Listopadový převrat jako předmět propagandy

Dnešní pravice i levice nerada slyší dnes už známou pravdu, že převrat dělaly tajné služby obou bloků na pokyn nejvyšších struktur tehdejší politiky. U nás šlo o odstavení fanatických komunistů kolem Jakeše, aby nespustili represivní reakci. Komunistické kádry dostaly příležitost se transformovat na podnikatele. Z nekomunistické sféry mohli konkurovat jen restituenti. Ve státních službách se jen ojediněle vyměnili lidé, disidenti měli příležitost jen v politice, jinde o ně nikdo příliš nestál. V podstatě tento z komunistické doby převzatý elektorát zůstal dodnes a vidíme, že pouze bylo zapotřebí se správně zařadit do požadované rétoriky, jak to noví vládcové světa chtěli. Převrat tedy nebyla revoluce, ale převážně převlečení kabátů původních vládců, „samet“ byl tedy oportunismus a zrada, jejíž aktéři jsou dnes stále na nejvyšších místech.

35 let v protektorátu

Protiproud TV uvádí rozhovor Petra Hájka s bývalým disidentem a prvním popřevratovým policejním prezidentem Stanislavem Novotným o pozadí a skutečném smyslu státního převratu 89, který nás dovedl až k současnému tragickému stavu naší země a krizi v celé Evropě – a ptá se, zda a jaká z toho vede cesta ven.

Úvod – Chtivost motivací převratu – 18. listopad v cizí režii – Co věděli proponenti? – Žádná revoluceto nebyla – K čemu vlastně došlo? – Kuponová privatizace – Spravedlnost – Zájmy Západu – trhy – Chybějící patriotická opozice – Odkaz Řecka – Zkušenosti policejního prezidenta: dlouhodobá příprava – Vůdci převratu – Spokojenost lidí: bylo dříve lépe? – Trump – převrat v USA – Šance ČR? – Duchovní rekostrukce státu?

Proticovidová opatření nebyla VĚDOU, ale POLITIKOU

Obsah:

  1. Rhoda Wilson: Uniklé dokumenty z německého RKI dokazují, že věděli, že každé opatření v reakci na pandemii covid NENÍ VĚDA, ale POLITIKA
  2. John Leake: Ohromující odhalení v masivních únicích z Institutu Roberta Kocha
  3. Frank Bergman: Nizozemská ministryně zdravotnictví připouští, že pandemie Covid byla „vojenská operace“

Hromadné přistěhovalectví

Doba flexibilní akumulace odpovídá nástupu re-feudalizované a postdemokratické epochy, v níž suverénně rozhoduje nezodpovědná finanční elita, která působí v nejpřísnější anonymitě, v mezisvětí korporací a nadnárodních korporací a ve svém výlučném zájmu.

Procesy de-sovereignace / ztráty suverenity a denacionalizace / odnárodnění, které se staly ústředními po roce 1989 a které se kryjí s Hobsbawmem evokovaným „koncem státu“ (i když by bylo lépe mluvit o liberální refunkcionalizaci státu), odpovídají nezbytným momentům demolice jak do značné míry dokonalých demokracií (dodnes neexistují žádné skutečně demokratické nadnárodní subjekty), tak zbytkové etizující moci politiky, schopné v procesu absolutizace disciplinovat a řídit ekonomiku.

Pravice Peněz a levice Vlastnictví má dnes na horizontu po roce 1989 společného nepřítele, kterého lze identifikovat v národním státě, respektive v právním státě. Jak bylo zdůrazněno, shoduje se to s poslední pevností odporu, kterou má anarchokapitalistický globalismus po roce 1989 před sebou.

 

15. 11. 2024

Starší příspěvky níže …

Po návratu Trumpa do Bílého domu by Německo mohlo směřovat k politickému patu a nestabilitě

Němečtí voliči by brzy mohli využít příležitosti zvolit si novou spolkovou vládu, když ve středu [6. listopadu] pozdě v noci došlo ke kolapsu spolkové vládní koalice.

Kancléř Olaf Scholz (SPD) vyhodil vůdce koaliční strany FDP Christiana Lindera z funkce ministra financí a ve spolkovém kancléřství svolal tiskovou konferenci, během níž zdůrazňoval potřebu „vlády schopné jednat“ tak, aby si poradila s naléhavými finančními problémy země.

Poslední průzkum od Forsa provedený tento týden vytváří zajímavý materiál k úvahám o tom, co z předčasných voleb vzejde.

