Filosofie | Disput

Na počátku je radost a naděje

Na začátku tohoto roku je jasnější než kdy jindy, že radost a naděje se od sebe vzdalují. Radost existuje, ale bez naděje trvá jen tak dlouho, jako hořící zápalka. Když nastane noc, radost musí vzít prášky na spaní, aby mohla usnout. Pokud se dobře podíváme, můžeme najít i naději, ale bez radosti vypadá naděje jako bezdomovec zabalený do smutných, starých hadrů.
Kdo způsobil rozvod mezi radostí a nadějí? Nevím, ale jsem si jistý dvěma věcmi. Za prvé, progresivní transformace světa musí být výsledkem vzájemného doplňování radosti a naděje. Za druhé, progresivní transformace světa nikdy nebude výsledkem nenávisti nebo zoufalství.

Svět je na pokraji velké války

Tento text je filozofickou reflexí útoku na Venezuelu a operace změny režimu v Íránu. Jsem si jistý, že nyní, když se podíváme na to, co se děje v globální politice, si všichni konečně uvědomili, že mezinárodní právo již neexistuje. Už neexistuje.

Mezinárodní právo je smlouva mezi velmocemi, které jsou schopny v praxi bránit svou suverenitu. Tyto mocnosti definují pravidla – pro sebe i pro všechny ostatní – co je a co není přípustné. A dodržují je. Takové právo funguje taktně, pokud je mezi velmocemi zachována rovnováha.

Evropské elity platí za privilegium prohry

Ricardo Martins, Pepe Escobar, Andrew Korybko | 2. 1. 2026 | Autorský příspěvěk, Převzato, Téma: Ekonomie, Téma: EU, Téma: Ukrajina | 98 přečtení | Žádné komentáře | Ekonomie, Etika, EU, Filosofie, Geopolitika, Historie, Maďarsko, Polsko, Ukrajina, Zpravodajské služby

Obsah:

Skutečná válka století: Umělá inteligence

Bývaly doby, kdy debaty o determinismu a svobodné vůli patřily katedrám filozofie a nočním rozhovorům na kolejích. Byly příjemné právě proto, že se zdály neškodné. Ať už byla odpověď jakákoli, život šel dál. Soudy soudily, lékaři léčili, učitelé učili a politici byli stále – alespoň nominálně – zodpovědní za své činy. Ty doby jsou pryč.

Umělá inteligence proměnila to, co se kdysi jevilo jako abstraktní filozofická otázka, v konkrétní problém správy věcí veřejných, moci a odpovědnosti. Determinismus už není jen teorií o fungování vesmíru. Stává se operačním principem moderních institucí. A to mění všechno.

Systémy umělé inteligence jsou svou konstrukcí deterministické. Fungují na základě statistické inference, optimalizace a pravděpodobnosti. I když nás jejich výstupy překvapí, zůstávají omezeny matematickými omezeními. Nic v těchto systémech se nepodobá úsudku, interpretaci nebo chápání v lidském smyslu.

Novoroční

Obsah:

~~~

Vánoční

Obsah:

~~~

Proč nejsme demokratický ani právní stát

Po listopadu 1989 byl nastupující politický systém prezentován jako krásná čistá panna vstupující do manželství, zatímco předlistopadový reálný socializmus charakterizovala špinavá ošklivá prostitutka s venerickými chorobami. Tedy ideály byly konfrontovány s realitou. Dnes je však situace jiná. Protože nový systém již nejsou pouhé ideje, ale jde již o realitu, která ne pro každého je oslnivá, nová politická moc se rozhodla politické soupeření zlikvidovat totalitním zákazem.

Človek

Aká bytosť je človek? Kto vlastne my, ľudia, sme? Čoho všetkého sme schopní?

