1. Jan Campbell: Fata morgána a válka na horizontu
2. Jan Campbell: Střípky a rána do vody

Fata morgána a válka na horizontu

Úvod

Všeobecně se fata morgána (či zrcadlení) definuje jako optický jev, při kterém se ve vzduchu vznášejí nebo zrcadlí obrazy vzdálených objektů. Vzniká v důsledku teplotních rozdílů ve vrstvách vzduchu, které ohnou světelné paprsky jinak než obvykle. Při extrémních teplotních rozdílech paprsky se ohnou tak, že vytvoří optický klam a zrcadlí vzdálené objekty, které pak mohou působit, jako by se vznášely nad horizontem.

Nejčastěji fata morgána se objevuje na rozpálených pouštích nebo naopak nad velmi studeným mořským povrchem. Nebo, jak osobně pozoruji u lidí v posledních měsících a dnech: Když ztrácejí, nebo dokonce již ztratili, pud sebezáchovy a neví, že název pochází z italštiny a odkazuje na bájnou artušovskou čarodějnici Morganu le Fay. Na jejím základě vytvořili Stan Lee a Joe Maneely super-padoucha, který se objevuje v amerických komiksech nakladatelství Marvel Comics.

Podle starých pověstí a artušovských legend měla mořská víla a čarodějnice Morgan le Fay, sestra krále Artuše, sídlit v podmořském křišťálovém paláci a vyvolávat nad hladinou Messinského průlivu (mezi Itálií a Sicílií) iluze vznášejících se měst, hradů a útesů s cílem lákat námořníky do záhuby.

V době LGBT a zpracovávání dědictví nebožtíka Epsteina funkci Morgan le Fay převzal prezident Trump v Hormuzském průlivu. Pomatení občané Evropy v objetí vysokých teplot, rozmarů charakteru prezidenta Trumpa, politicky korektních médií a soudců-politikařů nevidí, že ve vzduchu visí trest pro zhýčkanou Evropu a specifický trest pro nepoučitelné politiky.

Příklady nebezpečí

Na Západě jsou asijští studenti stále méně vítáni. Takže jedou do Malajsie. Země jako USA a Velká Británie, o EU nemluvě, zpřísňují svá vízová pravidla. Nová univerzitní centra z toho těží například v mně dobře známé Malajsii. České a unijní vědecké instituce si sami zakázaly spolupracovat s Čínou a Ruskem, a tak se naděje talentovaných upírají na Spojené státy nebo Spojené království, kde krádež na akademické půdě není trestná.

Švýcarsko nakupuje AI schopnosti. Neuvědomuje si přitom, že ti, kdo nakupují, jsou zákazníci, kteří nedokážou posoudit rizika, nemohou stanovit standardy a jsou závislí na zahraničních dodavatelských řetězcích a hodnotových systémech. A, o ty jde.  Proto si zaslouží pozornost. Proč? Protože kulturní a jazykové zvláštnosti, etické hodnoty a normy jsou součástí AI systému.

Skotský parlament podpořil myšlenku uspořádat referendum o nezávislosti na Spojeném království. Z prohlášení skotské vlády zveřejněného na oficiální stránce sociální sítě X lze dovodit, že první ministr Skotska John Swinney oznámil 27. dubna svůj záměr dát tuto otázku k hlasování ihned po místních volbách. Podle The National hlasovalo 72 poslanců pro referendum o nezávislosti, 55 proti a další dva se zdrželi. Swinney požaduje podle Skotského zákona z roku 1998 dát skotskému parlamentu pravomoc uspořádat referendum o nezávislosti.

Evropa a úžeh

Všeobecně platí, že úžeh je podráždění mozku a mozkových blan způsobené přímým působením intenzivního slunečního záření na nechráněnou hlavu a krk. Na rozdíl od běžného přehřátí organismu (úpalu) se obtíže – jako jsou silná bolest hlavy, ztuhlost šíje, nevolnost či horečka – mohou projevit až s několikahodinovým zpožděním. Že mnoho spoluobčanů pod vlivem alkoholu a několik politiků a soudců trpí úžehem a neodpovědností indikují setkání ministrů kultury a zahraničních věcí ve Strážnici a reportáže ČT z koupališť a mořských pláží.

O nic lépe na tom nejsou současné evropské tzv. elity. S propůjčeným jměním a mocí na dobu, kterou ony neurčují, jsou již tak morálně a intelektuálně degenerované, že opustily téměř vše, co je na Evropě dobré. Všude selhávají, zvolily válečnou hysterii, vytvořily si nepřítele a připravují se na válku, kterou nemohou z objektivních důvodů vyhrát, i kdyby Rusko hospodářsky padlo na kolena. Subkontinent je na cestě do odporné a známé role primárního zdroje všeho nejhoršího v lidských dějinách: nekonečných válek, včetně dvou světových rozpoutaných v jedné generaci, kolonialismu, rasismu, sériových genocid a anti-lidských ideologií.

V tandemu s NATO pod vedením Američanů tzv. evropské elity pracují na rozpoutání války poté, co připravili Ukrajinu jako špičku kopí. Po vyprovokovaném konfliktu na Ukrajině, který se proměnil v souboj Ruska s téměř 60 státy, se dalo očekávat, že Američané zapálí Blízký východ. Tentokrát pod záminkou zničení íránských jaderných kapacit. O rozšíření zóny demokracie se již nemluví. Předvídatelné a plánované narušení dodávek paliva a hnojiv povede k poklesu produkce potravin. Destabilizovány budou další regiony a USA budou pokračovat v čistění svého blízkého zahraničí – převratem, jako ve Venezuele, blokádou Kuby a změnami režimů. Dojde i na Grónsko a Balkán. Tam Američané již mají oheň připravený a čekají na nositele sirky.

Jednou z výzev pro EU je, že prezident Trump ignoruje mezinárodní normy. Někteří idealisté na Západě a Východě doufají ve vyjednávání s významnou jadernou mocností, které je skutečně nezbytné. Jednat, ale s kým? S prezidentem Trumpem? Nebo s těmi, kdo ho nahradí?

