Narcismus, ignorování a iluze

Z nepoučitelných politicky korektních médií a politiků, především české kotliny, kteří ještě nestačili převléct se do nových šatů a nenaučili se jak jednat s narcistou víme, že prezident Putin chce zničit Ukrajinu a udělat z Ruska opět dominantní mocnost v Evropě. Nedávný telefonát s prezidentem Trumpem na tom nic nemění. Redakce a politici nejenom ignorují různé reality, ale nadále žijí v iluzi vědění o tom, co nás čeká, co nás nemine. To, že prezident Putin dosáhne svého cíle je s pravděpodobností hraničící s jistotou možné a současně proto i ne nevyhnutelné.

Jeden telefonát

Obsah:

  1. Strategic Culture Foundation: Trump udělal zásadní první krok k mírové dohodě na Ukrajině
  2. Drago Bosnic: EU/NATO a neonacistická junta ztrácí kvůli kontaktům Putin-Trump své kuličky
  3. Tarik Cyril Amar: Rusko vyhrálo válku proti Západu: Co telefonát Putin-Trump skutečně znamená
  4. Blogger Billmon: K čemu by mělo vést Trumpovo trestání Evropy

Brusel zdvojnásobuje politickou kontrolu

Evropská komise nedávno představila tzv. štít demokracie, iniciativu, která má údajně chránit demokratické procesy v Evropské unii před zahraničními zásahy a dezinformacemi. Za tímto zdánlivě ušlechtilým cílem se však skrývají hluboké důsledky pro národní suverenitu, svobodu projevu a evropskou politickou rovnováhu.

Zatímco se trvá na nutnosti bojovat proti dezinformacím, EU mlčí o mediální manipulaci řízené jejími institucemi a velkými mediálními skupinami, které jsou v souladu s jejím ideologickým postojem. Snaží se bojovat proti údajnému zahraničnímu vměšování, ale co zasahování Bruselu do vnitřních záležitostí členských států?
~~~~~~~~~~~~

Možnosti a limity „majdanu“ na Slovensku

V tomto článku sa budem venovať možnostiam využitia daných metód pri prípadnej príprave „majdanu“ na Slovensku. I keď s rizikom, že niektorí z demonštrantov nájdu v texte ďalšiu inšpiráciu.

Text je členený na tieto témy:

– Formálne a faktické dôvody protestov
– Protesty a presvedčovanie
– Spoločenská, ekonomická a politická nespolupráca
– Intervencia ako vrchol nenásilného odporu?
– Za hranicou nenásilného odporu

~~~~~~~~~~~~

Než přijde odměna

Je to několik měsíců, co jsem byl v Kroměříži na koncertu Havelky a Plachetky a příští ráno se sluncem v zádech navštívil muzeum Karla Kryla (1944-1994). Připomínám, že Kryl odjel z Československa 9. září 1969 na hudební festival, který se konal na západoněmeckém hradě Waldecku, po dvou týdnech požádal o azyl a v Německu zůstal dalších dvacet let. Připomínám také, že jsem nebyl jeho fanouškem z mnoha důvodů, přestože některé písně se mi líbily a líbí, protože jsou aktuální dnes a budou i zítra.

Jednou z nich je Demokracie. Píseň, o které řekl, že už žádnou asi nenapíšu. Je to spíš taková častuška, jedna z těch, které si nečiní nárok, aby byly brány jako píseň. Je to povzdech nad tím, co se momentálně vydává za demokracii. Píseň zazněla poprvé v pražské Redutě a někteří ji považují za vůbec nejdůležitější Krylovu skladbu, přestože posluchačsky neuspěla.

Zmiňuji se o Krylovi kvůli slovům: Děkuji za slabost, Jež pokoře mne učí, Pokoře, pokoře pro radost, Pokoře bez područí, Děkuji, za slzy děkuji: Ty naučí mne citu, K živým, jež, k živým, jež žalují A křičí po soucitu.  

Proč vůdci EU chtějí poslat vojáky na Ukrajinu

Ohledně ukrajinského konfliktu není nic jisté. Kromě dvou věcí: Rusko vítězí a vedení USA pod novým vedením hledá nový přístup. Jak poznamenal těžká váha ruské zahraniční politiky Sergej Rjabkov, nyní se naskytla příležitost ke kompromisu, který by v podstatě pomohl tento nesmyslný konflikt ukončit a obnovit určitou normálnost americko-ruských vztahů, a tedy i globální politiky. Ale to okno je malé a nebude otevřené navždy.

Kromě toho zůstávají věci nejasné. Je konec tohoto šílenství konečně v dohlednu? Převede nyní Washington svůj deklarovaný záměr změnit kurz na pozice vyjednávání, které může Moskva brát vážně? Ty by musely zahrnovat – minimálně – územní ztráty a skutečnou neutralitu pro Ukrajinu, stejně jako silné odhodlání, že jakýkoli mír má trvat.

