Obsah:
Poučení z Trumpova jemenského debaklu by mohlo ovlivnit jeho budoucí rozhodnutí ohledně Ukrajiny.
Pět novinářů deníku New York Times (NYT) spolupracovalo na vytvoření podrobné zprávy na téma „Proč Trump náhle vyhlásil vítězství nad Hútíovy milicí“. Pokud to čas dovolí, stojí za to si ji přečíst celou, ale tento článek shrne a analyzujeme její závěry. Nejprve náčelník CENTCOMu, generál Michael Kurilla, navrhl osmiměsíční až desetiměsíční kampaň na degradaci protivzdušné obrany Hútíů před provedením cílených atentátů podobných izraelským, ale Trump se místo toho rozhodl pro 30 dní. To je důležité.
Obsah:
Jestřábky Ursula Von der Leyen a Kaja Kallas se pokusily využít nouzové opatření k urychlení části plánu v hodnotě 900 miliard dolarů. Naštěstí to nefungovalo.
Uprostřed otázek ohledně nadměrné militarizace americké zahraniční politiky a iluze jejich globálního primátu se Evropská unie vrhá střemhlav opačným směrem a zdá se, že dychtivě touží po roli primáta ve stylu Ameriky.
Masivní hon na „nejmocnějšího člověka na Zemi“ v masmédiích pokračuje. Tento zloduch musí být uštván dříve, než zničí všechny ty „narativy“. Uvádím příklady titulků, v nichž byl od své druhé inaugurace uveden Donald Trump.
Požádal jsem umělou inteligenci o rozbor toho, jak moc jsou používána ve zpravodajství tiskových agentur a masmédií o Donaldu Trumpovi v prvních 100 dnech jeho druhého volebního období citově zabarvená slovesa. Výsledkem je, že AP, Reuters a AFP používají citově zabarvená slovesa zhruba ve 30 procentech případů, největší americká média ve 45 – 50 procentech případů a média v EU dokonce v 50 – 60 procentech případů. Česká média se z těchto trendů příliš nevymykají, rozdíl je snad jen v tom, že jim více vadí Trumpův postoj k válce na Ukrajině a méně jeho opozice proti Green Dealu. Donald Trump je cílem velmi intenzivních mediálních útoků po celou dobu své politické kariéry, ale to, co se děje od jeho druhého nástupu do funkce, je naprosto bezprecedentní.
Široká veřejnost si vůbec neuvědomuje skutečné sázky v jednáních mezi Washingtonem a Teheránem. Tento článek představuje situaci, v níž se po tři desetiletí hromadí lži, což jakýkoli pokrok obzvláště ztěžuje. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení není íránským jaderným problémem, zda Teherán získá atomovou bombu, ale zda bude schopen pomoci Palestině, aniž by se uchýlil ke zbraním.
Čína je bezprostředním sousedem a hlavním hospodářským partnerem postsovětských zemí střední Asie. Jejich historické vazby sahají až do středověku. Současná hranice mezi Čínou a středoasijskými zeměmi vznikla v době ruského impéria a byla dotvořena v letech 1980-2000. Po rozpadu SSSR si Rusko zachovalo ve Střední Asii kulturní a ekonomickou dominanci, ale díky své ekonomické síle a geografické blízkosti se k němu jako hráč v regionu připojila Čína.
S posilováním pozice Číny a oslabováním pozice Ruska byly jejich překrývající se zájmy v bývalých sovětských republikách stále více vnímány jako zdroj budoucího soupeření. A přestože ruští představitelé opakovaně ujišťovali, že zájmy obou mocností v Eurasii se spíše sbližují než střetávají (Putin, 2023), je i nadále užitečné sledovat aktivity Číny v regionu. Eskalace ukrajinské krize v roce 2022 navíc pravděpodobně odradí bývalé sovětské republiky od dalšího sbližování s Ruskem, a umožní tak Číně rozšířit svůj vliv v regionu. V současné době je tento vliv nejsilnější ve Střední Asii, kde může být příkladem čínské aktivity obecně.
Optikou ruských zájmů analyzuje tento článek čínské aktivity ve Střední Asii: jejich kontext, obecné trendy a dynamiku v oblasti obchodu, investic, vzdělávání a vojenské spolupráce. Článek využívá širokou škálu statistických údajů a údajů o veřejném mínění. Zvláštní pozornost je věnována formátu Čína-Střední Asie, který byl zahájen v roce 2023 a který je zde označován jako Si-anský proces a který poskytuje materiál osvětlující postoj Číny k tomuto regionu.
Pokud řídíte režim v Kyjevě (alespoň podle oficiálního vyprávění) a vyhodíte do povětří životně důležitou energetickou infrastrukturu Německa, Němci vám poděkují a budou vám strkat peníze a zbraně a zároveň vám pomohou obvinit někoho jiného (samozřejmě Rusy: Německo nikdy nevynikalo nápaditostí).
Pokud jste ve Washingtonu a určitě jste se na vyhození této infrastruktur do povětří podíleli, poté Němce obíráte prodejem LNG za vysoké ceny a podporujete jejich deindustrializaci ničením jejich podniků, pak se dobří Němci velmi, velmi rozzlobí – na Čínu.
Jedným z najzávažnejším problémov súčasnej Európy je narastajúci trend využívania práva – a zvlášť trestného práva – na vylučovanie nepohodlných politikov z volebnej súťaže. Podobné praktiky, nazývané tiež lawfare, sú známe z Latinskej Ameriky, kde sa viacerých favoritov tamojších volieb podarilo takýmto spôsobom zlikvidovať. Nedávno sa však stalo čosi podobné aj v Rumunsku a teraz uvedený problém zasiahol Francúzsko, kde súdna moc znemožnila v nasledujúcich prezidentských voľbách účasť hlavnej favoritke Marine Le Pen. V tomto článku sa nebudem zaoberať jej politickými postojmi a názormi, často kontroverznými, ale budem sa venovať otázke rizík jej trestu, najmä straty pasívneho volebného práva.
Vidím, že všichni "proroci" zániku Evropy se shodují v příčině, kterou je nihilismus a individualismus. Já to tvrdím ve své…
Čína v roce 1992 (Wolfowitzov doktrína o nepřipuštění rivala) rivalem nebyla, byla naopak spojencem proti Rusku. Jako rivala ji neocons…
K vašemu příspěvku bych ještě doplnil připomínku Mackinderova heartlandu a Zbygniewa Brzezinského knihu Velká šachovnice. Pak je třeba se zeptat,…
Kapitalizmus je pokračovaním otrokárskej spoločnosti prostredníctvom finančného nástroja – ZISKU! V tom je rozdiel medzi kolonializmom a neokolonializmom. ZISK v…
Jako většina analytiků a komentátorů vychází i prof. Pepa z premisy, že cílem je předejít evropsko-ruské válce. Jenomže podle té…