Mírotvůrce a jeho války

Obsah:

  1. Tyler Durdan: Maduro otevřený „řízenému odchodu“, Putin je připraven poskytnout vojenskou pomoc
  2. Taiwo Hassan: Co by měl Trump vědět, než se vydá „střílet“ do Nigérie
  3. Alex Mark: Trump uvalí cla na Dánsko, dokud se nevzdá Grónska

Caitlin Johnstone, listopad 2025

Obsah:
  1. To je vše, co nám naši vládci nabízejí (11. 11. 2025)
  2. Americké impérium je čím dál tím děsivější (9. 11. 2025)
  3. Umělá inteligence dělá všechno hloupěji (8. 11. 2025)
  4. Věci jsou na hovno, protože nám vládnou lidé, kteří chtějí, aby věci byly na hovno. (8. 11. 2025)

~~~~~~~~~~~~

Je Ukrajina životaschopný stát?

Obsah:

  1. F. Andrew Wolf: Je Ukrajina životaschopný stát?
  2. Ted Snider: Napadla Ukrajina potichu dvě evropské země?
  3. Andrew Korybko: FSB právě zmařila, co mohlo být navěky provokací pod falešnou vlajkou

Demokracie a náboženství ve věku interpretace

Rovnost lidí a nedotknutelnost práv občanů jsou kulturní předpoklady demokracie, které ale demokratický stát neumí sám vytvořit: nestačí na to učitelé, je k tomu třeba spasitelů, demokratický stát si ale zakázal vyhlásit učení nějakého spasitele za „své“. Vsadil na neutralitu vůči spasitelům, Sázka na nejistotu – nazval Jiří Přibáň svou knihu úvah o demokracii.

Všechny cesty vedou zpět k Böckenfördově diktu: nezbytné předpoklady pro fungování demokracie vyrůstají z kultury, kterou demokratický stát vytvořit neumí, a kdyby se o to pokusil, stal by se státem totalitním. Claude Lefort pak považuje za definiens demokracie to, že moc v ní nemá žádné pevné místo, je pravidelně „sázkou ve (volební) hře“: vyhrát ji může kdokoli.

Přes 60 států se podílí na genocidě v Gaze

Obsah:

  1. The Cradle: Francesca Albanese jmenovala přes 60 států podílejících se na genocidě v Gaze
  2. Middle East Eye: Nejzávažnější útok na Izrael v oblasti public relations
  3. Yuval Abraham: „Žádná omezení“: Podrobnosti dohody Izraele s Googlem a Amazonem
  4. Trita Parsi: Arabští vůdci již nevěří americkému strašení Íránem

Podvody jako zbraň v diplomatické válce

Současná mentálně-hybridní válka vstoupila do fáze, kdy je kontrola nad mechanismem rozhodování protivníka důležitější než jakékoli územní připojovací cíle: první je nekonečně dominantní, druhé je omezeno hranicemi map. Ovladatelnost vědomím se stává hlavním předmětem působení. Vytváření umělých překážek realizace záměru a manipulace s nimi se stávají samostatným arzenálem prostředků vyjednávacího procesu. Cílem takového manévru je narušit vnitřní soudržnost protivníka, jeho schopnost komplexně vnímat situaci, přijímat rozhodnutí a jednat jako jeden celek. Ztráta vybudované koordinace mění řídící systém v soubor nekoordinovaných reakcí, kde každý úřad vysílá na své vlastní frekvenci a mezery mezi signály se stávají zranitelným místem pro plnění úkolů.

Pravicový populismus – nová strategie elit?

Giorgia Meloni a Alice Weidel jakožto přední osobnosti živě ztělesňují novou fúzi současného neoliberálního autoritářství („technofašismu“) a starého autoritářství orientovaného na minulost a tehdejší národní fašismus a na jeho nástupce, neofašismus.

Klíčové je toto: Stará levice svůj charakter zástupce nižších tříd zcela ztratila. Každý, kdo dnes mluví o „levici“, si okamžitě představí probuzenecké mluvčí vyšší střední třídy, jejichž třídní zájmy jsou diametrálně odlišné od zájmů dělníků, nižších zaměstnanců a zbytku nižší střední třídy. Wagenknecht má pravdu v tom smyslu, že termín „levice“ již není vhodný pro ty, kdo se v tomto mainstreamu nepohybují. Mýlí se však v tom, že nezmiňuje, že si cíle a principy staré levice zachovaly svou plnou platnost. Je jen třeba je předefinovat.