Jak zareagují klíčové země na pokus USA o obnovení unipolarity?

Analýzu How Will Key Countries Respond To The US’ Attempted Restoration Of Unipolarity? publikoval Andrew Korybko na svém Substacku 3. února 2026

Nové strategieČesky národní bezpečnostiČesky a obrany USA, které souhrnně formulují „Trumpovu doktrínu“Česky, jasně ukazují, že hlavním strategickým cílem USA je obnovit své dominantní postavení (unipolaritu) ve světě. Na rozdíl od krátké unipolární éry, která následovala po skončení staré studené války, se tentokrát USA výslovně zdráhají zaplést se do zámořských konfliktů, které by mohly vést k jejich přetížení, a budou se nyní také více spoléhat na své regionální partnery sdílející břemeno prosazování jejich společných zájmů.

Čína, Rusko, Írán a Severní Korea jsou označeny za protivníky USA, přičemž první z nich je v Národní obranné strategii označen za „po nás nejmocnější stát od 19. století“, a každý z nich se nyní musí rozhodnout, zda USA vyzvat, vyvažovat, anebo naskočit na rozjetý vlak. V menší míře platí totéž i pro rostoucí mocnosti, jako je Indie, které mají s USA komplikované vztahyČesky. V opačném pořadí Indie USA nikdy nevyzve, ale pravděpodobně bude vyvažovat a naskočí.

Vyvažovací aspekt se spoléhá především na Rusko, aby preventivně odvrátilo potenciálně nepřiměřenou ekonomickou a vojensko-technickou závislost na USA, zneužitelnou k donucovacím účelům. Pokud jde o aspekt „rozjetého vlaku“, týká se to upřímného zájmu Indie dodržovat svou novou obchodní dohoduČesky s USA a dosáhnout s nimi i více obranných dohod, i když pod podmínkou, že první z nich USA nevyužije k zaplavení jejího trhu a druhá nevyžaduje rozmístění amerických vojsk na jejím území.

Naproti tomu Severní Korea se k USA pravděpodobně nikdy nepřidá, místo toho raději vyvažuje USA triangulací mezi Čínou a Ruskem (aby se vyhnula nepřiměřené závislosti na kterémkoli z nich), zatímco je občas vyzývá vojenskými cvičeními v reakci na regionální kroky USA. Íránský přístup bude pravděpodobně i nadále uplatňovat všechny tři politiky: zpochybňování USA v západní Asii, jejich vyvažování triangulací mezi Čínou a Ruskem a vyjednávání nové jaderné dohody, aby se s nimi jednoho dne přidala.

Rusko usiluje za Trumpa 2.0 o totéž: jeho rozvoj strategických zbraníČesky zpochybňuje obnovení unipolarity USA; triangulace mezi Čínou a Indií (aby se zabránilo nepřiměřené závislosti na kterékoli z nich) vyvažuje USA; a probíhající jednání se snaží dosáhnout s nimi dohodyČesky. Čína není výjimkou: její vlastní budování vojenské síly obnovení unipolarity také zpochybňuje; její partneři v iniciativě BRI jí pomáhají USA vyvažovat; a probíhajícími obchodními jednáními se s nimi také snaží dosáhnout dohody.

Z velkostrategického hlediska USA, vzhledem k tomu, jak Čínu vnímají jako „po nás nejmocnější stát od 19. století“, se očekává, že nabídnou Indii a RuskuČesky srovnatelně lepší partnerské podmínky, aby je motivovaly k relativnímu distancování se od Číny. Írán bude tak či onak podřízenČesky, aby USA mohly kontrolovat toky zdrojů do Číny, Severní Korea zůstane pod kontrolou a Čína bude za to, že trajektorii jejich supervelmoci narušila, donucena k jednostranné obchodní dohodě.

Jak se říká, „nejlépe promyšlené plány myší a lidí se často zvrtnou“, takže se výše uvedený přístup nemusí plně uskutečnit. Ve skutečnosti by se mohl obrátit proti nim, pokud by Čína měla pocit, že je tlačena do dilematu s nulovým součtem, podobného císařskému Japonsku z roku 1941, a to podřídit se USA nebo ze zoufalé snahy odvrátit nejhorší možný scénář zahájením války, což je přesně to, čemu se USA chtějí vyhnout. Obnovení unipolarity USA proto riskuje rozpoutání další světové války, pokud nezvítězí rozum.

Andrew Korybko (*1988) je americký politolog sídlící v Moskvě, novinář a pravidelný přispěvatel do několika online časopisů, a také člen odborné rady Institutu strategických studií a předpovědí na Univerzitě lidového přátelství Ruska. Specializuje se na vztahy mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí One Belt One Road, konektivity New Silk Road, hybridní válkou a na globální systémový přechod k multipolaritě. Mezi jeho další oblasti zájmu patří taktika změny režimu, barevné revoluce a nekonvenční válčení. Jeho kniha „Hybrid Wars: The Indirect Adaptive Approach To Regime ChangeČesky“ (Hybridní války: nepřímý adaptivní přístup ke změnám režimu, 2015) rozsáhle analyzuje situaci v Sýrii a na Ukrajině a tvrdí, že představují nový model strategické války vedené USA. Mimo vlastního SubstackuČesky publikuje na řadě analytických serverů jako Sputnik InternationalČesky, Global ResearchČesky či Modern DiplomacyČesky a také na Disputu.