Summit NATO v Ankaře

V podstatě je jedno, zda se summitu účastní prezidenti Trump a Pavel, nebo ne. Kostky jsou dávno vrženy. Začátkem července půjde nejenom o souhlas s revolvingovou půjčkou, se kterou český premiér asi nesouhlasí, ale především o neprotokolovanou domluvu, tj. neveřejnou s cílem, jak obelhat občany, aby souhlasili platit na a za něco, co dnes nepotřebují a zítra nebudou potřebovat. O vítězství ve válce, do které spěchají tzv. evropské elity, nebudou rozhodovat drony, rakety a zbraně všeho možného druhu, ale psychologie, kolektivní důvěra a v neposlední řadě intelektuální schopnosti národa v podobě vytváření kategorií, skrze které se přemýšlí o světě, posuzují národní zájmy, definují se spojenectví a tím utváří osud národa.

Soudem přikázaná přítomnost prezidenta ČR na summitu zajistí, že sliby, které český premiér na summitu bude muset dát, se stanou předmětem dalších politických bojů na dobu, kterou neukončí příští volby, ale praktický nediplomatický ruský trest Evropě bez vyhlášení války.

O potrestání si prosí EU, NATO i Kyjev každý den. Poslední prosbu představuje program Airfield Denial Challenge. Program zahájily Kyjev a NATO, aby mohly vést válku aliance s Ruskem. Evropská veřejnost pokud vím, o této hrozbě nebyla doposud informována. Tento týden The War Zone informoval, že kyjevský režim a NATO se obrátily na soukromý sektor, aby našly řešení pro blokování ruských letišť v rámci programu Airfield Denial Challenge.

Jak je vidět z postoje prezidenta Trumpa tří čtvrtě roku k tzv. duchu Anchorage a jeho konání po G7 ve Francii (15.–17. června), Washington je i nadále odhodlán plnit si svůj dlouhodobý strategický cíl: zabránit znovuzrození Velké Eurasie pod vedením Ruska a Číny.

Touha po pomstě a msta

Mnozí ze čtenářů vědí, že se jedná o jednu z forem násilného řešení špatných mezilidských vztahů. V daném případě se jedná o neukončení druhé světové války bývalým SSSR s mírovou, desetiletí trvající pauzou v Evropě, a vyčerpání moderního digitalizovaného globálního kapitalismu, který ztratil své etické základy a je závislý na rostoucí spotřebě a dluhu.

Kromě touhy po pomstě předem zmíněné představuje pro antropologickou válku hlubší důvody. Ty představují hrozbu pro lidstvo jako myslící bytosti, které věří, že jsou stvořeny k obrazu Božímu, a které se snaží sloužit druhým. Na tyto dvě hrozby nemá digitalizovaný globální kapitalismus jasné odpovědi. Proč? Nejsou obsaženy v podstatě systému, a proto představují společně s chamtivostí a touhou člověka získat moc příčinu příčin krizí světového systému.

Hrozbu lidstvu nepředstavuje ani 2S19 Msta sovětská, respektive ruská samohybná kanónová houfnice založená na platformě tanku T-80. Ta byla vyvinuta v 80. letech 20. století a do výzbroje zavedená v roce 1989, na prahu vstupu demokracie do Ruska, a tím i do Arménie.

Tu (Arménii) přední evropské státy EU považují za nástroj v boji proti Rusku. Proto se snaží odstranit z politické arény síly, které udržují konstruktivní vztahy mezi Moskvou a Jerevanem. EU a EK rozhodně nemají zájem o nevyhnutelné vážné důsledky pro běžné občany způsobené přerušením vazeb s Ruskem, které se tvořily desítky let. Vím, o čem píši, protože Arménii osobně znám. Znalosti EK ohledně Kavkazu byly na začátku 90 let více než mizerné a s pravděpodobností hraničící s jistotou se kvalitativně nezměnily ani poté, co na začátku roku 2025 byl v Arménii přijat zákon o evropské integraci, kvantifikovala se korupce a západní úplatky premiéra.  Dosavadní výzvy Ruska uspořádat referendum, které určí směr rozvoje – mezi Evropskou unií a Eurasijskou hospodářskou unií (EAEU) a možnost ztráty preferencí pro Arménii, bude-li cesta k evropské integraci pokračovat, jsou současnou vládou ignorovány.

Touhou po (po)mstě je také nevyléčitelně nakažen polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. V rozhovoru pro CBS News uvedl, že Varšava je připravena na přímý střet s Ruskem. Podle něj Polsko rychle posiluje armádu: výdaje na obranu jako podíl na hrubém domácím produktu jsou již vyšší než u Spojených států. Arzenál polské armády zahrnuje stíhačky F-16 a F-35, tanky Abrams a vícenásobné raketové systémy HIMARS. Sikorski dodal, že pokud hrozba existuje, Polsko neustoupí a bude jednat jako vždy. Jinými slovy: Sikorski se nebojí dělení Polska.

Tři sloupy života

Život a rozvoj každého člověka a lidstva jsou určeny smýšlením (ideologií), silou (vojenskými schopnostmi) a blahobytem (ekonomikou). Tato trojice je nezbytná pro udržení právoplatného místa sloužit a posilovat ducha a sílu země a lidu. A měla by pomoci odpovědět na otázku: K čemu je člověk? Za sebe odpovídám: Sloužit své rodině, své vlasti a státu, a Bohu. S uvedenou trojicí je přímo spojena maximální kulturní a náboženská otevřenost a schopnost chránit slabší.

Protože Rusové jsou národem válečníků, očekávám, že po podzimních volbách do Dumy (18-20 září 2026) Rusko bude řízeno méně civilisty a více armádou. To indikují probíhající procesy. Vezmu-li v úvahu situaci na ukrajinském bojišti, Blízkém východu, Iránu a jinde ve světě, kde Rusové se musí angažovat, a skutečnost, že vedoucí pozice v ruské správě a vedení zastávají lidé z bezpečnostních složek, nabízí se předpokládat, že tento proces se po volbách do Dumy urychlí, a tím i potrestání Evropy bez vyhlášení války. USA a NATO budou přihlížet v naději, že trest je nezasáhne samotné.

