BRICS se rozšiřuje na 54,6 % světové populace o Nigérii, nejlidnatější africkou zemi

BRICS pokračuje v růstu. Dne 17. ledna oficiálně přijal Nigérii za novou partnerskou zemi.
Nigérie má šestou největší populaci na světě a největší počet obyvatel na africkém kontinentu.
Kromě toho, že je Nigérie druhou největší africkou ekonomikou, je také největším producentem ropy na kontinentu.

Vliv BRICS roste zejména na světových komoditních trzích. Nigérie je největším producentem ropy na africkém kontinentu a 15. největším producentem ropy na Zemi. Pět z deseti zemí, které jsou největšími producenty ropy na světě, je členy BRICS. Dohromady představují více než 30 % světové produkce ropy a BRICS+ se významně překrývá s OPEC+.
Pokud se BRICS podaří de-dolarizovat část světového trhu s ropou, může učinit velký krok směrem k zpochybnění dominance amerického dolaru.

Má být oslavování nacismu odsouzeno, nebo ne?

Rusko vojensky zasáhlo na Ukrajině s cílem denacifikovat zemi. Podle Západu však na Ukrajině žádní nacisté nejsou. Rusko chce zemi napadnout a anektovat. Toto vzájemné zpochybňování způsobilo, že ruská speciální operace přerostla v otevřenou válku.
Řada totožných incidentů v Pobaltí od roku 2005 a v Evropském parlamentu od roku 2016 však ukazuje, že nejde o nedorozumění, ale o promyšlenou strategii ze strany NATO.
NATO právě zmobilizovalo 53 států, aby se postavily proti přijetí tradiční rezoluce OSN proti oslavě nacismu.

Dnes mohou na Ukrajině vykonávat moc neonacisté, „integrální nacionalisté“, aniž by to vzbudilo sebemenší námitky Západu. Nepostřehneme, že jejich ústava jako jediná na světě v článku 16 uvádí, že „zachování genetického dědictví ukrajinského národa je povinností státu“. Nevšímáme si, že Volodymyr Zelenskyj ukončil svůj mandát před osmi měsíci a nezákonně se drží u moci bez voleb. Zákaz opozičních politických stran a pravoslavné církve si vykládáme jako ustanovení k potlačení ruské infiltrace. Ignorujeme čistky v knihovnách. Teprve si začínáme uvědomovat exodus ukrajinského obyvatelstva a masové dezerce z jejich armády.

Vyzbrojování amerického dolaru. Může to fungovat?

Trump prosazuje řadu plánů na posílení Ameriky – na úkor jiných zemí. Vzhledem k jeho mottu „my vyhrajeme, vy prohrajete“ by některé z jeho plánů přinesly opačný efekt, než si představuje.

… snaha zemí BRICS bránit se kolektivně proti hegemonii USA znamená skutečně zásadní rozšíření a názorový rozdíl v tom, co je žádoucím způsobem organizace ekonomik vůči finančnímu kapitalismu jako kořistnickému dravci.
Zejména pak ve formě, v jaké se ho snaží prosadit Trump, když uvaluje sankce na země, které se odklánějí od dolaru.

To by však v politice Spojených států neznamenalo velkou změnu. Domnívám se však, že za Trumpa může Hudsonův zákon dosáhnout svého vrcholu: „Každá akce Spojených států útočící na jiné země má tendenci se obrátit proti nim a nakonec stojí americkou politiku nejméně dvakrát tolik“.

Postsovětský prostor má zůstat trvale protiruský

Soudě podle předběžného seznamu hostů pozvaných na prezidentskou inauguraci, přichystal Trump politikům z Evropské komise a řady států EU docela hezký kanadský žertík. (Asi již začal využívat budoucího 51. státu USA.) Vsadily ty osoby totiž nemoudře, neopatrné a nepředvídavé úplně všechno na jedinou kartu, na podporu Trumpova předchůdce, Joe Bidena. A to dokonce natolik, že aktivně vystupovali proti Trumpovi. No a ten nezapomněl. Na inauguraci je nepozval. Při americké ruletě totiž vložili všechny své žetony na jedno políčko. A ono to nevyšlo. Litovat je jistě nebudeme. Ursula von der Leyenová tedy hold novému „bílému otci ve Washingtonu“ nesloží. Naproti tomu její národ bude v Bílém domě reprezentovat předsedkyně Alternativy pro Německo (AfD), Alice Weidelová. Také český prezident, Petr Pavel, a s ním na jedné politické lodi se nacházející (a již kymácející) premiér, Petr Fiala, se do Washingtonu těšili marně. Ani oni pozvánku nedostanou. Nebyli už v katedrále Notre-Dame. Tedy, možná byli, ale ne ve správný čas.