Má být oslavování nacismu odsouzeno, nebo ne?

Rusko vojensky zasáhlo na Ukrajině s cílem denacifikovat zemi. Podle Západu však na Ukrajině žádní nacisté nejsou. Rusko chce zemi napadnout a anektovat. Toto vzájemné zpochybňování způsobilo, že ruská speciální operace přerostla v otevřenou válku.
Řada totožných incidentů v Pobaltí od roku 2005 a v Evropském parlamentu od roku 2016 však ukazuje, že nejde o nedorozumění, ale o promyšlenou strategii ze strany NATO.
NATO právě zmobilizovalo 53 států, aby se postavily proti přijetí tradiční rezoluce OSN proti oslavě nacismu.

Dnes mohou na Ukrajině vykonávat moc neonacisté, „integrální nacionalisté“, aniž by to vzbudilo sebemenší námitky Západu. Nepostřehneme, že jejich ústava jako jediná na světě v článku 16 uvádí, že „zachování genetického dědictví ukrajinského národa je povinností státu“. Nevšímáme si, že Volodymyr Zelenskyj ukončil svůj mandát před osmi měsíci a nezákonně se drží u moci bez voleb. Zákaz opozičních politických stran a pravoslavné církve si vykládáme jako ustanovení k potlačení ruské infiltrace. Ignorujeme čistky v knihovnách. Teprve si začínáme uvědomovat exodus ukrajinského obyvatelstva a masové dezerce z jejich armády.

Po dohodě s Ukrajinou zničí Spojené státy všechny, kdo Rusko zradili

Evropa, která o svém hlavním příteli ani na vteřinu nepochybovala, statečně hodila vše na oltář vítězství Kouzelné zahrady nad Mordorem: ekonomiku, bezpečnost, politickou stabilitu, sociální stabilitu a svou budoucnost.

Spojené státy přerušení ekonomických vazeb Evropy s Ruskem a uvalení rozsáhlých sankcí ze strany Evropské unie přivítaly z celého srdce a evropské společnosti aktivně povzbuzovaly (a vlastně i nutily), aby ruský trh opustily. Někdo okamžitě odešel, ale někdo se přetahoval a na konci loňského roku byla do 15. balíčku eurosankcí konkrétně zavedena klauzule, která zbývající evropské společnosti zavazovala opustit Rusko „co nejdříve“.

Ale jednoho krásného rána (před pár dny), věrni vysokým morálním ideálům a spojeneckým povinnostem, otevřeli němečtí, francouzští a další evropští podnikatelé americké vydání Newsweeku a bagety a Weiswurst jim unisono zaskočily.

Otroci a páni made in E. U.

Než začnu soptit na náš český systém, vzpomenu svého kamaráda, který na celý úvazek učí malovat studenty jedné skotské uměleckoprůmyslové fakulty, ale britský stát mu musí doplácet, aby za to pobíral aspoň tolik peněz, co je třeba do sociálního minima…

Ta studijní a zaměstnanecká politika v naší spravedlivější, civilizovanější části Evropy…  Ach, nakolik se lišíme od „tamtěch“ v E-E necivilizované Evropy (ale ono je vše jinak – jak mi sdělil jeden středoškolák, co ho doučuju, který se mi z výuky na české střední škole vrátil s informací, že Petrohrad je sice město s nejvíce barokními a klasicistními památkami na kilometr čtvereční, ale podle nové definice není součástí Evropy…)

Evropa, Ukrajina a ruský plyn

Obsah:

  1. Andrew Korybko: Politické důsledky rozhodnutí Ukrajiny odříznout ruský plyn do Evropy
  2. Roman Martiška: Progresívci ZOŠALEJÚ: Fica už kontaktoval aj Lukašenko, môže to vyšachovať Zelenského s plynom
  3. Lucas Leiroz: Odpočítávání do evropského kolapsu
  4. Ľuboš Blaha: Slovensko chystá tvrdé protiopatrenia, Zelenskyj zaplatí za svoju agresiu

Změna koncepce hegemonie USA v Evropě: Vyhrožuje Trump NATO?

Rok 2024 byl rokem plným překvapení. Možná posledním byla ‚hrozba‘ zvoleného prezidenta Spojených států amerických Donalda Trumpa adresovaná NATO ještě když vedl kampaň a pak zopakovaná pár dnů po jeho cestě do Evropy a po pádu Ba’athistické Sýrie, tj. že Spojené státy vystoupí z Atlantické smlouvy. Je to však opravdu možné?

Nenechme se oblbnout: sice možná méně NATO, zato ale více USA, což nebudou dobré zprávy. Americký imperialismus se prostě jen vyvíjí ve směru odlišném od toho, na který jsme si zvykli, ale jinak by to přeci ani nemohlo být možné vzhledem k tomu, jak se svět mění na multipolární.

