Analýzu The Planned “NATO Bank” Is Expected To Finance Europe’s Impending Arms Race With Russia publikoval Andrew Korybko na svém Substacku 4 března 2026

Rusko-polské bezpečnostní dilema pravděpodobně poslouží jako impuls k plnému uvolnění a řádnému řízení kapacit evropského NATO jako celku v souladu s Národní obrannou strategií USA.

RTČesky koncem ledna upozornil na zprávu deníku IzvestijaČesky o údajných plánech Západu na zřízení „Banky obrany, bezpečnosti a odolnostiČesky“ (DSRB) do roku 2027. Jejich článek se opírá o hloubkový výzkum Atlantické radyČesky, která přišla s myšlenkou toho, co bylo původně nazýváno „Banka NATO“. Účelem je poskytovat „nízkoúročené půjčky na modernizaci obrany“, a tím usnadnit dosažení cíle, aby členové NATO vynakládali na obranu 5 % HDP, aniž by výrazně omezili sociální a infrastrukturní výdaje.

Místo toho, aby takové programy seškrtali s cílem přesměrovat finanční prostředky na obranu s rizikem pomoci populisticko-nacionalistickým skupinám během příštích voleb a/nebo vyvolávání nepokojů, by každý rok utratili pouze zlomek jistiny na splácení svého úvěru DSRB, místo aby platili náklady předem, jako by byly součástí jejich ročních výdajů. Shrnutí hloubkového výzkumu Atlantické rady, na které je odkaz výše, rovněž uvádí, že „další kritickou funkcí banky DSR by bylo ručit komerčním bankám za riziko“.

To by jim pak „umožnilo rozšířit financování na obranné společnosti v celém dodavatelském řetězci“. Doplňkovým účelem je financování rozsáhlých zakázek, které si tyto společnosti samy nemohou dovolit a většina členských států si je také dovolit nemůže bez potenciálního populistického odporu. Obranné společnosti pak mohou rozšířit výrobu, vyrábět požadované vojensko-technické vybavení ve velkém měřítku a poté ho prodávat za mnohem dostupnější cenu, aby plánovanou militarizaci NATO urychlily.

Očekává se, že z toho bude mít největší prospěch východní křídloČesky bloku, které se do značné míry překrývá s polskouČeskyIniciativou tří moříČesky“. Polsko je již připraveno získat 44 miliard eur v podobě půjčekČesky z programu EU „Bezpečnostní akce pro Evropu“ v hodnotě 150 miliard eur (SAFE, který je součástí „Plánu ReArm EuropeČesky“ v hodnotě 800 miliard eur). To by mělo pomoci modernizovat jeho trapně nedostatečně rozvinutý vojensko-průmyslový komplexČesky a umožnit tak Polsku sloužit jako regionální centrum souvisejících procesů ve zbytku východního křídla.

Výše uvedená role by se stala mnohem pravděpodobnější, pokud by se Polsku a Litvě podařilo vytvořit obranně zaměřenou přeshraniční ekonomickou zónuČesky v Suwalském koridoru/průsečíku, jak to právě navrhovala druhá jmenovaná země. Americká Národní obranná strategieČesky uvádí, že „evropské NATO zastíní Rusko co do ekonomického rozsahu, populace a tedy i latentní vojenské síly“. Tento potenciál je jen třeba plně uvolnit a řádně řídit. Polsko by mohlo být v této oblasti průkopníkem, pokud dovolí USA, aby mu ohledně optimálního využití úvěrů SAFE a DSRB radily.

Již bylo zhodnoceno, že „Polsko bude hrát ústřední roli v prosazování Národní bezpečnostní strategie USA v EvropěČesky“, takže z toho přirozeně vyplývá, že bude hrát ústřední roli i v Národní obranné strategii. Polsko však již vynakládá na obranu více svého HDP než kterýkoli jiný člen NATO, a to 4,8 %Česky, takže cokoli mnohem více by mohlo vést k omezení výdajů na sociální oblast a infrastrukturu, ale v tom spočívá význam DSRB, který mu umožní tomuto kompromisu zabránit, jak bylo vysvětleno.

Poměr polského dluhu k HDPČesky je 55,1 %, což je hluboko pod 80,7 % v EU, takže by se mohlo těmito prostředky dále zadlužovat, aniž by to způsobilo příliš velké sociopolitické nepohodlí. To je proveditelné poté, kdy se Polsko právě stalo ekonomikou s hodnotou 1 bilionu dolarůČesky. Jakékoli dodatečné vojenské výdaje poháněné DSRB by dále urychlily bezprecedentní militarizaci Polska, která vedla k tomu, že má největší armádu v EUČesky s více než 215 000 vojáky, s plány dosáhnout 300 000 do roku 2030Česky a půl milionu do roku 2039Česky (z toho 200 000 záložníků).

Z ruského pohledu to představuje vážnou hrozbu pro KaliningradČesky a spojenecké BěloruskoČesky, a proto se očekává, že v reakci na to své síly odpovídajícím způsobem posílí. To by mohlo zahrnovat i nasazení strategických zbraní v Bělorusku, jako jsou taktické jaderné zbraně, hypersonické systémy Orešnik a/nebo cokoli jiného, co by do té doby mohlo být vyvinuto. Očekává se, že Polsko takové reakce vykreslí jako důvod své bezprecedentní militarizace, jejíž další urychlení by pak politici mohli požadovat.

Rusko-polské bezpečnostní dilema, které je dáno jejich tisíciletou rivalitouČesky a posilováním Polska jako protiruského prostředníka ze strany USA, pravděpodobně poslouží jako impuls k plnému uvolnění a řádnému řízení kapacit evropského NATO jako celku v souladu s americkou Národní obrannou strategií. Jakýkoli pokrok v tomto směru by donutil Rusko držet krok s polskou militarizací tohoto nepřátelského bloku, což by vedlo k jeho vlastní pokračující militarizaci a následně k závodům ve zbrojení.

Na rozdíl od evropských členů NATO, kteří si budou muset na financování tohoto procesu brát půjčky, což je účelem DSRB, si Rusko může vše financovat samo. To ho staví do mnohem lepší finanční pozice než jeho protivníci, z nichž někteří se pravděpodobně budou potýkat s vyvažováním svých vnímaných vojenských priorit s objektivními socioekonomickými prioritami. Rusko má tedy v tomto hrozícím závodě ve zbrojení, pokud k němu někdy dojde, oproti Evropě výhodu, ale potenciálníČesky federalizace EUČesky by mohla tento rozdíl zmenšit.


Andrew Korybko (*1988) je americký politolog sídlící v Moskvě, novinář a pravidelný přispěvatel do několika online časopisů, a také člen odborné rady Institutu strategických studií a předpovědí na Univerzitě lidového přátelství Ruska. Specializuje se na vztahy mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí One Belt One Road, konektivity New Silk Road, hybridní válkou a na globální systémový přechod k multipolaritě. Mezi jeho další oblasti zájmu patří taktika změny režimu, barevné revoluce a nekonvenční válčení. Jeho kniha „Hybrid Wars: The Indirect Adaptive Approach To Regime ChangeČesky“ (Hybridní války: nepřímý adaptivní přístup ke změnám režimu, 2015) rozsáhle analyzuje situaci v Sýrii a na Ukrajině a tvrdí, že představují nový model strategické války vedené USA. Mimo vlastního SubstackuČesky publikuje na řadě analytických serverů jako Sputnik InternationalČesky, Global ResearchČesky či Modern DiplomacyČesky a také na Disputu.