1. Vojtěch Razima: Poslanci na výletech
2. Stanislav Novotný: Skupina D zatahuje ČR do války

Rešerši Poslanci na výletech za peníze daňových poplatníků publikoval server Vojtěcha Razimy Kverulant 17. prosince 2025

Poslanci na výletech

Airbus A-319CJ vládní speciál foto: Ministerstvo obrany

Kverulant se kontrolou poslaneckých cest zabývá již od svého vzniku v roce 2009. Od té doby již mnohokrát vyzval zákonodárce, aby si z parlamentu nedělali cestovku. Že to bylo dosti marné, dokazují data o cestách uskutečněných od 1. ledna do 8. října 2025, která si Kverulant vyžádal a za která musel sněmovně zaplatit 4 000 korun. Kverulant zjistil, že zákonodárci utratili v tomto období 10,6 milionů korun. To je o dost více než náklady za stejné období v roce 2024.

Cesty poslanců stály první tři čtvrtletí roku 2024 celkem 7,072 milionu korun. PSP tehdy Kverulanta upozornila, že v této sumě ještě chybí cesta do Belgie z 18. 2. 2024 pro pány Hellera a Bžocha. To však nehraje velkou roli. Mnohem podstatnější je, že na mnohé cesty letěli zákonodárci armádním speciálem Airbus A-319CJ. Náklady neplatila sněmovna, ale Ministerstvo obrany. Lety těchto speciálů vyšly daňové poplatníky v roce 2024 na 20,011 milionu korun.

Vládní speciály

Smlouva na nákup dvou letounů Airbus A-319CJ byla podepsána v březnu 2006. Celková cena za oba stroje činila 3 miliardy korun. První letoun byl dodán na začátku roku 2007 a druhý na podzim téhož roku.

Nejdražší cesty

Nyní však zpět k roku 2025. Nejdražší cestou byla účast na jarním zasedání PS NATO v Ohiu, celkové náklady na tuto cestu činili 858 tisíc korun a za moře se vypravili Pavel Žáček, Robert Králíček, Helena Langšádlová, Jarmila Levko a Michal Ratiborský. Cesta se uskutečnila od 21. do 27. května roku 2025.

Jednání s mrtvým sultánem

O dost problematičtější než cesta na jednání NATO se jeví druhá nejdražší cesta ve sledovaném období. Šlo o čtrnáctidenní výlet do Indonésie od 11. května. Výlet byl označen jako pracovní návštěva delegace zahraničního výboru. Delegaci vedl místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček, členy byli Ondřej Benešík, Helena Langšádlová, Jarmila Levko a Michal Ratiborský. Daňové poplatníky tato cesta vyšla na 815 tisíc korun. Na stránkách Poslanecké sněmovny byla v době psaní tohoto článku uveřejněna zpráva z této cesty. O její věrohodnosti lze však velmi úspěšně pochybovat. Ve zprávě mimo jiné stojí: „Delegace se poté přemístila do města Yogyakarta, kde jednala se sultánem Hamengkubuwonem IX. a s rektorkou a dalšími představiteli Univerzity Gadjak Mada.“ Přitom podle Wikipedie byl Hamengkubuwono IX v době tohoto jednání už několik desetiletí mrtev: „Během návštěvy Washingtonu D.C. v roce 1988 Hamengkubuwono IX. utrpěl náhlé vnitřní krvácení. Byl převezen do Lékařského centra Univerzity George Washingtona, kde večer 2. října 1988 skonal. Jeho tělo bylo letecky přepraveno zpět do Yogyakarty a pohřbeno v královském mauzoleu panovníků z rodu Mataram v Imogiri.“

Třetí nejdražší cestou byl výlet Výboru pro evropské záležitosti (VEZ) do USA na jednání Výboru pro evropské záležitosti s partnerským výborem VEZ. Této cesty se zúčastnili Ondřej Benešík, Martin Major, Vladimír Zlínský a daňové poplatníky to stálo 577 tisíc korun. Z pětidenní cesty z počátku června 2025 na stránkách PSP zpráva není.

Unie pro Středomoří

Zpráva není ani z výletu poslance Ondřeje Benešíka do Malagy, kam si 24. 6. až 27. 6. 2025 odskočil údajně na 9. summit předsedů parlamentů a 18. plenární zasedání Parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří. Daňové poplatníky to stálo 58 tisíc korun.

Všechny výše uvedené cesty se uskutečnily běžnými leteckými linkami. Není to však jediný způsob, jak poslanci létají.

Vzpomínková pouť do Kazachstánu

Místopředseda PSP Jan Bartošek (KDÚ-ČSL) ve dnech 11. až 18. července 2025 vykonal vzpomínkovou pouť do Kazachstánu. Z rozpočtu sněmovny tak vyčerpal 174 tisíc korun. Kolik stála doprava vládním speciálem, už sněmovna neuvedla. Jisté je, že šlo již o druhou cestu tohoto kuriozního druhu. Bartošek už ve dnech 13. až 19. července 2024 vykonal vzpomínkovou pouť do Tádžikistánu. Údajně po stopách míst věznění a posledního odpočinku československých legionářů z období 1. světové války. Vzpomínková cesta Jana Bartoška vyšla daňové poplatníky na 2,3 miliony korun. I tenkrát se letělo armádním speciálem Airbus.

