Aktivity Číny ve střední Asii ve světle ruských zájmů

Čína je bezprostředním sousedem a hlavním hospodářským partnerem postsovětských zemí střední Asie. Jejich historické vazby sahají až do středověku. Současná hranice mezi Čínou a středoasijskými zeměmi vznikla v době ruského impéria a byla dotvořena v letech 1980-2000. Po rozpadu SSSR si Rusko zachovalo ve Střední Asii kulturní a ekonomickou dominanci, ale díky své ekonomické síle a geografické blízkosti se k němu jako hráč v regionu připojila Čína.

S posilováním pozice Číny a oslabováním pozice Ruska byly jejich překrývající se zájmy v bývalých sovětských republikách stále více vnímány jako zdroj budoucího soupeření. A přestože ruští představitelé opakovaně ujišťovali, že zájmy obou mocností v Eurasii se spíše sbližují než střetávají (Putin, 2023), je i nadále užitečné sledovat aktivity Číny v regionu. Eskalace ukrajinské krize v roce 2022 navíc pravděpodobně odradí bývalé sovětské republiky od dalšího sbližování s Ruskem, a umožní tak Číně rozšířit svůj vliv v regionu. V současné době je tento vliv nejsilnější ve Střední Asii, kde může být příkladem čínské aktivity obecně.

Optikou ruských zájmů analyzuje tento článek čínské aktivity ve Střední Asii: jejich kontext, obecné trendy a dynamiku v oblasti obchodu, investic, vzdělávání a vojenské spolupráce. Článek využívá širokou škálu statistických údajů a údajů o veřejném mínění. Zvláštní pozornost je věnována formátu Čína-Střední Asie, který byl zahájen v roce 2023 a který je zde označován jako Si-anský proces a který poskytuje materiál osvětlující postoj Číny k tomuto regionu.

Láska hory přenáší

Láska hory přenáší, není jenom česko-slovenská romantická komedie z roku 2022 režiséra Jakuba Machaly, o které nebude řeč v příspěvku, ale i jedno známé přísloví, týkající se nejenom partnerského vztahu, ale i situací, na které se můžeme dívat jako na tzv. nutné zlo, nebo jako na příležitost, jak do vztahu přinést respekt, vzájemnou úctu a docenění. A pokud se cítíme doceněni, jsme v jakémkoli vztahu – osobním, společenském, ale i ve vztahu ke státu a vládě mnohem více spokojenější. A o to jde. Pro mnohé z nás totiž spokojenost představuje deficit.

Hlavní přístupy a strategie Kazachstánu v ŠOS

Hlavními cíli ŠOS (Šanghajské organizaci pro spolupráci) v souladu s Chartou ŠOS ze dne 7. června 2002, jsou posílení vzájemné důvěry a dobrých sousedských vztahů mezi členskými zeměmi; podpora účinné spolupráce v politice, obchodu a hospodářství, vědě a technice, kultuře, jakož i vzdělávání, energetice, dopravě, cestovním ruchu, ochraně životního prostředí a dalších oblastech.

V ŠOS jsou Rusko a Čína považovány za nejmocnější zainteresované strany v organizaci. Obě země mají své vlastní geopolitické zájmy, které sledují a které se zaměřují na bezpečnostní hrozby a ekonomické dohody v rámci fóra.

Ekonomický kurz (spravedlivého) Kazachstánu

19. března se v Kazachstánu konaly předčasné volby poslanců do parlamentu Republiky Kazachstán a Maslikhatů. O výsledcích jsem informoval v několika německých a českých médiích. Dnes se zaměřím na některé z nejdůležitějších částí projevu prezidenta Kassyma-Žomarta Tokajeva nazvaného „Ekonomický kurz spravedlivého Kazachstánu“. Projev prezidenta Tokajeva, představuje dokument o 30 překladových stranách, se kterým prezident zahájil druhé zasedání Parlamentu VIII. svolání dne 1. září 2023 v souladu s článkem 59 Ústavy Republiky Kazachstán. Projev trval přibližně hodinu.

Kyrgyzstán je dalším cílem USA pro změnu režimu

To, co senátor Menendez požaduje, není nic jiného než měkký převrat provedený dobrovolným zvrácením nedávných úspěchů Kyrgyzstánu v oblasti „demokratické bezpečnosti“ pod Damoklovým mečem „bezpečnostních a ekonomických“ důsledků, pokud se to odváží odmítnout.