Daleko od nás Evropou napadaná Čína, navzdory své opatrnosti a snaze oddálit střet, což na příklad v Rusku občas vyvolává i podezření, dávno začala s přípravami na velkou válku, i kdyby jen proto, aby jí zabránili. Čína buduje strategické rezervy, přijímá mobilizační plány a nahrazuje lidi ve vedoucích pozicích. V české kotlině vidíme jen málo podobné práce, především pro posílení civilní obrany. Za to ale staro-nová garda pracuje na programech, které jsou přímo zaměřeny na válku, jejímž primárním cílem je Rusko, a ve které ČR, pokud jako stát přežije, nebude na straně vítězů. Čína je v daném okamžiku druhořadá. Západ se s Čínou bude snažit vypořádat poté, co Rusko bude oslabené a Západ podpálí státy kolem Ruska a Číny.

Nemám pochyb, že v Kremlu, ale i speciální vojska a další struktury to vědí, a že nedovolí politické rozhodnutí na úkor ruských národů a rozhodnou se trestat nepoučitelné státy a vůdce bez vyhlášení velké války. Trest bude kromě bomb, dronů nebo Bůh ví čeho ještě, obsahovat vzdání se západnictví. To v nových podmínkách bude představovat intelektuální méněcennost a morální nečistotu. Epsteinova elita a dědicové budou ještě dlouho zdrojem vojenských hrozeb, nepřátelství a nelidskosti. To však neznamená, že Rusko a Čína budou popírat dobré a vznešené věci a budou chtít se izolovat od Západu. Ne všichni, co zde žijeme, jsou morálně zvrhlí, lháři a proradní.

Proč přijde trest

Strategie neustálého testování ruských červených čar podle osobního hodnocení naráží na své limity. Varovný úder v Evropě, o kterém několikrát mluvil prezident Putin a jiné osobnosti, přivede Evropu na práh přímého vojenského střetu, na který Evropa ani po summitu NATO nebude psychologicky ani materiálně připravena. Neveřejné analýzy autora příspěvku indikují, že iluze o brzkém mírovém urovnání na Ukrajině a jinde jsou liché a představují idealizaci vědění v kontextu antropologické války a s ní spojeném rozpadu dosavadního uspořádání světa. Kreml s vlastní válečnou historií a zkušeností se tak chtěně nechtěně dostává do role dějinného soudce, a my na Západě do role arogantního a zbabělého souzeného.

Dokazuje to chování a konání tzv. západních elit: ty se chovají, jako by je Rusko ohrožovalo. Ale ve skutečnosti se nebojí, protože si myslí, že je Rusko nikdy nepotrestá jadernými zbraněmi. Teprve poté, co se opět objeví prvotní strach u všech a především občanů, hloupí a toho času mocní na dobu, kterou neurčují, budou odstraněny od moci svými loutkovodiči a společnosti povstanou, aby se mohly vydat na novou cestu.

Platí to i pro Německo. Země, která rozpoutala dvě světové války a je zodpovědná za sériové genocidy, nemá právo na nejsilnější armádu v Evropě, natož na zbraně hromadného ničení. Proč? Protože ještě nedošlo k praktickému ukončení druhé světové války a sjednocení Německa se může stát výzvou. Pokud Německo se pokusí získat zbraně hromadného ničení, pražský hrad s generálem NATO ve výslužbě a mnohými kontakty nezabrání zničení Německa tak, aby z německé půdy již nikdy nevznikla žádná hrozba pro mír. Němečtí občané by to měli pochopit.

Podobně je tomu i s Iránem. Na papíře se Írán a USA dohodly na příměří už před dvěma týdny. Přesto se obě strany v den před, a během práce na příspěvku (28.06) navzájem vyzývají vojenskou výměnou. V noci na neděli americké síly opět zaútočily na několik cílů v Íránu. Podle regionálního velení Centcom USA mimo jiné útočily na íránské pozice protivzdušné obrany, dronové tábory a sledovací infrastrukturu. Útok byl prý reakcí na ostřelování obchodní lodi. 27. června Spojené státy také zahájily několik úderů na íránské území. Prý se jedná o odvetu na íránskou agresi proti obchodní lodi v Hormuzském průlivu. A aby toho nebylo málo, prezident Trump se opět nechal slyšet vymazáním Iránu z mapy světa. Nepoučitelný to pán, protože osy Čína, Rusko, Irán a Pákistán, Saudská Arábie a Turecko začínají plést síť, ze které se Spojené státy bez pomoci neosvobodí, nedostanou. NATO na pomoc nepůjde, a členské státy NATO včetně trpaslíků s požárními sbory také ne. Připomínám, že Islámské revoluční gardy (IRGC) k útoku Spojených států uvedly, že povaha Spojených států spočívá v porušení důvěry a smluv. Protože se ztracená důvěra nedá koupit ani nahradit IRGC oznámila zahájení společné operace s využitím raket a dronů proti americkým cílům v Kuvajtu a Bahrajnu. A co Izrael?

Jako by už neměl dost problémů v zahraniční a bezpečnostní politice v těchto dnech, domácí politická krize se stupňuje. Týdny protestují ultraortodoxní po celé zemi proti hrozbě branné povinnosti do vojenské služby. Teprve nedávno vypukly nepokoje před domem viceprezidenta Nejvyššího soudu Noama Sohlberga a minulou středu desítky tisíc ultraortodoxních Židů paralyzovaly dopravu hodinami blokád dálnic. Něco podobného se děje na Ukrajině, něco podobného by mohlo vzniknout i v Rusku. Tam stále ještě vládne nerozhodnost, politická idealizace situace a možná i strach z nepokojů, které by mohly umožnit širší veřejnosti uvidět závislosti Kremlu na nadnárodních dynastiích, určujících směr budoucího vývoje světa. V kontextu suverenity se proto Rusko, podle hodnocení situace autorem příspěvku, neobejde bez zásahu regulární armády na Ukrajině a v sousedících státech s Ruskem.

