Židé a Izrael
Obsah:
Obsah:
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu už téměř 30 let žene Blízký východ do války a zkázy. Tento muž je sud střelného prachu a násilí. Ve všech válkách, které vedl, Netanjahu vždy snil o té velké: porazit a svrhnout íránskou vládu. Jeho dlouho očekávaná válka, která právě začala, by nás mohla všechny zabít v jaderném Armagedonu, pokud nebude Netanjahu zastaven.
Netanjahuova fixace na válku sahá až k jeho extremistickým mentorům, Ze’evovi Žabotinskému, Jicchaku Šamirovi a Menachemu Beginovi. Starší generace věřila, že by sionisté měli použít jakékoli násilí – války, atentátů, teroru – které je potřeba k dosažení jejich cílů, kterými je odstranění jakéhokoli palestinského nároku na vlast.
Trump viní zbytek světa z amerického deficitu, ale to je absurdní. Je to Amerika, která utrácí více, než vydělává.
…
Příčinou rozpočtového deficitu nejsou platy státních zaměstnanců, kteří jsou bez rozmyslu propouštěni, ani vládní výdaje na výzkum a vývoj, na nichž závisí naše budoucí prosperita, ale spíše kombinace snižování daní bohatým a bezohledných výdajů na neustálé americké války …
– Co lze očekávat od rozhovoru Trump – Putin? – Stanovisko Ukrajiny – Posun USA – Postoj EU: lze dosáhnout kompromisu? – Členství v NATO – Krym a Donbas – Bezpečnostní uspořádání – Macron a Starmer – Multilaterální záruky – Mnichov 1938 – Budoucnost NATO – Připravuje se Evropa na válku?
Zaplněný dům v Evropském parlamentu 19. února 2025 slyšel profesora Jeffreyho Sachse nastínit chladnou realitu americké moci a podřízenosti Evropy. Na akci nazvané The Geopolitics of Peace (Geopolitika míru), kterou pořádal bývalý náměstek generálního tajemníka OSN a současný europoslanec za BSW Michael von der Schulenburg, varoval profesor Sachs publikum: „Být nepřítelem Spojených států je nebezpečné, ale být přítelem je fatální,“ a naléhal na Evropu, aby měla „skutečnou“ a nezávislou zahraniční politiku – „Realistická ahraniční politika chápe situaci Ruska, chápe situaci Evropy a rozumí, co je Amerika a co znamená.“
Obsah:
Obsah:
Příští rok uplyne 230 let od vydání slavného eseje Immanuela Kanta „Věčný mír“ (1795). Velký německý filozof v něm předložil soubor hlavních zásad pro dosažení věčného míru mezi národy své doby. V době, kdy se potýkáme se světem ve válce a hrozí nám jaderný armagedon, bychom měli vycházet z Kantova přístupu k naší době. Na zářijovém summitu OSN o budoucnosti by měl být zvažován aktualizovaný soubor zásad.
…
Kantovy hlavní návrhy se soustředily na tři myšlenky. Zaprvé odmítal stálé armády. Stálé armády „neustále ohrožují ostatní státy svou připraveností objevit se kdykoli připraveny k válce“. Tím Kant o půldruhého století předstihl slavné varování amerického prezidenta Dwighta D. Eisenhowera před nebezpečím vojensko-průmyslového komplexu. Za druhé, Kant vyzýval k nevměšování se do vnitřních záležitostí jiných národů. Tím Kant brojil proti tajným operacím, které USA neúnavně používají ke svržení cizích vlád. Zatřetí Kant volal po „federaci svobodných států“, kterou se v naší době stala Organizace spojených národů, „federace“ 193 států, které se zavázaly fungovat podle Charty OSN.
V letech 1991-94 jsem se skutečně nepřetržitě, ale bez úspěchu zasazoval o rozsáhlou západní podporu ruské ekonomiky, která prochází krizí, a o podporu dalších 14 nově nezávislých států bývalého Sovětského svazu. Tyto výzvy jsem přednesl v nesčetných projevech, na setkáních, konferencích, v odborných článcích. V USA jsem byl osamělým hlasem, který po takové podpoře volal. Z ekonomických dějin – především ze zásadních spisů Johna Maynarda Keynese (zejména Economic Consequences of the Peace, 1919) – a z vlastních poradenských zkušeností z Latinské Ameriky a východní Evropy jsem se dozvěděl, že vnější finanční podpora Ruska by mohla být rozhodující pro naléhavě potřebné stabilizační úsilí Ruska.
~~~~~~~~~~~~
Při pohledu zpět na události kolem let 1991-93 a na události, které následovaly, je zřejmé, že USA byly odhodlány říci ne ruským aspiracím na mírovou a vzájemně respektovanou integraci Ruska a Západu. Konec sovětského období a začátek Jelcinova prezidentství byly příčinou nástupu neokonzervativců (neocons) k moci ve Spojených státech. Neokonzervativci nechtěli a nechtějí vzájemně se respektující vztahy s Ruskem. Usilovali a dodnes usilují o unipolární svět vedený hegemonistickými USA, v němž budou Rusko a ostatní národy podřízeny.