Na tieto a podobné otázky sa už dlho – celé známe dejiny – pokúšajú odpovedať mudrci, vedci i umelci. A nepochybne si ich kladú aj „obyčajní ľudia“, zvlášť v časoch otrasov, neistôt a hrozieb, aké žijeme aj dnes. Sú to najpodstatnejšie, najdôležitejšie otázky. Od ich zodpovedania závisí to najdôležitejšie a najvzácnejšie, čo sme každý z nás dostali len na krátky čas ako dar od svojich rodičov – náš život.
~~~

Kognitivní geostrategie kulturní fenomenologie

V současné době se na přední linii globální konkurence nachází jak fyzický prostor, tak sféra lidského vědomí. Zdroje a území, které byly základem geopolitiky, ustupují válce o kognitivní dominanci, kde se skutečná strategická hloubka měří schopností národa nejen prosazovat svou vůli, ale také bránit vnitřní „kulturní kód“ své civilizační a národní identity.
…
Strategická výhoda dnes patří těm, kteří ovládají nejen nejlepší rakety, ale i algoritmy, které řídí kolektivní emoce a ničí epistemologický základ společnosti. Po staletí geostrategie operovala s divizemi, tunami výtlaku a zásobami ropy, zůstávajíc daností „tvrdé síly” a ekonomiky. Tektonické posuny vyvolané digitální revolucí však posunuly strategickou arénu do mnohem neuchopitelnějšího prostředí – do sféry lidského vědomí, emocí a kultury, čímž vznikla kriticky důležitá oblast psychologické a kulturní geostrategie.

Rozhovor s první dámou české psychologie

Obsah:

Tomáš Koloc: Záchrana vede srdcem každého, řekla první dáma české psychologie
Tomáš Koloc: Srdce volají: Změňte smýšlení! Totéž volá i Jan Křtitel a doktorka Janátová

Zahraniční politika USA

V diskuzích o zahraniční politice se výraz „národní zájem“ používá téměř všudypřítomně, což by mohlo vést k domněnce, že se jedná o jasně definovaný a absolutní pojem.
Většina debat, zejména těch, které se týkají změny diplomatické strategie nebo prosazování či odmítání určitého druhu ekonomické nebo vojenské intervence, používá tento výraz jako ospravedlnění doporučovaného postupu.
Ale co je vlastně národní zájem?
…

Psychodrama Duch a Moc

Historie Ruska je dramatem ducha, ztělesněným v hmotě státu, jehož cesta představuje sled metafyzických vzestupů a pádů, kde politická forma vždy odrážela stav duše národa. Pravoslaví se stalo nejen náboženstvím, ale i vnitřní osou ruské civilizace, archetypem, skrze který Rusko chápalo moc, utrpení a poslání.
…
Pro přechod od chronického traumatu k udržitelné misi je nutné odstranit zásadní strategické nedostatky.
Klíčovým selháním současného Ruska je absence funkčního jazyka budoucnosti. Po staletí žila země vypůjčenými koncepty a dnes, navzdory oživení pravoslaví a historické paměti, není formulován jednotný, konzistentní národní narativ, který by byl organický ruské civilizační tradici, ale zároveň směřoval do budoucnosti.

Absurdní divadelní inscenace „28 bodů“

Blogger Billmon, Pepe Escobar, Eduard Chmelár | 28. 11. 2025 | Autorský příspěvěk, Převzato, Téma: Rusko, Téma: Ukrajina | 136 přečtení | Žádné komentáře | Diplomacie, Filosofie, Historie, Křesťanství, Náboženství, Rusko, Ukrajina, USA, Válka, Zločiny proti lidskosti

Obsah:

Impérium a křesťanský pacifista, část 6

Obsah:

~~~~~~~~~~~~

Semiotické síly buržoazního násilí

Toto teatrální násilí krajní pravice se neopírá pouze o fyzický nátlak, který uplatňuje pomocí represivních aparátů, ani pouze o ekonomické manévry, které zotročují materiální život, ale především o komplexní systém sémiotických a mediálních sil, které pronikají až do nejintimnějších zákoutí každodenního života. Tam, v mikroskopickém divadle znaků, se utváří poslušnost, disciplínuje citlivost a vytváří společný horizont vnímání, který naturalizuje nelidské. Buržoazie se ve svém historickém vývoji naučila, že žádný řád nadvlády není stabilní bez sémiotické architektury schopné proměnit ponižující v osud, nespravedlivé v normálnost a svévolné ve zdravý rozum. To je možná nejhlubší projev jejího násilí: nezanechávat žádné soudně postižitelné nebo viditelné důkazy, estetizovat své údery a ponížení, vštěpovat gramatiku bezmocnosti. A oni se vyhýbají daním.