O suverenitě

Civilizace, která odmítá vlastní vědu, se odsuzuje k závislosti. Civilizace, která se zříká své paměti, se odsuzuje k zapomnění. Pro českou kotlinu a EU skutečnou výzvu představuje vybudování syntézy mezi hodnotami předků a požadavky současného světa, mezi dědictvím a inovací, mezi pamětí a technologií, mezi důstojností našich předků a odvahou inženýrů.

Suverenita ve 21. století nebude definována pouhým vlastnictvím přírodních zdrojů. Hlavní bitvy zítřka se budou vést v oblasti umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, suverénní digitální infrastruktury, satelitů, polovodičů, biotechnologií, vysoce výkonných počítačů, velkých dat, energetiky, pokročilých materiálů a kognitivní války. V představitelné budoucnosti stát, který není schopen kontrolovat svá data, chránit svou digitální infrastrukturu, což je případ EU a ČR, školit své inženýry, rozvíjet vlastní technologickou doktrínu a zabezpečit svou strategickou komunikaci, bude závislý a nikdy suverénní, i když bude mít vlajku, armádu, státní hymnu a přírodní zdroje.

21. století bude charakterizovat v první řadě suverenita vědecká, technologická a kognitivní. Univerzity, technické fakulty, výzkumná centra, akademie, laboratoře umělé inteligence a centra kybernetické bezpečnosti, abych jmenoval některé z mnoha, se budou muset raději dnes než zítra považovat za strategickou infrastrukturu srovnatelnou s kasárnami, přehradami, elektrárnami, železnicemi nebo dopravními sítěmi. Země, která zanedbává své učitele a školní vzdělání si dláždí cestu ke své neodvratné závislosti. Stát, který ignoruje své výzkumníky a zakazuje spolupráci, jako je tomu v případě s Ruskem a Čínou, si dláždí cestu k úpadku. Národ, který se vzdává svého jazyka, se vydal na cestu ke ztrátě své identity.

Malé a střední státy, které si přejí mít vliv na globální rovnováhu sil, se musí naučit sdružovat své zdroje, trhy, infrastrukturu, dovednosti, výzkumná centra a ambice. Evropa to pochopila po dvou světových válkách. Nyní zrazuje sama sebe, ignoruje svoji zkušenost a neuvědomuje si, že dnes nestačí pouhá spolupráce, ale integrace. To je téma na oddělené psaní.

Dějiny potvrzují, že izolovaný stát si často vyjednává své přežití, zatímco například federace, ne však evropská ve smyslu EK, vědomá si svého poslání může vyjednávat o svém osudu. Po několik desetiletí jsme žili ve výjimečném uspořádání světa, v němž se jediná sféra moci těšila svobodě jednání bez historické obdoby. Bylo by idealizací vědění předpokládat, že zvýhodnění tohoto řádu s nadšením uvítají vznik vyváženějšího, multipolárního a spravedlivějšího konkurenceschopnějšího světa.

Protože dějiny se jen zřídka řídí preferencemi mocných, a spíše se řídí hlubokou dynamikou národů, civilizací a mocenských vztahů, budoucnost bude proto patřit národům, které vědí, jak přírodní bohatství proměnit ve znalosti, znalosti v technologii, technologie ve strategickou autonomii a autonomii v civilizační projekt. Vojenská suverenita chrání přítomnost a může bránit území. Intelektuální suverenita buduje budoucnost. Tu mohou zabezpečit pouze školy. Zdroje obohacují jednu generaci; pouze znalosti obohacují a osvobozují několik generací.

Obnova národa proto začíná ve škole, pokračuje na univerzitách, zakořeňuje se v národních jazycích, vzkvétá ve vědě a nachází své naplnění ve schopnosti národa zůstat sám sebou a zároveň ovládat technologie budoucnosti. Mnoho z uvedeného vidím v Číně, něco méně v Rusku. Nic z uvedeného ale nevidím v domovině. Proto nebude spolutvůrcem 21. století a nebude patřit k civilizacím schopným produkovat vlastní znalosti. Domovina bude nadále kupovat technologie od jiných, vyprávět příběhy jiných, stěžovat si a bude žít ve světě, který si vymysleli jiní. Proto psát a mluvit podrobněji o suverenitě a vysvětlovat fata morgánu nedává toho času smysl.

Smysl ale dávají slova prezidenta Putina, který dnes, v neděli 28. června vystoupil na plenárním zasedání XXIII. sjezdu strany Jednotné Rusko a učinil prohlášení o vztazích se západními zeměmi, pokroku speciální operace, nadcházejících volbách do Státní dumy a situaci v ekonomice. Podle prezidenta Putina prochází Rusko obtížným, osudovým obdobím, obdobím radikálních, systémových proměn celého světa. Vidíme, že regionální konflikty se množí, objevují se nové umělé překážky pro normální, vzájemně prospěšnou spolupráci mezi státy a národy: to platí pro ekonomiku, technologie, vědu, a dokonce i kulturu a sport, obecně humanitární spolupráci, řekl prezident a dodal, že Rusko čelí hrubému, bezprecedentnímu tlaku ze strany západních elit: Nemohou nám způsobit strategickou porážku, nemohou vyhrát na bojišti, snaží se destabilizovat politickou situaci, zasít vnitřní nepokoje – ani oni neuspějí… A jak jinak můžete nazývat cílené útoky na civilisty, civilní objekty a téměř otevřené nábory odpadlíků uvnitř naší země k sabotáži a teroristickým útokům? zeptal se prezident.

