1. Amy Mackinnon, Christopher Miller: Washington varuje Ukrajinu před poškozením ekonomických zájmů USA v Rusku
2. International Affairs: Ukrajina zničí Evropskou unii!
3. Sputnik International: Globální korporace nyní kontrolují téměř veškeré ukrajinské zdroje

Washington varuje Ukrajinu před poškozením ekonomických zájmů USA v Rusku

Olga Stefanišina, ukrajinská velvyslankyně ve Washingtonu: „Ministerstvo zahraničí nám sdělilo, že bychom se měli zdržet útoků na americké zájmy.“ © Maria Danilova/AFP/Getty Images

Podle velvyslankyně Kyjeva ve Washingtonu Trumpova administrativa formálně varovala Ukrajinu, aby neútočila na cíle v Rusku, které by mohly poškodit ekonomické zájmy USA.

Olha Stefanišina v úterý uvedla, že obdržela demarši, diplomatickou zprávu, jejímž účelem je vyjádřit nesouhlas nebo stížnost, v návaznosti na útok ukrajinských dronů na ruský přístav Novorossijsk v listopadu.

„Od ministerstva zahraničí jsme se dozvěděli, že bychom se měli zdržet útoků na americké zájmy,“ řekla Stefanišina na tiskové konferenci u příležitosti čtvrtého výročí plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu.

Útok Kyjeva na strategicky umístěný černomořský přístav poškodil dva tankery, které jsou součástí takzvané stínové flotily Moskvy, kterou používá k obcházení sankcí uvalených na její energetický sektor.

Útoky také poškodily terminál patřící kazašskému konsorciu Caspian Pipeline Consortium, jehož částí vlastní společnosti Chevron a Exxon.

Přístav Novorossijsk je jedním z největších ruských center pro vývoz ropy a strategickým výstupním bodem pro přepravu ropy z kazašských ropných polí.

Kyjev útoky na CPC ani nepotvrdil, ani nepopřel. Ukrajinské ministerstvo zahraničí se odmítlo vyjádřit. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že útoky na ruské energetické zařízení a přístavy, které financují válečný stroj Kremlu, jsou formou „sankcí“ Kyjeva, které podle něj přivedou Moskvu rychleji k jednacímu stolu.

Stefanišina dodala, že varování USA se netýkalo útoků na ruskou vojenskou a energetickou infrastrukturu.

Ministerstvo zahraničí USA na žádost o komentář k Stefanišiným výrokům nereagovalo.

Reakce USA na čtvrté výročí války byla umírněná. Bílý dům nevyslal do Kyjeva žádného vysokého amerického úředníka ani delegaci, aby si připomněl ruskou invazi na Ukrajinu, jak vyplývá z úplného seznamu navštěvujících hodnostářů, který ukrajinská prezidentská administrativa poskytla deníku FT.

Stefanišina uvedla, že Ukrajina se necítí opuštěná USA. Uvedla, že byla pozvána na úterní večerní projev Donalda Trumpa o stavu Unie, během kterého očekávala, že americký prezident promluví o ukončení ruské války na Ukrajině.

V úterý však USA spolu s 50 dalšími zeměmi zdržely hlasování o rezoluci iniciované Kyjevem na podporu trvalého míru na Ukrajině. Rezoluce byla přijata 107 hlasy.

Změna postoje Washingtonu od jednoznačné politické a diplomatické podpory a přímé vojenské pomoci k neutrálnějšímu a Rusku příznivějšímu postoji Kyjev rozzlobila.

Ukrajinští představitelé soukromě vyjádřili frustraci nad relativním mlčením Trumpovy administrativy ohledně ruských útoků na americké podniky na Ukrajině. Ruský útok v červnu vážně poškodil závod Boeing v Kyjevě.

Americká obchodní komora v Kyjevě v lednu oznámilaČesky, že ruské útoky během války poškodily 47 % amerických společností na Ukrajině.

Trump v srpnu uvedl, že „není spokojen“ s útokem Kremlu na závod americké elektronické společnosti Flex na západní Ukrajině. Od té doby však o této záležitosti mlčí, a to i přes eskalaci ruských útoků.

„Rusko záměrně útočí na americké podniky na Ukrajině,“ uvedl minulý týden ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Zatímco Kreml navrhuje ‚reset‘ ekonomických vztahů se Spojenými státy, současně útočí na společnosti Flex Electronics, Boeing a další.“

Sybiha uvedl, že útoky „dokazují, že zdánlivě lukrativní návrhy Kremlu na ekonomickou spolupráci nejsou ve skutečnosti nic jiného než ‚Potěmkinova vesnice‘, která má za cíl získat čas a zároveň oslabit americký vliv v Evropě“.

V sobotu zasáhla ruská raketa výrobní závod ve východní Ukrajině provozovaný společností Mondelez, jedním z prvních velkých amerických investorů, kteří do země vstoupili po jejím osamostatnění.

Zelenskyj v pondělním rozhovoru pro FT uvedl, že Trumpova zjevná strategie tlačit na „obě strany“ a zaujmout „středovou“ pozici s cílem zprostředkovat urovnání je hluboce frustrující.