Ovládání člověka destrukcí pojmů

Jedním ze zásadních vztahů mezi lidmi jsou pracovní vztahy, které dělí lidi do dvou skupin. Hegel tuto situaci charakterizuje jako Pán a rab, v níž rab pracuje ve prospěch pána. Karel Marx v návaznosti na Saint Simona a další mluví o třídní společnosti a třídním boji. V současné pokleslé vzdělanosti je třídní boj primitivně chápán pouze jako násilný střet na barikádách. Po vítězství v třídním boji se boj mění v ovládání.
…
Dle modelu „pána a raba“ či třídního boje jazyk umožňuje přenést tyto procesy do mysli člověka a naprogramovat raba či ovládanou třídu k myšlení, postojům, názorům a chování v zájmu pána a vládnoucí třídy.
Ovládání prostřednictvím mysli prochází dějinami a je tak staré jako vykořisťování a ovládání lidí, vždy však je předpokladem vzdělanostní a intelektuální deficit ovládaných.

Demokracie a náboženství ve věku interpretace

Rovnost lidí a nedotknutelnost práv občanů jsou kulturní předpoklady demokracie, které ale demokratický stát neumí sám vytvořit: nestačí na to učitelé, je k tomu třeba spasitelů, demokratický stát si ale zakázal vyhlásit učení nějakého spasitele za „své“. Vsadil na neutralitu vůči spasitelům, Sázka na nejistotu – nazval Jiří Přibáň svou knihu úvah o demokracii.

Všechny cesty vedou zpět k Böckenfördově diktu: nezbytné předpoklady pro fungování demokracie vyrůstají z kultury, kterou demokratický stát vytvořit neumí, a kdyby se o to pokusil, stal by se státem totalitním. Claude Lefort pak považuje za definiens demokracie to, že moc v ní nemá žádné pevné místo, je pravidelně „sázkou ve (volební) hře“: vyhrát ji může kdokoli.

Pravicový populismus – nová strategie elit?

Giorgia Meloni a Alice Weidel jakožto přední osobnosti živě ztělesňují novou fúzi současného neoliberálního autoritářství („technofašismu“) a starého autoritářství orientovaného na minulost a tehdejší národní fašismus a na jeho nástupce, neofašismus.

Klíčové je toto: Stará levice svůj charakter zástupce nižších tříd zcela ztratila. Každý, kdo dnes mluví o „levici“, si okamžitě představí probuzenecké mluvčí vyšší střední třídy, jejichž třídní zájmy jsou diametrálně odlišné od zájmů dělníků, nižších zaměstnanců a zbytku nižší střední třídy. Wagenknecht má pravdu v tom smyslu, že termín „levice“ již není vhodný pro ty, kdo se v tomto mainstreamu nepohybují. Mýlí se však v tom, že nezmiňuje, že si cíle a principy staré levice zachovaly svou plnou platnost. Je jen třeba je předefinovat.

Impérium a křesťanský pacifista, část 5

Obsah:

~~~~~~~~~~~~

Podle vědců si modely umělé inteligence možná vyvíjejí vlastní „pud sebezáchovy“

Zdá se, že některé umělé inteligence se vypnutí brání tak jako v HAL 9000 ve filmu 2001: Vesmírná odysea a dokonce ho sabotují.

Když HAL 9000, superpočítač s umělou inteligencí zjistí, že astronauti na palubě mise k Jupiteru plánují jeho vypnutí, ve snaze přežít zosnuje plán, jak je zabít.

Impérium a křesťanský pacifista, část 4

Obsah:

