1. Tyler Durdan: Maduro otevřený „řízenému odchodu“, Putin je připraven poskytnout vojenskou pomoc
2. Taiwo Hassan: Co by měl Trump vědět, než se vydá „střílet“ do Nigérie
3. Alex Mark: Trump uvalí cla na Dánsko, dokud se nevzdá Grónska

Analýza Tylera Durdena autora Maduro Open To ‚Managed Exit‘ If Trump Provides Amnesty; Putin On Standby With Military Aid vyšla na serveru Zero Hedge 12. listopadu 2025

Maduro otevřený „řízenému odchodu“, Putin je připraven poskytnout vojenskou pomoc

„Žádosti Moskvě byly podány formou dopisu určeného ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a měly být doručeny během návštěvy ruského hlavního města jeho vysoce postaveného poradce tento měsíc,“ uvedl deník Washington Post (CIA) s tím, že Maduro také poslal dopis čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi, v němž požadoval „rozšířenou vojenskou spolupráci“ mezi oběma zeměmi s cílem čelit „eskalaci mezi USA a Venezuelou“.

The Atlantic (také CIA) nyní píše, že Maduro je otevřený řízenému odchodu / exilu, pokud Trump slíbí amnestii. 

Maduro by byl otevřený řízenému odchodu, pokud by Spojené státy poskytly amnestii pro něj a jeho nejvýznamnější pobočky, zrušily své odměny za jeho dopadení a umožnily pohodlný exil, říkají lidé, kteří jednají s caracaským režimem. „Pokud bude dostatečný tlak a pokud bude v talíři dostatek bonbónů,“ řekl člověk, který hovoří s představiteli obou zemí, „s Madurem je vše na stole.“

Samozřejmě je třeba dívat se na „řízený odchod“ s rezervou, vzhledem ke zdroji a načasování toho, co se děje.

Za zmínku stojí, že Trumpův vyslanec pro Venezuelu Richard Grenell měl původně za úkol vyjednat s Madurem dohodu, která by umožnila:

• Přístup USA k venezuelské ropě a nerostům
• Zásahy proti gangům/tranzitu drog
• Propuštění zadržených Američanů
• Obnovení deportačních letů do Venezuely

Zatímco Grenell zajistil brzké ústupky, včetně propuštění šesti amerických rukojmích, Trump jeho vyjednávání náhle ukončil, když ministr zahraničí Marco Rubio prosadil agresivnější strategii.

Grenell však v jednání o Madurově „řízeném odchodu“ pokročil.

Jednání o řízeném odchodu se objevují uprostřed amerických útoků na lodě údajně napojené na kartel poblíž Venezuely a v Tichém oceánu, při nichž v 16 útocích zahynulo nejméně 65 lidí. Následovalo největší shromáždění vojsk Pentagonu v Karibiku od roku 1962, zahrnující:

• letadlovou loď USS Gerald R. Ford
• 8+ válečných lodí
• ~10 000 vojáků
• jadernou ponorku
• drony a stíhačky

Stručně řečeno –  mnohem více, než by mohlo být potřeba k boji proti kartelům – což naznačuje bezprostřední změnu režimu (z čehož má The Atlantic  jistě radost). Trump také povolil CIA provádět ve Venezuele potenciálně smrtící aktivity (jako by k tomu potřebovali povolení).

Rusko připravené na rock’n’roll

Vojáci, formace, rozmístění, rakety na vozidlech, zbraňové systémy. Vojenská přehlídka ruské armády na Rudém náměstí v Moskvě 9. května. | Kreml

Vzhledem k eskalujícímu napětí reagovalo Rusko na Madurovy žádosti o pomoc – Moskva nyní veřejně prohlašuje, že je připravena poskytnout mu podporu, včetně:

• Údržby ruských stíhaček Suchoj
• Modernizace radaru a motorů
• Dodávky ~14 raketových jednotek
• Možné dodávky nových raketových systémů Orešnik

Moskva to považuje za legitimní bilaterální vojensko-technickou spolupráci, nikoli za tajnou pomoc – což by samozřejmě náklady a riziko amerického úderu nebo invaze zvýšilo a riskovalo přímou zástupnou konfrontaci, informuje NewsweekČesky s tím, že mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová žádost Caracasu potvrdila.

