Volby | Disput

Proč je AfD v Německu předurčena k vládě

Pokud řídíte režim v Kyjevě (alespoň podle oficiálního vyprávění) a vyhodíte do povětří životně důležitou energetickou infrastrukturu Německa, Němci vám poděkují a budou vám strkat peníze a zbraně a zároveň vám pomohou obvinit někoho jiného (samozřejmě Rusy: Německo nikdy nevynikalo nápaditostí).

Pokud jste ve Washingtonu a určitě jste se na vyhození této infrastruktur do povětří podíleli, poté Němce obíráte prodejem LNG za vysoké ceny a podporujete jejich deindustrializaci ničením jejich podniků, pak se dobří Němci velmi, velmi rozzlobí – na Čínu.

Kauza Marine Le Pen: Lawfare vo Francúzsku?

Jedným z najzávažnejším problémov súčasnej Európy je narastajúci trend využívania práva – a zvlášť trestného práva – na vylučovanie nepohodlných politikov z volebnej súťaže. Podobné praktiky, nazývané tiež lawfare, sú známe z Latinskej Ameriky, kde sa viacerých favoritov tamojších volieb podarilo takýmto spôsobom zlikvidovať. Nedávno sa však stalo čosi podobné aj v Rumunsku a teraz uvedený problém zasiahol Francúzsko, kde súdna moc znemožnila v nasledujúcich prezidentských voľbách účasť hlavnej favoritke Marine Le Pen. V tomto článku sa nebudem zaoberať jej politickými postojmi a názormi, často kontroverznými, ale budem sa venovať otázke rizík jej trestu, najmä straty pasívneho volebného práva.

Prodloužení stanného práva odhaluje Zelenského strach ze ztráty znovuzvolení

Pokud Zelenskyj namísto konání voleb odmítne rozředit svou moc, USA by na něj mohly pod hrozbou opětovného pozastavení vojenské a zpravodajské pomoci tlačit, aby sestavil vládu národní jednoty.

Ukrajina na žádost Zelenského ze začátku tohoto týdne prodloužila stanné právo do 6. srpna, což zabrání konání voleb přes léto. Jak koncem minulého měsíce tvrdil The Economist, je to scénář, který uvážil ve snaze získat náskok před svými rivaly. Tento krok proto odhaluje jeho strach ze ztráty znovuzvolení. Nejde jen o to, že je velmi nepopulární, ale pravděpodobně se také obává, že ho USA po jeho neslavném boji v Bílém domě chtějí nahradit.

Demokracie v akci

Obsah:

Ochrání Rumunsko demokracii před voliči?

Obsah:

Demokracie „neumírá v temnotách“, ale právě teď v EU

Otázka pro kvíz: Co mají společného Moldavsko, Německo a Rumunsko? Vypadají tak odlišně, že?

A přesto, podíváme-li se pozorněji, tak odlišné nejsou: Všechny jsou buď uvnitř EU a NATO (Německo a Rumunsko), nebo jsou k těmto dvěma organizacím připojeny jako vnější, a přesto důležitý strategický aktiv (případ Moldavska – navzdory a de facto porušením jeho ústavně zakotvené neutrality, jak se děje). A také mají všichni tři vážné problémy s průběhem spravedlivých a férových voleb. Jaká to náhoda, že?

Jaké jsou šance, že se Trump postaví hlubokému státu?

Zdá se, že v tuto chvíli není sporu o tom, že Trump se během svého ročního pobytu v divočině na Mar-a-Lago rozhodl, že po svém návratu do úřadu bude pokračovat v dobře mířeném a pečlivě propočítaném postupu proti hlubokému státu v tolika jeho projevech, kolik jen bude moci přijmout. Kash Patel, bývalý federální prokurátor, byl tento týden potvrzen ve funkci ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování, a je tak posledním z Trumpových nominantů, který se chystá otevřít další linii útoku.
…
Je tu také volte-face (obrat v politice o 180°) ve vztazích s Ruskem, které Trump a jeho lidé z národní bezpečnosti zřejmě od telefonátu s Putinem 12. února upevňují pozoruhodným tempem. A je tu Trumpův návrh na svolání summitu s Putinem a Si Ťin-pchingem, jakési Jalty 21.. století, na němž by s ruským a čínským prezidentem jednal o snížení jejich vojenských rozpočtů o 50 %.