~~~~~~~~~~~~

Přehodnocení racionality v měnícím se světovém řádu

Ačkoli Hegelovo tvrzení, že dějiny světa se pohybují z východu na západ – s Evropou jako vrcholem dějin a Asií jako jejich úsvitem – bylo možná poněkud přehnané, současné globální dění, zdá se, ohlašuje nový začátek světových dějin, který opět sleduje dráhu slunce.
…
V tomto kontextu získává kniha J. N. Mohantyho „Reason and Tradition in Indian Thought“ (1992) nový význam. Mohanty rozebírá falešnou dichotomii mezi racionalitou a tradicí a tvrdí, že indická filozofie je hluboce racionální, přičemž zůstává zakotvena v živém kulturním a duchovním rámci. Trváním na univerzálnosti rozumu napříč civilizacemi Mohanty podkopává epistemický monopol, který podpořil unipolaritu.
~~~~~~~~~~~~

Hitlerismus, trumpismus, netanjahuismus, lepenismus, macronismus

Odkazy na 30. léta 20. století se množí. Úpadek americké demokracie nás zdá se vrací k úpadku německé Výmarské republiky. Trump svým potěšením z násilí a lží, svým využíváním zla nás neodolatelně vrací k Hitlerovi. V Evropě vzestup hnutí klasifikovaných jako krajně pravicová nás nutí k pohledu zpět na naši historii.

Západní společnosti se však již příliš nepodobají tomu, čím byly ve 30. letech. Jsou zestárlé, konzumní, terciární, ženy jsou emancipované, osobní rozvoj nahradil stranickou příslušnost. Jaký je vztah k společnostem 30. let: mladým, skromným, průmyslovým, dělnickým, mužským, stranicky organizovaným? Právě tento socio-historický odstup mě vedl k tomu, že jsem dosud považoval za a priori neplatnou paralelu mezi „extrémní pravicí“ současnosti a minulosti.

Rozpad Západu: co nám hrozí

Trumpova zvrácenost se projevuje na Blízkém východě, válečnické tendence NATO v Evropě.Na žádost mého slovinského vydavatele jsem právě napsal novou předmluvu ke knize La Défaite de l’Occident (Porážka Západu), kterou považuji za nutné okamžitě zveřejnit na Substacku. Hrozba eskalace všech konfliktů je stále jasnější. Tento text poskytuje schematický a prozatímní, ale aktuální výklad vývoje krize, kterou právě prožíváme. Je ve skutečnosti závěrem mého posledního rozhovoru s Diane Lagrange na Fréquence Populaire: „Vítězství Ruska, izolace a fragmentace Francie a Západu“.

Nevyzpytatelnost vývoje

Prožíváme situaci, kterou dějiny nepoznaly. Pád civilizace sice není nic nového, ale ten se konal vždy zánikem jen určité vrstvy obyvatel. Dnes ovšem zaniká obyvatelstvo téměř všechno.

Když mluvíme o pádu Říma nebo Byzance, vždy se jednalo o civilizaci, která byla vyspělá jen v jisté vrstvě lidí. Masy otroků pád přivítaly, poddaní se obrany země nezúčastnili a noví pánové se k nim někdy chovali lépe než staří. Uvolnění poddanských pout, které vzniklo postupným zánikem moci znamenalo svobodu, alespoň na nějakou dobu. V novém paradigmatu vzniklém po pádu starých pořádků se původní obyvatelé obvykle dobře zařadili a mnohdy si zachovali svoje zvyky a jazyk. Tento scénář ovšem dnes není. Dnes vymírá a zaniká celá evropská populace, nebo alespoň její převážná část.

Impérium a křesťanský pacifista, část 3

Obsah:

~~~~~~~~~~~~

Naše doba bez rozumu

Ztratili jsme spojení mezi rozumem a morálkou… Rozhodně jsme ztratili naši koncepci společného blaha jako kotvy, z níž má rozum vycházet.

Své letošní vystoupení jsem nazval „Naše doba bez rozumu“ a uvědomuji si, že to může působit poněkud grandiózně. Pokud na vás můj název působí tímto dojmem, zvolil jsem ho správně, protože tím chci přesně naznačit, že jsme vstoupili do nové doby, která se od předchozích dob liší stejně výrazně, jako se ony doby lišily ve své době – zlatý věk Athén, věk rozumu, věk materialismu, atomový věk.

Impérium a křesťanský pacifista, část 2

Obsah:

~~~~~~~~~~~~

Impérium a křesťanský pacifista, část 1

Obsah:

