2x Spojené království, červen 2025

1. Leonid Savin, OrientalReview: Velká Británie se připravuje na válku, 5.6.2025
2. International Affairs.ru: Rusko je „ve válce s Británií“ a „USA již nejsou spolehlivým spojencem“, 10.6.2025

Velká Británie se připravuje na válku

V první řadě – s Ruskem, i když Londýn přezkoumává i další hrozby.

V pondělí 2. června 2025 britská vláda zveřejnila dlouho očekávanou The Strategic Defence Review 2025Česky (Strategickou obrannou koncepci 2025) – 140stránkový dokument, který představuje vizi rozvoje ozbrojených sil země, jejich využití a hrozby pro Spojené království.

V preambuli se uvádí, že „hrozba, které nyní čelíme, je vážnější a méně předvídatelná než kdykoli od skončení studené války. Spojené království čelí válce v Evropě, rostoucí ruské agresi, novým jaderným rizikům a každodenním kybernetickým útokům na svém území. Naši protivníci stále více spolupracují, zatímco technologie mění způsob vedení války. Válka na Ukrajině si nyní vyžádá více obětí než tradiční dělostřelectvo a výhodu získá ten, kdo nejrychleji vybaví své ozbrojené síly novými technologiemi.“

Dále se uvádí, že Spojené království prochází „zásadní změnou v oblasti odstrašení a obrany: přechází k bojové pohotovosti s cílem odradit hrozby a posílit bezpečnost v euroatlantické oblasti. Vzhledem k tomu, že Spojené království přebírá větší odpovědnost za bezpečnost Evropy, musíme mít obrannou politiku, která upřednostňuje NATO, a zaujmout vedoucí úlohu v rámci Aliance. Spojené království se stane předním hráčem v oblasti inovací v NATO.“

Stručně řečeno, nová strategie navrhuje čtyři směry, které by měly vést k určitému synergickému efektu:

• Přechod k bojové pohotovosti – vytvoření smrtelnější „integrované síly“ vybavené pro budoucnost a posílení obrany vlasti.
• Motor růstu – podpora zaměstnanosti a prosperity prostřednictvím nového partnerství s průmyslem, radikálních reforem veřejných zakázek a podpory britských podniků.
• „NATO na prvním místě“ – posílení evropské bezpečnosti prostřednictvím vedoucí role v NATO, posílením jaderných zbraní, nových technologií a modernizací konvenčních zbraní.
• Inovace ve Velké Británii na základě zkušeností z Ukrajiny – využití dronů, dat a digitální války k posílení a zvýšení bezpečnosti našich ozbrojených sil.
• Celospolečenský přístup – rozšíření účasti na národní odolnosti a obnovení smlouvy národa s těmi, kteří slouží.

Skupinu připravující dokument vedl lord George Robertson, bývalý ministr obrany za labouristickou stranu a generální tajemník NATO, generál Richard Barrons, bývalý velitel britských společných sil, a Dr. Fiona Hill z akademických kruhů. Fiona Hill má také americké občanství a pracovala v Bílém domě, kde koordinovala politiku vůči Rusku a Evropě v Radě národní bezpečnosti USA. Všichni tři mají spíše rusofobní názory, které výrazně ovlivnily styl a terminologii strategie.

Rusko je v dokumentu zmíněno 33krát a to v jasně negativním kontextu: „Rusko vede válku na našem kontinentu“, „rostoucí ruská agrese a nová jaderná rizika“, „rostoucí ruská agrese v celé Evropě“, „Rusko demonstruje ochotu použít vojenskou sílu, způsobit škody civilnímu obyvatelstvu a hrozit použitím jaderných zbraní k dosažení svých cílů“ atd.

V seznamu hrozeb autoři přehledu dospěli k jednoznačnému závěru: Rusko je „bezprostřední a naléhavou hrozbou“. Následuje Čína, která je charakterizována jako „sofistikovaná a vytrvalá výzva“. Mezi další hrozby patří Severní Korea (KLDR) a Írán, které jsou popsány jako „regionální destabilizující faktory“. Zároveň je zdůrazněno posilování spolupráce Ruska a Číny s těmito dvěma zeměmi, což vytváří novou dynamiku, a „vznikající střední mocnosti mohou být nepřátelské vůči zájmům Spojeného království“.

