Dva pohledy na Čínu, říjen 2026
- Svjatoslav I. Kaspe: Proč Čína budí strach: Za hranicemi západních politických forem
- Wang Wen: Význam setkání čínských, amerických a ruských představitelů v Šen-čenu
~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~~
~~~~~~~~~~~~
Když jsme v posledních letech svědky vývoje, který doslova „zachvátil“ Západ jako auto neopatrného chodce, klademe si někteří z nás tu a tam otázku, asi jen akademickou, zda bylo po rozpadu bipolárního světa skutečně nevyhnutelné nechat se po „osvobození“ od jedné mocnosti ihned sevřít do náručí jinou mocnou strukturou, jejíž zájmy, cíle, potřeby a choutky jsme ve skutečnosti nikdy nesdíleli. A dnes vidíme, že jejich v podstatě už vynucené sdílení se stává pro naše národy rizikovým i krajně nebezpečným.
Žižekova kniha Liberal fascisms je o vzájomnom načúvaní a porozumení, ale predovšetkým o problémoch sveta, ktoré dnes žijeme. Autor nás núti premýšľať nad nepríjemnou otázkou: čo ak sloboda, ktorou sa moderná spoločnosť tak rada chváli, nie je vždy taká slobodná, ako sa zdá? Čo ak najväčším nepriateľom slobody nie je diktátor, ktorý nám slobodu vezme, ale spoločnosť, ktorá nás neustále presviedča, že sme slobodní? Slavoj Žižek rád vstupuje práve tam, kde sa ostatní boja položiť otázku. Do sveta našich samozrejmostí. Liberalizmus nám hovorí: vyber si, kým chceš byť. Hovor, čo si myslíš. Ži, ako chceš. Konzumuj, cestuj, protestuj, miluj. Buď slobodný! Lenže práve tento posledný príkaz je zvláštny. Ak mi niekto prikazuje, aby som bol slobodný, som ešte slobodný?
O B S A H:
~~~~~~~~~~~~
Obrysy multipolarity se začaly rýsovat před asi 25 lety, kdy „unipolární éra“ začala postupně praskat a chýlit ke konci. V devadesátých letech byl svět naprosto unipolární, načež se Západ pokusil tuto hegemonii upevnit. Nejprve čelil výzvě ze strany radikálního islámu – to byl jakýsi falešný start –, a poté utrpěl vážné rány v důsledku oživení Ruska a prudkého růstu Číny. Rusko nejenže se své suverenity nevzdalo, ale pod Putinovým vedením ji dokonce posílilo, zatímco Si Ťin-pching využil integraci do globálního systému k upevnění čínské suverenity a vytvořil tak druhý a třetí pól.
Boj Íránu dokazuje, že i v islámském světě je možné vytvořit samostatný civilizační pól – to je již čtvrtý opěrný bod. Indie, přestože formálně není protivníkem USA, kolosálně posílila své pozice v demografii a ekonomice. K tomu směřují i Latinská Amerika a Afrika. To znamená, že směřování k multipolaritě je v plném proudu. Ukázalo se však, že tato cesta je neuvěřitelně obtížná, protože Západ se kategoricky odmítá vzdát svých pozic. Svět nemůže být zároveň unipolární i multipolární – zde je možná pouze jedna varianta.
Zapojením širokého spektra filozofických, teologických, sociologických a literárních perspektiv Dugina ukazuje, že rozhodnutí rozluštit iluze naší „reality“ a postavit se jim je pouze začátkem intelektuální, existenciální, duchovní a politické cesty, kterou se různí myslitelé, od starověku po modernu, odvážili podniknout.
Filosofická tzv. hermeneutická čočka a způsob života, „Eschatologický optimismus“ je orientace, které inspiruje člověka k tomu, aby se odvážil poznávat, žít a zemřít pro vyšší principy, které navždy prosvítají skrz a za hranicemi světa, za hranice jeskyně.