Evropa: pád Svaté říše Obnovitelnosti

  • Doslova „temné bezvětří“, Dunkelflaute, se vyznačuje současným nedostatkem větru a slunce v zimě, kdy je poptávka po elektřině v Německu nejvyšší… 12. prosince tohoto roku například německá výroba elektřiny z větru a solární energie pokryla 1/30 poptávky po ní.
  • Ale je to dobré „pro planetu“, že? Ani zdaleka. Navzdory svému závazku takzvaných zelených energií má Německo stále vysokou uhlíkovou stopu kvůli své zvýšené závislosti na uhlí a lignitu, které vyrovnávají energetické výpadky.
  • Vysoké ceny elektřiny v Německu vedou k odchodu jeho průmyslu, protože společnosti hledají místa, kde jsou náklady na energii dostupnější. Jak můžete zůstat životaschopní, když za elektřinu platíte třikrát více než vaši konkurenti?
  • Celé části hrdého německého průmyslu se hroutí. Pamatujeme si jen velká jména – VW, BASF, Mercedes-Benz – ale každá velká společnost, která zanikne nebo se zmenšuje, za sebou táhne nespočetné množství malých a středních podniků, které nakonec zkrachují spolu s ní.
  • Závislost na nespolehlivých zdrojích energie (vítr, slunce) v kombinaci s unáhleným vyřazováním jaderné energie způsobila, že je německá elektřina nejdražší v Evropě a ohrožuje energetickou autonomii země – a nakonec i celého kontinentu.

Dopady Trumpova zvolení na globální zelenou lobby

Čeká se, že návrat Donalda Trumpa do Bílého domu bude mít hluboké dopady na globální environmentální politiky, zvláště pokud jde o roli Spojených států v mezinárodních iniciativách boje s klimatickou změnou. Trumpovo vítězství přináší návrat k postojům zaujímaným během jeho předchozího prezidentování s jasným zaměřením na rozvoj fosilních paliv a s aktivním odporem k mnohostranným úmluvám zaměřeným na trvalou udržitelnost. Změna vedení ve Spojených státech nejspíš umožní kolaps globálních agend hájených tzv. „progresivními“ silami, jak u Demokratů, tak u jejich zahraničních spojenců v Evropské unii, což povede k rekonfiguraci globální klimatické strategie.

Slovenskí europoslanci vyčistili žalúdky svojim pokryteckým kolegom v EP

Europoslanci SMER-SSD Erik Kaliňák a Ľuboš Blaha a europoslanec Milan Mazurek z hnutia Republika vystúpili v Európskom parlamente so silným prejavom, témou včerajšieho päťhodinového zasadnutia EP bola totiž sociálna sieť TikTok a údajné dezinformácie, ktoré sa prostredníctvom tejto siete šíria.

V Európskom parlamente najprv vystúpil europoslanec Erik Kaliňák (SMER-SSD, v EP nezaradený), video zdieľal na sociálnej sieti Facebook. „Drahí kolegovia, kolegyne…. To tu fakt nikomu nie je trápne tieto posledné dni? Mesiace tú kádrujeme jednu krajinu za druhou za porušovanie princípov právneho štátu, čím ďalej od nás, tým tvrdšie uznesenie… A potom príde to najflangrantnejšie porušenie právneho štátu, keď dosluhujúci prezident nášho spojenca v USA udelí amnestiu svojmu skorumpovanému, prefetovanému a pedofilnému synovi za akýkoľvek trestný čin, ktorý mohol spáchať za posledných 10 rokov…,“ uviedol europoslanec stojac za rečníckym pultom.

Migrace – zhouba nebo záchrana?

Migrace se opět dostala do středu zájmu, když Brusel rozhodl, že je pro něj přijatelné, aby se latinoamerické favely (slumy) odstěhovaly do Evropy.

Šokující informace o tom, že předsedkyně Evropské komise von der Leyenová projedná v Montevideu, kromě problémů bezcelního obchodního styku také přijímání chudých lidí z Latinské Ameriky v Evropě, znovu otevřela otázku migrace rozdělující názorově Evropany. Proč vůbec vznikla otázka nepřirozené administrativní migrace? Kde je příčina?

Rumunsko učinilo nebezpečný krok, aby zabránilo vítězství protiválečného prezidentského kandidáta

Západní narativy o „demokracii“ a „volební transparentnosti“ se zdají být pouhou rétorikou – příhodně používanou proti nepřátelům a ignorovány, když takové „pravidla“ porušují západní země. Rumunsko nedávno nezákonně a neoprávněně zrušilo výsledky svých prezidentských voleb, jen aby zabránilo vítězi protiunijního kandidáta. Tento případ jasně ukazuje, že jsou evropské země ochotny podniknout jakékoli kroky, jen aby zabránily politickým změnám, které upřednostňují multipolaritu.

