Geopolitika | Disput

Jak s „Izraelem“ upadá židovská identita

Po celá desetiletí po 11. září se od miliard náhodných muslimů očekávalo, že odčiní 15 Saúdů (plus 4 Araby) z nějaké organizace podporované Američany. Od milionů muslimů i nemuslimů z Afghánistánu a Iráku se očekávalo, že budou hladovět a zemřou za hříchy Al-Káidy. To, co já nazývám Bílou říší, požaduje nejen monopol na násilí, ale také monopol na empatii. Pokud zemře jeden z nich, miliony našich musí krvácet a miliardy musí být obviněny. Tohle je stejná hra, jakou hrají po 7. září, ale já už nechci hrát Monopoly. Hloupá zatracená hra, jak řekl Furio Giunta.

Muslimové jako celek neměli s 11. zářím nic společného. Al-Káida byla americkým agentem před 11. zářím a je jím i nyní (viz Tahrír al-Šám v Sýrii). Důkazní břemeno je skutečně na Americe, aby prokázala, že se na 11. září nepodílela, ne na 2 miliardách náhodných muslimů, kteří si žijí svými životy od Indonésie po Hounslow. Afghánský a irácký lid s tím měl ještě méně společného, i když to, co se těmto zemím stalo, ospravedlňuje stovku 11. září.

Pekingská vojenská přehlídka a „osa převratu“

Obsah:

Globální správa věcí veřejných

V říjnu se v Pekingu bude konat čtvrté plenární zasedání 20. ústředního výboru Komunistické strany Číny (KS Číny) a předtím 1. října připomínka 70. výročí založení Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang.

Podle programu čtvrtého plenárního zasedání podá politbyro zprávu o své práci Ústřednímu výboru Komunistické strany Číny a zasedání prostuduje návrhy na formulaci 15. pětiletého plánu (2026–2030) pro národní hospodářský a sociální rozvoj. Ten bude zrcadlit analýzu současné ekonomické a sociální situace v zemi s pěti autonomními oblastmi: Sin-ťiang, Vnitřní Mongolsko, Ning-sia, Kuang-si a Tibet, o kterém jsem psal odděleně. Současně připomínám, že 15. pětiletka je rozhodující fází pro uskutečnění socialistické modernizace. Proč?

Bitva o noosféry: AI, Eurasie a boj o budoucí mysl

Na první pohled vypadal summit Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v roce 2025 v Tchien-ťinu jako zapomenutelné diplomatické divadlo. Západní média jej ignorovala jako „řídkou kaši“ – příliš málo závazných dohod, žádné nové vojenské velení, nic, co by mohlo konkurovat NATO nebo EU. Toto odmítnutí však odhaluje spíše únavu Západu než slabost Eurasie. Z jiného úhlu pohledu summit v Tchien-ťinu promítal něco mnohem závažnějšího: vznik eurasijské noosféry, sdílené architektury myšlení a identity, která začíná konkurovat té západní.

Slovo noosféra může znít exoticky, ale jeho kořeny sahají hluboko. Před stoletím ho zavedl francouzský jezuitský vědec Pierre Teilhard de Chardin a ruský geochemik Vladimir Vernadskij. Oba muži, z různých intelektuálních tradic, dospěli ke stejnému poznatku: lidské myšlení není pouhým vedlejším produktem biologie. Je to planetární síla, která přetváří Zemi stejně jistě jako vulkanismus nebo fotosyntéza.

Globální souboj: architektonika přežití

Současný konflikt na Ukrajině logicky souvisí s Krymskou válkou v letech 1853–1856, protože mají podobné úvodní fáze. Je jasné, že když se Rusko stává silou schopnou změnit rovnováhu v Evropě, Západ se proti němu sjednotí.
…
Ukrajina, Evropa, postsovětský prostor – každá zóna je pod kontrolou své polokoule, přičemž kritická autonomie obou stran zajišťuje rovnováhu pólů, nikoli chaos. Pro Rusko to znamená uznání práva na Eurasii a Černé moře; pro USA – upevnění vlivu v západní polokouli a transatlantické zóně. Rozdělení světa na dvě rovnocenné sféry odpovědnosti odstraňuje nekonečné eskalace, mění strategické protichůdné postoje v řízenou rovnováhu a historii opakování v předvídatelnou stabilitu.