…
~~~~~~~~~~~~
Hudební intermezzo pro všechny oběti této války
Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič: Klavírní koncert č. 2 F dur, op. 102, druhá věta
~~~~~~~~~~~~
Obsah:
Ráno 4. července 1776 se ve Filadelfii sešlo padesát šest mužů, kteří podepsali dokument, jenž dokázal něco, co se žádnému politickému textu té doby nepodařilo dotáhnout do konce: proměnit seznam administrativních stížností ve filozofii vládnutí. Deklarace nezávislosti je dnes připomínána především díky svým úvodním řádkům – samozřejmým pravdám, nezcizitelným právům a právu na hledání štěstí. Ve své podstatě je však tento dokument něčím jednodušším a rozhořčenějším. Z jeho přibližně 1 340 slov tvoří více než polovinu obžaloba proti Jiřímu III., seznam konkrétních činů, o nichž se Thomas Jefferson a Kontinentální kongres domnívali, že již porušily smlouvu mezi korunou a koloniemi ještě předtím, než bylo sepsáno jediné slovo Deklarace.
…
Moderátor: Nejprve se budeme zabývat velmi napjatou situací, která rozvířila veřejné mínění v různých směrech – jak v ruském, tak ve slovanském světě. Zelenskyj přijel do Srbska. Jedná se o jeho první návštěvu Bělehradu v rámci svého současného úřadu.
…
… Navrhuji pokračovat zprávou, o které se v průběhu minulého týdne – a dokonce i o něco dříve – aktivně diskutovalo. Kvůli neobvyklým vedrům v evropské části kontinentu prudce vzrostla spotřeba paliva pro provoz klimatizací. Objevily se i další nepřímé důsledky: například Dunaj téměř vyschl a v Maďarsku museli dočasně odstavit jadernou elektrárnu, která pokrývá značnou část energetické spotřeby celé země.
…
… Celkově vzato, pokud ještě nějaké otázky zbývají, nejsou nijak zásadní, ale je tu ještě jedno téma, ke kterému bych se velmi rád vrátil – umělá inteligence a projekty, které se s její pomocí realizují. V uplynulém týdnu se objevilo hned několik zpráv o tom, že člověku – vědci, inženýrovi, IT specialistovi – se opět nedaří udržet umělou inteligenci v takzvaném „pískovišti“. Jedná se o prostor pro experimenty uzavřený před vnějším internetem, kde může experimentátor nastavit podmínky a ověřovat hypotézy.
…
…
Tento esej tvrdí, že válku v Gaze je třeba chápat jako klíčový moment v dlouhodobém strategickém přeskupení sil. Nejprve zmapuje globální a regionální soupeření (zahrnující USA, Írán a Čínu), které tento konflikt rámuje. Následně analyzuje, jak tento strategický pohled nutí státy upřednostňovat realpolitiku, čímž omezuje humanitární činnost. Nakonec se zaměří konkrétně na „sionistickou spoluvinu“ klíčových arabských států a bude argumentovat, že jejich tichá podpora či strategické spojenectví s Izraelem – vycházející z potřeb odstrašení a ekonomických ambicí – zásadně ovlivnilo průběh války i jejich omezenou reakci na humanitární krizi v Gaze.
…
Od centra NATO v Rize až po deepfakey je vnímání novým bojištěm. Kulky však stále rozhodují o výsledku – a Rusko neprohrává.
V konfliktech posledního čtvrtstoletí přestal být informační rozměr pouhým doplňkem vojenských akcí a stal se samostatným dějištěm. Tato formulace není nová: již v roce 1998 Vladimir Slipčenko tvrdil, že informace se stávají „zbraní stejného druhu jako rakety, bomby a torpéda“ a že nová forma vedení války nahradila ozbrojený boj jako rozhodující faktor pro dosažení politicko-vojenských cílů. Nezměnil se samotný princip, ale spíše infrastruktura, která jej umožňuje: masová konektivita, algoritmické mudulování pozornosti a dostupnost generativních nástrojů snížily náklady a znásobily rozsah operací zaměřených na vnímání.
Tucker Carlson nedávno položil filozofickou otázku, proč Rusko dokáže dělat určité věci, které Spojené státy nedokážou. Nemyslím si, že by v tomto konkrétním případě šlo o otázku rétorickou, a proto si zaslouží odpověď. Konkrétní úryvek z rozhovoru pro RT, který je k dispozici jak v ruštině, tak v angličtině, se na internetu šíří jako lavina, protože tato otázka je velmi aktuální a zdá se, že na ni neexistuje odpověď. Než se pokusíme tento problém analyzovat – neboť jistě musí existovat řešení –, podívejme se na přesná slova tohoto slavného novináře.
…
Trestný čin má nejen svou stránku věcnou a právní, ale také mravní, v které hraje roli svědomí. Týká se to i zablokovaného trestního řízení proti nepotrestaným spolupachatelům brutálního vydírání bratrů Lebánkových v jesenickém penzionu U Kohouta, k němuž se opakovaně vracím pod pracovním názvem „kauza Jesenice“.