Steve Bannon: ideologický architekt trumpismu

Stephen Kevin Bannon je jednou z nejkontroverznějších a nejvlivnějších postav současné americké politiky. Bývalý bankéř, filmový producent, někdejší šéfredaktor vlivného serveru Breitbart News a především klíčový stratég Donalda Trumpa během jeho první prezidentské kampaně a administrativy zanechal nesmazatelnou stopu v hnutí Make America Great Again (MAGA), jehož je vlastně ideovým inspirátorem a architektem. Jeho myšlenky založené na ekonomickém nacionalismu, antiglobalismu a populismu se staly základem trumpismu jako politické filozofie.
…
Bannon se zmínil o svých plánech vytvořit v Evropě „konzervativní internacionálu“, přičemž jako spojence MAGA podpořil lídry, jako jsou Giorgio Meloni v Itálii a Viktor Orbán v Maďarsku. Podporoval také Alternativu pro Německo, Marine Le Penovou ve Francii, Geerta Wilderse v Nizozemsku, Nigela Farage v Británii a Calina Georgescu v Rumunsku. Je příznačné, že tento postoj našel plnou podporu u Ilona Muska, viceprezidenta J. D. Vance i samotného Trumpa, který jej od okamžiku inaugurace začal uvádět do praxe aktivní podporou pravicových populistů v Evropě. Byl to však právě Bannon, kdo se zpočátku důsledně držel tohoto postoje, který se nyní stal hlavním vektorem americké politiky vůči Evropě.

Než přijde odměna

Je to několik měsíců, co jsem byl v Kroměříži na koncertu Havelky a Plachetky a příští ráno se sluncem v zádech navštívil muzeum Karla Kryla (1944-1994). Připomínám, že Kryl odjel z Československa 9. září 1969 na hudební festival, který se konal na západoněmeckém hradě Waldecku, po dvou týdnech požádal o azyl a v Německu zůstal dalších dvacet let. Připomínám také, že jsem nebyl jeho fanouškem z mnoha důvodů, přestože některé písně se mi líbily a líbí, protože jsou aktuální dnes a budou i zítra.

Jednou z nich je Demokracie. Píseň, o které řekl, že už žádnou asi nenapíšu. Je to spíš taková častuška, jedna z těch, které si nečiní nárok, aby byly brány jako píseň. Je to povzdech nad tím, co se momentálně vydává za demokracii. Píseň zazněla poprvé v pražské Redutě a někteří ji považují za vůbec nejdůležitější Krylovu skladbu, přestože posluchačsky neuspěla.

Zmiňuji se o Krylovi kvůli slovům: Děkuji za slabost, Jež pokoře mne učí, Pokoře, pokoře pro radost, Pokoře bez područí, Děkuji, za slzy děkuji: Ty naučí mne citu, K živým, jež, k živým, jež žalují A křičí po soucitu.

Trump: Lstivost papírového tygra?

O inauguraci prezidenta země a jeho prvním týdnu v úřadu se toho ještě nikdy nenapsalo tolik za tak krátký čas. Toto šílenství bylo ohlášeno již před delší dobou. Mediálnímu výkonu inaugurace prezidenta Donalda Trumpa se vyrovná pouze zahájení olympijských her v Paříži 26. července 2024. Na jedné straně dramatická oslava jednostranného vnucování pravidel lidstvu, na straně druhé dramatická oslava pravidel konsensuálně přijatých celým lidstvem. Tento kontrast vystihuje dobu přechodu, v níž se svět nachází. Co znamená Trump v tomto přechodu? Metafora „papírového tygra“ charakterizující USA pochází od Mao Ce-tunga. Je to složitá metafora, protože označuje jak slabost, tak sílu (sílu, která má zakrýt její slabost). V čem spočívá síla a slabost USA za Trumpa?

Ministryně zahraničí Kalifornie připravuje hlasování o odtržení od USA

Ministryně zahraničí Kalifornie Shirley Weber ve čtvrtek oznámila #en#, že zastáncům secesionistického hnutí povolila, aby začali sbírat podpisy pod petici. Pokud by Marcus Ruiz Evans a jeho tým CALEXIT do 22. července zajistili 546 651 podpisů, bude návrh předložen k hlasování na kalifornském volebním lístku v roce 2028.

I když bude hlasování úspěšné, nikam to pro Kalifornii nepovede – ale to neznamená, že stát nebude plýtvat penězi na pokusy.