Roku 1992 americká zahraniční politika výjimečnosti přeřadila na rychloběh. USA na sebe vždy pohlížely jako na vyvolený národ předurčený k vůdcovství a zhroucení Sovětského svazu v prosinci 1991 přesvědčilo skupinu zapálených ideologů, kteří se stali známí jako neokonzervativci, že by teď měly USA vládnout světu jako nezpochybnitelná jediná supervelmoc. I přes nesčetné zahraničně politické katastrofy z rukou neokonů pokračuje Prohlášení NATO 2024 v protlačování této agendy, čímž svět tlačí blíže k jaderné válce.
Již popáté od roku 2008 vyzvalo Rusko USA k jednáním o bezpečnostních opatřeních, tentokrát v návrzích prezidenta Vladimira Putina #en# ze 14. června 2024. Spojené státy již čtyřikrát nabídku jednání odmítly v zájmu strategie neokonzervativců Rusko pomocí války a tajných operací oslabit nebo rozdělit. Taktika amerických neokonzervativců katastrofálně selhala, Ukrajinu devastovala a ohrozila celý svět. Po všech válečných štvanicích nastal čas, aby Biden jednání o míru s Ruskem zahájil.
Od konce studené války bylo hlavní strategií USA Rusko oslabit. Již v roce 1992 zastával tehdejší ministr obrany Richard Cheney názor, že po zániku Sovětského svazu v roce 1991 by mělo být rozbito i Rusko. Zbigniew Brzezinski v roce 1997 zastával názor, že by Rusko mělo být rozděleno na tři volně konfederované entity Ruské Evropy, Sibiře a Dálného východu. V roce 1999 aliance NATO vedená USA po dobu 78 dní bombardovala ruského spojence Srbsko, aby ho rozbila a v odtrženém Kosovu zřídila masivní vojenskou základnu NATO. Vedoucí představitelé vojensko-průmyslového komplexu USA počátkem 21. století hlasitě podporovali čečenskou válku proti Rusku.
Volně z rozhovoru Tuckera Carlssona s Jeffrey Sachsem „The Untold History of the Cold War, CIA Coups Around the World, and COVID’s Origin“ z 28. 5. 2024.
– Ukrajina – Kolektivní (ne)bezpečnost – Vazalové, kolaboranti a jiní šplhouni – Armagedon: úsilí o konec civilizace – Impérium dobra? – Rozpad SSSR – Nordstream (jak přátelům rozbít bábovičky) – A co kauza Covid?
—
Infografika pozadí války na Ukrajině 2010 – 2024: (multietnicita – tok energií – militarizace – sponzoři – sankce)
V posledních 20 letech selhal každý hlavní cíl americké zahraniční politiky. Taliban se vrátil k moci po 20 letech americké okupace Afghánistánu. Po Saddámovi se Irák stal závislým na Íránu. Syrský prezident Bašár al-Asad zůstal u moci navzdory snaze CIA o jeho svržení . Libye upadla do vleklé občanské války poté, co mise NATO pod vedením USA svrhla Muammara Kaddáfího. Ukrajina byla v roce 2023 na bojišti porážena Ruskem poté, kdy USA v roce 2022 tajně podrazily mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou.
Kyjevu hrozí ekonomický, demografický a vojenský kolaps. Co by měla americká vláda dělat? Urychleně změnit kurz.
Izraeli dochází čas, aby se zachránil – ne před Hamásem, který na vojenskou porážku Izraele nemá prostředky, ale sám před sebou. Válečné zločiny Izraele v Gaze, které podle Centra pro ústavní práva hraničí se zločinem genocidy, hrozí zničit občanské, politické, hospodářské a kulturní vztahy Izraele se zbytkem světa. V Izraeli sílí výzvy k okamžitému odstoupení premiéra Benjamina Netanjahua. Nová izraelská vláda by se měla chopit příležitosti a prostřednictvím diplomacie krveprolití změnit v trvalý mír.
Vstupujeme do konečné fáze 30letého amerického neokonzervativního debaklu na Ukrajině. Neokonzervativní plán NATO obklíčit Rusko v černomořské oblasti selhal. Rozhodnutí USA a Ruska budou mít obrovský význam pro mír, bezpečnost a blaho celého světa.
Čtyři události rozbily neokonzervativní naděje na rozšíření NATO na východ, na Ukrajinu, Gruzii a dále. První je přímočará. Ukrajina byla na bojišti zpustošena s tragickými a děsivými ztrátami. Rusko vyhrává opotřebovací válku, výsledek, který byl od začátku předvídatelný, ale neokonzervativci a mainstreamová média jej nadále popírají.
"Rentabilní" je relativní pojem. Jak pro koho.
A kdo bude plyn dodávat? Amerika plynovými tankery přes oceán do Řecka? To přece nemůže být rentabilní.
Autor píše v závěru: "Druhé kritické opomenutí spočívá v personální strategii a archetypu elity. Historicky byla ruská elita produktem buď…
Pane Rychlíku, u tohoto pojetí vám schází reflektování fungování dosavadního unipolárního systému a a zanikání zdrojů, ze kterých žil. To,…
Autor jako mnozí jiní, dobře vidí slabiny současnosti. Návrat do minulosti ovšem není možný. Člověk, který ochutnal svobodu jednotlivce se…