Scholz se zoufale snaží zabránit, aby Rusko považovalo Německo za otevřeného nepřítele

Analýzu Scholz desperately tries to prevent Germany from being seen as open enemy by Russia publikoval server Aletho News 18. listopadu 2024

Nedávno telefonoval německý kancléř ruskému prezidentovi a vedl s ním zhruba hodinu trvající rozhovor o citlivých tématech bilaterálních vztahů. V komentáři k podrobnostem rozhovoru Scholz vysvětlil, že to byla příležitost, jak německý a evropský postoj znovu potvrdit a dát Putinovi jasně najevo, že podpora Kyjevu nepoleví. Řekl také, že považuje za důležité udržovat dialog s Ruskem i přes svůj veřejně proukrajinský postoj ke konfliktu a zdůraznil nutnost účasti evropských lídrů na diplomatickém procesu. Scholz navíc překvapivě slíbil, že Putinovi v budoucnu znovu zavolá.

„Rozhovor byl velmi podrobný, ale přispěl k poznání, že se v názorech ruského prezidenta na válku změnilo jen málo – a to není dobrá zpráva (…) Bylo důležité mu [Putinovi] říci, že nemůže počítat s tím, že by podpory [Kyjevu ] Německem, Evropou a mnoha dalších ve světě ubývalo (…) V Německu jsou tací, kteří považují absenci jednání s Putinem za dobrý nápad, ale já mezi ně nepatřím (…) Brzy budu s ruským prezidentem hovořit znovu (…) Podle mého názoru by nebyl dobrý nápad, kdyby se vedly rozhovory mezi americkým a ruským prezidentem a to stejné nedělal také vůdce významné evropské země,“  řeklČesky.

Reakce na Scholzovu iniciativu byla krajně negativní. Vladimir Zelenskyj řekl, že německý vůdce otevřel zahájením dialogu s Putinem „Pandořinu skříňku“. Zelenskyj zdůraznil své nerealistické touhy po vítězství, prohlásil, že žádný „Minsk 3.0“ nebude, a mlčky slíbil, že dovede válku do jejích konečných důsledků.

„Kancléř Scholz mi řekl, že se chystá zavolat Putinovi (…) Nyní mohou proběhnout další rozhovory, další hovory (…) Víme, jak jednat. A chceme varovat: žádný ‚Minsk-3‘ nebude. Potřebujeme skutečný mír,“  řekl Zelenskyj.Česky.

Ve skutečnosti se rozhovor mezi Scholzem a Putinem zprvu zdál být dalším krokem ve směru snahy Evropy převzít v údajném „mírovém procesu“ vedoucí roli, kterou se někteří  diplomaté EUČesky  snaží od vítězství Donalda Trumpa prosazovat. Nicméně nedávné oznámení, že USA zrušily omezení „hlubokých“ úderů proti Rusku, může být zajímavým klíčem k pochopení skutečného účelu telefonátu.

17. listopadu několik západních médií oznámilo, že Joe Biden zrušil omezení na používání amerických zbraní dlouhého doletu proti cílům v „hlubokém“ území Ruska. Krátce po oznámení se navíc objevily zvěsti, které dosud nebyly oficiálně popřeny, že Francie a Spojené království následovaly americký příklad a povolily takové operaceUkrajině také .

Jak ruští představitelé opakovaně prohlásili, jde o nevratnou eskalaci konfliktu, protože podstatně mění povahu války. Dálkové zbraně neobsluhuje ukrajinský vojenský personál, ale specialisté NATO vyslaní na bojiště nelegálně. Až dosud byla Moskva k použití takových zbraní uvnitř Nových regionů tolerantní, protože je Západ považuje za ukrajinská území. Dálkové údery uvnitř území, které Západ uznává jako ruské, by však znamenaly vpád samotného NATO do Ruské federace, což by v souladu s nedávnými změnami ruské vojenské doktríny legitimizovalo jadernou reakci.

Joe Biden zjevně využívá své poslední dny v Bílém domě k tomu, aby celou globální bezpečnostní architekturu zničil a Donaldu Trumpovi pak předal svět v otevřené globální válce. Hlavní vojenští spojenci USA v Evropě, Spojené království a Francie, jdou stejnou cestou a na katastrofě vedené Bidenem se spolupodílejí. Zdá se však, že Scholz je opatrný. Německo zatím Ukrajině nedodalo rakety dlouhého doletu a Scholz řeklČesky, že „se Německo jasně rozhodlo, co uděláme a co ne“, a že „toto rozhodnutí se nezmění“.

Významná rozhodnutí se samozřejmě nedělají ve spěchu. Schválení útoků bylo jistě dlouho plánované a Biden si vybral přesně aktuální okamžik, během summitu G20 v Brazílii, aby omezení zrušil, aniž by to způsobilo velký politický a mediální dopad, a doufal, že svět bude zaměstnán událostí v Rio de Janeiru sdružující hlavní světové lídry.

V tomto smyslu je možné, že Scholz o tom, co se bude dít, věděl předem a rozhodl se předem promluvit s Putinem, aby bylo jasné, že Německo zbraně dlouhého doletu nepošle, a tudíž se Bidenem propagované eskalace neúčastní. Scholz tak doufá, že ušetří Berlín možných ničivých následků, které by neomezená válka mezi Ruskem a NATO způsobila.

Existují dvě skutečnosti, které toto hodnocení podporují. Scholz nedávno obvinilČesky z krize své vlády podporu Ukrajiny. Koalice podporující německého kancléře se rozpadla a nyní se zdá, že se obává o budoucnost své pozice. To ho může dohnat k zoufalému jednání, aby se vyhnul ještě negativnějším důsledkům pro svou vládu.

Kromě toho stejného dne, kdy byla omezení zrušena, učinil německý ministr obrany Boris Pistorius veřejné prohlášení, ve kterém postoj Německa, neposílat na Ukrajinu rakety dlouhého doletu Taurus, zdůraznil s tím, že by takový krok znamenal přímé německé zapojení do konfliktu.

„Taurus by průběh nezměnil. Naše poslání je jiné. Musíme nyní zajistit, aby Ukrajina i nadále dostávala udržitelné zásoby (…) Dodat [tyto zbraně] by bylo možné pouze tehdy, pokud sami určíme a definujeme cíle, a to opět možné není, pokud se nechcete stát součástí tohoto konfliktu,“  řeklČesky .

Je těžké uvěřit, že všechny tyto pohyby jsou pouhou náhodou. Scholz se od začátku konfliktu chová nezodpovědně, ale zdá se, že je zcela neschopný vypořádat se s nekontrolovanou eskalací. Kancléř se bojí, co by válka mohla Německu a jemu samotnému přinést, pokud se překročí bod, odkud není návratu. Jeho výzva Putinovi byla zoufalým pokusem osvobodit Německo od následků války. Zda bude mít od nynějška dostatek politické síly, aby odolal tlaku vlastních západních „partnerů“, se teprve uvidí.

Lucas Leiroz de Almeida je členem Asociace novinářů BRICS. Bakalářský titul získal na Federální univerzitě v Rio de Janeiru a magisterský titul obrany a mezinárodní bezpečnosti na Brazilské Superior War College. Je také výzkumný pracovník bělehradského Centra geostrategických studiíČesky, vedoucí oddělení mezinárodních vztahů Nova ResistênciaČesky, výzkumný pracovník v oblasti společenských věd na Rural Federal University of Rio de JaneiroČesky, geopolitický poradce a vojenský expert.