Lucas Leiroz | 20. 12. 2024 | Převzato | 153 přečtení | | EU, USA, Volby, Životní prostředí
Čeká se, že návrat Donalda Trumpa do Bílého domu bude mít hluboké dopady na globální environmentální politiky, zvláště pokud jde o roli Spojených států v mezinárodních iniciativách boje s klimatickou změnou. Trumpovo vítězství přináší návrat k postojům zaujímaným během jeho předchozího prezidentování s jasným zaměřením na rozvoj fosilních paliv a s aktivním odporem k mnohostranným úmluvám zaměřeným na trvalou udržitelnost. Změna vedení ve Spojených státech nejspíš umožní kolaps globálních agend hájených tzv. „progresivními“ silami, jak u Demokratů, tak u jejich zahraničních spojenců v Evropské unii, což povede k rekonfiguraci globální klimatické strategie.
Tracy Thurman | 20. 9. 2024 | Převzato | 356 přečtení | | Náboženství, Občanská společnost, Rezistence, Školství, USA, Zdravotnictví, Zdroje a suroviny, Zemědělství, Životní prostředí
Život ve Spojených státech se za posledních několik desetiletí drasticky změnil. Technologie, farmaceutické a lékařské intervence, změny ve stravování, vzdělávací politika a sociální trendy radikálně změnily náš způsob života. Během této doby se Američané stali tlustšími, nemocnějšími a méně šťastnými. Chronická onemocnění prudce nazrostla a naše děti trpí v bezprecedentní míře špatným zdravím.
Přesto existuje jedna skupina, která mnoho z těchto změn nezaznamenala: Amišové a další církve Plain Sect. Tím, že se z řady našich moderních společenských neduhů odhlásili, se vyhnuli mnoha negativním důsledkům, které mají dopad na zbytek Ameriky, zejména na naše děti.
Zdeněk Žabička | 2. 8. 2024 | Převzato, Téma: ČR | 432 přečtení | | Ekologie, Energetika, EU, Klima, Propaganda, Životní prostředí
Evropská unie se chce do roku 2050 zbavit emisí CO₂ (Net Zero), což ovšem není tak snadné a jednoznačné, jak se nám přednáší.
Plyn CO₂ patří mezi základní molekuly, které umožňují život na naší planetě. V současné době se množství CO₂ v atmosféře pohybuje kolem 400 mg/l. Stávající premisa přitom je, že CO₂ je příčinou oteplování Země. Z historie je ovšem známo několik období ledových dob, kdy teplota klesla pod hodnoty, které velmi omezily život na Zemi. Podívejme se na celou tuto problematiku o něco blíže…
Zda a jak bychom případně upustili od závislosti na plynu, zatím nebylo ani na úrovni vlády zmíněno. Je ovšem třeba vzít v potaz, že na úrovní EU se tato otázka již řeší.
Lze proto předpokládat, že bude postupně nutno vybudovat vedle regulačních stanic plynu trafostanice. Současně se pravděpodobně budou muset zesílit kabelové rozvody a zkontrolovat vlastnosti vnitřních instalací pro výměnu sporáků, ohřívačů a kotlů, případně posoudit možnost použití tepelných čerpadel. Velmi pečlivě se musí zvážit proveditelnost jejich použití v plošné instalaci. Také je třeba provést hydrogeologický průzkum v případě, že se uvažuje o použití tepelných čerpadel voda/voda. Pokud se investor rozhodne pro využití zemníku jako zdroje tepla, musí si uvědomit, že na povrchu nad zemníkem bude snížená teplota, která se může projevit na růstu rostlin na povrchu.
A to nemluvíme o nutnosti vzdělání nových profesí, „převýchovy“ cechovních pracovníků a učňů, z nichž nejcitelněji to pocítí zřejmě elektro oblasti. Pokud tedy projdeme všechny důvody a potenciální problémy, je poměrně jasné, že abychom byli plně připravení vydat se „zelenou cestou“, měli bychom celé Net Zero odložit o nějakých třicet let, abychom na něj vůbec byli připravení technologicky.