Kdysi žil v obci Hrádek můj děd, muž jménem Jan Stonawski. Ten chtěl vnést světlo mezi tehdejší obyvatele chudé horské obce, kde živitelé rodin – vesměs zaměstnanci kamenolomů a železáren – brzy umírali na následky tvrdé práce a častý alkoholismus, k němuž se hojně uchylovali. Jeho stoupenci se v meziválečném období sdružili v nezávislý náboženský spolek mající sídlo přímo sousedící s pozemky jeho pracně zbudovaného domku. Mohutné zavedené náboženské organizace tehdejší doby se totiž zabývali především vlastní prosperitou a tento chudý lid nemohli nijak oslovit (viz historické prameny a Paměti Jana Stonavského).
Po komunistickém převratu byly nezávislé spolky rušeny a tak měl tento spolek roku 1951 jedinou možnost – předat svůj majetek a včlenit se do jedné se zavedených náboženských organizací spolupracujících s režimem. To tedy, s příslibem určité autonomie, spolek učinil. Příslušná náboženská organizace však, nejenže svůj příslib autonomie nedodržela, ale „neposlušné“ nezávisle se shromažďující členy roku 1953 vyloučila – tedy zatlačila do disentu. Tenkrát ještě nebyl znám pojem „tunelování“, avšak co jiného to bylo než vytunelování majetku a vlivu nynější Církví bratrskou. Vyloučením mj. i našeho rodu došlo k tomu, že jsem se narodil do disidentské rodiny (viz jmenovitě „Sborník archivu bezpečnostních složek 7/2009“, str.120, odst.2,3).
,,,
Liberální demokracie není ani liberální, ani demokratická.
Neomarxizmem je nazýváno cokoliv, co se nelíbí kapitalistické propagandě. Správně a původně je neomarxizmem syntéza ranného Marxe (filozofie člověka) a psychoanalýzy. Vrcholným představitelem neomarxizmu je Erich Fromm.
Společenský systém před listopadem 1989 je chybně nazýván komunizmem. Částečně to je projev nevzdělanosti, částečně to je propagandistický záměr.
…
OSNOVA
– Korešpondencia Einsteina a Freuda
– Immanuel Kant: K večnému mieru
– Koncepcia Jeffreyho Sachsa o zásadách medzinárodného práva
– Otvorený list Jeffreyho Sachsa Friedrichovi Merzovi
– Vojnové konflikty: víťazstvo emócie nad rozumom
– Nástrahy Thukydidovej pasce
– Pápež Lev XIV: Encyklika Humanitas
– Odlišné spôsoby myslenia
Mír byl v převládajících proudech západního politického myšlení často chápán jako stav vnějšího řádu – stabilní rovnováha dosažená prostřednictvím jemného mechanismu smluv, rovnováhy sil nebo zastavení nepřátelských akcí.
Jedná se o negativní mír, definovaný tím, čím není: absencí války. Perská filozofická tradice, bohatá a nepřetržitá intelektuální mozaika sahající od Zarathuštry po safávidskou éru, nabízí radikální a hlubokou alternativu.
Mír zde není pouhým politickým artefaktem, ale metafyzickou realitou a existenciálním uměním. Je to mnohovrstevnatá symfonie harmonie, která rezonuje současně v duši jednotlivce, ve společenské struktuře i v kosmickém řádu.
Obsah:
Občas v autě poslouchám Český rozhlas, většinou regionální stanici Liberec. Od čtyř do pěti odpoledne tam vysílají skvělou show – Humoriádu. Býval to navíc přibližně čas, který jsem trávil na cestě ze zaměstnání domů, tedy z Motola do Vršovic.
Nějakým omylem jsem se však tentokrát zaposlouchal do rozhovoru Libora Boučka s architektem Danielem Libeskindem na Radiožurnálu. Některé teze mě šokovaly natolik – i když jsme už zvyklí na ledacos, že? –, že jsem si rozhovor znovu vyhledal na internetu.
Nakonec to tedy byla také humoriáda. Jen zřejmě neúmyslná.
Orwell by dnes svůj román asi nazval 2024.
Nový světový řád, do kterého tlačí svět malá skupina lidí mající finační moc, nelze nazvat fašismem, ale digitální a otrockou kontrolou nad člověkem, myšlenky zlaté miliardy a redukce populace.