Bolku a Ivane, celý blavský Majdane, my Fica podporujem!

Donald Trump ještě před druhým příchodem donutil pana Cukrhoru, aby přiznal, že „pod tlakem“ Bidenovy administrativy svou síť cenzuroval a aby toho nechal, aspoň v rámci USA, kde to může ovlivnit (v Evropě se o to, zajisté též pod tlakem místních vlád, zatím starají národní FB-cenzoři). V Trumpově vládě bude i Cukrhorův konkurent, slavný Jihoafričan, jehož příjmení v překladu znamená Pižmo, pro kterého bylo vynalezeno přídavné jméno „multiplanetární“ (asi že se nebojí ŽÁDNÝCH zelených mužíčků…) a Vivek Rámasvámí (což není žádná reklama na margarín, ale znamená to „Rámův kněz“) a je to vůbec první hinduista a příslušník národa Tamilů (šedesátimilionového národa, významně zastoupeného v politice Indie, Malajsie, Srí Lanky, Singapuru, ale už i západní Evropy) v americké vládě – který navíc proslul výrokem, že je pro skutečnou víru, kulturu a národ v boji proti novodobým „náboženstvím jako je covidismus, klimatismus a genderová ideologie“.

Rumunské volby

Obsah:

Trump a Evropa

Obsah:

Podpora genocidy v Gaze hlavní důvod prohry Kamaly Harris

Nový průzkum ukázal, že izraelský útok v Gaze byl hlavním důvodem, proč Američané, kteří se v roce 2020 rozhodli pro Joea Bidena, nevolili v roce 2024 Kamalu Harris.

Průzkum, který provedly YouGov a Institute for Middle East Understanding Policy Project, „našel, co byl málokdo v Demokratické straně ochotný připustit: Viceprezidentka Harris ztratila hlasy kvůli podpoře Bidenovy administrativy pro izraelskou genocidu Palestinců v Gaze.“

Alexander Dugin: Trumpova revoluce

Obsah:

Příměří v Gaze

Obsah:

Zachránit demokracii…

Obsah:

Sikorski se obává, že by se Musk mohl pokusit zabránit polským liberálům v převzetí prezidentského úřadu

Polský ministr zahraničí Radek Sikorski zopakoval #en# obavy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že kampaně Elona Muska na sociálních sítích na podporu opozice AfD v Německu a proti úřadujícímu britskému premiérovi Keiru Starmerovi představují vměšování. Vyzval také, aby Polsko přijalo nové zákony, „aby to byl Polský lid, kdo si svého prezidenta vybere, ne cizinci“, což je ironické s ohledem na jeho přátelství se synem a dědicem George Sorose Alexem, jehož otec se po desetiletí vměšoval do Evropy.

Koncem minulého měsíce bylo vyhodnoceno, že „Orbán doufá, že Trump pomůže polským konzervativcům vrátit se k moci, tedy proč udělil azyl opoziční postavě, která tvrdila, že je politicky pronásledovaná. V souvislosti s tím bylo čtenářům krátce po Trumpově historickém volebním vítězství připomenuto, že po hrubých poznámkách Sikorského a jeho šéfa Donalda Tuska o navracejícím se americkém vůdci se znovu objevily „nezodpovědné minulé výroky předních polských politiků o Trumpových imperiálních dvoustranných vztazích.

Kam dál po rumunském převratu?

Rumunský ústavní soud vydal 6. prosince nevysvětlitelné mimořádné rozhodnutí o zrušení výsledků prvního kola prezidentských voleb v zemi, které se konalo 24. listopadu. Příhodně bylo rozhodnutí vyneseno jen několik dní před druhým kolem, které by podle průzkumů veřejného mínění znamenalo, že outsider Calin Georgescu drtivě zvítězí. Během toho byl občanům všech členských států NATO v reálném čase poskytnut obzvláště drsný rychlokurz o tom, co by se nyní mohlo stát v jejich vlastních zemích, pokud by si zvolili „nesprávné“ kandidáty.

Jak se lidé za Joe Bidenem snaží za každou cenu rozpoutat další velkou válku

Bidenova vláda chce novému americkému prezidentovi Trumpovi klást před změnou moci v USA co nejvíce překážek. Evidentně se snaží na několika místech rozpoutat velkou válku proti Rusku.