To připomíná podobné strategie a přehledy ve Spojených státech, kde se výše uvedené čtyři státy od dob Baracka Obamy důsledně objevují jako hrozby. Stejný pocit déjà vu však vyvolává i část věnovaná technologickým výzvám: uvádí kvantové technologie, hypersonické rakety, zbraně s vylepšenou přesností, robotiku a autonomii, kybernetické hrozby, umělou inteligenci (AI), strojové učení a datovou vědu, zbraně s řízenou energií a inženýrskou biologii. Totéž lze říci o části věnované strategické konkurenci. Zpráva odkazuje na změnu priorit v přístupu USA a navrhuje následovat stejnou cestu, čímž potvrzuje status juniorního vojenského a politického partnera Washingtonu. A strategická konkurence, jak již bylo uvedeno, přímo souvisí s rostoucí multipolaritou, kde jsou opět zmíněny Čína a Rusko, které zpochybňují „mezinárodní řád založený na pravidlech“ (stejnou mantru opakují všichni liberální globalisté).

Ale jak říká známé přísloví, „nejprve vykvetou květy, ale brzy se objeví i plody“ (tj. autoři přehledu předkládají svou prognózu dalšího vývoje událostí). „Vzhledem k současným způsobům vedení války by Spojené království v případě, že by v roce 2025 vedlo válku proti jinému státu v rámci NATO, mohlo očekávat některé nebo všechny z následujících způsobů útoku:

• Útoky na ozbrojené síly ve Velké Británii a na zámořské základny.
• Letecké a raketové útoky (z dálkových dronů, křižujících a balistických raket) zaměřené na vojenskou infrastrukturu a kritickou národní infrastrukturu (CNI) ve Velké Británii.
• Intenzivnější sabotáže a kybernetické útoky na CNI na pevnině i na moři.
• Pokusy o narušení britské ekonomiky, zejména průmyslu, který podporuje ozbrojené síly, včetně kybernetických útoků, zákazu námořního obchodu a útoků na CNI ve vesmíru.
• Snaha o manipulaci s informacemi s cílem oslabit sociální soudržnost a politickou vůli.“

Pokud vezmeme v úvahu konkrétní zranitelná místa, zpráva poukazuje na závislost ostrova na podmořských internetových kabelech (přes 95 % globálních dat je přenášeno těmito kabely), závislost na vnějších dodávkách potravin (asi 50 %), závislost na zemním plynu z Norska (77 % dovozu plynu do Spojeného království pochází z této země) a také na přístupu k vzácným zeminám (lithium, kobalt, grafit, nikl).

Vedle reorganizace struktury ozbrojených sil s cílem zvýšit vzájemnou integraci jednotlivých složek ozbrojených sil revize počítá s rozvojem obranného sektoru a výcvikem technického personálu. Bylo poznamenáno, že vytvoření velkých platforem, jako jsou tanky a letadla, vyžaduje cyklus nejméně pěti let a příprava malých systémů, jako jsou drony, může trvat několik měsíců.

Plánuje se vytvoření vojenského oddělení kontrarozvědky v rámci zpravodajské služby a sloučení služeb odpovědných za kybernetickou válku a elektromagnetické spektrum.

Byli také identifikováni partneři Spojeného království v hypotetickém odražení těchto hrozeb. Jsou to především Spojené státy, země NATO a poté Ukrajina.

Pokud jde o Ukrajinu, přehled uvádí, že „jde o jedinečný bod zlomu pro kolektivní bezpečnost v Evropě: zajištění trvalého politického urovnání na Ukrajině, které ochrání její suverenitu, územní celistvost a budoucí bezpečnost, je nezbytné k odražení další agrese Ruska v celém regionu. Spojené království zdvojnásobuje svou podporu Ukrajině, posiluje své mezinárodní vedoucí postavení a udržuje svůj bezprecedentní závazek poskytovat Ukrajině vojenskou podporu ve výši 3 miliardy liber ročně po dobu, která bude nezbytná. Spojené království by mělo prozkoumat další způsoby, jak udržet obranný průmysl Ukrajiny a její bezpečnost, například zvýšením počtu společných podniků mezi obranným průmyslem Spojeného království a Ukrajiny a po skončení bezprostředního konfliktu podporou Ukrajiny při získávání přístupu na nové trhy pro její obranný průmysl, včetně servisu a modernizace zastaralé sovětské techniky používané třetími zeměmi. Obranný průmysl by se měl také poučit z mimořádných zkušeností Ukrajiny s pozemní válkou, bezpilotními letouny a hybridními konflikty při vývoji vlastního moderního přístupu k vedení války.“

Z výše uvedeného textu je zřejmé, že bychom si neměli dělat iluze o rozumném uvažování západních politických elit, které budou pokračovat ve své záměrné eskalaci, přičemž Ukrajina je zároveň pokusným králíkem pro testování nových forem a prostředků ozbrojeného konfliktu a samotným nástrojem proti Rusku.