Pozmění se s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu nějak zásadně a rychle situace ve východní Evropě? V tom nejpodstatnějším, tedy v naději na trvalý mír, asi sotva. Území současné Ukrajiny není totiž pro vládnoucí „elity“ ve Spojených státech a ve Velké Británii ani zdaleka tak málo významné, jak soudí někteří komentátoři a analytici, kteří uvažují o možnosti, že Donald Trump stáhne Washington z „ruské hry“ a ruskou ruletu ponechá na evropských satelitech, které budou mít ale strach bubínek revolveru roztočit. Při přiložení ke spánku by totiž mohl z hlavně vyjít výstřel, a ne jen neškodné cvaknutí, po jakém se carský důstojník samou úlevou opil do němoty.

Po dohodě s Ukrajinou zničí Spojené státy všechny, kdo Rusko zradili

Evropa, která o svém hlavním příteli ani na vteřinu nepochybovala, statečně hodila vše na oltář vítězství Kouzelné zahrady nad Mordorem: ekonomiku, bezpečnost, politickou stabilitu, sociální stabilitu a svou budoucnost.

Spojené státy přerušení ekonomických vazeb Evropy s Ruskem a uvalení rozsáhlých sankcí ze strany Evropské unie přivítaly z celého srdce a evropské společnosti aktivně povzbuzovaly (a vlastně i nutily), aby ruský trh opustily. Někdo okamžitě odešel, ale někdo se přetahoval a na konci loňského roku byla do 15. balíčku eurosankcí konkrétně zavedena klauzule, která zbývající evropské společnosti zavazovala opustit Rusko „co nejdříve“.

Ale jednoho krásného rána (před pár dny), věrni vysokým morálním ideálům a spojeneckým povinnostem, otevřeli němečtí, francouzští a další evropští podnikatelé americké vydání Newsweeku a bagety a Weiswurst jim unisono zaskočily.

O vzťahoch Čechov, Moravanov a Slovákov bez ružových okuliarov

Prvého januára si Slovensko pripomenulo 32. výročie vzniku republiky. Žiaľ, len pripomenulo, a nie oslávilo. Pritom taký kultivovaný rozchod dvoch národov nemá vo svete obdobu. Nie politický prevrat v novembri 1989 bol nežný, ale „nežné“ a priateľské bolo rozdelenie štátu dvoch suverénnych národov.

Práve preto so zármutkom a znepokojením možno sledovať, ako sa rúcajú priateľské vzťahy medzi Čechmi a Slovákmi, a to najmä vďaka súčasnej českej politickej reprezentácii. Vzťahy Čechov a Slovákov sú mimoriadne priateľské, ak chcete, bratské a často až rodinné. To, čo platí o našich národoch, však neplatí o súčasných politických reprezentáciách. Tento príspevok by preto mohol mať aj titulok Ako českí politici kazia vzťahy medzi našimi bratskými národmi.
~~~~~~~~~~~~

Ústava Země

Filosofický koncept ústavy země
Už téměř padesát let vyjadřují významní vzdělanci své obavy o další existenci lidstva a navrhují způsoby, jak zajistit jeho budoucnost.
Vedle systémového přístupu autorů Římského klubu se do tohoto úsilí svými iniciativami zapojila také OSN – komise H. Brundtlandové, Světová charta přírody, …
Většina deklarací těchto hnutí však není návodem na změnu, ale jen morálním přemlouváním, výčtem zbožných přání a seznamem chyb, jichž se lidé dopouštějí ve vztahu k přírodě.

Proto předkládáme tento návrh Ústavy Země, založený na ontologickém předpokladu, že lidská kultura není pokračováním přirozené evoluce jinými prostředky. Vůči přírodě je kultura opozičním umělým systémem. Bude-li však nastavena biofilně, tj. tak jako příroda, bude se růst její svébytnosti vyvíjet žádoucím směrem. Kultura bude přírodu respektovat a vznikne vyšší úroveň vzájemné spolupráce mezi oběma různými systémy.