Neodpovídá to myšlenkám nacismu?
Málokdo ale ví, že Orwell napsal už v roce 1944 dopis jistému Noelu Willmettovi, jenž se ptal, zda totalita, uctívání vůdců etc. jsou skutečně na vzestupu.
…
Moderní věda se již nepoužívá primárně k popisu reality, ale ke konstrukci modelů, které jsou následně považovány za realitu samotnou. Tento posun zahrnuje kosmologii, klimatologii, reakci na pandemie a umělou inteligenci.
V těchto oblastech modely stále více zprostředkovávají interpretaci reality, od teoretických struktur v kosmologii, přes modely institucionální politiky v klimatologii a reakci na pandemie, až po algoritmické systémy, které formují samotné vnímání.
Obsah:
Moderátor: I když by se 22. června chtělo, dalo by se a mělo by se mluvit především o stránkách ruské historie, o tom, co jsme prožili a co prožíváme nyní, existují i některé další světové události, které nepochybně přitahují pozornost celého světa a na nichž se buduje, nebo se alespoň snaží budovat, jakousi stavbu budoucnosti, pravděpodobně celého lidstva.
…
Alexander Dugin: Myslím si, že současná západní politika se vyznačuje tím, že se v ní vše odehrává velmi rychle. Existuje dokonce i filozofický pojem akceleracionismus. Jde o to, že hlavní není udělat něco správně, ale udělat to rychle. A nejde jen o vlastnost samotného Trumpa. Trump zvítězil, protože velmi dobře rozumí struktuře krátkých cyklů. Současný západní člověk nedokáže dlouho soustředit svou pozornost na nic. Už není schopen přečíst knihu, článek nebo zprávu od začátku do konce. Potřebuje to velmi rychle, výstižně, poutavě a v odtržení od všeho předchozího, bez souvislosti s tím, co bude následovat.
… …
Vzhledem k celosvětové situaci by člověk mohl ztratit naději v lidstvo. Zdá se, že není schopno žít společně v míru, konstruktivně řešit konflikty, udržovat mír a předcházet válkám.
Jednoduché vysvětlení zní, že násilí je součástí lidské povahy. Ale je to pravda? Je tomu skutečně tak?
Obsah:
Politici a média po léta lidi povzbuzovali, aby vnímali migranty jako vetřelce a muslimy jako problém, který je třeba řešit.
Útoky v Belfastu nebyly pouze výsledkem extrémistických extrémistů zneužívajících tragédii. Vyplynuly z širšího kontextu rasismu, který po léta migranty – a zejména muslimy – rasizuje jako existenční hrozby.
Když v únoru 2022 překročily ruské tanky ukrajinskou hranici, mnoho evropských lídrů označilo tuto invazi za událost, která otřásla mírem na kontinentu. Předpoklad, z něhož tento výklad vycházel, byl jasný: Evropa byla stabilní, prosperující a bezpečná, dokud vnější agresor nenarušil poválečný řád.
Tento výklad však přehlíží nepohodlnou skutečnost. Evropa neztratila sílu teprve s vypuknutím války na Ukrajině. Do té doby již k oslabení došlo. Konflikt pouze odhalil krizi, která se vyvíjela po desetiletí pod povrchem prosperity a důvěry v instituce.
Obsah:
V květnu 2026 se skupina vědců pustila do hledání odpovědi na důležitou otázku, která dosud nebyla řádně otestována: Co vlastně umělá inteligence (AI) dělá, když je jí svěřena odpovědnost?
Až doposud byly systémy umělé inteligence vždy hodnoceny na základě specifických a definovaných úkolů. Nikdo dosud neumístil více systémů umělé inteligence společně ve sdíleném sociálním prostředí a nesledoval, co se děje, po dobu několika týdnů, dostatečně dlouho na to, aby se dalo změřit, jaké důsledky může mít rozhodnutí učiněné v den zahájení projektu o několik týdnů později. Právě tyto výsledky skutečné odhalují samotný systém a překvapilo mě, že se tak nestalo dříve.
Henri Poincaré nevyřešil problém tří těles.
Udělal něco mnohem obtížnějšího a mnohem důležitějšího: dokázal, že tento problém nemá jednoduché řešení. Tím, že opustil starodávné hledání uzavřených vzorců a přijal novou, geometrickou vizi, formalizoval podstatnou povahu problému – symfonii deterministických zákonů a vznikající nepředvídatelnosti. Nahradil čisté, předvídatelné elipsy problému dvou těles složitou, zamotanou sítí homoklinické spleti.