Vazalství je nedůstojný a ponižující vztah

Italská spisovatelka Elsa Morantová (1912 – 1985), manželka spisovatele Alberta Moravii, ve svém velkém románě nazvaném La storia (české vydání „Příběh v historii, Odeon 1990“ ) píše o lidech, do jejichž osudu zasáhla válka. Na základě vlastní zkušenosti líčí autorka situaci v Itálii s nástupem fašismu a diktátora Benita Mussoliniho. Popisuje zrod a genezi fašismu nejprve v podobě jakési „komediální slavnosti“, jaká byla fraškovitou karikaturou starobylého římanství, které ale během několika let sklouzlo na úroveň totality a vazbou na Hitlerův německý nacismus se proměnilo v ubohé vazalství, které rychle přijalo i rasovou teorii.

Současný západní „narativ“ vlastně už nic jiného než eufemismy neužívá. A občané zasypávaní lavinami eufemismů mnohdy netuší, že jejich země už dávno ztratila nezávislost. A že za to mohou právě ti politici, které oni vytrvale volí do funkcí. Velmi mnoho občanů odhrne clonu růžových eufemismů a podívá se černé pravdě do očí teprve ve chvíli, kdy jim vládnoucí vazalský režim ve službě suverénovi skutečně tvrdě zaútočí na jejich peněženky.

Kdybychom přenesli vazalství států, jejich reprezentací, do roviny individuálních vztahů mezi lidmi, pak člověk, který přijme vazalský poměr k jinému člověku, stává se jeho sluhou, pážetem, klientem (ve smyslu propuštěnce ve starém Římě, jenž zůstává i po propuštění z otroctví v těsné vazbě s domem svého dřívějšího pána, což mu ale vůbec nebrání v kariéře a bohatnutí). Přijetím cizí vůle se člověk stává podřízeným, v minulosti poddaným, případně i otrokem. Někdy se stane členem mafie. To tehdy, když v kleče složí přísahu a políbí patřičný prsten. Podstatné ale je, že ve všech případech, nabývá cizí vůle významnější roli než vůle vlastní a člověk ztrácí velký díl svobody.

Kallas a divoženky

Nová vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová, nový předseda Rady EU António Costu a nová komisařka pro rozšíření EU Marta Kosova byly dnes, v první advent a první den ve funkci uvítáni v Kyjevě místopředsedkyní vlády Olhou Stefanischynovou. Společná fotografie této čtveřice napovídá mnohé, podobně jako životní příběh Kaji Kallasové. Fotografie a příběh Kallas jsou typickým příkladem pro porozumění procesu vzestupu k současné moci, porozumění marnosti a proč se odrazí v práci direktorátu EK a v hodnocení EU během příštích let.

Bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová se v neděli 1. prosince oficiálně ujala funkce vysoké představitelky Evropské unie (EU) pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Nahradila správce dříve kvetoucích, dnes však uvadlých evropských zahrad Josepa Borrella.  Kallasová je známá svou ostrou rétorikou vůči Rusku a rusky mluvícímu obyvatelstvu Estonska, stejně jako aktivními výzvami ke zvýšení podpory Ukrajiny ze strany zemí NATO. V tomto smyslu je její volba logická a politicky korektní. Neznamená to však, že volba je správná pro dobu přede dveřmi. Proč? Za její politickou kariérou se totiž skrývá složitá historie.

„Pozice síly“ již pro Západ a Ukrajinu neexistuje

„Vyjednávat z pozice síly“ je oblíbené klišé Západu. Pochopitelně, je to docela užitečná krátká fráze: Slouží k zakrytí opaku skutečného vyjednávání, totiž vulgárního vydírání a hrubého vnucování podmínek fait-accompli, podpořených silou a hrozbami síly.

Například rozšiřování NATO po konci studené války bylo řešeno tímto způsobem: „Ale my jsme ochotni mluvit,“ opakoval Západ stále Rusku, „a mezitím budeme dělat přesně to, co chceme a vy jděte s vašimi námitkami, zájmy a bezpečností do háje.“

Zdálo se, že tento přístup „funguje“ – pro nedostatek lepších termínů – dokud bylo Rusko oslabené neobvykle hlubokou politickou, ekonomickou, sociální, vojenskou a vlastně i duchovní krizí, která provázela konec Sovětského svazu a vydrželo to tak zhruba deset let.

Podstata problémov západných mocností

Už dlhšiu dobu premýšľam nad tým, z čoho pramení podstata problémov západných mocností, resp. celého kolektívneho Západu z pohľadu úpadku ich vplyvu vo svete. Domnievam sa, že dôvody straty vplyvu sú najmä systémové a filozofické, než praktické, resp. spočívajúce v určitých konkrétnych ekonomických, vojenských či hospodárskych dôvodoch.