Reakce Moskvy by mohla změnit dynamiku mocností v Latinské Americe a změnit regionální bezpečnostní rovnováhu. Madurova žádost podtrhuje zvýšený pocit zranitelnosti Venezuely a její obrat k Moskvě s žádostí o klíčovou vojenskou podporu.

 

Zacharovová uvedla, že Moskva je připravena na žádosti Venezuely „přiměřeně reagovat“ a zároveň požádala všechny strany, aby se zdržely eskalace. V dřívějších prohlášeních zdůraznila, že Moskva jedná v rámci dvoustranných dohod a zákonů o vojensko-technické spolupráci a že zachování přítomnosti ruských vojenských poradců ve Venezuele je s těmito dohodami v souladu.

Zapojení Ruska by zhatilo sny Marca Rubia o „rychlé změně režimu“ – poté, když Venezuelu označil za narkoteroristický stát a destabilizující sílu, která slouží jako zástupce amerických protivníků. Znamená to také, že Grenellova snaha o vyjednaný odchod může být zrušena, protože Maduro by mohl mít pocit, že má nyní možnost vyčkat Trumpovy kroky a/nebo požadovat větší pobídky.

A tak se zdá, že se celé úsilí o změnu režimu stalo pro Trumpův tým mnohem riskantnějším.

Tyler Durden je pseudonym používaný serverem Zero HedgeČesky pro anonymní příspěvky. Jméno je převzato z postavy Vypravěče (The NaratorČesky) z  románu Chucka Palahniuka Klub rváčůČesky z roku 1996, jeho stejnojmenné filmové adaptaceČesky z roku 1999 a komiksů Klub rváčů 2 a Klub rváčů 3. Postava je nespavec s rozpolcenou osobností a je zobrazována jako bezejmenný „každý“ (ve filmu označovaný jako „Vypravěč“) během dne, který se v noci během nespavosti stává chaotickým a charismatickým Tylerem Durdenem.

Zpět na obsah

Analýza Taiwo Hassana What Trump should know before going ‚guns-a-blazing‘ into Nigeria vyšel na serveru Responsible Statecraft 7. listopadu 2025

Co by měl Trump vědět, než se vydá „střílet“ do Nigérie

Americký prezident Donald Trump během jediného víkendu nejen poškodil dříve srdečné vztahy s důležitým africkým spojencem, ale také přislíbil vojenskou akci USA v jedné z nejsložitějších konfliktních oblastí světa.

Dne 31. října Trump označil Nigérii, zemi s největším počtem obyvatel a jednu z jejích ekonomických mocností, za „zemi vzbuzující zvláštní obavyČesky“ kvůli „existenční hrozbě“, které v této západoafrické zemi údajně čelí křesťané, kteří podle něj zažívají „masové masakry“ rukami „radikálních islamistů“.

Následujícího dne varovalČesky, že pokud nigerijská vláda bude zabíjení křesťanů i nadále tolerovat, USA okamžitě zastaví veškerou pomoc a podporu Nigérii a „klidně by mohly vstoupit do této nyní zneuctěné země s palbou zbraní“.

Ačkoli to není poprvé, co se Trump do země bohaté na ropu s přibližně 230 miliony obyvatel pustil, hrozba vojenské akce je nová a představuje bezprecedentní eskalaci.

Washington považujeČesky Nigérii za jednoho ze svých nejdůležitějších partnerů v AfriceČesky. Do února, kdy Trump zahraniční pomoc zmrazil, byla Nigérie na třetím místě mezi příjemciČesky americké humanitární pomoci v subsaharské Africe. Navzdory tomu pokračuje mezi oběma zeměmi významná spolupráce, zejména v oblasti boje proti terorismu.