Toto hudební zastavení reflektuje aktuálně obnovené a vyhrocené téma vztahů mezi (sudetskými) Germány a obyvateli ČSR / ČSSR / ČSFR / ČR – zjednodušeně mezi Němci a Česky. Připravil jsem výběr děl skladatelů z Rakouska-Uherska, Německa, Čech a Moravy.
~~~~~~~~~~~~
O B S A H:
Pane Karaganove, jste znám jako ofenzivní realista a nedávno jste prohlásil, že se „stará dobrá Evropa“ proměnila ve „starou zlou Evropu“ a že je na čase ji přivést k rozumu. Když odložíme emoce stranou, jak daleko jsme ochotni zajít v konfrontaci s Evropou? Mnoho lidí se nyní obává, že „omezený jaderný úder“, o kterém píšete, by otevřel takzvanou Pandořinu skříňku. Jak byste mohl uklidnit skeptiky a vysvětlit jim, že nejde o bluf, ale o racionální plán?
O B S A H
~~~~~~~~~~~~
Obsah:
Alexandr Dugin: Myslím si, že problém umělé inteligence je hlavním problémem současnosti. A není to jen problém technologický. Nejde jen o to, kolik zaměstnanců nahradí, koho propustí nebo koho učiní zbytečným. Umělá inteligence představuje kolosální hrozby zcela jiného rázu. Není náhodou, že Trump řekl, že závod ve zbrojení se nyní odehrává ne tolik v jaderné sféře, jako spíše v oblasti umělé inteligence. Ten, kdo ovládá umělou inteligenci – pokud je vůbec možné ji ovládat, což je velký filozofický problém –, ten ovládá svět.
…
Obsah:
Obsah:
Je to docela děsivé, když právě čínský vůdce Si Ťin-pching minulý týden varoval svět, že „chceme-li zachovat autoritu mezinárodního právního řádu, nemůžeme jej využívat, když se nám to hodí, a opouštět jej, když se nám to nehodí“. Bohužel však Spojené státy zjevně potřebují připomenout, že návrat k právu džungle je diplomatickou, ale i morální katastrofou.
…
Vždy to byli ti zlí, kteří neměli žádnou úctu k zákonu a životu. Uvažte, jak Rusko a Čína obětovaly životy svých lidí ve válkách posledních 100 let. Uvažte, jak nacistické Německo vedlo svou válku, když Hitler o svém neprovokovaném útoku na Polsko řekl: „Naše síla spočívá v naší rychlosti a brutalitě.“ Vítězství, jak řekl, znamenalo „zabíjet bez soucitu a milosrdenství.“ Zní vám to povědomě, pane Hegsethe?
Už se zdálo, že náš problém jednou provždy vyřešila Česko-německá deklarace a biologie. Ústavní soud nalezl, že Edvard Beneš byl rozhodnutím mocností skutečně prezidentem, český parlament se usnesl, že se zasloužil o stát a že jeho dekrety, právní základ poválečného Československa, jsou neprolomitelné a na Slovensku je jejich zpochybňování rovnou trestné.
A najednou se Benešovy dekrety resuscitují – a k tomu ještě sudetoněmecký sjezd v Brně! Otázky kolem něho mě vrátily k tématu, které mě intenzivně zaměstnávalo před téměř dvaceti lety. Dnes mě více zajímá jeho sociálně psychologický a kulturně politický kontext.
Moderátor: Začneme poměrně neobvyklým tématem, které se týká nové ideologie Západu – nebo toho, jak ji správně interpretovat, což je otázka, kterou si teprve musíme vyjasnit. Pojďme to analyzovat: manifest „Palantir“, vydaný ze strany Spojených států.
…
Alexandr Dugin: Připomeňme našim posluchačům, co je to „Palantir“. Jedná se o jeden z klíčových startupů, které v Silicon Valley založili Peter Thiel a Alex Karp. Vyvíjejí systém globálního sledování všeho, co se na planetě děje: ve vesmíru, v občanské společnosti západních zemí i daleko za jejich hranicemi. Všechny tyto databáze se shromažďují v jednotných uzlech, v centrech, která jsou navzdory své formální „soukromosti“ hluboce integrována do systému tajných služeb a politického rozhodování.