Největší cestovatelé

Nikoho patrně nepřekvapí, že největším cestovatelem byl v závěru funkčního období poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL), ten byl v roce 2025 na 12 cestách za celkovou částku 888 tisíc korun. Jeho první místo vysvětluje i to, že ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2025 již nekandidoval. Druhá byla Jarmila Levko, zvolená za STAN. Ani ta už v roce 2025 nekandidovala. Celkem 9 výletů v roce 2025 za 715 tisíc ji zřejmě již stačilo. Na třetím místě skončil Pavel Žáček (ODS) s 9 cestami za 601 tisíc korun. Průměrný poslanec utratil z jednu cestu 57,6 tisíce korun.

Rozpočet

Rozpočtované náklady na cestovné činily pro rok 2025 bez mála 23,9 milionu korun. Tento rozpočet byl později navýšen na 24,5 milionu korun. K 31. říjnu 2025 bylo z tohoto rozpočtu vyčerpáno 13,4 milionu korun. Původně byla v rozpočtu Poslanecké sněmovny na rok 2024 v položce cestovné schválena částka 23,89 milionu korun, ta však byla v průběhu roku 2024 navýšena na 24,140 milionu korun. Z této částky PSP ke konci roku 2024 vyčerpala 16,258 milionu korun. To je dobrá zpráva, ale jak už bylo uvedeno, tak v této částce není minimálně 20 milionů korun za lety armádním speciálem.

Tomio Okamura: Budeme šetřit

S nástupem Tomia Okamury do čela PSP se rozhořel ve sněmovně ostrý spor, kdy předseda STAN a dosluhující ministr vnitra Vít Rakušan kritizoval novou většinu ANO–SPD–Motoristé sobě a zejména předsedu sněmovny Tomia Okamuru za to, že organizační výbor vůbec neodsouhlasil českou účast ve stálé parlamentní delegaci při NATO poprvé od roku 1999 a současně vyslal na Slovensko čistě „vládní“ delegaci bez jediného zástupce opozice. Rakušan to označil za problém politické kultury a varuje, že v době bezpečnostních krizí by se měly kontakty v rámci aliance spíše posilovat, zatímco Okamura pro ČTK tvrdil, že mu jde hlavně o šetření a o to, aby se ze sněmovny nestala „cestovní kancelář“, přičemž slibuje snížení výdajů na zahraniční cesty a argumentuje údajně předraženými misemi minulého vedení.

Do Bratislavy letecky

O tom, že to s tím snížením výdajů na zahraniční cesty pod vedením Tomia Okamury nebude tak horké, svědčí první Okamurova zahraniční cesta. Rozhodnutí parlamentní delegace využít pro cestu do sousední Bratislavy letecký speciál namísto mnohem logičtějšího vlaku či mikrobusu je křiklavým příkladem politické rozmařilosti a ztráty kontaktu s realitou. V době, kdy se neustále hovoří o nutnosti šetřit veřejnými financemi, působí let na vzdálenost pouhých tří set kilometrů – kterou by po železnici či dálnici urazili v prakticky stejném čase – jako arogantní vzkaz daňovým poplatníkům. Takové gesto jen utvrzuje obraz elitářství, kdy pohodlí a pocit vlastní důležitosti vítězí nad zdravým rozumem, efektivitou i elementární slušností vůči občanům, kteří tuto zbytečnou extravaganci ve finále zaplatí.

Ohlédnutí

Jak už bylo uvedeno, Kverulant.org již dvakrát přistihl poslance na výletě na Machu Picchu, do Austrálie a na Nový Zéland. Podrobnosti nejen o těchto cestách, ale také o dámské jízdě do Kanady nebo o Okamurově výletu do Vietnamu, Singapuru a Japonska naleznete v kauze Poslanci na výletech za peníze daňových poplatníků.

V úvodu tohoto textu se píše, že se Kverulant kontrolou poslaneckých cest marně zabývá již od svého vzniku v roce 2009. Nejspíš to však tak úplně marné není. Když věrolomné a rozežrané politiky nebude kontrolovat nikdo, bude situace ještě mnohem horší..

Vojtěch Razima (*1968) je zakladatel a ředitel watchdogové organizaci Kverulant.org založené v roce 2009. Jako student Strojní fakulty ČVUT se angažoval v Sametové revoluci v Praze, v Pelhřimově spoluzakládal Občanské fórum a byl jako zástupce studentů zvolen do akademického senátu fakulty a později do akademického senátu ČVUT. V letech 1992–1997 byl zpravodajským důstojníkem BIS a důstojníkem Služby pro odhalování korupce (SPOK). Následujících 5 let pracoval jako konzultant v poradenské společnosti Deloitte a v letech 2001–2003 zastával pozici bezpečnostního ředitele Komerční banky. Roky 2003–2006 strávil jako ředitel divize a člen představenstva společnosti Škoda Praha.

