Trumpova telefonická diplomacie s Putinem otřásá euro-atlantickým mentálním blokem

Komentář Trump’s phone diplomacy with Putin shatters the Euro-Atlantic Cold War mental bloc vyšel na serveru Strategic Culture Foundation 23. května 2025

Trumpův telefonní hovor s Putinem z tohoto týdne měl značný dopad, takový, jaký má značný potenciál k nastolení míru. Dá se říci, že se praskliny v mentálním bloku Studené války protrhly dost hlouběji.

Jak praví staré pořekadlo, „mluvit spolu je dobré.“ Dobré je to pro nejrozumnější lidi, kteří chápou, že dialog je proces, který otvírá pozitivní možnosti, zvláště, pokud se vede s respektem a upřímností.

Tento týden vedl prezident USA Donald Trump svůj třetí telefonický rozhovor s ruským vůdcem Vladimirem Putinem od lednové inaugurace do Bílého domu. Ten poslední v pondělí [20. května] byl ještě podstatnější než ty předchozí, trval asi dvě hodiny a podle obou stran byl veden v přátelském a produktivním duchu.

Samozřejmě, že hlavním tématem konverzace bylo najít mírové ukončení více než tříleté války na Ukrajině. Trump si zaslouží vděk přinejmenším za pokus dostat mír na jednací stůl, místo aby do ní sypal čím dál více a více zbraní jako jeho předchůdce, mentálně zchátralý Joe Biden, a jak to nejspíš dále budou dělat různí ti evropští vůdci.

V diskuzi mezi Trumpem a Putinem o nápravě americko-ruských vztahů v obchodu a ve strategické spolupráci se oba oslovovali křestními jmény (což odpovídá našemu tykání).

To je předzvěstí transformace agendy Washingtonu založené dosud na nepřátelství k Rusku.

Jiní však ve svých vyjádřeních rozhovory „za dobré“ nepovažovali, jak si lze dát dohromady z rozmrzelých reakcí evropských vůdců a amerických zastánců Euroatlantické aliance.

Evropští politici byli údajně Trumpovou diplomatickou vstřícností k Putinovi „ohromeni“ a „šokováni“.

Trump po konverzaci s ruským prezidentem o ní referoval ve společném hovoru pěti evropským vůdcům. Patřil k nim německý Merz, francouzský Macron, italská Meloni, finský Stubb a šéfka Evropské komise Von der Leyen. Konferenčního rozhovoru se účastnil i Vladimir Zelenskyj z Ukrajiny. Nepatřil k nim nikdo od britského premiéra. Někdy holt není dobré mluvit s toxickými lidmi!

Evropané se pokusili Trumpův briefing vylíčit trochu pozitivně, kdy jej von der Leyen popsala jako „dobrý“. To ale byl pokus Evropanů zachovat si tvář před děsivou ranou pro Euroatlantickou alianci.

Trump v pondělí na tiskové konferenci v Bílém domě po telefonátech s Putinem a Evropany dal ve svých prohlášeních jasně najevo, že ta zbožňovaná aliance je otřesená. Už jim dál nenaslouchá a jeho agenda vůči Rusku je transformační, pokud má možnosti ji rozvíjet.

Trump odmítl evropské požadavky na okamžité 30denní příměří na Ukrajině a na více ekonomických sankcí proti Rusku. Řekl, že uvalení dalších sankcí by řešení konfliktu nepomohlo. Poukázal rovněž, jak souzní s logickým postojem Ruska, že se jednání musí soustředit na nastolení trvalého míru, takového, aby dohody řešily kořeny příčin konfliktu.

Požadavky Evropanů a Ukrajinců na 30denní příměří jakožto na předběžnou podmínku nejsou ani funkční, ani logické. Ve skutečnosti znamená trvat na nich překážku jednání. Podíváme-li se na to cynicky, právě proto hrají evropští podporovatelé Kyjevského režimu kolem sankcí a 30denního příměří takové teatrální představení, neboť cílem těchto požadavků je snaha, aby Rusko diplomaticky neuspělo.