~~~~~~~~~~~~

2x Václav Bělohradský, září 2025

Obsah:

~~~~~~~~~~~~

Bitva o noosféry: AI, Eurasie a boj o budoucí mysl

Na první pohled vypadal summit Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v roce 2025 v Tchien-ťinu jako zapomenutelné diplomatické divadlo. Západní média jej ignorovala jako „řídkou kaši“ – příliš málo závazných dohod, žádné nové vojenské velení, nic, co by mohlo konkurovat NATO nebo EU. Toto odmítnutí však odhaluje spíše únavu Západu než slabost Eurasie. Z jiného úhlu pohledu summit v Tchien-ťinu promítal něco mnohem závažnějšího: vznik eurasijské noosféry, sdílené architektury myšlení a identity, která začíná konkurovat té západní.

Slovo noosféra může znít exoticky, ale jeho kořeny sahají hluboko. Před stoletím ho zavedl francouzský jezuitský vědec Pierre Teilhard de Chardin a ruský geochemik Vladimir Vernadskij. Oba muži, z různých intelektuálních tradic, dospěli ke stejnému poznatku: lidské myšlení není pouhým vedlejším produktem biologie. Je to planetární síla, která přetváří Zemi stejně jistě jako vulkanismus nebo fotosyntéza.

Prohlášení Ivo T. Budila

Obsah:

Národní úkoly – Lidé aktivně vytvářejí a mění dějiny – Ke změnám dochází v době geopolitických transformací – Cesta začíná prozřením – Pracuji na knize o dějinách kapitalismu – Předpoklady analýzy – Kritika současné historiografie – Latentní a manifestní kapitalismus – Vznik západní hegemonie – Konec hegemoniálního systému – ČR – periferie západní hegemonie – Obnova zapojením do BRICS – Dvě fáze procesu akumulace – ČR – neproduktivní kapitál, připoutání k celoživotnímu dluhu – 30 slavných let Západu patří minulosti – Osvobodit se od neoliberální ideologie a periferního postavení – Obrození: podřídit kapitál demokratické kontrole

Internet jako digitální vězení

Tím, že nám neustále vnucuje možnost být někde jinde a spokojit se s něčím jiným, éra univerzální pomíjivosti oslavuje změnu jako formu svobody a zároveň ji redukuje na donucení k nestabilitě, na zvrácenou formu vynucené plurality.
…
Digitalizovaný prostor, hladký a zdánlivě svobodný, stále více připomíná obrovský chytrý koncentrační tábor, kde jsou subjekty kontrolovány a sledovány, vykořisťovány a šťastné, podvedené do domnění, že se baví a zábavně tráví čas, zatímco ve skutečnosti pracují bez přestávky – a bez jakékoli výměny ekvivalentů – pro neoliberální řád.

Samoplatné impérium: Co Trump dělá s americkou mocí. A co nedělá

Chaos ve světové politice, který Donald Trump během prvních týdnů svého druhého prezidentského období způsobil (chaos v domácí politice zde nebudeme rozebírat), vyvolal dvě protichůdné spontánní reakce. Obě jsou spíše emocionální než reflexivní, což však nezabránilo, aby se okamžitě staly politickým faktem.

První reakce dokonale zapadá do sovětské propagandistické rétoriky: „Americký imperialismus odhodil masku a ukázal svou pravou tvář“ (nebo „zvířecí škleb“). Takto se interpretuje hrubá rétorika a nelegální vydírání řady suverénních států. Trump navíc velmi rychle přechází od slov k činům – a rychle dosahuje výsledků, alespoň některých. Právo a pravidla jsou odhozena; od nynějška bude vládnout síla – americká síla, jak upřímně varoval americký ministr zahraničí Marco Rubio ve svém projevu na slyšení v Senátu ještě před Trumpovou inaugurací: „Že zahraniční politika, která sloužila národním zájmům, může být nyní nahrazena politikou, která slouží ‚liberálnímu světovému řádu‘… nebyla jen fantazií; byla to nebezpečná iluze.“

Zamlčování pravdy: Vysoká cena za upřímnost v dezinformovaném světě

Představte si svět, kde nepříjemné pravdy, jako jsou nepohodlné útržky reality, které vyžadují zamyšlení, pokoru a změnu, již nejsou vnímány se zvědavostí ani znepokojením, ale s výsměchem a opovržením. V tomto světě nejsou nositelé pravdy vítáni jako katalyzátory pokroku, ale jsou terčem útoků jako nepřátelé statu quo.

Místo aby tyto pravdy vyvolaly střízlivou sebereflexi, jsou přijímány s samolibým smíchem těch, kteří se oddali uklidňujícím iluzím. Smích, nikoli jako projev radosti, ale jako ostrá, posměšná a promyšlená zbraň, se stává nástrojem, kterým mocní odvracejí odpovědnost a umlčují nesouhlas.

Rusko a budoucnost

OBSAH

O snu
Rozpad liberalismu
Nové velmoci
O konkurenci a monopolech
Demografie a úspěchy Mikuláše II.
Demografie a úspěchy Stalina
Selhání demografie
Demografie ruského snu
Demografie ruského snu, pokračování
O módě dětí a ruskosti
O výdajích na výzkum a vývoj
Vesmír
Hypersonika, jaderná energetika
Roboti a umělá inteligence
Řízení pokroku
Závěr o snu / vizi / cestě

