Dialog o Izraeli, Pásmu Gazy, Rusku, NATO, islámu a Trumpovi

Obsah:

Časopisy To a Argument!, pravice a levice – Drulák: přebujelý dogmatický liberalismus – Přednášky spolku Svatopluk: doc. Téra o obrození češtiny – Rusofobie a rusofilie – Ruská literatura, česká hudba – Volby a vztah k Rusku – Je Putin diktátor? – Britská politická kultura a EU – Rusko, imperiální rozpínavost, Ukrajina – Může za válku Západ? – Dělící linie, historie Ruska – Civilní oběti – Ukrajina, Izrael – Zodpovědnost a cíle Izraele – Vyhnání Němců – Cílem Izraele je vytvořit z Gazy prázdninový resort – Selhání izraelských služeb? – Koloniální logika, české obrození, vznik Hamázu – Za všechno mohou Židě? Palestinský stát a Hamás – Jak dál? Dva státy? – Muslimské bratrstvo a světový džihád – Islám v Evropě – Tantrický a taoistický sex – Drulák a časopisy Mezinárodní vztahy a Zprava a z leva – Vystoupení z NATO – Je Svatopluk rusofilní? – Národní soběstačnost, obrana – Jaká změna režimu? – Volební preference? – Benjamin Kuras: Malá paměť – Viktor Orbán a Robert Fico – Hrozby: islám, Rusko, Brusel, USA – Trump – Islámská hrozba – AfD a komunisté

Rusko-ukrajinská jednání se dostala do slepé uličky, kterou mohou prolomit pouze USA nebo hrubá síla

Trump je buď o konfliktu zlovolně dezinformován svými důvěryhodnými poradci (samozřejmě nepočítaje Witkoffa), nebo manipulativně vytváří záminku pro eskalaci ze strany USA.

Trumpův poslední rozzlobený příspěvek o Putinovi hodně odhalil o tom, jak ukrajinský konflikt vnímá. Podle Trumpa se „[Putin] naprosto ZBLÁZNIL! Zbytečně zabíjí spoustu lidí, a nemluvím jen o vojácích. Na města na Ukrajině jsou bezdůvodně odpalovány rakety a drony. Vždycky jsem říkal, že chce CELOU Ukrajinu, ne jen její kus, a možná se to ukazuje jako správné, ale pokud to udělá, povede to k pádu Ruska!“

Když se Východ a Západ nemohou setkat

První trojstranný summit ASEAN-Čína-GCC, který se konal počátkem tohoto týdne v Malajsii a kterého se zúčastnilo 17 zemí globálního Jihu, byl fakticky oslavou ducha Nové hedvábné stezky.

Malajský premiér a současný předseda ASEAN Anwar Ibrahim to shrnul slovy: „Od starověké Hedvábné stezky přes rušné námořní sítě jihovýchodní Asie až po moderní obchodní koridory jsou naše národy již dlouho propojeny obchodem, kulturou a sdílením myšlenek.“

V průběhu vývoje Západu si konkurovaly tři stejně životaschopné institucionální formy: městské ligy, jako například Hanzovní liga, městské státy, zejména v Itálii, a národní státy, zejména ve Francii.

Čína se naopak vyznačovala unitárním státem, který prostřednictvím poměrně účinné správy prosazoval sociální řád na rozsáhlém území. Neexistovala žádná konkurence vůči centralizovanému státu vycházející z pozemkové aristokracie, žádná městská buržoazie ani žádná armáda, která by zpochybňovala císařský řád, jako tomu bylo v Evropě. To je hlavní rozdíl mezi Čínou a Západem.

82 % Izraelců chce vyhnat Palestince z pásma Gazy; 47 % chce zabít každého muže, ženu a dítě

Průzkum zjistil, že 82 % dospělých izraelských občanů si přeje vyhnání Palestinců z pásma Gazy. 47 % chce zabít každého muže, ženu a dítě. Bývalý premiér Ehud Olmert prohlásil, že Izrael vede „válku zničení“.

Podpora genocidy, masových vražd a etnických čistek je v Izraeli rozšířená.

Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert připustil, že jeho země vede „válku vyhlazování: bezohledné, nekontrolované, kruté a zločinné zabíjení civilistů“.

Mezitím chce drtivá většina Izraelců vyhnat Palestince z pásma Gazy a zhruba polovina chce zabít každého muže, ženu a dítě v obléhaném pásmu.

