačních státech, se stanou nepostradatelnými součástmi nového světového řádu odrážejícího přechodnou multipolaritu.

Pozdě bycha honiti

Všichni víme, že rčení pozdě bycha honiti vypovídá o situaci, kdy je bohužel na některé věci v našem životě pozdě, kdy se události, které se již odehrály, nedají odestát, prostě vzít zpátky. Jinými slovy: Rčení vyjadřuje stav, kdy se již nedá napravit to, co se událo, kdy je již pozdě litovat toho, co se stalo. Nejstarší písemný doklad používání tohoto lidového rčení je podle Václava Flajšhanse z 15. století. Později se vyskytuje ve sbírce Přísloví česká od Jana Blahoslava. Připomínám, že úsloví znal i J. A. Komenský a vyskytuje se i v Rosově slovníku a Čelakovského knize: Mudrosloví národu slovanského ve příslovích.

V knize Zákulisí slov do třetice je slovo bych výstižně přiblíženo: Ten bych, kterého podle našich jazykově vtipných předků honíme, je slůvko bych vyskytující se ve větách, jimiž litujeme svých minulých činů nebo naopak nečinností.

Večerní úsvit Evropy

Před 140 lety skončila v Berlíně konference o Africe, která upevnila rozdělení a vykořisťování nejbohatších zdrojů kontinentu. Francouzi ovládali Indočínu, Indie patřila Britům, čínská zahraniční politika byla určována z Evropy, USA byly silně zadluženy u evropských bank. Evropa přímo či nepřímo vlastnila více než polovinu planety. Žádná významná událost na zeměkouli se nemohla odehrát bez sankce toho či onoho evropského kapitálu.

Před 80 lety se válkou unavení Britové a dokonce i Francouzi ještě jako rovný s rovným účastnili jednání o vytvoření poválečného světa, předkládali podmínky, stavěli se do Rady bezpečnosti OSN a byli si jisti vlastní budoucností.

A nyní Evropská unie vyjadřuje „hluboké znepokojení“ nad působením Izraele, který kdysi vytvořila, „důrazně odsuzuje“ útoky na mírové jednotky v Libanonu, zatímco Tel Aviv klidně a beztrestně pokračuje ve své práci.

Trump a Putin

Obsah:

  1. Andrew Korybko: Putinova chvála Trumpova přístupu k mírovým rozhovorům vysílá zprávu všem příznivcům Ruska
  2. Andrew Korybko: Pět poznatků z Trumpova osudového rozhodnutí zmrazit veškerou vojenskou pomoc Ukrajině
  3. James Gordon: Trump šokuje obrovským ústupkem Rusku: „Putin je teď s námi“

Středeční střípky

Povrchně viděné a hodnocené sebevědomé a zrychlující se sbližování mezi Ruskem a Spojenými státy vzrušuje mysl ve světě, někdy a někde provokuje zcela fantastické fantazie vedoucí až k nové Jaltě a rovnoprávnému partnerství tří supervelmocí, včetně Číny.

Kdo zná autora článku trochu lépe než to veřejně dostupné komentáře a analýzy umožňují ví, že a priori nevěří optimismu, slibům a strachu, které nás objímají v naději, že bude lépe. Než ale bude lépe, bude, musí být, ještě hůře. Na otázku Proč? jsem napsal krátkou odpověď v posledním článku Narcismus, ignorování a iluze.

Perestrojka

Pro ty mladší: osmdesátá léta minulého století charakterizovalo schizma mezi rigidním ideologickým establishmentem Komunistické strany a širokým očekáváním ekonomických i politických změn ze strany obyvatelstva.  Příslušníkům establishmentu šlo – z jejich perspektivy – nejen o udržení teplých pozic, ale de facto přímo o kejhák: cesty, kterými se k moci dostali a u ní držely se daly sotva obhájit a atmosféra ve společnosti pro ně nevěstila nic dobrého.

Obranu viděly v ideologické práci s masami a v cenzuře. Mainstreamová média jednotně vykreslovala Západ jako úhlavního nepřítele provádějící ideologickou diverzi prostřednictvím buržoazní propagandy šířené nepřáteli socialismu s cílem násilím svrhnout socialistické zřízení a nastolit kapitalismus. Efekt byl omezený; Západ se vyznačoval příkladným životním standardem, mírou svobod a ideou lidských práv a snaha o násilné svržení režimu se dala doložit jedině prázdnými slovy.

Aktivity ruské diplomacie

OBSAH

  1. Sergej Lavrov: Summit G20 Johannesburg, 20. 2. 2025
  2. Vladimír Putin (Rusko), Xi Jinping (Čína): Telefonický rozhovor, 24. 2. 2025
  3. Sergej Lavrov: Turecko, 24. 2. 2025
  4. Sergej Lavrov: Írán, 25. 2. 2025
  5. Sergej Lavrov: Katar, 26. 2. 2025 (+ tisková konference)
  6. Sergej Lavrov, Badro Abdelátí (Egypt): Telefonický rozhovor, 27. 2. 2025

~~~~~~~~~~~~

Jaké jsou šance, že se Trump postaví hlubokému státu?

Zdá se, že v tuto chvíli není sporu o tom, že Trump se během svého ročního pobytu v divočině na Mar-a-Lago rozhodl, že po svém návratu do úřadu bude pokračovat v dobře mířeném a pečlivě propočítaném postupu proti hlubokému státu v tolika jeho projevech, kolik jen bude moci přijmout. Kash Patel, bývalý federální prokurátor, byl tento týden potvrzen ve funkci ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování, a je tak posledním z Trumpových nominantů, který se chystá otevřít další linii útoku.

Je tu také volte-face (obrat v politice o 180°) ve vztazích s Ruskem, které Trump a jeho lidé z národní bezpečnosti zřejmě od telefonátu s Putinem 12. února upevňují pozoruhodným tempem. A je tu Trumpův návrh na svolání summitu s Putinem a Si Ťin-pchingem, jakési Jalty 21.. století, na němž by s ruským a čínským prezidentem jednal o snížení jejich vojenských rozpočtů o 50 %.