1. Andrew Korybko: Nejrealističtější scénář, podle kterého by Západ mohl nahradit Zelenského?
2. Andrew Korybko: „Trumpův most“ by mohl vést k vytlačení Ruska z jižního Kavkazu

Analýzu What’s The Most Realistic Scenario In Which The West Might Replace Zelensky? publikoval Andrew Korybko na svém Substacku 1. srpna 2025

Nejrealističtější scénář, podle kterého by Západ mohl nahradit Zelenského?

Ruská zahraniční rozvědka (SVR) zveřejnila koncem července zprávu, v níž tvrdí, že angloamerická Osa zorganizovala v Alpách tajnou schůzku se Zelenského náčelníkem štábu JermakemČesky, šéfem GUR BudanovemČesky a bývalým vrchním velitelem, který se stal velvyslancem ve Velké Británii, ZalužnýmČesky, ohledně budoucnosti Ukrajiny. Podle nich Jermak a Budanov souhlasili s návrhem angloamerické Osy nahradit Zelenského Zalužným, který by mohl být prosazen pod protikorupčními záminkami a „resetoval“ vazby Ukrajiny se Západem.

Sputnik sdílel následující hodnocení zprávy SVR od bývalého důstojníka americké námořní pěchoty Scotta Rittera: „SVR a její tisková služba ‚nejsou médiem‘,“ poukázal Ritter.

Nejsou od toho, aby informovaly veřejnost, když zveřejňují informace. Obvykle se tak děje za účelem dosažení nějakého cíle nebo účelu – v tomto případě signalizují touhu ‚způsobit Zelenskému co nejvíce škody v době, kdy je považován za nejzranitelnějšího‘, a prohloubit rozpory uvnitř jeho vlády a mezi ním a Zalužným.

Zpráva SVR následovala po kritickém článku Financial Times o Jermakovi, o kterém SVR tvrdila, že Zelenského „nasměroval“ tím, že ho přesvědčil, aby zakročil proti protikorupčním institucímČesky, aby jakoukoli západní snahuČesky o jeho nahrazení pod touto záminkou ospravedlnil. Článek přišel téměř rok po kritickém článku agentury Bloomberg o Jermakovi. Ritterovo hodnocení záměrů SVR je proto důvěryhodné, ale vzhledem k tomu, jak on a dokonce i Putin v minulosti předpovídali Zelenského pád, se teprve uvidí, zda k němu v dohledné době dojde:

* 12. prosince 2023: „Naryshkinův scénář o tom, že Západ nahradí Zelenského, by neměl být zavrhovánČesky“

* 22. ledna 2024: „Proč SVR zveřejnila svou předpověď hrozící byrokratické rekonstrukce na Ukrajině?Česky“

* 7. května 2024: „Rusko doufá, že ovlivní možný hrozící proces změny režimu na Ukrajině, který podporují USAČesky.“

* 22. června 2024: „Jak pravděpodobné je, že USA nahradí Zelenského v první polovině příštího roku?Česky“

* 15. srpna 2024: „Posouzení pravdivosti nejnovější zprávy SVR o hrozících politických změnách v KyjevěČesky“

* 14. listopadu 2024: „ USA pravděpodobně Zelenského k uspořádání voleb bez předchozího příměří nedonutíČesky“

* 7. února 2025: „Ruská zahraniční špionážní služba tvrdí, že NATO chce sesadit Zelenského prostřednictvím nových volebČesky“

Vrátíme-li se k nejnovější zprávě SVR, Trumpova nová trojí eskalaceČesky americké účasti na ukrajinském konfliktuČesky a nedávné podřízení EU jeho zemi jako jejího největšího vazalského státu prostřednictvím naprosto jednostranné obchodní dohody by mohly jakýkoli údajný předchozí imperativ USA nahradit Zelenského anulovat. Koneckonců, Trump byl jen zmanipulován do plíživé miseČesky, a to navzdory jeho známé roztržceČesky se Zelenským v Bílém domě na jaře, a jeho noví vazalové z EU již upřednostňují zástupnou válku před vším ostatním.

Lze tedy tvrdit, že Západ své vztahy s Ukrajinou již „resetoval“, přestože Zelenskyj je stále u moci, místo aby ho kvůli tomu nahradili, jak SVR uvedla, že se o to brzy pokusí, o čemž informoval i držitel Pulitzerovy cenyČesky, novinář Seymour Hersh, a to 11 dní předtím, než to učinilla SVR. Nicméně Zelenského nejpravděpodobnějším nástupcem se skutečně jeví Zalužnyj, v tom se SVR a Hersh shodují, ale Západ by s jeho dosazením mohl počkat, pokud Rusko s příměřím nesouhlasí (zda k němu vůbec někdy dojdeČesky).

Je to proto, že jeho nahrazení v době, kdy stále zuří nepřátelské akce, by mohlo dále oslabit Ukrajinu ve prospěch Ruska. Učinit tak po jejich skončení by však mohlo symbolicky ohlašovat novou éru pro Ukrajinu a také by mohlo sloužit Rusku jako odměna za dodržování příměří tím, že by splnilo jeho požadavek na legitimního ukrajinského vůdce, se kterým by Putin následně mohl mírovou dohodu podepsat. Tyto výpočty dávají největší smysl z pohledu západních zájmů, ale v závislosti na průběhu konfliktu se vždy mohou změnit.
Zpět na obsah

Analýzu The “Trump Bridge” Could Lead To Russia’s Expulsion From The South Caucasus publikoval Andrew Korybko na svém Substacku 6. srpna 2025

„Trumpův most“ by mohl vést k vytlačení Ruska z jižního Kavkazu

.