Řeknu to rovnou, protože je velmi důležité tomu porozumět: Není to Joe Biden, kdo rozhoduje ve Washingtonu, jak nyní uvedl i Wall Street Journal, aniž by to někdo zpochybňoval, ale podle deníku jsou rozhodnutí přijímána poradcem pro národní bezpečnost Bílého domu Jakem Sullivanem a americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem.

Přinesla by dohoda mezi Trumpem a Putinem mír na Ukrajině nebo jen připravila půdu pro další válku?

Mnoho Američanů, dokonce i mnozí, kteří se o Donalda Trumpa nikdy moc nezajímali, ho volilo zčásti proto, že věřili – nebo alespoň doufali –, že bude relativně vzato mírovým kandidátem ve srovnání s ohavnými Bidenem-Harris. K jeho cti lze říci, že Trumpovo první funkční období bylo jediným americkým prezidentstvím od dob Jimmyho Cartera, které nás nezapletlo do nového konfliktu, i když se mu nepodařilo nás vyprostit z Afghánistánu nebo Sýrie.

Takové naděje je třeba vyvážit dalšími aspekty Trumpova dřívějšího působení v úřadu. Zejména na Ukrajině dohlížel na dodávky smrtící pomoci Kyjevu, kterou Barack Obama odmítl. Jinak řečeno, za Trumpa si Ukrajina vybudovala ve všech směrech armádu NATO, čímž připravila půdu pro eskalaci konfliktu v únoru 2022, ke kterému se schylovalo od převratu v roce 2014, který porodila Victoria Nuland.

Dopady Trumpova zvolení na globální zelenou lobby

Čeká se, že návrat Donalda Trumpa do Bílého domu bude mít hluboké dopady na globální environmentální politiky, zvláště pokud jde o roli Spojených států v mezinárodních iniciativách boje s klimatickou změnou. Trumpovo vítězství přináší návrat k postojům zaujímaným během jeho předchozího prezidentování s jasným zaměřením na rozvoj fosilních paliv a s aktivním odporem k mnohostranným úmluvám zaměřeným na trvalou udržitelnost. Změna vedení ve Spojených státech nejspíš umožní kolaps globálních agend hájených tzv. „progresivními“ silami, jak u Demokratů, tak u jejich zahraničních spojenců v Evropské unii, což povede k rekonfiguraci globální klimatické strategie.

Čekání na Trumpa

Obsah:

Rumunsko učinilo nebezpečný krok, aby zabránilo vítězství protiválečného prezidentského kandidáta

Západní narativy o „demokracii“ a „volební transparentnosti“ se zdají být pouhou rétorikou – příhodně používanou proti nepřátelům a ignorovány, když takové „pravidla“ porušují západní země. Rumunsko nedávno nezákonně a neoprávněně zrušilo výsledky svých prezidentských voleb, jen aby zabránilo vítězi protiunijního kandidáta. Tento případ jasně ukazuje, že jsou evropské země ochotny podniknout jakékoli kroky, jen aby zabránily politickým změnám, které upřednostňují multipolaritu.

Elone, jsi sval nebo maska?

V USA, „zemi příležitostí“, se často vypráví takový malý příběh: v obyčejné bílé garáži v obyčejném domě v obyčejném městě dostane obyčejný mladý muž dobrý nápad a šťastnou náhodou jeho nápad uspěje a on se stane miliardářem. Konec.

Pan Musk je dalším z těch podnikatelů, kteří se prosadili díky své schopnosti odhadnout, co trh chce. Tipne si Paypal, tipne si Teslu, trefí se do černého se SpaceX, projde si Twitter a najde si, že je ve slevě, a pár kliknutími si ho koupí, nějaký humanoidní robot mu naservíruje kafe, a teď se dokonce ocitl v americké vládě, aniž by kandidoval. To nejlepší. Nikdy se mu nic nepokazí.

Izrael a USA ukazují demografický problém liberální demokracie

Díky volebnímu právu jsou některé komunity vnímány jako nepřátelé, s nimiž je třeba fyzicky bojovat.
…
Víceméně liberální izraelská demokracie má dnes pozoruhodný problém: rozdíl v porodnosti mezi Židy a takzvanými „izraelskými Araby“ – což je poněkud nepřesný termín, protože značnou část izraelské židovské populace tvoří arabští Židé, kteří přišli ze sousedních zemí. Jak často v rozhovorech říká izraelský židovský historik Avi Šlaim, je to bagdádský Žid, jehož mateřským jazykem je arabština a jehož hudba, kuchyně atd. jsou arabské. Kategorie Žid a Arab se vzájemně nevylučují.
„Izraelská arabská“ populace, tedy palestinští nežidé, kteří získali izraelské občanství, má vyšší porodnost než izraelští Židé. V Izraeli veřejné orgány vždy otevřeně hovoří o demografickém problému: v dlouhodobém horizontu by to umožnilo převzetí izraelského státu demokratickou cestou.