Miera propagandy, ktorej sme vystavení od doby „plnej a ničím nevyprovokovanej ruskej invázie na Ukrajinu“ – použijúc terminológiu spĺňajúcu vyššie uvedené kritériá – je vskutku obrovská. Pravdou však je, že napriek jej rozšírenosti a relatívne vysokej účinnosti v krajinách tzv. „politického Západu“ sa propaganda pravdou nestáva a nikdy ani nestane. Ba čo viac, väčšina sveta túto propagandu nezdieľa, dokonca jej po novom celkom úspešne čelí. Nie náhodou tak začiatkom novembra 2024 podpísalo 33 štátov afrického kontinentu zmluvy o vojensko-technickej spolupráci s Ruskom, pričom ruská strana zdôraznila, že „úloha poskytovateľa bezpečnosti“ pre tieto africké krajiny je pre Ruskú federáciu „praktickou, životne dôležitou nevyhnutnosťou“. O bezpečnostnej a ekonomickej spolupráci krajín BRICS-u ani nehovoriac.

USA a EU ženou Moldavsko do neštěstí!

Kdyby se prezidentské volby v Moldavsku uskutečnily bez započtení korespondenčních hlasů, vítězem druhého kola by byl protikandidát stávající prezidentky, Sanduové, Alexandr Stoianoglo. Zvítězil by sice velice těsnou většinou nějakých 32 tisíc hlasů, ale Moldavsko by mělo naději na to, že unikne osudu Ukrajiny.

Proamerická prezidentka Moldavska, Maia Sanduová, vsadila svůj úspěch právě na korespondenční hlasy. A tak se stalo, že zemi bude i nadále spravovat, což de facto znamená, že ji bude řídit Washington prostřednictvím Ursuly von der Leyenové a s přispěním Rumunska, které se už těší na to, že jednou z možností, jak dostat Moldavsko do EU bude, když Sanduová ohlásí spojení země s Rumunskem. To se za jistých okolností skutečně může stát. Podněstří bude sice protestovat a Rusko může být opět donuceno bránit ruskojazyčné obyvatelstvo. A neštěstí podle washingtonských not plných kakofonie bude hotovo.

Komu padají masky? Hrozby úpadku Západu?

Obsah:

  1. Ústup Západu
  2. Zrada evropského liberálního modelu
  3. Seznamy nepohodlných?
  4. Ukrajina a Izrael
  5. Evropská ekonomická sebevražda
  6. Americké volby a emancipace Evropy
  7. Ruské teroristické útoky na Ukrajině?
  8. Cesta z bludiště pro jednotlivce?
  9. Má cenu žít v ČR?
  10. Změna režimu?
  11. Bezpečnostní složky, manipulace
  12. Češi a Izrael
  13. Jak diskutovat o Ukrajině?
  14. Francie a Macron
  15. Dokončí Fialova vláda mandát?
  16. Bohatství nebo svoboda?
  17. Deep state, Trump, Izrael
  18. Covidové zločiny?
  19. Národní sebevědomí
  20. Demokracie a diskuze

Izrael verzus OSN

Dňa 7. októbra uplynul rok od teroristického útoku Hamasu na území Izraela, ktorý eskaloval dlhotrvajúci konflikt medzi Izraelom a Palestíncami. Reakcia Izraela bola krutá, viedla k obrovskému množstvu obetí a zďaleka sa ešte neskončila. Naopak, konflikt môže prerásť do veľkej vojny so zapojením veľmocí. Mimoriadne aktuálnou témou je však snaha Izraela o elimináciu Agentúry OSN pre pomoc palestínskym utečencom (UNRWA) na územiach pod jeho kontrolou, na ktorú reagoval aj generálny tajomník OSN. Okrem tejto udalosti existujú aj ďalšie dôvody, z ktorých vyplýva, že medzi Izraelom a OSN eskaluje napätie.
Časti:
– Vojna v Palestíne a úloha OSN
– Utečenci a UNRWA
– Čo je cieľom Izraela?
– Vojna a reakcia sveta
– Problém pre Západ?

The Deep State (Derin devlet)

Alexandr Dugin odhaluje hluboký stát jako zkorumpované západní spiknutí, které se infiltrovalo do USA a Evropy, aby manipulovalo volbami, potlačovalo populistické vůdce, jako je Donald Trump, a vnucovalo svou liberálně-globalistickou agendu tím, že se lživě vydává za ochránce demokracie, zatímco bezohledně rozvrací vůli obyvatel.

Je budoucnost Maďarska na Západě? Nebo na východě?

Premiér Orbán inicioval debatu o tom, jak a kam by se mělo Maďarsko do budoucna rozvíjet a orientovat. Analýza maďarské „velké strategie“ na další desetiletí.