Potřeba civilizačních spojenců v Evropě

Stanovisko ke stavu občanských práv v EU bylo publikováno na oficiálním Substacku Ministerstva zahraničních věcí USA.

Úzký vztah mezi Spojenými státy a Evropou přesahuje geografickou blízkost a transakční politiku. Představuje jedinečné pouto utkvělé ve společné kultuře, víře, rodinných vazbách, vzájemné pomoci v dobách sporů a především ve sdíleném západním civilizačním dědictví.

Spojené státy jsou i nadále odhodlány k silnému partnerství s Evropou a ke spolupráci na společných cílech zahraniční politiky. Toto partnerství však musí být založeno na našem společném dědictví, nikoli na globalistické konformitě. Náš vztah je příliš důležitý, naše historie příliš cenná a mezinárodní sázky příliš vysoké na to, abychom toto partnerství podkopali. Proto musíme na obou stranách Atlantiku zachovat bohatství naší společné kultury a zajistit, aby západní civilizace zůstala zdrojem ctnosti, svobody a lidského rozkvětu pro další generace.

7 těžkých otázek, které by si měl každý ohledně útoku na ruský „Pearl Harbor“ položit

Ve světě, kde se šíří klamání, je nesmírně důležité zpochybňovat narativy, které nám jsou vštěpovány. Ukrajinský útok na ruský „Pearl Harboru“ byl mimořádně působivý a zdá se, že způsobil nemalé škody. Máme ale také obrovské štěstí, že nevyvolal jadernou válku. Pokud by naše jaderné bombardéry na leteckých základnách Minot, Barksdale a Whiteman byly zasaženy překvapivým útokem, projevili bychom podobnou zdrženlivost? Jsme doslova blíž jaderné válce než kdykoli předtím v celé lidské historii a ti, kdo ukrajinskou bezohlednost bezmyšlenkovitě oslavují, zřejmě nemají ani tušení. Útok na ruská strategická jaderná aktiva je opravdu, ale opravdu špatný nápad. Vladimir Putin se nyní bude cítit nucen reagovat velmi rázně a Ukrajinci s tím velmi počítají. Následuje 7 těžkých otázek, které by si měl každý ohledně útoku na ruský „Pearl Harbor“ klást…

Trump sní o nerostných surovinách

Donald Trump od svého nástupu do úřadu na začátku roku 2025 opět nasměroval politiku USA zpět k ropě, plynu a uhlí. Trumpova administrativa však nemá o zajištění přístupu k nerostným surovinám o nic menší zájem. Koneckonců, stejné „kritické minerály“ nezbytné pro zelenou transformaci jsou žádané Pentagonem pro použití v téměř všech high-tech zbraňových systémech. Spojené státy jsou závislé na zahraničních zdrojích téměř všech těchto minerálních surovin. A zemí, která ovládá lví podíl těchto zdrojů – stejně jako jejich zpracování – je Čína. Pentagon je obzvláště znepokojen potenciálem Číny držet významné americké zbraňové systémy jako rukojmí.

Jako prezident i podnikatel využívá Donald Trump moc své společnosti (Spojených států) k tomu, aby slabší partnery donutil k uzavření jednostranných dohod. V případě Grónska dokonce zvažuje nepřátelské převzetí. Jak Dodds a Vlasiuk vysvětlili na webináři Global Just TransitionČesky počátkem května, politika USA má stejně co do činění s získáváním cenných nerostných surovin jako s úsilím USA o dosažení geopolitické převahy, především nad Čínou.

Osudová kauza pro začínající soudkyni

Případ trestně stíhané učitelky paní Martiny Bednářové se na příkaz Nejvyššího soudu, který zrušil osvobozující rozsudek, započal ve čtvrtek (29. 5. 2025) znovu projednávat u Obvodního soudu pro Prahu 6.

Původní soudkyně, která dvakrát dospěla k osvobozujícímu rozsudku (stvrzeném i odvolacím Městským soudem), byla nahrazena elévkou Mgr. Eliškou M. Státní zástupce vyměněn nebyl a i jeho verze obžaloby byla totožná, (zamrzla v nehybnosti a neakceptovala změny, ke kterým po nástupu Donalda Trumpa došlo v hodnocení ukrajinského konfliktu). Mladá soudkyně, donedávna asistentka soudců na jiném pražském obvodu, tak byla rovnou vržena do jámy lvové, když místo běžných rozkrádaček a podvodů „vyfasovala“ kauzu „odbojné“ učitelky k novém projednání (podle nápovědy Nejvyššího soudu). Obžalovaná si kromě osvědčeného JUDr. Josefa Kulhavého přibrala i dalšího obhájce JUDr. Jindřicha Rajchla.