Trump má mandát ukončit válku na Ukrajině

Nejprve však musíme odmítnout stereotypy a předsudky, které tento konflikt definují.

Trvalý trend volební politiky, který se neochvějně, i když naprosto nelogicky opakuje – že Američané nehlasují o zahraniční politice – byl v tomto volebním cyklu vyvrácen.
…
…
Americkým, evropským a ukrajinským zájmům nejlépe poslouží úsilí vedené Spojenými státy o rychlé dosažení vyjednaného urovnání, což nově zvolený prezident Trump správně označil za jednu ze svých klíčových zahraničně-politických priorit. Administrativa by měla Američanům otevřeně říci, že tento proces bude složitý a náročný, jak už to u mírových jednání bývá, ale cena za nečinnost, za to, že se k němu nepřipravíme, je neskonale vyšší.

BlackRock

Obsah:

Lorenzo Maria Pacini: Co mají Trump, Black Rock a giganti Wall Streetu společného?
Vladimír Prochvatilov: Kandidát společnosti BlackRock by se mohl stát německým kancléřem

Po návratu Trumpa do Bílého domu by Německo mohlo směřovat k politickému patu a nestabilitě

Němečtí voliči by brzy mohli využít příležitosti zvolit si novou spolkovou vládu, když ve středu [6. listopadu] pozdě v noci došlo ke kolapsu spolkové vládní koalice.

Kancléř Olaf Scholz (SPD) vyhodil vůdce koaliční strany FDP Christiana Lindera z funkce ministra financí a ve spolkovém kancléřství svolal tiskovou konferenci, během níž zdůrazňoval potřebu „vlády schopné jednat“ tak, aby si poradila s naléhavými finančními problémy země.

Poslední průzkum od Forsa provedený tento týden vytváří zajímavý materiál k úvahám o tom, co z předčasných voleb vzejde.

Po vítězství + APEC summit v Peru

Obsah:

O zlu a symbolech na prahu 60 voleb prezidenta USA

Západ zapomněl nutnost počítat se zlem: když tak činí, riskuje svůj vlastní pád. Po staletí totiž bylo zlo součástí duchovního kompasu Západu. Mravní zmatek naší doby o tom svědčí. Stačí se podívat na obraz nazvaný Prokletí od Lucy Signorelliho, především na detail z cyklu fresek Poslední soud v katedrále v Orvietu, (konec 15. století), aby si člověk uvědomil, že je schopen nejen velkých, ale i těch nízkých a zlých činů.

Tváří v tvář krizím, válkám a teroru se debaty obvykle vyčerpávají touhou po lepší politice. Očekává se, že lepší politika povede k většímu míru, přičemž nikdo neřekne, co si jeden má představit pod slovem lepší. Podobně se doufá v méně zločinů z lepších sociálních podmínek. Zlé síly, které nás ale ovládají a působí na nás, se neočekávají. Osvícený současník počítá s přírodou, která nezná morálku, s otevřenou společností, která umožňuje každému žít život po svém, a který si sám určí a současně ignoruje následky skutečnosti, že politika je brutálním bojem o moc, který nezná soucit a pravidla. Díky tomu zapadá do nového světového řádu.

USA a EU ženou Moldavsko do neštěstí!

Kdyby se prezidentské volby v Moldavsku uskutečnily bez započtení korespondenčních hlasů, vítězem druhého kola by byl protikandidát stávající prezidentky, Sanduové, Alexandr Stoianoglo. Zvítězil by sice velice těsnou většinou nějakých 32 tisíc hlasů, ale Moldavsko by mělo naději na to, že unikne osudu Ukrajiny.

