Nejen symbolů komunismu (rudá pěticípá hvězda, srp a kladivo) se vláda obává. Všechny vlády na ústavních lžích [1][2][3] založené České republiky už od jejího vzniku mají panický strach z orlice – moravské a slezské, které jsou součástí velkého státního znaku ČR. Proto byl do ústavy ČR zaveden unikátní pojem, nemající ve světě obdoby: takzvaný „malý“ státní znak, což je pouze český lev. Žádna jiná země na světě nemá dva různé a zcela odlišné státní znaky.
Velký státní znak ČR
Takzvaný „malý“ státní znak ČR
Malý státní znak neodráží preambuli Ústavy a nevyjadřuje členění na historické země: Moravu (historicky první na tomto území), Čechy a Slezsko. Malý státní znak se pod záminkou „jednoduchosti“ široce používá místo velkého státního znaku a zamlžuje historické kořeny České republiky. Použití malého státního znaku je zavrženíhodné zejména u Ministerstva zahraničí, které má reprezentovat republiku jako celek, nejen její část.
Přitom Ministerstvo zahraničí ČR, stejně tak jako všechna ostatní ministerstva, má právo používat velký státní znak – proč jej nepoužívá?
Ministerstvo zahraničí USA (United States Department of State / DOS).Toto je pečeť DOS. Pro srovnání – pečetidlem Ministerstva zahraničních věcí ČR je pečetidlo vytvářející otisk kruhového tvaru o průměru 36 mm, na němž je vyznačen malý státní znak – viz Zákon č. 352/2001 Sb. (o užívání státních symbolů ČR)
Ministerstvo zahraničí 
Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace (Министерство иностранных дел Российской Федерации)Minulý týden došlo k další eskalaci tohoto trendu:
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský na tiskové konferenci představil podobu nového jednotného vizuálního stylu státní správy, 16. července 2025. Vlevo ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Vláda na středečním zasedání (16.7.2025) schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu pro státní správu. Cílem je sjednotit údajně roztříštěnou vizuální komunikaci institucí, zvýšit přehlednost pro občany a posílit důvěryhodnost státu navenek i dovnitř.
Předseda vlády Petr Fiala označil schválení vizuální identity za historický moment. „Je to poprvé v historii, kdy bude mít český stát jednu srozumitelnou a rozpoznatelnou „tvář“ – napříč ministerstvy a úřady. Každý úřad totiž dnes komunikuje jinak – má jiné logo, jiné barvy, jiný styl. Je to nepřehledné a občas i matoucí,“ uvedl předseda vlády. Premiér také zdůraznil, že sjednocení přinese nejen přehlednost, ale i úspory.
Jednotný vizuální styl má podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nyní nestraník, dříve Česká pirátská strana) význam především i v zahraniční komunikaci. „Česko dostává novou tvář. Jednotný vizuální styl pomůže posílit naši identitu doma i v zahraničí. Jsem rád, že se Ministerstvo zahraničí aktivně podílelo na jeho tvorbě. Moderní Česko si zaslouží silnou a rozpoznatelnou značku,“ napsal šéf české diplomacie.
Podrobněji viz zde: „Historický moment.“ Fiala a Lipavský se rozplývají nad novým logem pro úřady; Parlamentní listy 16.7.2025
Republika a její vláda, která se stydí používat státní znak, svázaný s historickým vývojem tohoto státu a vymýšlí zbytečné obstrukce, jak jej upozadit, nemůže počítat se širokou podporou občanů a už vůbec ne s podporou Moravanů.
První velké státy Slovanů v 9. a 10. století: Velká Morava (1,3); Bulharská říše Simeona I. (6) a Chorvatsko za Tomislava (5) na západě, Kyjevská Rus (2, 4) ve východní Evropě.
V „Usnesení Federálního shromáždění ČSFR“ ze dne 9. května 1990 „O obnovení moravsko-slezské samosprávy“ se píše:
—
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky
p o v a ž u j e zrušení země moravsko-slezské od 1. ledna 1949 v rámci nového územně správního uspořádání za akt nespravedlivý a poplatný totalitní byrokratickocentralistické praxi, za krok, který byl v rozporu s principy demokracie a samosprávy a který tak podstatně přispěl k deformovanému vývoji československé společnosti;
v y s l o v u j e proto pevné přesvědčení, že ústavní uspořádání republiky, které vzejde z jednání svobodně zvolených zákonodárných sborů, tuto nespravedlnost napraví;
v y z ý v á zároveň vládu ČSFR, aby podstatně urychlila vypracování nové daňové soustavy zajišťující samostatný rozvoj obcí, měst a všech svébytných územně správních celků republiky.
