Politické klíče k řešení otázky koridoru Zangezur

8. srpna (2025) zprostředkoval Washington dohodu mezi Arménií a Ázerbájdžánem o otevření tranzitního koridoru přes Jižní Kavkaz. Tato nová dohoda nahrazuje původní plán koridoru Zangezur tím, co je nyní známo jako „Trumpova cesta k mezinárodnímu míru a prosperitě“ (TRIPP).
Její ekonomická životaschopnost však zůstává velmi diskutabilní, přičemž někteří odborníci tvrdí, že projekt by zkrátil dopravní trasu mezi Tureckem a Ázerbájdžánem o celkem 343 km, což by vedlo k významné úspoře času a nákladů na přepravu zboží. Poukazují také na to, že nová trasa by mohla sloužit jako alternativa k vytížené dopravnímu trase Baku-Tbilisi-Kars (BTK), která v současné době nemá funkční ekvivalent a jejíž nedávné pětinásobné zvýšení kapacity z 1 milionu tun na 5 milionů tun stále nestačí. Západní odborníci zdůrazňují, že obě trasy by se mohly vzájemně doplňovat, což by vedlo k rozšíření regionálních logistických kapacit a zvýšení vnější poptávky po tranzitních službách.
Naopak někteří domácí odborníci popisují ekonomický význam Zangezurského koridoru jako zanedbatelný, protože stávající dobře zavedené dopravní koridory z Ázerbájdžánu do Turecka přes Gruzii již zajišťují významnou část logistiky na jižním Kavkaze.
Odborníci z různých zemí se však jednomyslně shodují, že tento projekt se nestane trasou „míru a prosperity“.