Proamerická prezidentka Moldavska, Maia Sanduová, vsadila svůj úspěch právě na korespondenční hlasy. A tak se stalo, že zemi bude i nadále spravovat, což de facto znamená, že ji bude řídit Washington prostřednictvím Ursuly von der Leyenové a s přispěním Rumunska, které se už těší na to, že jednou z možností, jak dostat Moldavsko do EU bude, když Sanduová ohlásí spojení země s Rumunskem. To se za jistých okolností skutečně může stát. Podněstří bude sice protestovat a Rusko může být opět donuceno bránit ruskojazyčné obyvatelstvo. A neštěstí podle washingtonských not plných kakofonie bude hotovo.

Prezident Trump

Obsah:

Volby 2024: Trump vs. Harrisová

Obsah:

Steve Bannon povolal svou „armádu“ do boje

Steve Bannon povolal svou „armádu“ do boje – bez ohledu na to, kdo v listopadu vyhraje.

Bannon, samozvaný generál globálních populistů, chce rozbít světový řád. A napojil se na něco mnohem většího, než je trumpismus.

Politici v Dystopialandu varují, že druhý kandidát způsobí dystopii

Na současných prezidentských volbách v USA je bizarní sledovat, jak politici v jedné z nejdystopičtějších civilizací, které kdy existovaly, varují lidi, že druhý kandidát je chce dovést do temné dystopie, kterou, podle strany, nazývají „komunismus“ nebo „fašismus“.

Politici ze srdce této tyranské noční můry varují, že pokud je nebudete volit, ocitnete se v zemi, která se proměnila v tyranskou noční můru.
A tak blábolí, že vás druhý kandidát chce zavést do nějaké děsivé dystopické budoucnosti, a doufají, že si nevšimnete, že už v ní jste.

4x Caitlin Johnstone (srpen 2024)

Obsah:

Americký vazal Německo se štěpí

„Německo musí zůstat kotvou stability Evropy,“ řekl kancléř Olaf Schoz poté, když jeho koalice před letními prázdninami schválila rozpočet.

Není přesně jasné, jak zamázla schodek ve financování zhruba 25 miliard euro. Neobtěžovala se totiž poskytnout podrobné vysvětlení.

Ministr financí Christian Linder byl asi zaneprázdněn jinými věcmi, jako že vystavil svůj obrázek, na kterém během nedávného vojenského cvičení třímá raketu Stinger.

Spekulační firma před atentátem údajně vsadila na propad 12 milionů Trumpových akcií

Obsah:

Proč chtějí zabít Trumpa

V souvislosti s konfliktem mezi Trumpem a „hlubokým státem“, který dospěl až ke krveprolití, na sebe upozorňuje takzvaný „Projekt 2025“ – strategie hlubokých reforem ve Spojených státech, kterou předložila konzervativní The Heritage Foundation.
Právě tímto projektem strašil Biden své voliče pouhý den před střelbou v Pensylvánii. Je opravdu tak děsivý?

Cílem Projektu 2025 není podle prohlášení nic menšího než „dekonstrukce administrativního státu“ ve Spojených státech. Tedy téhož Deep State, který zapletl Trumpa do jeho prvního funkčního období a který, jak je nyní jasné, umožnil – ne-li přímo zorganizoval – střelbu v Butleru 13. července.

Pokus o atentát na Donalda Trumpa ukazuje, že USA jsou zkrachovalý stát

Obsah:

Co si JD Vance skutečně myslí o Evropě

Donald Trump si za viceprezidenta zvolil Orbánova fanouška, který si myslí, že Německo je „idiotské“ a Spojené království může být „islamistický“ stát.

JD Vance, nově jmenovaný kandidát bývalého prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, má o Evropě mnoho co říct. Nominace 39letého senátora za Ohio, zastánce amerického izolacionismu a zarytého kritika pomoci Ukrajině, vyvolala mezi diplomaty za Atlantikem paniku.

Budoucnost Evropy po volbách | Trialog – Petr Drulák, Daniel Sterzik, Tomáš Doležal

Obsah:

– Daniel Sterzik: krajské volby
– Tomáš Doležal: senátní volby
– Petr Drulák: evropské volby
– Daniel Sterzik: od liberalismu ke konzervativismu
– Tomáš Doležal: opoziční strany
– Motoristé
– Pravice – Levice

Jak národ ztrácí rozum; Panča šíla; ŠOS, válka, korupce a sex

Obsah:

USA a izraelská lobby

Obsah:

Američané se bojí volby mezi dvěma nepopulárními kandidáty

Když se prezident Joe Biden a jeho předchůdce a předpokládaný vyzyvatel Donald Trump ve čtvrtek večer střetli v první ze dvou plánovaných prezidentských debat v Atlantě ve státě Georgia, byly věci úplně jinak než obvykle.