Dokument však nezmiňuje pouze Evropu a Ukrajinu. Zaměřuje se také na zájmy Británie v indicko-pacifickém regionu (základna Diego Garcia), v Atlantiku (zejména Falklandské ostrovy, které Argentina nazývá Malvíny a považuje za své), Gibraltaru (jediné skutečné britské kolonii v Evropě, na jejíž území má legitimní nárok Španělsko).

Dokument také projevuje zájem o výrobu významného počtu raket dlouhého doletu. Doporučení poukazují na nutnost zvýšit počet ozbrojených sil na sto tisíc, z nichž 83 tisíc budou tvořit pravidelné jednotky a zbytek záložníci. Kvantitativní ukazatele jsou zmíněny kvůli současným problémům s personálním obsazením britské armády.

Podle oficiálních údajů se od ukončení povinné vojenské služby v roce 1960 do roku 2025 snížil počet britských vojáků v činné službě o 74 %. V období 12 měsíců do 31. března 2025 došlo k poklesu celkového počtu příslušníků pravidelných ozbrojených sil, přičemž počet odcházejících příslušníků převýšil počet nově přijatých o přibližně 1 140. Jednalo se o nižší čistý pokles než v předchozím roce, kdy odešlo o 4 430 osob více, než nastoupilo.

Ve zprávě o připravenosti ozbrojených sil z února 2024 vyjádřil Výbor pro obranu obavy ohledně problémů s náborem a udržením personálu v britských ozbrojených silách. V ústním prohlášení před Výborem pro veřejné účty v dubnu 2025 šéf generálního štábu admirál Sir Tony Radakin uznal problém s náborem a udržením personálu v ozbrojených silách, ale uvedl, že „se situace zlepšuje“.

Britský tisk popsalČesky novou revizi jako pokus o prosazení „vojenského keynesianismu“ s cílem získat podporu pro výdaje na obranu.

A z daňových poplatníků se dá vytáhnout spousta peněz. Očekávají se velké výdaje na výrobu raket, stavbu nových útočných ponorek a munice pro ně. Zvažuje se také možnost nákupu víceúčelových letadel F-35A certifikovaných pro přepravu gravitační jaderné bomby B61-12 s maximálním výbušným výkonem 50 kilotun ze Spojených států. Do modernizace výroby jaderných zbraní bude investováno celkem 15 miliard liber. Vzhledem k zranitelnosti britských obrněných vozidel, kterou potvrdily boje na Ukrajině, je pravděpodobné, že bude nutné vytvořit nové prototypy tanků a obrněných vozidel.

Přehled se také zaměřuje na výcvik dobrovolnické milice, která bude pomáhat chránit letiště, komunikační uzly a další kritická zařízení národní infrastruktury před bezpilotními letouny a dalšími překvapivými útoky. V tomto ohledu Británie jasně následuje Polsko a některé další země EU, které v panice již začaly vytvářet podobné formace, aby se „ochránily před Ruskem“.

Obecně lze na diplomatické úrovni jasně očekávat nějakou formu demarše, pokud ne ze strany Číny vůči Íránu a Severní Koreji, pak určitě ze strany Ruska, protože nepřátelské chování Londýna je nyní ještě umocněno agresivní rétorikou a záměry.

Pokud však čtete mezi řádky a vezmete v úvahu mezinárodní a domácí politický kontext, pak by tato zpráva měla vyvolat znepokojení mezi samotnými Brity. Nedávné volby ukázaly, že nedůvěra v současnou vládu roste a s ní i možnost separatismu v Severním Irsku a Skotsku. Vzhledem k historickým precedentům mohou být britské ozbrojené síly použity k potlačení nepokojů uvnitř země. A příznaky možných občanských nepokojů ve Velké Británii jsou každým dnem stále zřetelnější.

Leonid SavinČesky je geopolitický analytik, hlavní redaktor Geopolitika.ru (od roku 2008), zakladatel a šéfredaktor Journal of Eurasian Affairs, vedoucí administrativy mezinárodního „Euroasijského hnutíČesky“, bývalý šéfredaktor webu a časopisu KatehonČesky, ředitel Nadace monitorování a prognózování rozvoje kulturně-teritoriálních prostorů (FMPRKTP) a člen Vojensko-vědeckého výboru Ministerstva obrany Ruska. Je autorem mnoha knih o geopolitice, konfliktech, mezinárodních vztazích a politické filozofii vydaných v Rusku, Velké Británii, Španělsku, Íránu, Brazílii, Itálii, Srbsku a na Ukrajině.

