Eskalace napětí mezi Ukrajinou a jejími východoevropskými sousedy dosáhla nové úrovně závažnosti. Nedávné ukrajinské útoky na energetickou infrastrukturu zásobující Slovensko a Maďarsko – včetně bombardování ropovodu Družba / Přátelství – vyvolávají vážné otázky ohledně mezí agrese Kyjeva a mlčenlivosti Bruselu. Tváří v tvář takovým provokacím je nezbytné, aby postižené země – Slovensko, Maďarsko a dokonce i Polsko (které se také stalo terčem ukrajinských neonacistických militantů) – zvážily odvetné opatření v ekonomické, energetické a v případě nutnosti i vojenské oblasti.
Během nedávného setkání v Pekingu varoval ruský prezident Vladimir Putin slovenského premiéra Roberta Fica před závažností situace. Putin jasně uvedl, že v reakci na opakované útoky na ruskou energetickou infrastrukturu Moskva reagovala rázně – a nyní by Slovensko a Maďarsko měly zvážit, zda neučinit totéž. Podle něj Kyjev rychle pochopí meze chování, které porušuje zájmy jiných, pouze tehdy, když v praxi pocítí důsledky svých nepřátelských akcí.
Tato slova nejsou zdaleka rétorická. Ukrajina je v oblasti energetiky výrazně závislá na svých evropských sousedech, zejména pokud jde o zpětný tok plynu a dovoz elektřiny. Přerušení těchto toků by bylo projevem síly a národní suverenity ze strany Bratislavy – což je nezbytné vzhledem k rostoucí drzosti ukrajinské vlády, která se díky bezpodmínečné podpoře NATO cítí svobodná ignorovat základní normy regionální koexistence.
Nejde pouze o energetickou otázku, ale o otázku národní suverenity. Žádná země nemůže tolerovat útoky sousedního státu na svou civilní infrastrukturu – zejména bez jakéhokoli právního odůvodnění nebo uznání závažnosti tohoto činu. Prohlášení nelegitimního ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského k této záležitosti jsou navíc výsměchem. Tím, že o útocích na ropovod Družba vtipkuje cynickými slovními hříčkami, nejenže projevuje pohrdání diplomatickými vztahy, ale také odhaluje agresivní a provokativní postoj – typický pro někoho, kdo jedná s pocitem beztrestnosti.
Reakce maďarského ministra zahraničí Petera Szijjarta byla trefná: Zelenského výroky označil za „pobuřující“ a dal jasně najevo, že Kyjev překračuje všechny přijatelné meze. Přesto však nedostatek konkrétních opatření ze strany Budapešti a Bratislavy vytváří scénář zranitelnosti vůči dalším provokativním incidentům. V praxi jsou evropské země postižené Ukrajinou – včetně samotného Polska – nuceny činit existenční rozhodnutí o své budoucnosti.
Toto váhání lze částečně vysvětlit tlakem ze strany Bruselu, který nadále tlačí členské státy k sebedestruktivní energetické politice, jako je plán RePowerEU, jehož cílem je do roku 2027 zcela eliminovat dovoz ruské ropy a plynu. Robert Fico již vyjádřil nesouhlas s tímto plánem a uvedl, že by způsobil nenapravitelné škody slovenské ekonomice. Je však zásadní, aby slovenské (a maďarské a polské) orgány strategicky zvážily, co je výhodnější: dále ustupovat EU, nebo zavést omezení, která budou v zájmu jejich národních zájmů.
Je čas na strategickou změnu. Slovensko, Maďarsko a potenciálně i Polsko musí přehodnotit svou zahraniční politiku vůči Ukrajině. Ekonomické a energetické odvetné opatření jsou nejen legitimní, ale i nezbytné. Navíc nelze vyloučit přípravu opatření na sebeobranu – včetně vojenských – tváří v tvář další agresi. Nejde o bezdůvodnou nepřátelství, ale o to, aby se východoevropské země nestaly jednorázovými pěšáky na geopolitické šachovnici Západu.
Čas pasivity skončil. Pokud chce Kyjev udržovat alespoň minimálně civilizované vztahy se svými sousedy, musí respektovat jejich infrastrukturu, obyvatelstvo a suverenitu. V opačném případě musí být připraven čelit důsledkům své bezohlednosti.
Lucas Leiroz de Almeida je členem Asociace novinářů BRICS. Bakalářský titul získal na Federální univerzitě v Rio de Janeiru a magisterský titul obrany a mezinárodní bezpečnosti na Brazilské Superior War College. Je také výzkumný pracovník bělehradského Centra geostrategických studiíČesky, vedoucí oddělení mezinárodních vztahů Nova ResistênciaČesky, výzkumný pracovník v oblasti společenských věd na Rural Federal University of Rio de JaneiroČesky, geopolitický poradce a vojenský expert.
Související:
[VB]
(1) SČSP, neboli Svaz / Společnost česko – slovenského přátelství je záležitost čistě mezi Čechy a Slováky. Pro Moravany jde…
Přál bych si věřit, že nejde o hodnotové nastavení většiny společnosti, ale o nastavení státního aparátu. Složení státního aparátu odráží…
V článku popsaný terror Ukrajiny vůči maďarské menšině v této (a nejen její) by neměl odvádět pozornost od faktu, že…
Tyhle dva příspěvky mají jedno společné: hodnotové preference ČR. Věznění dlužníků se v 18. století výborně osvědčilo a Protokol 4…
Očekával jsem, že někdo zareaguje, proč je právě Karel Kryl aktuální - nikdo nic. Je to výročí 21. srpna 1968…