Především to byl vůbec nerannější termín pro prezidentské debaty, které se obvykle konají v září a říjnu, krátce před volbami a poté, když strany své kandidáty oficiálně nominovaly. Za druhé, debatu pořádala CNN a konala se bez živého publika, čímž se obešla Komise pro prezidentské debaty, která od roku 1988 všechny podobné akce organizovala.

Politika ako zlo

Pre každú politiku sú rozhodujúce jej východiská, teda to, z čoho konkrétni politici vychádzajú. Tieto východiská určujú ciele i prostriedky politiky. V zásade môže ísť o dvojaké východiská: sú nimi buď idey, alebo záujmy. Treba však vidieť, že idey a záujmy sú navzájom späté – idey spravidla vyjadrujú určité záujmy a záujmy sa presadzujú pomocou ideí. Idey bez záujmov sú prázdne a záujmy bez ideí slepé. Idey však môžu záujmy aj zakrývať, maskovať, falšovať, nereflektovať adekvátne alebo zavádzať.

Politika ako zlo spočíva v zlých východiskách, ktoré prinášajú aj zlé dôsledky. Takými sú, po prvé, zlé idey – deštruktívne, ovládateľské, predátorské, parazitické, exploatačné, neoimperiálne, globalistické, svetovládne, slovom antihumánne, protiľudské idey. Idey, propagujúce jeden jediný model politiky, založený na princípe „človek človeku/štát štátu nepriateľom” v rozpore s bohatou pluralitnou povahou ľudstva.
Po druhé, politika ako zlo sa zakladá na presadzovaní záujmov určitého politického subjektu (strany, štátu) za každú cenu a bez ohľadu na záujmy ostatných subjektov. Takáto politika vytvára nielen situáciu konfliktu, ale priamo situáciu konfrontácie, v ktorej ide o to, kto z koho.

Evropská vzpoura: Důsledky právě začínají

Ve volbách do Evropského parlamentu, které se konaly tento měsíc, se voliči ve většině z 27 zemí Evropské unie přiklonili ke ke stranám, které jsou ke vzdáleným institucím EU rezervované.

Ve Francii kdysi tabuizovaná strana Národní shromáždění překonala stranu prezidenta Macrona v poměru 2:1; v Německu se strana Scholtze, SPD (ostřílená německá strana) zhroutila na 13% voličskou podporu a s ní se zhroutily i ostatní složky vládní koalice. Zelení klesli na 12 % a FDP byla na hranici 5 % hlasů (5 % je hranice pro vstup do německého parlamentu).

Mnoho bylo napsáno, aby se tvrdilo, že Evropské parlamentní centrum „vydrželo“, ale i to visí na vlásku, dokud se nově zvolení poslanci EP poprvé nesejdou, aby schválili spojení nejvyšších funkcí EU: tj. tři „prezidentů“ – prezidenti Komise, Rady a Parlamentu; plus vysoký představitel (tj. „ministr zahraničí“ EU).

Evropské volby jako zrcadlo

Ach, ty volby minulý týden do Evropského parlamentu, ve kterých voliči v celé Evropské unii uštědřili pořádnou lekci technokratům, tržním fundamentalistům a liberálním autoritářům, kteří nyní drží moc ve velké části kontinentu: Zkusme podniknout to, co se od nás vůbec nepředpokládá. Zkusme jim porozumět.

Evropský parlament, abychom uvedli několik základních detailů na pravou míru, je jednou nohou třínohé stoličky, ze které je unie vyrobena: nevolení technokraté jsou v Bruselu, nevolení centrální bankéři jsou ve Frankfurtu a volený zákonodárný sbor je ve Štrasburku. Belgie, Německo a Francie: Rozdělení institucionální moci tímto způsobem je myšleno jako projev těžce vydobyté jednoty kontinentu.

Háček a důvod, proč jsem já a mnozí další před lety z autobusu EU vystoupili, je ten, že zákonodárci ve Štrasburku jsou v podstatě bezmocní.

/ Zpravodaj

/ Štítky

/ Nejčtenější

Poslední 3 měsíce

Poslední rok

/ Archiv

/ Poslední komentáře