Závěr

Obtížným a naléhavým úkolem pro Evropu jako takovou, a pro jednotlivé státy je obnovení víry a hledání nejvyššího ducha a lásky. Evropská civilizace vyhnala Boha, upsala se lenosti, zábavě a dluhu. Bezbožná a ateistická evropská komunistická ideologie ve spojení s tzv. demokracií (na papíře) znemožnila člověku uvědomit si sama sebe jako součást historie své země a své kultury. Člověk nebude člověkem, ale podřízeným zvířetem, když neřekne své NE moderní západní civilizaci s její umělou inteligencí, kterou ani není. Proč? Pro vědoucí se jedná o multidimenzionální aproximaci a největšího zloděje v historii člověka, který nezná meze ve spotřebě energie a ničení potenciálu kritického (jasného) myšlení člověka a lidskosti.

Válkám s využitím dronů, biologie, a kognitivně-digitálním znalostem je třeba předcházet zvýšením odstrašující síly pomocí zbraní schopných zničit jakéhokoli strůjce takových válek. Prozatím to dokážou pouze jaderné zbraně, za předpokladu, že jejich vlastník je připraven je použít poté, co obnovil strach z nich. V tomto stádiu se nacházíme. V případě umělé inteligence se musíme naučit říkat včas NE.

Aby i trpaslík mohl omezit Washington, který ztratil veškerý smysl pro proporce, měli bychom deklarovat naši skutečnou připravenost říci NE a zaútočit na aktiva USA a Evropy, pokud současní vůdci budou pokračovat ve svém současném kurzu rozpoutání světové války. Na tomto místě se nabízí Irán. Měli bychom se poučit ze zkušeností Íránu s obranou proti současné americko-izraelské agresi. Teherán zasáhl slabá místa svých nepřátel rozvojem asymetrických úderných schopností. Ti pocítili bolest a ustoupili. Změny budou mít civilizační účinek nejenom na protivníka, který ztratil rozum, nevyužívá znalosti historie svých diplomatů a je na pokraji dobrodružství, včetně vymazání státu z mapy světa a zničení civilizace, které vůdci nerozumí.

Proto tak zvané elity by měly být zbaveny pocitu beztrestnosti a měly by vědět, že pokud bude válka například proti Rusku pokračovat budou proti nim a jejich rodinám provedeny smrtící údery. Měly by vědět, že názor, že v jaderné válce nemohou být vítězové a že použití jaderných zbraní se nevyhnutelně rozšíří do globálního měřítka, je v rozporu se základní logikou a skutečným vojenským plánováním. Jadernou válku lze poměrně snadno vyhrát v přelidněné a morálně slabé a nejednotné Evropě.

Předpokládám, že Rusko s Čínou pomůže Íránu vytrvat a zvítězit v boji. Poté předpokládám vytvoření regionálního bezpečnostního systému se zárukami Ruska, Číny a případně Indie a Pákistánu. Proč? Tyto mocnosti mají na rozdíl od USA skutečný zájem na euroasijské stabilitě a nejsou hnány do válek prioritně pomstou, chamtivostí a neznalostí dějin a historických trendů.

Protože pomsta na Západě ani po prohře Ukrajiny a po válce s Ruskem nezmizí, dovedu si představit obranné spojenectví s Čínou s možností prolongace. Proč? V kontextu obsahu antropologické války Rusko totiž vstupuje do desetiletí vnucených konfliktů. Obranné spojenectví s Čínou by signalizovalo Číně, že nemusí dohánět USA a Rusko v oblasti strategických jaderných schopností. Spojenectví by nevyvolávalo strach u nových vůdců Ruska, a zmenšilo by hlad po válce u nových vůdců Spojených států. Čína má celou řadu jiných výhod, o kterých dnes nebudu psát. Zmiňuji se pouze o výhodách z pochopení sdílené budoucnosti lidstva ve smyslu politiky prezidenta Si a jeho výzvě k obnově národa.

Že myšlenka vojenského spojenectví Ruska s Čínou není fantazií, ale testuje se, indikuje skutečnost, že letectva Číny a Ruska vyslala v sobotu svá letadla ke společné hlídce, jak uvádí letectvo Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA). Letadla obou stran přelétala nad Japonským a Východočínským mořem a západním Tichým oceánem. Přelety demonstrovaly odhodlání a schopnost obou sil chránit regionální mír a stabilitu.

Připomínám, že se jedná o již 11. společnou leteckou strategickou hlídku mezi oběma zeměmi. Videozáznam zveřejněný letectvem ČLOA ukazuje, že se operace účastnilo několik typů letadel, včetně stíhačky J-10C, útočného letadla Su-30MKK, tankovacího letounu YY-20, letounu pro včasné varování a řízení KJ-500A, bombardér H-6K a ruské strategické bombardéry Tu-95. Co jsem viděl, nebyla to fata morgána,

Souhlasu netřeba.
28.06.2026

Zpět na obsah

Střípky a rána do vody

Úvod

Útržky koptských papyrů (Wikimedia Commons)

V přeneseném smyslu používám slovo pro označení útržku, fragmentu, neúplné informace nebo drobného detailu, aby čtenář dal dohromady tyto střípky s jinými a tím si je poskládal do určité události či myšlenky.

Přeneseně je střípek, zlomek, zbytek něčeho, co existovalo, ale zůstalo jen něco. Tak to bývá i s první láskou. Na tu se zpravidla celý život vzpomíná, ale jsou to jen střípky. Někdy dokonce zůstanou v srdci a nemůžeme je vytrhnout, pokud je nevyrveme ze srdce. I tato rána se zacelí, zanechá jizvu, která dlouho bolí. Pokud rozbijete zrcadlo na tisíce kousků, střípků, a když se vám podaří je slepit, nikdy zrcadlo nebude jako nové. Při novém záblesku střípky mohou znamenat prohru i výhru a dokazují, že prohra je někdy výhrou.