Britský Financial Times dal své zprávě o telefonátu Trumpa s Putinem nadpis: „Proč se Evropa po Trumpově ‚vynikající‘ rozmluvě s Putinem bojí nejhoršího.“

BBC na to nevyhnutelně vrhla trochu světla svým titulkem: „Trumpův rozhovor s Putinem odhalil posun ve východiscích mírových rozhovorů na Ukrajině.“ Jazyk BBC o „posunu ve východiscích mírových rozhovorů“ je třeba přeložit orwellovsky. Tím, co by BBC měla říci jasným jazykem, je, že Trump evropské válečné štváče podrazil.

Avšak příznivci zástupné války NATO proti Rusku napříč Atlantikem zkouší, co se dá, aby Trumpovu diplomacii podvrátili.

The New York Times – tj. hlavní nástroj k šálení americké populace, který má CIA po ruce – telefonát nazval „diplomatickým vítězstvím Ruska“ a jízlivě to formuloval: „Trumpův ústupový telefonát o příměří“. Naznačuje, že Trump je proti míru, ač je ve skutečnosti právě on na Západě jediný dospělý v pokoji, který po míru volá.

Také Washington Post udělal, co mohl, aby Trumpa očernil, když referoval: „Trump dal Rusku po tomto telefonátu více času na válku s Ukrajinou.“ Tento názorový článek též posměšně tvrdil: „Trump promrhal s Vladimirem Putinem dvě hodiny.“

CNN, tj. další kanál, který loajálně a absurdně líčí zástupnou válku NATO jako ušlechtilou snahu, Trumpa obvinil, že „straní svému kamarádovi v Kremlu“ a tvrdil, že „po Trumpově telefonátu s Putinem vypadá mír na Ukrajině daleko vzdáleněji,“ s dodatkem, že „Putin dostal přesně to, co chtěl, … když Trumpa přetáhl na svou stranu.“

Běsnění negativně kousavých reakcí na obou stranách Atlantiku ukazuje, že americko-evropská aliance se pod Trumpem otřásá. Aliance ztělesňovaná vojenským blokem NATO je už desítky let nosným svorníkem „Kolektivního Západu“. A teď puká široce rozevřenými trhlinami.

Donald Trump na rozdíl od svých předchůdců v Bílém domě už nechce provádět destruktivní a marnou politiku zasazení strategické porážky Rusku. Právě ta zplodila válku na Ukrajině, počínaje CIA podporovaným pučem v Kyjevě roku 2014 a táhnoucí se přes provokativní nasazování ukrajinských neonacistů až po intervenci Ruska v únoru 2022, aby bránilo svá práva.

Trump zjevně opravdu chce zástupnou válku ukončit a vztahy s Ruskem normalizovat za účelem světového míru a, proč ne, i dobrého byznysu.

Pro euro-atlanticisty s jejich nevyléčitelným imperiálním a rusofobním naladěním mysli je ale taková politika svatokrádeží.

Dobrou zprávou ale je, že zející trhliny v tom tzv. Kolektivním Západu nyní otvírají cestu k míru.

Trump s Putinem mohou válku na Ukrajině ukončit a vyjednat důležitou mírovou dohodu, která bude řešit historické bezpečnostní obavy pramenící z desítek let agresí NATO rozpoutaných minulými americkými prezidenty a jejich evropskými vykonavateli.

Aby toho Trump dosáhl, potřebuje ruskému vedení bedlivě naslouchat a být k němu vstřícný. Bude-li možno dosáhnout nového usmíření, bude svět lepším místem, bezpečnějším a mírovějším místem.

Další věcí, kterou Trump potřebuje udělat, je zbavit se evropských lokajů s jejich válkychtivou servilitou k původnímu režimu. Ti nemají, neměli a nenabízí nic konstruktivního.

Trumpův telefonát s Putinem z uplynulého týdne měl značný dopad, a to takový, který má značný potenciál nastolit mír. A trhliny v mentalitě bloku Studené války jsou, dá se říci, cestou vpřed.

Strategic Culture FoundationČesky je ruský think tank se sídlem v Moskvě, založený v roce 2005. Poskytuje platformu pro exkluzivní analýzy, výzkum a politické komentáře k eurasijským a globálním záležitostem. Pokrývá politické, ekonomické, sociální a bezpečnostní otázky po celém světě. Vedle webových stránek v angličtiněČesky, španělštiněČesky, portugalštiněČesky a italštiněČesky má rovněž účty na X (Twitteru), Telegramu a VK.