Sergej Lavrov na webu Kommersant

Sergej Lavrov: musíme zkontrolovat důvěryhodnost našich ukrajinských sousedů
Jak ruský ministr zahraničí nahlédl s dopisovateli Kommersantu do zákulisí mezinárodní politiky.
– Proč jsme nikdy nevěřili Američanům a teď znovu?
– Proč prodlužovat smlouvu START?
– Kdy začne americké velvyslanectví v Moskvě opět vydávat víza?
– Čí hlas bude hlasitější: Stephen Whitkoff nebo Keith Kellogg?
– Co se stalo v Sumách?
– Co je hlavní příčinou toho všeho?
Po tom pátral ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov s korespondenty listu Kommersant Anastasií Dombitskou a Andrejem Kolesnikovem.

Prodloužení stanného práva odhaluje Zelenského strach ze ztráty znovuzvolení

Pokud Zelenskyj namísto konání voleb odmítne rozředit svou moc, USA by na něj mohly pod hrozbou opětovného pozastavení vojenské a zpravodajské pomoci tlačit, aby sestavil vládu národní jednoty.

Ukrajina na žádost Zelenského ze začátku tohoto týdne prodloužila stanné právo do 6. srpna, což zabrání konání voleb přes léto. Jak koncem minulého měsíce tvrdil The Economist, je to scénář, který uvážil ve snaze získat náskok před svými rivaly. Tento krok proto odhaluje jeho strach ze ztráty znovuzvolení. Nejde jen o to, že je velmi nepopulární, ale pravděpodobně se také obává, že ho USA po jeho neslavném boji v Bílém domě chtějí nahradit.

Zelenskyj nemá schůdnou alternativu, než na Trumpovu pokřivenou dohodu o zdrojích přistoupit

Trump minulý víkend varoval, že Zelenskyj bude mít „nějaké problémy – velké, velké problémy“, pokud se „pokusí z dohody o vzácných zeminách vycouvat“, mezi zprávami, že její nejnovější verze je velmi křivácká. Údajně Ukrajinu nutí, aby polovinou svých příjmů ze všech projektů na zdroje a související infrastrukturu přispěla do investičního fondu kontrolovaného USA, prostřednictvím těchto prostředků splatila veškerou pomoc USA od roku 2022 a poskytla USA právo první nabídky na nové projekty a právo veta na prodej zdrojů ostatním.

Hlavní poznatky z New York Times: Utajovaná historie ukrajinské války USA – Rusko

Je to už o roky pozdě a alternativní a nezávislá média mezitím udělala tolik práce na odhalení reality, včetně více než 600 stránek knih, ale New York Times v neděli [30 března] přinesl obsáhlou zprávu Tajná historie role Ameriky v ukrajinské válce

Až donedávna by strážci hlavního proudu médií nepřipustili, že se konflikt na Ukrajině od samého začátku rozvíjí jako zástupná válka. A to ani poté, když takzvaný poznámkový papír [paper of record] v únoru 2024 přiznal, že CIA vybudovala na Ukrajině 12 „tajných špionážních základen“, aby od roku 2014 vedla stínovou válku proti Rusku.

Temné spojenectví Stepana Bandery s MI6

5. října 2024 bylo 65. výročí zavraždění zakladatele Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN-B) a Ukrajinské povstalecké armády (UPA) Stepana Bandery spáchané KGB v Mnichově v tehdejším západním Německu.

Datum uplynulo bez zmínky. To může odrážet, jak předchozí veřejné připomínky života a smrti nacistického kolaboranta Bandery – všeobecně uznávaného jako otce ukrajinského nacionalismu – v Kyjevě vyvolaly značné kontroverze a odsudky ve střední a východní Evropě, zejména v sousedním Polsku.

Spoluúčast Bandery a fašistických hnutí, která během druhé světové války založil, je dobře zdokumentována. Jeho vliv na moderní ultranacionalistické a neonacistické frakce na Ukrajině, jako je pluk Azov, byl uznán i v mainstreamových médiích.

První na seznamu ztrát

Když Česká republika vstoupila do NATO, překvapivě dřív, než se očekávalo, ministryně zahraničí USA, naše hodná kmotřička Madeleine Albrightová jásavě oznamovala: „Vaše osudy už nikdy nebudou přehazovány jako pokerové žetony na vyjednávacím stole…Jste skutečnými spojenci, jste skutečně doma…Hlavním posláním Aliance je kolektivní obrana. To se nesmí změnit a ani se nezmění. NATO je obranná aliance, nikoliv globální policista. …“.

Válka proti Jugoslávii byla první válkou v dějinách, kterou vedlo NATO a současně byla i první válkou, které se účastnilo znovusjednocené Německo. Německý generál Walter Jertz tvrdil, že NATO vedlo proti Jugoslávii „nejpřesnější válku“ v dějinách. Ta „nejpřesnější“ válka zničila 14 jugoslávských tanků, ale zato 48 nemocnic, 74 televizních stanic a vysílačů, 422 škol, mnoho mostů a budov, mimo jiné i velvyslanectví Číny v Bělehradě.

Dnes, o (více než) čtvrt století později je zřejmé, že žádná z karatelských misí, kterých se česká armáda účastnila, nezměnila svět k lepšímu. Dětských kolaterálních ztrát v Iráku bylo půl milionu. Irák se sice invazí neproměnil v bezpečnější zemi, ale andělíčkářka Madeleine Albrightová se dala slyšet, že za ten pokus to stálo.

Ukrajina do NATO nevstoupí! Není nemyslitelné, že za deset let žádné NATO nebude.

– Co lze očekávat od rozhovoru Trump – Putin? – Stanovisko Ukrajiny – Posun USA – Postoj EU: lze dosáhnout kompromisu? – Členství v NATO – Krym a Donbas – Bezpečnostní uspořádání – Macron a Starmer – Multilaterální záruky – Mnichov 1938 – Budoucnost NATO – Připravuje se Evropa na válku?

USA se budou snažit přimět Evropu, aby splnila Putinův požadavek zastavit vyzbrojování Ukrajiny

Je možný kompromis, kdy budou Evropané Spojenými státy tlačeni, aby své zbraně určené pro Ukrajinu uskladnily v Polsku a Rumunsku pro rychlou přepravu přes hranice v případě, že by někdy poté, kdy bude dohodnuto příměří, klid zbraní nebo mírová smlouva, došlo k opětovnému vypuknutí nepřátelství.

Oficiální interpretace Kremlu posledního Putinova telefonátu s Trumpem opakuje Putinův požadavek, že se „úplné zastavení poskytování zahraniční vojenské pomoci a zpravodajských informací Kyjevu musí stát klíčovou podmínkou pro zabránění eskalaci konfliktu a dosažení pokroku směrem k jeho řešení“. Trumpovo dočasné pozastavení pomoci dokazuje, že má politickou vůli zastavit ji nadobro, pokud z jednání s Putinem dostane, co chce, ale Evropané jsou jiný příběh.