Zpět na obsah

Rozhovor se Stanislavem Novotným Novotný: Skupina D spolu s vysokými představiteli státu a armády zatahuje ČR do války publikoval deník 24TČen 16. prosince 2025

Skupina D zatahuje ČR do války

© O čem se mlčí

Vojenská policie prověřuje spolek Skupina D, který je zodpovědný za sbírku na drony v projektu Nemesis. Může jít o celou řadu porušení od zneužití diplomatických pasů až k nelegálnímu převozu výbušného materiálu. Dle médií se také policie zabývá „ekonomickou“ stránkou věci. Co si myslíte o této kauze?

Tak za prvé: celá slavná aktivita Skupiny D páchne podněcováním útočné války. Zbraňovou podporou cizí války se totiž iniciátoři zapojují do konfliktu na jedné jeho straně proti straně druhé. Ve spojení s vysokými představiteli státu a armády pak zatahují do války Českou republiku a mohlo tak dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu dle § 407 trestního zákona. Vůbec nejsou důležité dojmy aktérů, jejich účelové interpretace a pokřik propagandistů.

Za druhé: Vývoz zbraní, munice a výbušnin je přísně regulován státem. Jakékoli nedodržení pravidel musí být přísně postiženo. Dost na tom s jak hloupou benevolencí přistupujeme ke zlovolné migrační politice Evropské unie. Jak chceme uhlídat ilegální dovoz zbraní, když neuhlídáme takto zjevné případy porušování přísných pravidel v našich vlastních řadách.

Za třetí: Vyjde-li najevo osobní obohacení účastníků, bude to doufám pro řadu zblblých důvěřivců definitivní potvrzení, že každá válka je, a zvláště pak ta, která probíhá na Ukrajině, pouze děsivou pračkou peněz. Ti, co darovali nedávno peníze na výrobu útočných raket, pojmenovaných po nechvalně známé Daně Drábové, už dnes vědí, že jistý Mindič nejenom ve Lvově rakety nevyrobil, ale podobné dary proměňoval ve zlaté toalety, a nakonec utekl do Izraele.

O sporných aktivitách spolku Skupina D se mluví už dlouho. Na možné porušení zákona například opakovaně upozorňoval poslanec za hnutí ANO Pavel Růžička. Proč podle vás k zásahu policie došlo až teď?

Před volbami by kauza poškodila vládní koalici, zároveň však ještě nebylo jasno, jak se dále budou vyvíjet jednání o ukončení války mezi Ruskem a USA. Dnes je vidět, že USA, i když byly původně hlavními strůjci konfliktu, obracejí. U vědomí toho, jak tvrdě ovlivňuje americký deep state – a zvláště pak jeho služby – celý náš státní aparát, dovedu si představit, že zrušení podobných iniciativ je dnes v zájmu lidí Donalda Trumpa. V takto citlivých otázkách si naše orgány činné v trestním řízení, policie a služby nedovolují postupovat samostatně.

Drony měly být finálně montovány v České republice. Ale jak mohl spolek dodávat ukrajinským bezpečnostním silám trhavinu? Není k tomu potřeba tuna povolení?

Myslím, že už jsem na otázku odpověděl. Do iniciativy se navíc vrhla řada hochštaplerů a nýmandů, kteří mají pocit, že jsou sami o sobě měřítkem pravdy a spravedlnosti, že vědí, co je pro druhé dobré a správné. Zaštítili se hercem, jenž rád ukazuje svoje svaly, ale méně namáhá svou hlavu. Do spolku rychle naběhli i synové Daniela Kroupy. Ti opravdu nejsou zárukou rozhledu, schopnosti a slušnosti. Mimochodem jeden z nich, Martin Kroupa, udal učitelku Martinu Bednářovou, protože on ví nejlépe, co ona smí a nesmí učit. S takovou personální výbavou tedy přistoupili povedení společníci k zacházení s trhavinou.

Čestným předsedou spolku Skupina D je náčelník generálního štábu Karel Řehka a do kauzy podle všeho jsou zapleteni důstojníci a pracovníci Ministerstva obrany. Není to na rezignaci Řehky?

Včera bylo pozdě. Doufejme, že současná vláda bude vývoj kauzy pozorně sledovat a vyvodí z ní patřičné důsledky.

Děkujeme za rozhovor!

Stanislav Novotný (*1960) je spoluzakladatel Křesťanskodemokratické strany, zakladatel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB, ředitel Úřadu vyšetřování ČR, prezident Policie ČR, ředitel České křesťanské akademie. Byl aktivním disidentem, autorem a spoluautorem řady provolání, petic a protestů. Publikoval přes stovku článků a rozhovorů v Lidových novinách, Zemědělských novinách, Svobodném slovu, Katolickém týdeníku, Parlamentních listech nebo České pozici. Rediguje svůj video seriál vlastních komentářů a rozhovorů O čem se mlčí a seriál podcastových medajlonů Na prahu změn.

Zpět na obsah