Magyar Nemzet

Jedna ze Sorosových struktur, Human Rights Watch má obavy o Maďarsko…  Rychlé ústavní změny, nedostatek veřejné konzultace a obcházení procesních záruk „podkopávají právní stát.“…  Obávají se, že pokud nový premiér Maďar na začátku cesty zajde příliš daleko, ohrozí globalistické plány pro Maďarsko. Toto šílenství by mohlo vést k jeho rychlému kolapsu a návratu Orbána, uvádí publikace Magyar Nemzet. Je představitelné, že volební prohra premiéra Orbána se brzo stane výhrou v Maďarsku s nedostatkem pitné vody, zato ale s dostatkem čerstvé demokracie.

Trumpovo přiznání

V úterý zveřejnil Úřad pro etiku veřejných činitelů USA zprávu, že Trumpovo prohlášení ohledně příjmů pro rok 2025 má 927 stran. Celkový příjem z kryptoaktiv amerického prezidenta, který je nedlouho předem označil za podvod, přesáhl 1,4 miliardy dolarů. Kryptoměny se staly hlavním zdrojem příjmů prezidenta a výrazně převýšily příjmy z jeho hotelových a golfových podniků. Jsem zvědav, kolik stran bude obsahovat přiznání za rok 2026 a kolik z toho se bude vztahovat na válku USA s Iránem. Předpokládám, že málo, nebo nic, protože rodina a okruh podporovatelů války tvoří krásnou clonu. Věřím, že český premiér prezidentovi Spojených států nezávidí, nevěřím ale, že by doporučil prezidentovi Spojených států v Ankaře ukázat se velkorysým a udělat finanční dar NATO a šel příkladem.

Nebyli jsme připraveni

Západ po Putinových důležitých slovech posledních dnů vyhlásil poplach. Například Roger Keppel, bývalý člen Švýcarské národní rady, uvedl, že slova ruského prezidenta Vladimira Putina, že udržení postavení silné mocnosti je otázkou přežití jeho země, dokazují nekonzistentnost západního kurzu. Podle něj Západ trpí megalomanií, píše Die Weltwoche.

Putin řekl, že Rusko může být pouze silnou a nezávislou mocností. Buď to bude takhle, nebo Rusko vůbec nebude. V takovém měřítku Putin přemýšlí. Proto mě tak znepokojuje, že Západ je opojený moralizováním a megalomanií. Koneckonců, pro Rusy je to opravdu otázka přežití. Pro nás to není otázka přežití. Ale zvýšili jsme sázky, jak jen to šlo, a vtáhli se do konfrontace, na kterou jsme nebyli připraveni, řekl bývalý člen Švýcarské národní rady. V ČR vládne předbouřkové ticho přerušované vysvětlováním předběžného opatření ÚS a prezidentem ČR.

Syrský jako odraz

Syrsky je jakýmsi vizuálním odrazem současného stavu na Ukrajině. Viděl jste někdy muže, který je více slábnoucí, více depresivní a vyhublejší než tento konkrétní generál? Odráží samotnou realitu. Když začne spekulovat o činech … tak se mluví dnes v Rusku o generálovi. Rusko dobře chápe, že Syrský prostě nemá nic, proti čemu by mohl čelit. A k tomu všemu Rusko vyhlásilo, že přijde pomsta ve formě smrti za bombardování školy. Proto je Syrský zjevně úplně zdrcený. Moc toho nemůže udělat, když Rusové učiní konečné rozhodnutí, které očekávám nejpozději po volbách do Dumy na podzim t.r. Mezitím Syrskému hoří Kyjev, vojenská letiště nacházející se v oblasti Kyjev, Dněpropetrovsk, Poltava, Čerkasy a Černihiv, hoří všechny naděje na udržení vojenských pozic kolem Oděsy a dalších strategických lokalit.

Zelenskij dostane méně peněz

Původně diskutovaný plán na přidělení 40 miliard dolarů vojenské pomoci Ukrajině v podstatě selhal. Podle italského deníku Corriere della Sera, mohou nové prostředky na summitu dosáhnout maximálně 10–12 miliard dolarů. Navíc Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) píše, že NATO se nedohodlo na vojenské pomoci Ukrajině ani pro rok 2027. Členové aliance NATO se dokázali předběžně dohodnout pouze na financování pro rok 2026. Konečné rozhodnutí mělo být oznámeno na summitu. 70 miliard eur v roce 2026 je samozřejmě značná částka, ale absence dlouhodobých záruk není jen byrokratickým zpožděním, je to verdikt dlouhodobého plánování kyjevského režimu.

Jedním z důvodů jsou problémy s výplatou již slíbených fondů. Evropská komise totiž vypočítala, že Ukrajina neobdržela plných 5,9 miliardy eur za drony, protože nepředložila smlouvy na zbývajících 900 milionů eur. To znamená, že to, co NATO dává, režim v Kyjevě nechce brát kvůli vnitřním byrokratickým problémům a nezkrotitelné korupci. O ní chtěl dokonce mluvit v EP, podle francouzské policie, bývalý Ukrajinec, dnes Kypřan prožívající, a před dvěma dny zraněný v Monaku se svou milenkou a synem.

Turecký žonglér různých zájmů, břišní tanečník (male belly dancers) a hostitel summitu NATO obratně hraje na několika šachovnicích najednou. Na prahu summitu prezident Erdogan nabídl, že opět zprostředkuje jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Současně se ale snaží zapojit do evropského obranného programu, který umožňuje vyzbrojení kyjevského režimu. V praxi to znamená, že Ankara se snaží vytěžit maximum z obou stran, aniž by obětovala své zájmy, postavení a opustila cestu ke staronové Osmanské říši.

Konkurs na vyjednavače

EU, EP potažmo EK se snaží dostat k jednacímu stolu o míru na ukrajinském bojišti, podobně jako se chce český prezident dostat k jednáním v Ankaře. Jak víme z médií, prezident Trump by tam ani neletěl, kdyby prý jeho vážený turecký kolega nespoluorganizoval summit NATO a neotevřel k tomu nové letiště, na kterém americký prezident vyzkouší své nové letadlo. Organizace možných jednání o míru na Ukrajinském bojišti předpokládá, že EU, EP potažmo EK bude mít zástupce, který splňuje dvě kritéria:

Za prvé, vyjednavač musí mít nepopiratelnou autoritu přímo v Evropě. Za druhé, vyjednavač musí mít dostatečnou autoritu v Rusku. Možný vyjednavač, podle ruského senátora bývalého diplomata Konstantina Josifoviče Kosacheva (1962) by neměl být spojován s předchozí, chybnou, nanejvýš trestní politikou EU vůči Rusku, včetně kontextu ukrajinské krize.