—
Text je obsažen ve Sbirce zákonů České a Slovenské Federativní Republiky, ročník 1990, částka 33 (vydáno dne 18. května 1990 ), strana 776. Elektronicky dostupné zde a tady; PDF soubor zde.
Zákon 542/1992 (ústavní zákon o zániku ČSFR) říká v článku 3, odstavec 2: „Česká republika a Slovenská republika nesmějí po zániku České a Slovenské Federativní Republiky užívat státních symbolů České a Slovenské Federativní Republiky.“ Oficiální zdůvodnění je, že ČR převzala státní vlajku ČSFR jako „opuštěný symbol“.
Vojtěch Běhunčík
P.S.
Petice za zrušení malého státního znaku k podepsání zde.
[VB]
ČR převzala státní vlajku ČSFR jako opuštěný symbol. Něco jako opuštěná peněženka, opuštěné kolo, opuštěný fotoaparát. My nekrademe, naopak, my ty opuštěné věci zachraňujeme.
Tady na videu /* (0:32) se říká: Zánikem československého státu se !uvolnila! červeno-modro-bílá vlajka a proto ji mohla převzít Česká republika.
/* Video pro rozšíření informací a vyvrácení mýtů a pochybností o české státní vlajce, jako je např. mýtus o její nelegálnosti.
Nikterak nejsem přesvědčen o korektnosti pseudoargumentů autorů videa.
Češi měli možnost představit se v novém státě (který sdílejí s Moravany a Slezany) jako státotvorný prvek, který by se projevil v návrhu nové státní vlajky, reflektujícím její historii – tak jako u Slovenska a států bývalé Jugoslávie. Ne, místo toho ukradli vlajku Federace, kterou sdíleli se Slováky a diví se jejich oprávněnému rozhořčení.
Češi se nic nenaučili. Dovedou se hrbit před vrchností a v jejím stínu si kopnout do toho, kdo je slabší.
Je stát jenom podnik, že používá nějaké logo, nikoliv erb?
Erb se všemi heraldickými znaky se nehodí do přediva státních lží.
—
A to jsem ještě nezmínil státní hymnu. Za dob ČSR a ještě ČSFR měla Morava svou „část“ hymny – viz Citáty Jana Skácela:
Mnoho lidí se domnívá, že moravská hymna je píseň Moravo, Moravo, Moravěnko milá. Není to pravda. Moravská hymna je mnohem krásnější, velebnější a je všelidská. Není národa na světě, který by měl tak inteligentní hymnu jako my, Moravané, kteří na rozdíl například od Slováků národ nejsme. A přece jen málo obyvatelů zeměkoule moravskou hymnu zná. Dokonce ani všichni Moravci ne. Já ji znám a zpívám si ji velice často a s úctou. Hymnu líbezné země Moravské (která není zemí) nezahraje ani ta nejznamenitější kapela na světě. Nedokáže to. Protože moravská hymna je – ticho. Řeknu vám to naplno. Moravská hymna je pauza. Pauza mezi Kde domov můj a Nad Tatrou sa blýska.“
Celý text je v knize Třináctý černý kůň a také zde.
—
Nyní zůstalo jen Česko a místo Moravy ticho.
To, že Morava není země, a že Moravané nejsou národ, hlásají jen Češi ve své přezíravé domýšlivosti. My Moravané víme své. K moravské národnosti se v ČR přihlásilo v roce 1991 celkem 1 362 313 obyvatel (viz web o sčítání lidu v ČR).
Můj návrh by byl Bohémie (s nacionalistickým „Bohémie patří bohémům“).
Nevím ovšem, jak trpěliví v zahraničí jsou. Už jsme vystřídali Československá republika, Česko-slovenská republika, Protektorát Čechy a Morava, Československá republika (opět), Československá socialistická republika, Československá federativní republika, Československá republika (opět), Česko-slovenská republika (opět) a Česká republika. A šest rozpadů. To je za sto let docela výkon, o srovnatelně labilní zemi v Evropě nevím. Osobně pro jistotu používám zkratku ČxyR.