Marx byl zastáncem volného trhu

Mnohé diváky možná překvapí, že věříme v klasický volný trh. Klasický volný trh však klasici chápali jako trh bez zájmových skupin, které si pro sebe vymezují příjmy, které nemají nic společného s výrobním procesem a brání úspěchu průmyslového kapitalismu.

Úlohou klasické politické ekonomie bylo vyvinout teorii hodnoty a ceny jako nástroj k izolaci ekonomického renty – nezaslouženého příjmu –, což bylo úkolem průmyslového kapitalismu, aby se Británie stala dílnou světa a aby se Francie, Německo a průmyslové mocnosti mohly stát průmyslovými mocnostmi, jakými se staly.

Klasická průmyslová strategie byla založena na klasické ekonomii a politické ekonomii. Právě to učinilo průmyslový kapitalismus tak revolučním v odstraňování pozůstatků feudalismu. A to je v jistém smyslu to, čemu dnes čelí země BRICS při pokusech o vypracování vlastního plánu pro své trhy. Jde o to osvobodit se od dědictví kolonialismu a od neoliberální politiky zaměřené na USA, která dominuje vládní politice po celém světě a je vnucována Světovou bankou, Mezinárodním měnovým fondem a ekonomickým mainstreamem.

Eskalace vojenské pozice Německa: „Podceňování ruského medvěda“

Nedávný vývoj německé vojenské strategie vyvolal vážné obavy z možného katastrofického eskalování napětí v Evropě. Rozhodnutí německé vlády zakoupit od Švýcarska tanky Leopard 1 za účelem posílení své vojenské přítomnosti podél hranic s Ruskem představuje dramatický odklon od tradičně opatrné obranné politiky. Tato akvizice není pouhou rutinní modernizací armády, ale odráží asertivní přehodnocení role Německa v regionální bezpečnosti, které se zdá upřednostňovat konfrontaci před diplomacií.

Jak americké zpravodajství pohlíží na nový globální řád

Zpráva Obranné zpravodajské agentury USA (DIA) zveřejněná před několika dny předkládá novou geopolitickou konfiguraci, v níž Rusko, Čína, Írán a Severní Korea neutváří ani tak formální alianci, jako spíše systém založený na flexibilní síti s funkčním rozdělením rolí. To je zajímavé hledisko, které stojí za uvážení.

Nejdříve se především zamysleme nad tím, že DIA tuto zprávu publikuje, protože chce, aby země v ní zmíněné obdržely určitou zprávu. Podívejme se tedy na její obsah krok za krokem.

Afrika neklekne

Kapitán Ibrahim Traoré, od 30. září 2022 prezident Burkina Faso, ve svých 35 letech nejmladší hlava státu na světě, je nepochybně vycházející hvězdou africké politiky. Nicméně dva příspěvky, na které jsem v posledních dnech narazil, vzbuzují i jisté rozpaky: první, prezentovaný jako projev před Valným shromážděním OSN, jím rozhodně není – scéna není z VS OSN a na stránkách OSN se nic podobného nevyskytuje. U druhého, debaty v Oxfordu, je v popisu výslovně uvedeno, že je to zcela fiktivní příspěvek pro pobavení. To jsem si ale všiml, až když jsem obsah přepsal, přeložil, ověřil pravdivost všech tvrzení a doplnil odkazy.

Přesto oba příspěvky publikujeme, neboť přesvědčivě zprostředkovávají nejen narůstající sebevědomí Afriky a jednu z jejích nejvýraznějších osobností, ale zároveň i potřebu vyrovnat se s přetrvávajícími pocity submisivity vůči koloniálnímu Západu a potřebu spektakulární sebeprezentace.

Tváři v tvář panu profesoru Absolonovi

„Dobrý den pane profesore Absolone,“ povídá kolega novinář v. v. Jaroslav Štěpaník, „během svého života jste získal mnohá ocenění za svůj přínos vědám paleontologickým, geologickým a archeologickým, i za nové, byť razantní metody, jimiž jste doplnil speleologická bádání, ale setkal jste se někdy také s nepřízní či nepochopením kolegů nebo i širší veřejností?“

„Pane profesore Absolone, kdo jste…?“ zeptala se pak razantně mladá kolegyně z televize…