27. července 2024 pronesl maďarský premiér Viktor Orbán smysluplný projev. Analyzoval, jak se podle něj svět změní do roku 2050 a co to znamená pro Maďarsko. Země potřebuje „velkou strategii“ k řešení geopolitických změn tak zásadních, že představují největší výzvu pro západní svět – a také pro Maďarsko – za posledních 500 let, řekl. Dvě světové války byly pro Západ obrovskou výzvou. Nyní vzestup Asie, zejména Číny, ale také Indie a dalších zemí, poprvé západní dominanci zpochybňuje – a Maďarsko se musí rozhodnout, co chce v této situaci dělat. Orbán také řekl, že vývoj této strategie má na starosti jeho „politický ředitel“ Balázs Orbán (bez příbuzenského vztahu). Pro transparentnost: Balázs Orbán je mým nadřízeným na Mathias Corvinus Collegium v ​​Budapešti. Přesto zde formuluji své osobní názory.

Izrael vpadl do Libanonu se zelenou od Bidenova Bílého domu

Obsah:

  1. Jake Johnson: Izrael vpadl do Libanonu se zelenou od Bidenova Bílého domu
  2. Ronny Reyes: Izrael zabil vůdce Hizballáhu Nasralláha 80 tunami protibunkrových bomb
  3. Židovský hlas za mír: Rok nevýslovných ztrát
  4. WeMove Europe: Uznejte palestinský hlas a budoucnost!

Uvědomila si EU najednou, jak moc se sama dojebala?

„Zpráva o konkurenceschopnosti“ Maria Draghiho říká, že ekonomická situace bloku je hrozná… ale vyhýbá se ukázat na viníka.

EU zažívá plně rozjetou existenční krizi. Někdo její ekonomiku pořádně dojebal a v nové zprávě popisující masakr viník viditelně chybí. Nemají v Bruselu žádná zrcadla?

Evropa si zahrává s ohněm, když vyzývá k hlubokým úderům

Poslanci Evropského parlamentu učinili velmi nebezpečné rozhodnutí, když odhlasovali povolení úderů na dlouhé vzdálenosti proti ruskému hlubokému zázemí. Evropští politici nazvali ukrajinskou agresi „právem na sebeobranu“ a učinili významný krok k eskalaci násilí, která by mohla snadno vést k otevřené fázi současného konfliktu mezi Ruskem a NATO.

Láska hory přenáší

Láska hory přenáší, není jenom česko-slovenská romantická komedie z roku 2022 režiséra Jakuba Machaly, o které nebude řeč v příspěvku, ale i jedno známé přísloví, týkající se nejenom partnerského vztahu, ale i situací, na které se můžeme dívat jako na tzv. nutné zlo, nebo jako na příležitost, jak do vztahu přinést respekt, vzájemnou úctu a docenění. A pokud se cítíme doceněni, jsme v jakémkoli vztahu – osobním, společenském, ale i ve vztahu ke státu a vládě mnohem více spokojenější. A o to jde. Pro mnohé z nás totiž spokojenost představuje deficit.

Odkaz Joe Bidena: Válka za americkou nadřazenost

S tím, jak má Joe Biden letos opustit Bílý dům, se jeho jednorázové prezidentství začíná dostávat do hledáčku, aby se zjistil jeho odkaz. Co byl a je tenhle Biden za prezidenta? V jaké míře se mu podařilo dosáhnout cílů své zahraniční politiky? Co jeho éru charakterizovalo? Na rozdíl od Trumpova – „Udělat Ameriku opět velikou“ – a následného „odchodu“ USA ze Středního východu a z amerických „válek navždy“ v Afghánistánu, je hlavním odkazem Bidena jeho intervencionistická zahraniční politika. Jeho intervence se však nepodobaly přímým vojenským intervencím za administrativ Bushe a Obamy. Byly spíše nepřímé, v čemž USA zůstávají předním hráčem, jak otevřeným, tak skrytým. Účelem byla náprava „škod“, které Trumpova administrativa na americké nadřazenosti napáchala.

EU právě vyhlásila válku svobodě slova v Americe. Je čas se bránit

Před osmdesáti lety zahájila americká vláda kampaň válečných dluhopisů s obrazem umělce Normana Rockwella v boji proti autoritářské hrozbě z Evropy. Obrázek, který si vybrala, byl Rockwellův Freedom of Speech (Svoboda slova) zobrazující muže, který povstal, aby vyslovil svůj názor na zasedání místní rady ve Vermontu. Obraz shromáždil národ kolem toho, co Louis Brandeis nazval naším „nepostradatelným právem“.

Nyní je právě toto právo znovu pod útokem jiné evropské vlády, která si nárokuje právo cenzurovat to, co Američané smí říkat o politice, vědě a dalších tématech. Hrozbě ze strany Evropské unie se skutečně může podařit omezit americkou svobodu v míře, jakou si mocnosti Osy ani nedokázaly představit. Mohou vyhrát a naši vůdci k tomu zatím neřekli ani slovo.