~~~~~~~~~~~~

Čína a Rusko, červenec 2025

OBSAH

~~~~~~~~~~~~

Zbrojení bez vojáků?

Na mezinárodních summitech a v médiích se mluví pouze o zvýšení výdajů na obranu a zbrojení. Na nedávném summitu v Haagu se spojenci NATO dohodli na zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP. A přesto veškerá publicita kolem toho, že se konečně bere vážně národní obrana a bezpečnost, působí jako neupřímné gesto. Proč? Protože vedoucí představitelé většiny členských států NATO si jsou plně vědomi skutečnosti, že jejich ozbrojené síly nejsou připraveny na vážný boj. Ještě horší je, že obyvatelstvo západních společností přijalo post-heroickou kulturu, která obranu vlasti nepovažuje za svou věc. Mladí lidé nebyli vedeni k přijetí hodnot vlastenectví, odvahy a povinnosti, a proto mnozí z nich necítí téměř žádnou odpovědnost za obranu své země.
…
Pokud se vládnoucí elity společnosti tak hluboce odcizily válečnému étosu, je pak překvapivé, že většina lidí také zastává názor, že obrana jejich národa není jejich záležitostí? Morální odzbrojení Západu ve skutečnosti zbavilo společnost právě těch hodnot, které jsou nezbytné pro udržení národní bezpečnosti.
Zatímco tedy lídři zemí NATO připíjejí na svůj závazek zvýšit výdaje na zbrojení, jejich společnost zůstává morálně odzbrojená.

Kontinent, který zničil sám sebe

Prožíváme situaci, kterou dějiny nepoznaly. Pád civilizace sice není nic nového, ale ten se konal vždy zánikem jen určité vrstvy obyvatel. Dnes ovšem zaniká obyvatelstvo téměř všechno.

Když mluvíme o pádu Říma nebo Byzance, vždy se jednalo o civilizaci, která byla vyspělá jen v jisté vrstvě lidí. Masy otroků pád přivítaly, poddaní se obrany země nezúčastnili a noví pánové se k nim někdy chovali lépe než staří. Uvolnění poddanských pout, které vzniklo postupným zánikem moci znamenalo svobodu, alespoň na nějakou dobu. V novém paradigmatu vzniklém po pádu starých pořádků se původní obyvatelé obvykle dobře zařadili a mnohdy si zachovali svoje zvyky a jazyk. Tento scénář ovšem dnes není. Dnes vymírá a zaniká celá evropská populace, nebo alespoň její převážná část.

Cesta k atomizácii spoločnosti a nihilizmu

Po úvodnom citáte mi prichodí bližšie predstaviť autora knihy, ktorý sa vďaka originalite a neošúchanosti svojich myšlienok môže zdať mnohým čitateľom názorovo kontroverzným, až extrémnym – aspoň tak sa ho usilujú prezentovať západné mocenské elity.
Takže krátke curriculum vitae: EMMANUEL TODD (*16. máj 1951 Saint-Germain-en-Laye, Francúzsko), významný vedec, popredný pracovník Národného inštitútu pre demografické štúdiá v Paríži, sa narodil v známej intelektuálskej rodine, zrejme aj od tejto skutočnosti sa odvíja široká paleta jeho vedeckého záujmu v podobe histórie, antropológie, sociológie, politológie, demografie (výskum rodiny) a v konečnom dôsledku i pôvodu náboženstva.
Ako lyceista sa stal členom komunistickej mládeže, vyštudoval politické vedy na Parížskom inštitúte politických vied a veľký doktorát z histórie získal na Univerzite v Cambridgei (UK). V roku 1976 (vtedy mal 25 rokov) ho preslávila stať Konečný pád: esej o rozklade sovietskej sféry (vychádzal v nej predovšetkým z ekonomických a demografických údajov, z výšky úmrtnosti detí) – svetové uznanie mu však priniesla až vtedy, keď sa stal tento fakt skutočnosťou.
V roku 1992 ostro vystúpil proti Maastrichtskej zmluve, no postavil sa za schválenie Zmluvy o Ústave pre Európu.
Esejou Kto je Charlie? Sociológia náboženskej krízy (2015) vyvolal vo Francúzsku veľké kontroverzie. Vyjadril v nej názor, že pochody z 11. januára 2015 ako prejav solidarity so zamestnancami redakcie Charlie Hebdo, ktorých pred niekoľkými dňami zmasakrovali moslimskí teroristi, neboli vyjadrením francúzskych liberálnych hodnôt, ale rasistických a reakčných prúdov vo francúzskej spoločnosti. Prirodzene, v krajine galského kohúta spôsobili tieto myšlienky veľkú nevôľu.

Bezbrehý individualizmus nie je sloboda

„Moja sloboda mávať päsťou sa končí tam, kde sa začína tvoja tvár.“ Táto známa veta filozofa Johna Stuarta Milla dlho pôsobila ako memento, ktorým sa máme riadiť, no v súčasnej Európe, kde sa pojem slobody zredukoval na bezbrehý individualizmus, sa jej duch pomaly vytráca. Sloboda sa tu často chápe ako čisto osobná vec – ako niečo, čo si bránime pred inými. Ale čo ak je to práve naopak? Čo ak sa sloboda začína až tam, kde dokážeme byť v harmónii s ostatnými?
…
A tak sa stále viac ukazuje, že najväčšou hrozbou pre demokraciu nie je autorita, ale anarchia ega. Sloboda od všetkého – od záväzkov, od pravidiel, od spoločenských noriem – sa mení na bezbrehý individualizmus, kde sa vyhráva nie ohľaduplnosťou, ale bezohľadnosťou. Tento stav má svoje dôsledky. To, čo zažívame nielen na Slovensku, ale univerzálne v krajinách západného sveta, je silnejúci pocit spoločenskej prázdnoty, kríza dôvery v inštitúcie, mentálna a psychická vyčerpanosť, rozpad komunít a atomizácia sociálnych vzťahov.

Nedělní zamyšlení

