Proč velmoci bojují a proč spolupracují
Kniha „Ekonomická vzájemná závislost a válka“ přesvědčivě ukazuje, že dynamický realismus svou vysvětlující silou předčí všechny ostatní teorie mezinárodních vztahů. Copeland ukazuje, že „ve třiceti ze čtyřiceti případových období hrála ekonomická vzájemná závislost střední až silnou příčinnou roli“. Obchodní očekávání měla často význam v době, kdy jsme to nejméně čekali. Japonsko se usilovně snažilo uzavřít mír s USA až do roku 1941, kdy americké embargo dotlačilo jeho vůdce k zoufalému pokusu zajistit přežití národa dobytím a válkou.
Copeland nastiňuje, proč lze čínskou iniciativu Pásmo a cesta a budování vojenských sil interpretovat buď jako agresivní kroky, nebo jako předvídatelné jednání rostoucí mocnosti usilující o bezpečnost a zdroje. Zdůrazňuje, že je třeba, aby Spojené státy lépe porozuměly silám, které řídí chování Číny, a vytvořily „vyváženou politiku, která by signalizovala odhodlání a zároveň se vyhnula vytváření spirály nepřátelství“. Tvrdí, že totální ekonomická strategie zadržování a zasahování do čínské domácí politiky by mohly Čínu dotlačit k vojenskému konfliktu ve sporných oblastech, jako je Tchaj-wan a Jihočínské moře.
Je zajímavé, že anglosaský Západ plánuje budoucnost jako přípravu na válku. Nové technologie jsou pouze nástroje této přípravy. Takže budoucnost…
Souhlasím, pane Podracký. Tady je důležitá také etická a morální stránka jednotlivce a celého společenství - viz vánoční příspěvek.
Nemůžeme jen negativně pohlížet na člověka. Člověk se rodí se dvěma základními instinkty: ego a sounáležitost. Z ega se vyvíjí…
Komunisté, kteří v r. 1989 opustili svůj systém a vrhli se do náruče kapitalismu, věděli kam mají jít, Západ jim…
Človek je hračkou v rukách hlúpych ideológii, ktoré si vymýšľa a tak potiera svoju prirodzenú - rozumnú podstatu!