Orbánův projev o stavu světa

Maďarský premiér Viktor Orbán každoročně pronáší v sedmihradském městě Tuschnad (Băile Tușnad, maďarsky Tusnádfürdő) projev, který svět sleduje s napětím. Letošní projev byl podle mého názoru druhým nejdůležitějším, který kdy pronesl.

To, co řekl letos, bylo důležité, protože předložil kompletní analýzu stavu světa, nastínil předvídatelný vývoj do roku 2050, lokalizoval místo Maďarska v tom všem a oznámil „velkou strategii“, s níž by Maďarsko mělo maximalizovat své šance na úspěch v tomto novém světovém řádu uprostřed epochálních změn naší doby – protože tyto změny jsou zároveň příležitostí.

Podle Orbána bude americká politika usilovat také o přilákání evropského finančního a hospodářského potenciálu do Ameriky. Již nyní lze pozorovat, že velké evropské společnosti raději investují v USA – mimo jiné proto, že se EU svou politikou sankcí „střelila do nohy“ a poškodila konkurenceschopnost Evropy.

Evropské Net Zero a zařízení budov

Evropská unie se chce do roku 2050 zbavit emisí CO₂ (Net Zero), což ovšem není tak snadné a jednoznačné, jak se nám přednáší.

Plyn CO₂ patří mezi základní molekuly, které umožňují život na naší planetě. V současné době se množství CO₂ v atmosféře pohybuje kolem 400 mg/l. Stávající premisa přitom je, že CO₂ je příčinou oteplování Země. Z historie je ovšem známo několik období ledových dob, kdy teplota klesla pod hodnoty, které velmi omezily život na Zemi. Podívejme se na celou tuto problematiku o něco blíže…

Zda a jak bychom případně upustili od závislosti na plynu, zatím nebylo ani na úrovni vlády zmíněno. Je ovšem třeba vzít v potaz, že na úrovní EU se tato otázka již řeší.
Lze proto předpokládat, že bude postupně nutno vybudovat vedle regulačních stanic plynu trafostanice. Současně se pravděpodobně budou muset zesílit kabelové rozvody a zkontrolovat vlastnosti vnitřních instalací pro výměnu sporáků, ohřívačů a kotlů, případně posoudit možnost použití tepelných čerpadel. Velmi pečlivě se musí zvážit proveditelnost jejich použití v plošné instalaci. Také je třeba provést hydrogeologický průzkum v případě, že se uvažuje o použití tepelných čerpadel voda/voda. Pokud se investor rozhodne pro využití zemníku jako zdroje tepla, musí si uvědomit, že na povrchu nad zemníkem bude snížená teplota, která se může projevit na růstu rostlin na povrchu.

A to nemluvíme o nutnosti vzdělání nových profesí, „převýchovy“ cechovních pracovníků a učňů, z nichž nejcitelněji to pocítí zřejmě elektro oblasti. Pokud tedy projdeme všechny důvody a potenciální problémy, je poměrně jasné, že abychom byli plně připravení vydat se „zelenou cestou“, měli bychom celé Net Zero odložit o nějakých třicet let, abychom na něj vůbec byli připravení technologicky.

Když je podpora Izraele povinností: Mění Gaza Západ?

Mnoho bylo napsáno o politických zemětřesení v Británii a Francii, z nichž první vyústilo v drtivou porážku Konzervativní strany a druhé v přemožení krajní pravice převážně levicovou koalicí.

Nebyly to však jediné důležité výsledky všeobecných voleb ze 4. a 7. července ve dvou nejvlivnějších evropských zemích.

Dalším důležitým, ne-li bezprecedentním výsledkem, byl ústřední význam palestinské věci v politických diskursech v Londýně a Paříži, které jsou ve skutečnosti pouze odrazem větších změn probíhajících na celém evropském kontinentu a v jeho politice.

„Operace Jupiter“ a rodící se revoluce

„Nový populismus“ je na levici i na pravici a „centristický“ obranný kruh lepšolidí zkolaboval.

„Největší nebezpečí a náklady představuje pro dnešní NATO riziko ruského vítězství na Ukrajině. To nesmíme dopustit,“ řekl na výročí NATO ve Washingtonu jeho generální tajemník Stoltenberg. „Výsledek této války totiž určí stav globální bezpečnosti v nadcházejících desetiletích.

Takový výsledek na Ukrajině – ve střetu s Ruskem – se tudíž mezi některými ve Washingtonu asi považuje za dostatečný, aby přivedl všechny státy rebelující vůči obchodnímu systému dolaru k rozumu a aby na celém světě znovu nastolil nadřazenost Západu.

Co si JD Vance skutečně myslí o Evropě

Donald Trump si za viceprezidenta zvolil Orbánova fanouška, který si myslí, že Německo je „idiotské“ a Spojené království může být „islamistický“ stát.