V Den Ruska prezident v Kremlu tradičně uděluje státní ceny Ruské federace za přínos k rozvoji vědy a techniky, literatury a umění, jakož i za vynikající hospodářské výsledky. V Moskvě se oslavy obvykle konají také na Rudém náměstí. Jak tomu bude letos, nevím.

Vím ale, že v příspěvku Červené pondělí (13.04.2020) jsem se zmínil o židovských prorocích a jejich významu pro současný život včetně historické epizody pandemie strachu z koronaviru. Prorokování Ozeáše a Izajáše mají zvláštní charakter: jsou nekompromisní v pevnosti a mají hlubokou spiritualitu. Podobně je tomu s prorockými vědeckými pracemi mnoha Rusů, které moderní Západní výuka a rusofobové ignorují, podobně jako US State Department ignoroval ve svém pozdravení s Mezinárodním dnem kosmonautiky Jurije A. Gagarina (1934-1968) a tím i historii po staletí živenou lidskou a vědeckou zvědavostí.

Siberianizace a hledání nové civilizační platformy

Historické civilizace Ruska:
– Byzantské dědictví…
– Mongolské dědictví…
Pohanské kořeny a dědictví…
Sibiř a sibiřizace
Hledání nové civilizační platformy

Afrika neklekne

Kapitán Ibrahim Traoré, od 30. září 2022 prezident Burkina Faso, ve svých 35 letech nejmladší hlava státu na světě, je nepochybně vycházející hvězdou africké politiky. Nicméně dva příspěvky, na které jsem v posledních dnech narazil, vzbuzují i jisté rozpaky: první, prezentovaný jako projev před Valným shromážděním OSN, jím rozhodně není – scéna není z VS OSN a na stránkách OSN se nic podobného nevyskytuje. U druhého, debaty v Oxfordu, je v popisu výslovně uvedeno, že je to zcela fiktivní příspěvek pro pobavení. To jsem si ale všiml, až když jsem obsah přepsal, přeložil, ověřil pravdivost všech tvrzení a doplnil odkazy.

Přesto oba příspěvky publikujeme, neboť přesvědčivě zprostředkovávají nejen narůstající sebevědomí Afriky a jednu z jejích nejvýraznějších osobností, ale zároveň i potřebu vyrovnat se s přetrvávajícími pocity submisivity vůči koloniálnímu Západu a potřebu spektakulární sebeprezentace.

O neoconech a jejich tahu na příští velkou válku

Většina neokonů jsou v podstatě socialisti a skalní levičáci. Neokoni jsou chytřejší než běžní státisté v tom, že jsou schopni vidět, že socialismu selhává, nikde nefunguje. Takže se uchýlili k přijetí zjevně konzervativní ekonomické politiky, přičemž však ve všech ostatních pastech socialismu zůstávají.

Neokoni jsou univerzálními uctívači státu. V principu nevěří v principy. Mohli bychom říci, že základním myslitelem neokonů je Niccolo Machiavelli, který ve své knize Princ šíří myšlenku, že má vládce udělat vše, co funguje a přispívá k jeho cílům, takže přemýšlet v termínech správné, špatné nebo morální, je kontraproduktivní.

Čtyři argumenty pro zrušení televize

Mander má vzácnou vlastnost, díky níž jsou jeho názory na technologii obzvláště působivé – pohled zasvěceného. Jeho zkušenosti z komerční reklamy se v průběhu let přesunuly k reklamě pro skupiny veřejného zájmu, především v environmentálním hnutí. Poprvé si však uvědomil tíživou situaci domorodých obyvatel, když v polovině šedesátých let pracoval v komerční reklamě. Přepravní společnost ho vyslala do Mikronésie, aby posoudil její dopad na tuto oblast. Během dvou měsíců strávených v Mikronésii Mander poprvé nahlédl do života tradičních obyvatel. Vrátil se do San Francisca, aby klientovi předal své doporučení: přestěhovat společnost z Mikronésie a nechat ostrovy tak, jak jsou.

Mander: Američané nejvíce odmítají přiznat své chyby. V poslední době se mnoho národů omluvilo za různé činy. Němci se omluvili Izraelcům. Rusové se omluvili Polákům. Poláci se omluvili svému národu. Jednalo se o formální omluvy, které byly vyjednány a vyřešeny. Indiáni žádají, abychom se omluvili za minulost i za současnost a vrátili jim velkou část zemí, které jsme jim ukradli, protože země je pro přežití tradičních kultur zásadní. Je na čase, abychom to udělali, a pokud tak učiníme, jistě to prospěje alespoň stejně jako Indiánům. Nemluvím jen o psychické úlevě – zbavení se viny –, ale především o výhodách zachování kultur a komunit, které stále mají přístup k prastarým znalostem založeným na zemi, které jsme ztratili, znalostem o tom, jak by lidé měli žít na této planetě.

Jak se žije ve světě emocionální disonance?

V Gaze probíhá genocida s brutalitou, která nemá v moderních dějinách obdoby. Izrael napadá, bombarduje a okupuje sousední státy. USA pronásledují ty, kdo proti tomu protestují a uvalují sankce na vyšetřovatele zločinů proti lidskosti. Ukrajinci musí umírat ve válce bez naděje na vítězství a platit za to USA, které je do ní nahnaly. V Sýrii převzali s požehnáním Západu moc teroristé Al-Kaidy/ISIS. V Rumunsku byly anulovány volby, ve Francii, Rakousku, Německu jsou nejsilnější strany bojkotovány. EU vyhrožuje Twitteru a Meta, protože odmítají cenzurovat, a zbrojí do války.

Jak se žije ve světě, ve kterém jsou všechny lidské hodnoty vymýcené, ve kterém se nejhorší zločiny staly každodenním normálem? Jsou lidské hodnoty, soucit, rozhořčení nad nespravedlností, zděšení nad brutalitou, anachronickými rezidui, kterých je třeba se zbavit?

Mezinárodní den rodiny

Mezinárodní den rodiny
~~~~~~~~~~~~
Skupina The Kelly Family