Od roku 2017 obdržela Nigérie od USA bezpečnostní pomoc, která se k lednu odhadovala na přibližně 650 milionů dolarů, včetně 500 milionů dolarů v podobě prodeje vojenské techniky do zahraničí. V srpnu schválila americká Agentura pro spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti prodej zbraní v hodnotě 346 milionů dolarů na podporu Nigérie v boji proti islamistickým teroristům a obchodování se zbraněmi v Guinejském zálivu.

Nigerijský prezident Bola Ahmed Tinubu, otřesený Trumpovými hrozbami, Trumpův popis situace v jeho zemi  zpochybnilČesky a zároveň Washington ujistil o svém závazku chránit životy všech Nigerijců bez ohledu na jejich vyznání. Mnoho Nigerijců, kteří léta bezmocnost nigerijského státu v souvislosti s eskalující nejistotou sledují, však Trumpovu hrozbu vojenské intervence v případě úspěchu v případech, kdy vláda v ukončení násilí selhala, vítajíČesky.

Ve skutečnosti nevznikla Trumpova kritika Nigérie ve vzduchoprázdnu. Je přímým důsledkem let, kdy po sobě jdoucí nigerijské vlády občany tváří v tvář nekonečnému masovému zabíjení křesťanů i muslimů neochránily. Samozřejmě, když zabíjení trvá roky – s malými nebo žádnými následky pro pachatele, rozdíl mezi nečinností a tichým souhlasem se rychle stírá.

Trumpova představa nábožensky motivovaného konfliktu je však jednorozměrným pohledem na katastrofální situaci v terénu.

Ačkoli náboženství v pozadí četných nigerijských konfliktních dějišť vždy existuje, ne vždy je jejich hnací silou. V několika případech je pouze zástěrkou pro jiné, primárně ekonomické, environmentální a politické faktory. Podle amerického think-tanku Armed Conflict Location & Event Data je téměř 53 000 civilistů zabitých v Nigérii od roku 2009 důsledkem politického násilí lidí všech vyznání. Zatímco v letech 2020 až 2025 zaznamenala Nigérie přibližně 389 případů násilí namířeného proti křesťanům, které si vyžádaly nejméně 318 úmrtí, ve stejném období došlo k 197 útokům namířeným proti muslimům, které si vyžádaly nejméně 418 úmrtí.

Konfliktní krajina je složitá, protíná rozsáhlé geopolitické oblasti a má překrývající se příčiny. Samotná země je téměř rovnoměrně rozdělena mezi křesťansky ovládaný jih a muslimsky ovládaný sever, zatímco v jejím středu leží Střední pás, domov více než 200 etnických skupin, kde stoupenci obou náboženství, většinou muslimští pastevci a převážně usedlí křesťanští farmáři, dlouho žili vedle sebe.

V severovýchodní části země, kde Boko Haram a regionální odnož Islámského státu (ISWAP) vedou krvavé povstání za nastolení islámského chalífátu, jsou hlavními oběťmi násilí muslimové. Od roku 2009 vedlo násilí kČesky více než 40 000 úmrtím civilistů a více než dva miliony lidí bylo nuceno opustit své domovy.

Boko Haram považuje za nevěřící kohokoli, ať už křesťana nebo muslima, kdo nepřijímá jejich verzi islámu. Mezitím se v nejznámějších násilných incidentech, které před více než deseti lety dostaly nigerijské džihádisty do titulků světových novin, staly oběťmi převážně křesťané. Patří k nim únosČesky 276 školaček z vesnice Chibok Boko Haramem v roce 2014 a o čtyři roky později 110 školaček, které ISWAP unesl ve státě Dapchi Yobe. Zatímco 104 dívek bylo po vyjednávání brzy propuštěno (5 bylo během únosu zabito), Leah Sharibu, mladá křesťanská dívka, je i po letech stále zadržována za to, že odmítlaČesky konvertovat k islámu.