JD Vance, nově jmenovaný kandidát bývalého prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, má o Evropě mnoho co říct. Nominace 39letého senátora za Ohio, zastánce amerického izolacionismu a zarytého kritika pomoci Ukrajině, vyvolala mezi diplomaty za Atlantikem paniku.

Orbán a Putin hledají „nejrychlejší cestu k míru“

Maďarský premiér Viktor Orbán zakončil svou „mírovou misi“ v Moskvě tiskovou konferencí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který předehru označil za „pokus o obnovení dialogu“. Newsweeku řekl, že „Smyslem NATO je mír, nikoli nekonečná válka“.

„Ukončil jsem své rozhovory v Moskvě s prezidentem Putinem,“ napsal Orbán na X. „Mým cílem bylo otevřít kanály přímé komunikace a zahájit dialog na nejkratší cestě k míru. Mise splněna! Pokračování v pondělí…“.

Evropská vzpoura: Důsledky právě začínají

Ve volbách do Evropského parlamentu, které se konaly tento měsíc, se voliči ve většině z 27 zemí Evropské unie přiklonili ke ke stranám, které jsou ke vzdáleným institucím EU rezervované.

Ve Francii kdysi tabuizovaná strana Národní shromáždění překonala stranu prezidenta Macrona v poměru 2:1; v Německu se strana Scholtze, SPD (ostřílená německá strana) zhroutila na 13% voličskou podporu a s ní se zhroutily i ostatní složky vládní koalice. Zelení klesli na 12 % a FDP byla na hranici 5 % hlasů (5 % je hranice pro vstup do německého parlamentu).

Mnoho bylo napsáno, aby se tvrdilo, že Evropské parlamentní centrum „vydrželo“, ale i to visí na vlásku, dokud se nově zvolení poslanci EP poprvé nesejdou, aby schválili spojení nejvyšších funkcí EU: tj. tři „prezidentů“ – prezidenti Komise, Rady a Parlamentu; plus vysoký představitel (tj. „ministr zahraničí“ EU).

Biden a další západní vůdci by mohli čelit stíhání za válečné zločiny v Gaze a na Ukrajině

Americký prezident Joe Biden a evropští vůdci jsou zodpovědní za válečné zločiny v Gaze a na Ukrajině a mohou čelit trestnímu stíhání.

To je hodnocení mezinárodně uznávaného právního experta Alfreda de Zayase a kolektivu právníků z Geneva International Research Peace Institute.

Profesor de Zayas a jeho kolegové předložili Mezinárodnímu trestnímu soudu formální žádost o vyšetřování předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen za spoluúčast na válečných zločinech v Gaze a na palestinských územích spáchaných státem Izrael.

Evropské volby jako zrcadlo

Ach, ty volby minulý týden do Evropského parlamentu, ve kterých voliči v celé Evropské unii uštědřili pořádnou lekci technokratům, tržním fundamentalistům a liberálním autoritářům, kteří nyní drží moc ve velké části kontinentu: Zkusme podniknout to, co se od nás vůbec nepředpokládá. Zkusme jim porozumět.

Evropský parlament, abychom uvedli několik základních detailů na pravou míru, je jednou nohou třínohé stoličky, ze které je unie vyrobena: nevolení technokraté jsou v Bruselu, nevolení centrální bankéři jsou ve Frankfurtu a volený zákonodárný sbor je ve Štrasburku. Belgie, Německo a Francie: Rozdělení institucionální moci tímto způsobem je myšleno jako projev těžce vydobyté jednoty kontinentu.

Háček a důvod, proč jsem já a mnozí další před lety z autobusu EU vystoupili, je ten, že zákonodárci ve Štrasburku jsou v podstatě bezmocní.

Začněte se připravovat na nemyslitelné

Toto jsou řádky, které by nikdo z nás nikdy nechtěl napsat, ale musíme. Současná situace ve válce na Ukrajině a kolem ní otevřela cestu, která by mohla vést k jaderné konfrontaci.

S extrémně těžkým srdcem vydáváme varování před možným jaderným úderem v Evropě. Toto varování je prozatím platné.

Kdyby byl Trump prezidentem, válka není.

Kdy se maďarský premiér Viktor Orbán naposledy bál o svůj život anebo o životy svých blízkých? Se slovenským ministerským předsedou Robertem Ficem, jenž byl vážně postřelen atentátníkem, se shoduje v otázce odmítání dodávek zbraní na Ukrajinu, jak ale zahájit mírová jednání? Volodymyr Zelenskyj absolutně odmítá Putinova slova o ukončení války za předpokladu, že se udrží současná frontová linie, kdo by měl vyjednávat s Vladimirem Putinem? Mohl by to být Donald Trump, kdo válku zastaví? Bude válka pokračovat v případě znovuzvolení Joe Bidena? A jak blízko jsme globálnímu konfliktu – třetí světové válce?