Války a zvěsti o válkách: blížící se klíčový měsíc září

Září se rýsuje jako klíčový měsíc a právě teď se velmoci po celém světě připravují na to, co přijde. Zrovna když jsme si mysleli, že by mohl vypuknout globální mír, zdá se, že na obzoru je mnohem více válek. Ve skutečnosti jsem právě přidal další potenciální vojenský konflikt na seznam věcí, o kterých budu v tomto článku mluvit. Zlověstné je, že se stále hromadí náznaky, že by se věci mohly příští měsíc skutečně začít vyvíjet.

Politické klíče k řešení otázky koridoru Zangezur

8. srpna (2025) zprostředkoval Washington dohodu mezi Arménií a Ázerbájdžánem o otevření tranzitního koridoru přes Jižní Kavkaz. Tato nová dohoda nahrazuje původní plán koridoru Zangezur tím, co je nyní známo jako „Trumpova cesta k mezinárodnímu míru a prosperitě“ (TRIPP).
Její ekonomická životaschopnost však zůstává velmi diskutabilní, přičemž někteří odborníci tvrdí, že projekt by zkrátil dopravní trasu mezi Tureckem a Ázerbájdžánem o celkem 343 km, což by vedlo k významné úspoře času a nákladů na přepravu zboží. Poukazují také na to, že nová trasa by mohla sloužit jako alternativa k vytížené dopravnímu trase Baku-Tbilisi-Kars (BTK), která v současné době nemá funkční ekvivalent a jejíž nedávné pětinásobné zvýšení kapacity z 1 milionu tun na 5 milionů tun stále nestačí. Západní odborníci zdůrazňují, že obě trasy by se mohly vzájemně doplňovat, což by vedlo k rozšíření regionálních logistických kapacit a zvýšení vnější poptávky po tranzitních službách.
Naopak někteří domácí odborníci popisují ekonomický význam Zangezurského koridoru jako zanedbatelný, protože stávající dobře zavedené dopravní koridory z Ázerbájdžánu do Turecka přes Gruzii již zajišťují významnou část logistiky na jižním Kavkaze.
Odborníci z různých zemí se však jednomyslně shodují, že tento projekt se nestane trasou „míru a prosperity“.

Sankce jsou stejně smrtící jako válka

Ron Paul, libertariánsky orientovaný bývalý texaský kongresman a republikánský kandidát na prezidenta, vždy tvrdil, že sankce jsou válečnými akty. Časopis Lancet Global Health nedávno zveřejnil studii, která mu dává za pravdu.

Ekonomové Mark Weisbrot, Francisco Rodríguez a Silvio Rendón zjistili, že celkový roční počet nadbytečných lidských obětí spojený s ekonomickými sankcemi na celém světě je zhruba ekvivalentní ročnímu počtu lidských obětí v aktivních válkách a bojích. Výzkum dokonce ukazuje, že v průměru počet civilních úmrtí způsobených sankcemi každoročně převyšuje počet obětí souvisejících s bitvami v kinetických konfliktech.

Čína, Indie a USA: Složité vztahy

Čína a Indie, oba členové BRICS, se v některých otázkách shodují, ale jejich vztahy jsou velmi komplexní. Jejich ekonomické a bezpečnostní zájmy jsou často v rozporu a obě země soupeří o vedoucí postavení v globálním Jihu s odlišnými vizemi mezinárodního řádu. Směr, který Indie zvolí, by mohl ovlivnit rovnováhu globální moci, což činí tuto dynamiku kritickou pro strategii USA.

« Starší příspěvky

Jak s „Izraelem“ upadá židovská identita

Pekingská vojenská přehlídka a „osa převratu“

Globální správa věcí veřejných

Bitva o noosféry: AI, Eurasie a boj o budoucí mysl

Globální souboj: architektonika přežití

Války a zvěsti o válkách: blížící se klíčový měsíc září

Politické klíče k řešení otázky koridoru Zangezur

Sankce jsou stejně smrtící jako válka

Čína, Indie a USA: Složité vztahy

/ Zpravodaj

/ Štítky

/ Nejčtenější

Poslední 3 měsíce

Poslední rok

/ Archiv

/ Poslední komentáře