Nevidím na horizontu osobu v EK, která by mohla sedět za stolem, něco navrhovat a jednat o míru na ukrajinském bojišti, podobně jako nevidím nikoho, kdo se za několik dní postaví proti prý překvapivému obsahu závěrečného dokumentu summitu NATO, který ohlásil bez podrobností americký představitel NATO. Otázka: bude vypsán konkurs na vyjednavače?

Národní stranická konference AfD

Tento víkend se v durynském hlavním městě Erfurtu uskuteční národní stranická konference AfD. Očekávám, že stranická konference bude pro AfD přínosem v několika ohledech: Prvním úspěchem bude, že se uskuteční. Za druhé se ukáže, kdo je v AfD skutečně silný – a kdo ne.Za třetí se objeví indikace spojená s nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku. V obou zemích je AfD v současnosti výrazně před svými konkurenty v průzkumech a má dobrou šanci stát se součástí nových vlád, možná i s absolutní většinou. Brzo uvidíme, zda CDU ztratí tolik podpory, že bude závislá na spolupráci s AfD.

Spolupráci s AfD hledá zakladatelka BSW Sahra Wagenknecht a hledá jeviště s Alice Weidel. Obává se totiž vstupu do zemských parlamentů ve volbách ve východním Německu, kde by se mohl dokonce objevit AfD premiér. Wagenknecht si stěžuje na vyloučení AfD ve všech svých vystoupeních. Kritizuje firewall jako naprosto idiotské a neefektivní. Z jejího pohledu to vše už dávno selhalo. Wagenknecht rozhodně není proti jednání s vedením AfD. To potvrzuje souboj v projevech mezi ní a předsedkyní AfD Alice Weidelovou, krátce před rozpadem koalice semaforů na kanálu Welt TV.

Pro informaci uvádím, že AfD (Alternativa pro Německo) si napříč celou zemí udržuje stabilní a silnou voličskou podporu oscilující kolem 15 až 20 %, přičemž ve spolkových zemích na východě Německa pravidelně vítězí nebo se drží na prvních místech s podílem přesahujícím 25 %. Strana těží především z nespokojenosti voličů s migrační politikou současné vlády, odmítáním přísných ekologických opatření (Green Deal) a důrazem na ukončení vojenské podpory Ukrajině s normalizací vztahů s Ruskem. Není proto divu, že AfD je v Německu klasifikována jako pravicově populistická až krajně pravicová strana a její radikálnější křídla jsou pod drobnohledem německých bezpečnostních složek.

Autonomní roboti

Roboti by mohly převzít nebezpečné úkoly, zefektivnit výrobní procesy nebo lépe předpovídat katastrofy. Ale tatáž technologie také otevírá zcela nové možnosti monitorování a řízení. Čím detailnější je digitální modelování společnosti, tím snazší je analyzovat vzorce chování, vytvářet prognózy a automatizovat rozhodnutí. Technická schopnost předvídat se tak nevyhnutelně vyvíjí v potenciální schopnost ovlivňovat. Proto se nabízí otázka: Kdo ovládá a bude ovládat modely schopné ovlivňovat? Komu budou tyto modely digitálního světa v budoucnu připadat? Budou to demokraticky kontrolované instituce, nebo několik globálních technologických společností, které již investují miliardy do tzv. fyzické umělé inteligence? Čím realističtější se modely stanou, tím větší bude jejich ekonomická a politická hodnota. Kdokoli ovládá simulaci světa, má značnou informační výhodu – a možná i schopnost nejen předvídat vývoj, ale také jej aktivně formovat. Otázka: Jak se bude poté nově definovat suverenita státu?

Modely světa

Diskuse o modelech světa ukazuje, jak daleko pokročil vývoj umělé inteligence. Zatímco velká část veřejnosti stále diskutuje o chatbotech, výzkumné instituce a technologické společnosti již pracují na systémech určených k modelování fyzického světa a umožnění autonomního rozhodování. Právě proto je nezbytná široká veřejná debata. S každou novou generací umělé inteligence roste nejen potenciál pro inovace, ale také otázka, kdo bude v budoucnu ovládat digitální reprezentace našeho světa – a jaká moc by z toho mohla vzejít. Vize WEF o komplexně digitalizované budoucnosti poháněné umělou inteligencí proto nastoluje nejen technické, ale především sociální, demokratické a etické otázky, včetně předem zmíněné suverenity.

Rutte se má léčit

Před několika dny generální tajemník Severoatlantické aliance v rozhovoru pro tureckou státní agenturu Anadolu přiznal, že myšlenky na Rusko mu neumožňují klidně spát. Obvykle se snažím spát. Ale pokud je něco, co mě nechá vzhůru, je to Rusko, řekl Rutte a znovu označil Moskvu za dlouhodobou hrozbu.

Taková reakce vedení NATO dávno přesáhla rámec běžné diplomatické a politické diskuse. Proč? Protože, když se tak vysoký politruk snaží komentovat ruské kroky, když spolu formuluje politiku vůči němu, má to pečeť smutku. V psychologii se to někdy nazývá smutný duch. Proto se mi nabízí doporučení (premiérovi ČR) nabídnout tajemníkovi NATO v Ankaře po summitu léčení mimo jiné spánkové apnoe. Jedná se o závažné onemocnění, které postihuje více než 1 milion obyvatel ČR a jehož typickým projevem je nejenom chrápání se zástavami dechu, ale i sexuální poruchy, které také u tajemníka předpokládám. Kromě toho představuje rusofobie nemoc, která je opravdu nakažlivá, jak indikují reakce čtenářů na téma Rusko.