Tahle historie nám ale napovídá, že problém neleží v názvu země a že by bylo třeba začít někde jinde.
Bohemia ne. Byly dva bankovní ústavy s názvem banka Bohemia. První z nich zkrachovala již ve dvacátých letech minulého století, druhá v roce 1994.
A pak ještě dodavatel energií Bohemia Energy – ta skončila v roce 2021.
Třikrát a dost – stačilo.
A devětkrát a dost – stačilo.
Je jasné, že malý český znak by se měl změnit a obsahovat i prvky ostatních zemí. Taktéž je velký problém s názvem. Česko je nevhodný název, Ale těžko bychom hledali jiný. Československo byla slátanina, název by měl být odlišný (třeba Czechia historizující název státu a Čechy název země).
Především „malý“ státní znak je úplně zbytečný, nevhodný, zavádějící a působící rozpory. Jak jsem výše ukázal, je mnoho států s heraldicky složitým státním znakem, což jim nijak nebrání v jeho používání – protože znak je obrazem jejich historie, za kterou se nestydí.
—
Ano, „Česko“ je krajně nevhodný název. Britové to mají vymyšlené lépe a samozřejmě uznávají své historické země (Anglii, Wales, Skotsko).
Karel Čapek ve fejetonu „O tom jméně“ v Lidových novinách 29.12.1921 (vyšlo se sbírce Od člověka k člověku I) píše:
Naše republika se totiž, ať to víte, jmenuje Československo, Tchécoslovaquie, Czecoslovacchia, Czechoslovak Republic, Tschechoslowakei, Tjekoslovakie a podobně.
Libozvučné to není, pro cizince má to zvuk dokonce trochu šprýmovný, a ve francouzských šantánech užívají toho slova jako něčeho ukrutně humorného, co samo sebou musí každého rozveselit.
Ale nadto má toto filologicky podivné slovo horší vady: je to slovní slepenec docela jako Rakousko-Uhersko, což budí dojem také politického slepence.
…
A tak tedy se nám tehdy zdálo, že je kdesi v minulosti jméno, které má pěkný zvuk a zvláštní náhodou označuje v dějinách teritorium naší republiky. Je to Velká Morava, říše Svatoplukova. Velká Morava, v minulosti jediné delší spojení Čech, Moravy a Slovenska, název ryze teritoriální, jméno zvučné a reprezentativní, Grande Moravie, Great Moravia, tato firma by nezněla špatně za hranicemi, nezněla by nelibě nám Čechům, ani sebeautonomnějším Slovákům, ani slovenskému lidu, který se naivně cítí bratrem “Moravců”, ale nikoliv Čechů, a nezněla by nepříjemně ani našim jinonárodním menšinám, neboť by je etnograficky neškrtala z povrchu zemského, jako to činí naše nynější státní firma.
Náhodou nejsme vůbec z Moravy a nemluví z nás lokální vlastenectví; ale krása jména Velká Morava, jména jednotného, nerozštípnutého, historického a slavnostního, jména značícího střed, svazek a jaksi společný stůl obou národních větví, těšila nás tehdy nesmírně.
Říkejte si stokrát po sobě Velká Morava, Moravia Magna, Grande Moravie, abyste přišli na chuť tomu zvučnému, širokému, jednotnému slovu, slovu bez kazu a trhlinky, oblému a hrdému, sytému a srostitému, názvu, jenž je světový i důvěrný, beze stínu směšnosti, velký a sladký, nový a prastarý.
—
Osobně navrhuji název Slavia (chcete-li Středoslavie), protože jsme (ač se to ne všem líbí a táhne je to ke Keltům a Germánům), především Slované.
—
Realisticky vzato v dnešní situaci by se Češi měli podívat pravdě do očí a spolu s Moravany vytvořit Česko – Moravskou federaci. Jiné řešení není.
S tím názvem máme fakt problém a název Česko stále ještě nejde lidem přes zuby a s tím znakem to skutečně dorazili. To nakonec dokazuje, jak slabou státnost máme. A když už je začneme hledat, jak nedůstojně se k tomu problému chováme. Na existenci historických pojmů Moravy a Slezska bychom měli být hrdí.