…
Amerika vznikala jako koloniální projekt přistěhovalců z Evropy, jehož dominantní jádro tvořily anglické protestantské komunity v Nové Anglii. Ty s sebou přinesly model vysněné komunity založený na myšlence kolektivní odpovědnosti před Bohem a eschatologickém vnímání dějin, v němž byl politický řád chápán jako nástrojové pokračování posvátné smlouvy. V rámci puritánské typologie se osadníci ztotožňovali s „Novým Izraelem“ – vyvoleným národem, který uskutečňuje „Exodus“ z evropského otroctví do Země zaslíbené za účelem vybudování „Města na hoře“.
…
V důsledku toho vstupuje americký systém do fáze strukturálního rozporu mezi dvěma modely: dřívější globálně expanzivní logikou a novou logikou vnitřní rekonfigurace. Trumpismus v tomto kontextu nevystupuje jako autonomní ideologie, ale jako politický výraz tohoto systémového přechodu, v němž se přehodnocuje poměr mezi globální rolí USA a jejich vnitřní politickou stabilitou ve prospěch tvrdého přesunu zdrojů dovnitř systému za účelem nekompromisního obnovení národní suverenity.
Obsah:
Nerad se pouštím do obecných úvah mimo rámec trestního řízení, ale občas mi to nedá, protože výstřelky některých politiků příliš překračují hranice slušnosti. Bohužel častým výtržníkem bývá Petr Macinka, z božího dopuštění a milosti předsedy vlády a prezidenta republiky ministr zahraničí. Nejde o primitiva a nevzdělance, proto jsou jeho výstřelky zvlášť těžko pochopitelné a nepřijatelné. Očekával bych, že ve svém věku již bude vypořádaný se zbytky pubertální dovádivosti, ale zjevně dosud nedospěl.
Obsah:
(1) Téma dnešního vysílání je nevyhnutelně spojeno s Blízkým východem. Ať už uvažujeme v jakémkoli globálním kontextu, jakákoli otázka – ať už jde o ekonomiku nebo velkou politiku – je dnes tak či onak provázána s děním v tomto regionu. Začněme tím, o čem se v současné době diskutuje nejvíce: pravděpodobností pozemní operace amerických vojsk proti Íránu.
…
(2) Pojďme se nyní podívat na postavu, jejíž význam je nesrovnatelně nižší než u zmíněných vůdců Západu a Východu, která se však neustále snaží udržet v centru pozornosti. Mám na mysli bývalého prezidenta Ukrajiny, který se náhle vydal na Blízký východ a dokonce podepsal ve Spojených arabských emirátech nějaké dohody – údajně o dodávkách nafty a podobně.
~~~
Velikonoční hudební intermezzo pro Alexandra Dugina
~~~~~~~~~~~~
Na plakátech se slova „lidská důstojnost“ lesknou jako pozlacené písmo na starých knihách. Ve skutečnosti však často připomínají spíš kulisu: hezkou fasádu na domě, v němž se bydlí jinak, než se navenek slibuje. Svět se tváří soucitně – a přitom se s ním obchoduje, jako s lehkou děvou. Mluví se právech – a přitom se vše jen přepočítává na bezpečí, na zisk, na „nutné oběti“. Co když je univerzalita lidských práv jen krásná pověst, mýtus, který si vyprávíme, abychom snesli vlastní pohodlí a neviděli vlastní kus vinny?
Obsah:
Obsah:
Dovolím si polemizovat: 1) Trump nechce mír. Trump je obchodník / realitní makléř, který chce především zisk (pro USA a…
K článku Jana Rychlíka: Kam kráčíš Ameriko. Amerika nedodržuje zásady ke kterým se hlásí, už dávno. Asi od té doby,…
Rozšíření pohledu na Švýcarsko nabízí rozhovor redaktora švýcarského týdeníku „Die Weltwoche“ Rogera Köppela s ruským televizním moderátorem Vladimírem Solovjovem v…
Klasická ukrajinská psychologická operace (PSYOP) - viz heslo "Psychologické operace" na Wikipedii: PSYOPs jsou vojenské operace, jejichž cílem je předávat…
PROTIVÁLEČNÉ SMS KARLA ČAPKA na webu Čítárny: MIROVA SPOLUPRACE SESLI JSME SE V ZAJMU MIRU. DOHODLI JSME SE, ZE BUDEME…