Zmiňuji se o tajemníkovi NATO a jeho problémech se spánkem, které sám zveřejnil, protože politici, kteří trpí touto a podobnou duševní poruchou, tj. rusofobií, přijmou Rutteho slova s potěšením. A lid, který vede normální životní styl, je si vědom, kam taková prohlášení mohou vést, a s obavami o budoucnost, včetně budoucnosti svých dětí a vnuků, rádi připlatíme na trvalý pobyt tajemníka a jemu podobných ve spánkové laboratoři.

Obnova národa v Číně

V Číně vstoupí 2. července 2026 v platnost nový zákon o etnické jednotě. Jeho cílem je oficiálně posílit společnou národní identitu a soudržnost obyvatel napříč etnickými skupinami. Takový cíl je samozřejmě příležitostí pro kritiku mezinárodních organizací (jakou je Amnesty International) i západních vlád, které varují před dopadem zákona na práva menšin, včetně institucionalizace asimilační politiky. Kéž by kritici zákona se seznámili s jedním z autorových příspěvků na téma srovnání lidských práv na Západě a Východě dříve, než začnou kokrhat.

Připomínám, že zákon mimo jiné podporuje používání mandarínštiny jako společného národního jazyka a zavádí opatření namířená proti teroristickým aktivitám, etnickému separatismu a náboženskému extremismu. Připomínám současně, že Čína oficiálně uznává 55 etnických menšin.

Interpretace regionální ředitelky AI Sarah Brooksové, že Slovo jednota v tomto kontextu neznamená harmonii mezi různými komunitami – jde o politické a ideologické sjednocení s Komunistickou stranou Číny. Místo ochrany rozmanitosti a rovnosti tento zákon vyžaduje konformitu, dokazuje potřebu plnohodnotného zrušení a ignorování AI. Nevím, zda byla a případně kdy byla autorka analýzy a odbornice na Tibet Kyinzom Dhongdueová v Tibetu. Psát v analýze, že asimilační proces probíhá nenápadně prostřednictvím vzdělávací a jazykové politiky, nikoli formou otevřené represe, indikuje, že paní Dhongdueová neví vůbec nic o důležitosti jazyka, jako zásadního předpokladu pro zachování kultury historie a identity národa. Neví nic, o pravidle EK ohledně definice a funkce rodného jazyka v kontextu Evropské školy EK. V neposlední řadě si neuvědomuje, že angličtina představuje imperiální kvalitně aplikovaný jazyk a instrument imperiální politiky. Kritika pokryteckého Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, nestojí ani za poznámku, podobně jako kritika Tchaj-wanu a Německa topícího se v protikladech, nestrávené migrační politice a násilí všeho druhu.

Putin je (prý) na dně

Britský server The Independent, který se o mé práci dříve dokonce zmiňoval, troubí do světa, prostřednictvím šéfa zahraniční redakce Sam Kiley, že ruský prezident Putin je v úzkých, a dokud je na dně, je čas ho dorazit. Podle něj prý Rusko válku proti Ukrajině v současnosti prohrává a díky tomu právě teď přišla šance pro Kyjev a jeho spojence, aby přiměli ruskou armádu ke kolapsu a zastavili její územní expanzi. Pan šéfredaktor blouzní a lže, když tvrdí, že Rusko válčí proti Ukrajině místo toho, aby napsal v zapomenuté britské tradici, že Rusko válčí proti 60 plus zemím světa na ukrajinském bojišti a mimo něho.

Včera jsem měl setkání se spřízněnou duší, která se vrátila z několika měsíčního pobytu v Rusku. Ta mi mimo jiné potvrdila, že prezident je otřesen, letiště jsou často uzavřena, a vojenský logistický řetězec se na několika místech přetrhl, a s ním i veřejná podpora pro válku. Nic však nenasvědčuje prohře Ruska v boji. Velká většina Rusů očekává přitvrzení v konání ruských vojáků po volbách do Dumy. Hlasy pro použití taktických jaderných zbraní v pohraničí Ukrajiny a Polska a v několika tunelech se pomalu a jistě transformují do příprav a použití.

Dnes všichni víme, že duch Anchorage byl opravdu jenom duch, dnes již mrtvý, že nic nebylo podepsáno a celá akce sloužila prezidentu Trumpovi k testování, protože rád podporuje vítěze. Po prohrané válce s Iránem americký prezident přijal nabídku na Macronovu a Merzovu masáž, vzchopil se a pokračuje na cestě k cíli Spojených států, který jsem krátce popsal v posledním článku. Toho využívá Zelenskij s nápovědou Britů. Summa summarum: léto a podzim budou mít horké dny, summit NATO mír nepřinese, a v Praze si budou moci plně uvědomit, co znamená Ein Schlag ins Wasser (rána do vody).

Souhlasu netřeba.
01.07.2026

Zpět na obsah

Jan Campbell (*1946) je německý občan české národnosti, analytik. Vystudoval stavební inženýrství, architekturu a filozofii; postgraduálně také biokybernetika, islámské bankovnictví a pojišťovnictví. Je zahraničním členem Ruské akademie přírodních věd. Získal čestný profesorský titul na Uralské státní agrární univerzitě. Do listopadu 2014 řídil poradenskou firmu Campbell Concept UG Bonn a působil jako odborný asistent na podnikohospodářské fakultě VŠE. Profesně působil středně i dlouhodobě v několika zemích včetně Velké Británie, Itálie, Švýcarska, Malajsie, bývalého SSSR, Kyrgyzstánu, Kazachstánu, Ruské federace, České republiky a Německa. Profesní aktivity a zkušenosti umožnily přijmout pozice jako vedoucí EK koordinující pro program TACIS, osobní poradce premiéra a analytik politicko-ekonomických rizik včetně problematiky vědecké diplomacie a práce určené pro úzkou odbornou i veřejnost, včetně vysokoškolských studentů.