Může se člověk změnit?

Obsah:

Zaslepená společnost

Úzkost z prudce rostoucí kvantity znaků a obrazů patří ke komunikaci odevždy, ale teprve digitální hojnost udělala z knihoven „knihovny babylonské“, kde nesmyslnost je normální a smysl výjimkou. Algoritmy počítačů vychrlí do našeho světa miliardy sdělení za pár vteřin a globálně je rozsévají; porozumět jejich kontextům trvá ale desetiletí, píše Václav Bělohradský.
…
Nastolení jedné velké priority – totální mobilizace sil (totale Mobilmachung) – způsobuje, že slovo kultura zní znovu nepatřičně, příkaz „zbrojit!“ vyžaduje zjednodušení „řídících procesů“, jeho roztleskávači přidělávají ke starým slovům s otazníky západní kultury vykřičníky a svolávají jejich vyřváváním davy k oslavě nové jednoty společnosti. Jeden z klíčových rysů Západu – hluboký vztah mezi kulturou a politikou – se drolí. „Nepřátelé svobodného světa nepočkají, až Evropa dokončí zelenou tranzici,“ řekl Petr Fiala. „Tanky nemusí respektovat emisní limity EURO 6,“ dodal jiný politik.

/ Zpravodaj

/ Štítky

/ Nejčtenější

Poslední 3 měsíce

Poslední rok

/ Archiv

/ Poslední komentáře