Zaměření se na tyto příběhy může vyvolat zavádějící dojem, že hlavními oběťmi násilí v Nigérii jsou křesťané. Trumpův poradce pro arabské a africké záležitosti, Massad Boulos, dokonce minulý měsíc zaznamenal, že Boko Haram a ISWAP „zabíjejí více muslimů než křesťanů“.

Nejde jen o dohady o číslech. Když je důvod vojenské akce založen na nepřesných předpokladech, nejenže jsou šance na úspěch omezené, ale také to zvyšuje riziko, že USA zabřednou v další „věčné válce“. Když se Trumpa tento týden zeptali, zda zvažuje pozemní invazi do Nigérie nebo letecké údery, odpověděl „Mohlo by to být, myslím, spousta věcí – předpokládám spoustu věcí.“

USA by se mohly zaměřit na islamistické džihádisty na severovýchodě. Jakákoli vojenská akce mimo nigerijský Střední pás by však nigerijské křesťany neochránila – alespoň ne způsobem, jakým ji propaguje Trump. Střední pás je místem, kde nigerijská křesťanská populace neúměrně trpěla způsobem, který naznačuje systematické cílení. Zde jsou již více než dvě desetiletí usedlí farmáři a fulbští pastevci uvězněni ve vnitřním konfliktu. Mezi další pachatele násilí patří ozbrojené bandyČesky, které přepadají vesnice, kradou dobytek a unášejí oběti za účelem výkupného.

Podle nových zjištěníČesky Observatoře pro náboženskou svobodu v Africe byly z přibližně 36 056 civilistů v Nigérii v letech 2019 až 2024 zabity milicí Fulani, považovanou za nejsmrtelnější teroristickou skupinu na světě a operující ve Středním pásu a jižních částech země, „zodpovědnou za ohromujících 47 % všech vražd civilistů – což je více než pětinásobek celkového počtu obětí Boko Haram a ISWAP“.

Rozdělení dat ukazuje alarmující nepoměr. „Během tohoto období byli na každého muslima zabiti téměř 3 křesťané, přičemž proporcionální ztráty v křesťanských komunitách dosáhly výjimečné úrovně. Ve státech, kde k útokům dochází, byli křesťané vražděni v poměru k velikosti jejich populace 5,2krát častěji než muslimové,“ uvádí se ve zprávě.

Náboženství však není hlavní hnací silou tohoto hrůzného násilí. Spíše je to ostrá konkurence o ubývající půdní a vodní zdroje spolu s dalšími faktoryČesky, ačkoli skutečnost, že pastevci jsou často muslimští Fulané a usedlí farmáři jsou často křesťané, někdy vede pozorovatele k tomu, že za primární motiv považují náboženství.

Ať už se jedná o letecké údery nebo pozemní síly, americká vojenská intervence ve složitém nigerijském terénu s sebou nese mnoho rizik, zejména rozsáhlé škody na civilním obyvatelstvu, jejichž důsledkem je, že se situace ještě zhorší.

Zpět na obsah

Komentář Alexe Marka Trump to put tariffs on Denmark until they give up Greenland vyšel na serveru Citizen Watch Report 9. listopadu 2025

Trump uvalí cla na Dánsko, dokud se nevzdá Grónska

Kodaň — Podle průzkumu zveřejněného ve středu si drtivá většina obyvatel Grónska nepřeje, aby se jejich ostrov stal součástí Spojených států, jak to plánuje prezident Trump. Trump, který se koncem ledna vrátil do Bílého domu, dal najevo, že chce, aby se arktický ostrov — o kterém se předpokládá, že obsahuje velké nevyužité zásoby nerostných surovin a ropy — stal součástí Spojených států, a naznačil možné použití síly nebo cel k připojení autonomního dánského území.

Na otázku, zda by se chtěli stát součástí Spojených států, odpovědělo 85 % Gróňanů záporně, jak vyplývá z průzkumu zveřejněného v dánském deníku Berlingske a grónském deníku Sermitsiaq.

Podle průzkumu agentury Verian se 6 % dotázaných vyslovilo pro a 9 % bylo nerozhodnutých.

Zpět na obsah