Zpět na obsah

Rusko je „ve válce s Británií“ a „USA již nejsou spolehlivým spojencem“, tvrdí britská poradkyně

Hysterie na Britských ostrovech dosáhla nového vrcholu. Britská vládní poradkyně Fiona Hill otevřeně prohlásila, že země je „ve válečném stavu s Ruskem“.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov právě obvinil Británii, že je „na 100 procent“ zapojena do teroristických útoků ukrajinského režimu proti Rusku, včetně ruských jaderných sil. V co může Británie doufat, pokud se krize dále prohloubí a pokud například Rusko přeruší diplomatické vztahy s Londýnem a vyhostí britské agenty z Ruska? Fiona Hillová, ať už vědomě či nevědomě, takový scénář provokuje.

Hillová také otevřeně přiznává, že Británie manipuluje Spojenými státy: Spojené království „musí řídit svého nejbližšího spojence“.

Britská politika se stává pro globální mír stále nebezpečnější.

Vládní expertka na obranu Fiona Hill varuje Spojené království, aby na hrozby reagovalo větší soudržností a odolností, píše deník The GuardianČesky.

Rusko je ve válce s Británií, USA již nejsou spolehlivým spojencem a Velká Británie musí reagovat větší soudržností a odolností, tvrdí jedna ze tří autorek strategické obranné zprávy.

Fiona Hillová z hrabství Durham se během prvního funkčního období Donalda Trumpa stala hlavní poradkyní Bílého domu pro Rusko a podílela se na strategii britské vlády. Své poznámky uvedla v rozhovoru pro deník Guardian.

„Jsme v pěkné kaši,“ řekla Hillová a popsala geopolitickou situaci Velké Británie jako situaci mezi „mlýnskými kameny“ Ruska Vladimira Putina a „tvrdým ořechem“ stále nepředvídatelnějších Spojených států Donalda Trumpa.

Hillová (59) je pravděpodobně nejznámější z recenzentů jmenovaných labouristickou stranou, spolu s lordem Robertsonem, bývalým generálním tajemníkem NATO, a generálem ve výslužbě sirem Richardem Barronsem. Řekla, že tuto roli přijala ráda, protože se jedná o „tak významný bod zlomu v globálních záležitostech“. Po více než 30 letech života v USA má stále dvojí občanství.

„Rusko se jako protivník vyhrotilo způsobem, který jsme pravděpodobně úplně nepředpokládali,“ řekla Hillová a argumentovala, že Putin vidí válku na Ukrajině jako výchozí bod pro to, aby se Moskva stala „dominantní vojenskou mocností v celé Evropě“.

Závěr podle Hillové zní, že „Rusko je s námi ve válce“. Expertka na zahraniční politiku a dlouholetá pozorovatelka Ruska uvedla, že podobné varování vyslovila poprvé v roce 2015 v revidované verzi knihy, kterou napsala o ruském prezidentovi společně s Cliffordem Gaddyem a která se zabývala invazí a anexí Krymu.

„Řekli jsme, že Putin vyhlásil válku Západu,“ uvedla. V té době s ní ostatní experti nesouhlasili, ale Hillová tvrdí, že události od té doby ukázaly, že „to samozřejmě udělal a my jsme tomu nevěnovali pozornost“. Ruský vůdce podle ní vnímá boj na Ukrajině jako „součást proxy války se Spojenými státy; tak přesvědčil Čínu, Severní Koreu a Írán, aby se připojily“.

Putin věřil, že Ukrajina již byla odtržena od vztahů s USA, řekla Hillová, protože „Trump opravdu chce mít s Putinem samostatné vztahy, aby mohl uzavírat dohody o kontrole zbraní a také obchodovat.

Pokud jde o obranu, uvedla však, že Spojené království se nemůže spoléhat na vojenskou ochranu USA jako během studené války a v následující generaci, alespoň „ne tak, jak jsme to dělali dříve“. Podle jejího popisu musí Spojené království „řídit svého nejdůležitějšího spojence“, přičemž výzvou je nepřehánět reakci, protože „nechcete dojít k rozkolu“.

Hillová připomněla, že blízký rodinný přítel, když se dozvěděl, že se ujala revize obrany, jí řekl: „Neříkej nám, jak jsme na tom špatně, řekni nám, co můžeme udělat, jak to můžeme napravit. Lidé chápou, že máme problém a že se svět změnil.“

Tento briský voják již (do)bojoval?
Foto: The Daily Express

International AffairsČesky je časopis ruského ministerstva zahraničí, založený v roce 1922 a pokrývající širokou škálu témat v mezinárodní politice, diplomacii a globální bezpečnosti.

¨

Související:

Lavrov: Británie je v tom „na 100%“

Lavrov: Británie je v tom “na 100%”

Zpět na obsah