Americký velvyslanec v Turecku Tom Barrack v polovině července navrhlČesky, aby si jeho země pronajala Zangezurský koridor na 100 let, což by mělo vést k překonání patové situace mezi Arménií a ÁzerbájdžánemČesky v této otázce. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová na jeho návrh reagovala negativněČesky a obvinila USA ze snahy o převzetí mírového procesu a ohrožení regionální stability. Její prohlášení následovala po zprávě, která tvrdila, že již bylo podepsáno tajné memorandum o vytvoření „Trumpova mostu“.

Španělský server Periodista DigitalČesky tvrdil, že členové arménské diaspory tento dokument získali od svých státních kontaktů, což bude mít za následek nasazení přibližně 1 000 žoldnéřů amerických soukromých vojenských společností k zajištění této trasy. Šéfka RT Margarita Simonjanová, která je etnicky Arménka a o záležitosti své rodné vlasti se vášnivě zajímá, zprávu popularizovala sdílením na X (Twitteru). Také velmi kritizovala arménského premiéra Nikola Pašinjana, kterého dříve obvinila z prodeje Arménie Turecku.

Pokud bude dohoda sjednána a zpráva o to zůstane prozatím nepotvrzená, mohl by „Trumpův most“ vést k vytlačení Ruska z jižního Kavkazu. Poslední klauzule příměří mezi Arménií a Ázerbájdžánem z listopadu 2020, které zprostředkovala Moskva, požaduje, aby ruské pohraniční stráže Federální bezpečnostní služby (FSB) zajistily zabezpečení území, které Baku od té doby nazývá Zangezurským koridorem přes jihoarménskou oblast Sjunik. Jejich nahrazení americkými soukromými vojenskými společnostmi by mohlo předcházet vyhnání ruských vojsk z Arménie.

Pašinjan v polovině července potvrdilČesky, že Arménie pravděpodobně CSTO opustí, místo aby obnovila své členství, které jednostranně pozastavilaČesky. To by mohla být záminka k žádosti o stažení ruských vojsk současně s přijetím amerických soukromých vojenských společností. Z jeho pohledu by jejich nasazení mohlo fungovat jako neformální bezpečnostní záruka vůči Ázerbájdžánu a Turecku, protože by si dvakrát rozmyslely, zda ohrozí americké občany, zejména ty, kteří střeží projekt s názvem „Trumpův most“.

Kromě snadných zisků chtějí USA tímto krokem nastartovat sled událostí nezbytných pro odstranění ruských sil z Arménie, jak je vysvětleno výše. USA mohou také monitorovat turecké vojenské operace na trase do Střední Asie a zároveň potenciálně podněcovat ázerbájdžánský separatismus v severních regionech sousedního Íránu s převážně ázerbájdžánským obyvatelstvem. Další výhodou je, že by Trump mohl tuto dohodu prezentovat jako odvrácení války, a tím zvýšit vyhlídky na udělení Nobelovy ceny míru.

Nejnovější politické nepokojeČesky v Arménii začátkem tohoto léta byly částečně způsobeny obavami, že je Pašinjan na pokraji uzavření dohody o otevření Zangezurského koridoru bez jakékoli ruské účasti. Tento scénář spolu s možným bezprostředním odchodem Arménie z CSTO by mohl oblast Sjunik vystavit riziku ázerbájdžánské (turecké?) invaze. Možná si tedy myslel, že pozvání amerických soukromých vojenských společností, které by nahradily ruskou FSB, by jeho lid uklidnilo, ale i tak by mohli protestovat, pokud by arménskou půdu pronajal USA.

V případě, že se tak stane a nebude sesazen lidovou revolucí nebo vlasteneckým vojenským převratem, očekává se, že „Trumpův most“ povede k prudkému nárůstu tureckého vlivu v celé Střední Asii, jak je vysvětleno zdeČesky, což by následně mohlo vést k odchodu Kazachstánu a Kyrgyzstánu z CSTO. Nejjednodušším způsobem, jak tohoto geopolitického cíle dosáhnout, je pro Arménii uzavření dohody o ekonomické bezpečnosti s USA, která vylučuje plánovanou roli Ruska v monitorování turecké vojenské dopravy do Střední Asie. Není jasné, jak by tomu Rusko mohlo zabránit.

Zpět na obsah

Andrew Korybko (*1988) je americký politolog sídlící v Moskvě, novinář a pravidelný přispěvatel do několika online časopisů, a také člen odborné rady Institutu strategických studií a předpovědí na Univerzitě lidového přátelství Ruska. Specializuje se vztah mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí One Belt One Road konektivity New Silk Road a hybridní válkou a na globální systémový přechod k multipolaritě. Mezi jeho další oblasti zájmu patří taktika změny režimu, barevné revoluce a nekonvenční válčení. Jeho kniha „Hybrid Wars: The Indirect Adaptive Approach To Regime ChangeČesky“ (Hybridní války: nepřímý adaptivní přístup ke změnám režimu, 2015) rozsáhle analyzuje situaci v Sýrii a na Ukrajině a tvrdí, že představují nový model strategické války vedené USA. Mimo vlastního SubstackuČesky publikuje na řadě analytických serverů jako Sputnik InternationalČesky, Global ResearchČesky či Modern DiplomacyČesky a také na Disputu.