Zákon o digitálních službách (DSA)

Rozhovor s Andrejem Hunkem, poslancem německého Spolkového sněmu.
Před kontrolou veřejného mínění v Německu varují různí právní experti. Hovoří zejména o kontrole internetu. Co to znamená pro lidi?
Poslanec Bundestagu Andrej Hunko: V EU byl v roce 2022 přijat zákon o digitálních službách (Digital Service Act – DSA), na jehož základě by mělo být možné mazat nelegální obsah na internetu. Současný právní stav již ve skutečnosti umožňuje nahlásit trestný nebo nezákonný obsah na veřejných webových stránkách a platformách. Německo je stejně jako všechny ostatní členské státy EU povinno transponovat DSA do vnitrostátního práva. V Německu se tak stalo v únoru 2024.
Problémem DSA je, že pojem „nezákonný obsah“ je nyní doplněn o nedefinované právní pojmy, jako je nenávist, agitace, fake news a další pojmy, které nejsou jasně definovány. Neurčité právní pojmy podléhají subjektivnímu vnímání, a otevírají tak prostor pro cenzuru.
Kdo definuje, co je nenávistný projev, agitace, dezinformace atd.?
To je velká otázka.

O metálech z Hradu i podhradí a přeběhlické verbeži

Z autorova říjnového deníčku

Tak rozdali ceny Thálie 2024. Protože jako člověk, který v 90. letech v divadle ještě stihl druhou vlnu inscenací velké generace 60. let, počínaje Faustem Otomara Krejči z roku 1997 (překlad: Karel Kraus, scéna: Josef Svoboda, hudba: Jan Klusák, Faust: Jan Hartl, Mefisto: Boris Rösner). Dnes už do divadla chodím jen na výjimečné pozvání, a tak nemůžu hodnotit, zda ceny jsou namístě, protože laureáty vůbec neznám. Ovšem – kromě cen za celoživotní dílo, které spadají do poslední doby, co mě na divadle ještě zajímá:

Thálie za činohru – herci: Viktor Preiss. Kdo jiný by to měl dostat? A ne proto, že Preis s jedním „s“ znamená německy „cena“. Viktor Preiss je jeden z posledních českých herců, kdo v oněch legendárních 60. letech začínali a pronesli je tak daleko, jak to šlo. Viktor Preiss, žák Vlasty Fabianové, se kterou v roce 1969 začínal v televizi v Krškově inscenaci Šrámkova Popela. A kde je dneska Fráňa Šrámek? Naposled jsem ho před pěti lety slyšel recitovat Jaromíra Hanzlíka v jeho autorském filmu Léto s gentlemanem, v němž se všemi svými (i těmi finančními) silami pokusil vrátit do našeho šoubyznysu něco, co už dnešní mladý divák nezná a čemu se kdysi říkalo kultura.

Takto vypadá „evropská zelená dohoda“?

Do roku 2030 má po německých silnicích jezdit nejméně 15 milionů elektromobilů. Jejich baterie vyžadují lithium, které se v německé půdě nachází, ale zatím se netěží. Největší ložiska se nacházejí v Austrálii, Latinské Americe a Africe. Ložiska lithia má také Čína, ale v menší míře. Dováží tento lehký kov z Austrálie, investuje miliardy do těžby lithia v latinskoamerických a afrických zemích a vlastní většinu světových závodů na zpracování lithia. Ve snaze předběhnout Čínu na evropské půdě podepsala EU v červnu 2024 se srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem „strategickou dohodu o udržitelných surovinách, hodnotových řetězcích baterií a elektrických vozidlech“. To dalo nový impuls projektu těžby lithia v údolí Jadar, který byl v roce 2022 pozastaven kvůli masovým protestům.

Obyvatelům Portugalska hrozí podobný osud
V severním Portugalsku vedou místní obyvatelé podobný boj proti plánovanému dolu na lithium, který má dodávat lithium pro 500 000 autobaterií. Stejně jako v Srbsku se zde argumentuje tím, že těžba lithia podpoří místní ekonomiku a urychlí přechod na novou energetiku v Evropě.

USA vyzývají Tchaj-wan, aby přestal dodávat čipy podporující umělou inteligencí do Číny

Washington oficiálně požaduje, aby Taiwan Semiconductor Manufacturing Co (TSMC), jedna z největších světových společností vyrábějících polovodiče, přestala dodávat Číně čipy používané v oblasti umělé inteligence, informovala 10. listopadu agentura Reuters. Tlak Washingtonu na čínský polovodičový průmysl však zahrnuje i Tchaj-wan, jakmile se příští rok dostane k moci Donald Trump.

Přestože Washington a Peking vedou „čipovou válku“, neznamená to, že podpora USA dominantnímu postavení Tchaj-wanu v tomto odvětví je samozřejmostí.

V loňském roce Trump obvinil Tchaj-wan z toho, že bere USA jejich byznys, a zpochybnil, zda bude americká podpora Tchaj-wanu pokračovat, pokud se znovu stane prezidentem.