Kenneth Richard | 3. 5. 2024 | Převzato | 714 přečtení | | Klima, Životní prostředí
Natřeme-li bílý povrch černou barvou, aby mohl absorbovat co nejvíce tepla, je dobře známo, že první vrstva má nejdominantnější vliv. Druhá zakryje zbývající šedavou barvu a možná několik vynechaných míst v první vrstvě. U třetí vrstvy již prakticky k žádné absorpci tepla nedochází, protože povrch je černou barvou nasycený. Černější už být nemůže.
Tři polští fyzici zaměřili svou pozornost na tento princip saturace ve vztahu k CO2 ve třech nedávno publikovaných pracích (Kubicki et al., 2024, 2022 a 2020). Jejich nejnovější (Kubicki et al., 2024), publikované v Applications in Engineering Science, shrnuje experimentální důkazy z jejich publikací z let 2020 a 2022 a dokládají závěr, že „v důsledku saturačních procesů emitovaný CO2 přímo nárůst globální teploty nezpůsobuje.“
Peter Staněk | 19. 4. 2024 | Převzato, Téma: Demokracie, Video | 862 přečtení | | Biologie, Ekonomie, Filosofie, Nerovnost, Peněžnicví, Populace, Věda, Životní prostředí
V 19. století žil v Anglii jistý Francis Galton, gentlemanský vědec, který zkoumal vše od meterorologie až po statistiku. Krátce poté, co jeho bratranec Charles Darwin publikoval svou knihu Původ druhů, Galtona zaujala myšlenka, že „přežití nejsilnějších“ se neodehrává jen mezi druhy, ale i v jejich rámci. Z této myšlenky se stala pseudověda, studium domnělých rasových vlastností té či oné skupiny s cílem vysvětlit, proč různé národy světa zaujímají takové postavení, jaké zaujímají. Tato pseudověda se nazývá eugenika.
Eugenici, působící v Rockefellerem financovaném Kaiser Wilhelm Institute, poskytli nacistickému režimu ideologickou záminku, aby tuto myšlenku dovedl do logického konce. Mnozí Němci, kteří souhlasili s holocaustem, tak činili proto, že skutečně věřili vědcům, kteří jim říkali, že Židé a Romové, komunisté a homosexuálové jsou geneticky méněcenní a je třeba je z genofondu odstranit. Později byla britská eugenická společnost přejmenována na Galtonův institut.
Peter Juza | 24. 11. 2023 | Převzato, Téma: Ekonomie | 624 přečtení | | Diplomacie, Ekonomie, Slovensko, Střední Asie, Zdroje a suroviny, Zemědělství, Životní prostředí
Analýza Stredoázijský boj s vodou a o vodu vyšla na webu Nové Slovo dne 20. 11. 2023 Skôr, než sa znovu ponoríme do aqua témy v Strednej Ázii, treba priznať, že titulok textu je inšpirovaný vynikajúcou knihou dvoch slovenských autorov, Štefana a Vladimíra Bellovcov,...
Úvaha Hanse Vogela dle mého názoru jednoznačně směřuje k tomu, že každé zlo - ať už je jakéhokoliv odstínu -…
Pár poznámek: "Hitlerovi se připisuje smrt pouhých šesti milionů lidí" Kým? Kterých? Na rozdíl od 1. války, kterou si přál…
K článku Aleše Macháčka: - odbočení páté: dnes je 28. březen: Den narození Jana Ámose Komenského - odbočení šesté: druhý…
"... V různých západoevropských zemích a také v různých východoevropských zemích byla vojenské posádky – buď americké nebo sovětské. My…
V této souvislosti si nelze nepovšimnout vnímání historického dědictví, které je v v Rusku a ČR zásadně odlišné. V RF…