„Tchaj-wan by nám měl platit za obranu,“ řekl Trump a dodal: „Víte, nejsme nic jiného než pojišťovna. Tchaj-wan nám nic nedává. [Tchaj-wan] nám ale sebral asi 100 % našeho obchodu s čipy. To jsme neměli nikdy dopustit.“

Potíže potížisty

Před pár lety jsem přemýšlel nad tím, že „zavřu krám“, tedy že rozpustím spolek Chamurappi, jehož jsem předsedou a výkonným orgánem, a začnu se věnovat nějaké méně deprimující činnosti, než je řehole justičního potížisty (pardon, občanského aktivisty). Ale kdosi mě tehdy od záměru odradil. Nicméně v současnosti se k úvaze vracím, protože mi toto působení dlouhodobě nepřináší téměř žádné radostné zážitky, zatímco přísun těch smutných neustává. Stále za mnou přicházejí lidé, kteří se dožadují soucitu kvůli neutěšenému stavu jejich trestního řízení, a dožadují se podpory.

Ke všemu se mi zdá, že s nástupem Fialovy vlády ze strany příslušných úřadů přibylo přezíravého chování a nezájmu. Zlepšení snad spatřuji pouze v tom, že zatím nikdo nenásledoval příkladu zesnulé exprokurátorky Marie Benešové, která kdysi vyvolala trestní řízení proti mně, tvrdíc, že mám početnou klientelu a úspěšně rozvracím trestní řízení na celém území státu. Po dvou letech od zahájení to ale vyšumělo. Tehdy jsem ovšem nebyl samostatnou jednotkou, ale pilným členem spolku Šalamoun.

Německo – země bez suverenity ve stavu kómatu

Co muselo selhat, selhalo a bude selhávat i nadále a zůstane v bdělém kómatu, dokud se Spolková republika nestane suverénním státem. – Analýza základů.

Podíváte-li se na současnou situaci s odstupem, můžete se jenom divit, jak země, která do časů před 90 lety stanovovala kulturní, vědecké a průmyslové standardy, úplně ztratit svou orientaci.

Tento článek tudíž není o té politické školce v Berlíně, kterou lze těžko slovy vystihnout, nýbrž je pokusem o popis fundamentálního problému této ohromné země a o přiživení myšlenkových pochodů.

Kořeny sametu v roce 1989

– Provokace na Národní třídě
– Scánáře
– SSSR – USA – Malta
– Sovětští zpravodajci a analytici
– Perestrojka, SSSR a Německo
– SSSR a jeho kolonie
– Tlak SSSR na změnu režimu
– Generál vladimír Michajlovič Žukaj a David Rockefeller
– Důsledky – Qui bono
– Politika je vždy konspirace
– Zkorumpovaná ekonimika
– Světu vládnou tajné služby
– Archivy tajných skužeb a bývalí agenti
– Dohody a spravedlnost
– Ruzumět Samotové revoluci podle výsledků
– Naše vnější závislosti
– Ze správců se stali vlastníci

Putin nastiňuje „moment pravdy“

Vystoupení prezidenta Putina na plenárním zasedání (referát + otázky a odpovědi) na výročním setkání klubu Valdai v Soči působilo jako vysokorychlostní vlak na tempomatu.

Naprosto chladný, klidný, uvolněný, plně ovládající Himálaje fakt, žádný politický vůdce – v nedávné minulosti ani současnosti – by se ani nepřiblížil k tomu, aby přinesl to, co se rovná rozsáhlému, podrobnému světovému názoru, hluboce vyzrálému během čtvrt století v nejvyšší geopolitická rovině.

Putin začal svůj projev odkazem na říjnovou revoluci z roku 1917, čímž vytvořil přímou paralelu s naší bouřlivou dobou: „Přichází okamžik pravdy“. V jasné poctě Gramscimu řekl, jak se „před našima očima tvoří ‚zcela nový světový řád’“.

 

14. 11. 2024

Starší příspěvky níže …

Aktivní mír

Po válce napsala Virginia Woolfová ve svém románu Mrs. Dalloway / Paní Dallowayová o bývalém vojákovi, který přemožený strachem pronesl: „Svět se chvěl a třásl a hrozil, že vzplane“. Tento pocit se netýká jen posttraumatické stresové poruchy onoho bývalého vojáka: tak se cítí téměř každý člověk, kterého sužují obavy ze světa pohlceného plameny a který není schopen udělat nic, aby tomu zabránil.

Tato slova rezonují i dnes, kdy se kvůli provokacím NATO na Ukrajině rýsuje možnost jaderné zimy a kdy USA a Izrael páchají genocidu na palestinském lidu a svět tomu s hrůzou přihlíží. Při vzpomínce na tato slova se dnes člověk ptá: můžeme se z této staleté noční můry probudit, protřít si oči a uvědomit si, že život může pokračovat i bez války? Takový údiv pramení z návalu naděje, nikoli z reálných důkazů. Jsme unaveni krveprolitím a smrtí. Chceme trvalý konec války.