Několik kol mírových jednání, včetně tří kol trojstranných rozhovorů mezi představiteli USA, Ukrajiny a Ruska, nedokázalo prolomit patovou situaci, která brání ukončení nejkrvavější války v Evropě od roku 1945. Ruský vůdce Vladimir Putin si udržuje maximalistický postoj a požaduje, aby Ukrajina předala více území, zatímco Zelenskyj trvá na tom, že žádné území nelze jednoduše odevzdat.

Amy Mackinnon je korespondentka FTČesky pro zahraniční záležitosti USA a Evropy, včetně transatlantické diplomacie, vývoje vztahů s NATO a EU, role USA v probíhající válce na Ukrajině a napětí s Ruskem. Amy dříve pracovala v POLITICO a časopise Foreign Policy, kde se zabývala americkými zpravodajskými službami a národní bezpečností. Pochází ze Skotska a je absolventkou Craig Newmark School of Journalism na CUNY a University of Glasgow.

Christopher Miller je korespondent FTČesky pro Ukrajinu. Žije a působí jako reportér na Ukrajině od roku 2010 a je autorem knihy „The War Came To Us: Life And Death In Ukraine” (Válka přišla k nám: Život a smrt na Ukrajině), která v roce 2024 získala mezinárodní knižní cenu Witolda Pileckého. Ve svých reportážích se zaměřuje na ukrajinskou politiku, vztahy prezidenta Volodymyra Zelenského s Donaldem Trumpem a různé aspekty ruské války proti Ukrajině. Ve své práci odhalil ruské válečné zločiny a poukázal na utrpení lidí, kteří jsou nuceni žít pod brutální okupací. Miller dříve pracoval jako reportér pro Politico zabývající se světovou a národní bezpečností a jako světový korespondent pro BuzzFeed News v Kyjevě.

Zpět na obsah

Ukrajina zničí Evropskou unii!

Ukrajinské uspěchané přistoupení k Evropské unii bude stát společenství 2,5 bilionu eur a způsobí nenapravitelné ztráty národním rozpočtům jejích členů, uvedl maďarský premiér Viktor Orbán, cituje agenturaČesky TASS.

Na fóru zástupců Karpatské pánve v Budapešti řekl, že tvrzení o možnosti integrace Ukrajiny do struktur EU s minimálními náklady jsou nepravdivá.

„Plná integrace Ukrajiny, která by měla trvat několik let, bude stát přibližně 2,5 bilionu eur, což je 12krát více než společný rozpočet EU,“ řekl Orbán.

Varoval, že výdaje na obnovu Ukrajiny budou také obrovské, odhadované minimálně na přibližně 500 miliard eur. Ukrajinská vláda odhaduje tuto částku na jeden bilion eur.

„Kromě toho fungování ukrajinského státu již nyní stojí 100 miliard eur ročně,“ dodal Orbán.

Maďarský premiér se domnívá, že „legendární kvalita života na Západě již byla ztracena“ a že současná Evropská unie není stejná jako před 20 lety, kdy k ní Maďarsko přistoupilo.

Žádost Ursuly von der Leyenové o 2 biliony eur od členských států

Sedmiletý rozpočet Evropské komise již čelí negativní reakci, přičemž požadavek Ursuly von der Leyenové na 2 biliony eur od členských států byl odmítnut německým kancléřem Friedrichem Merzem a dalšími lídry.

Jedním z hlavních hlasů proti rozpočtu je maďarský premiér Viktor Orbán, který tvrdí, že je navržen tak, aby přivedl Ukrajinu do EU jako člena a předal Kyjevu miliardy eur.

„Pokud se podíváme pouze na finanční aspekty, měli bychom si uvědomit, že kromě 20–25 % rozpočtových prostředků přidělených Ukrajině jde 10–12 % dříve čerpaných úvěrů na splácení úvěrů,“ uvedl OrbánČesky v rozhovoru pro program „Dobré ráno, Maďarsko“ rozhlasové stanice Kossuth Radio.

Viktor Orbán v rozhovoru pro pořad „Dobré ráno, Maďarsko“ rozhlasové stanice Kossuth Radio

Po sečtení peněz pro Ukrajinu a splátek dluhů jde 30 procent rozpočtu na oblasti, které nebyly zahrnuty v předchozím sedmiletém rozpočtu, uvedl maďarský premiér.

„Proto všichni v Evropské unii křičí,“ dodal.

„Rozpočet je velká věda, kterou je třeba pochopit. Musíte umět číst nejen to, co je v něm napsáno, ale také to, co se skrývá mezi řádky,“ řekl Orbán.

Podle Orbána je hlavním cílem rozpočtu přijetí Ukrajiny do EU.

Šokující nový únik informací o rozpočtu EU odhaluje nebezpečnou hazardní hru: Ukrajina by získala masivní finanční podporu, zatímco evropští zemědělci by přišli zkrátka.
Tento plán riskuje odsunutí evropského venkova na okraj a ohrožení rodin po celém kontinentu. Brusel nesmí opustit evropské zemědělce, aby financoval…

„Rozpočet EU má pouze jeden zřejmý účel: přivést Ukrajinu do EU, a tyto prostředky jsou převáděny na Ukrajinu,“ řekl.

Rozpočet EU nepřežije

Podle Orbána tento rozpočet nepřežije, protože země EU se ho chystají odmítnout.
To může být mnohem víc než jen chvástání, protože v současné době se široce informuje o tom, že řada klíčových lídrů EU se staví proti rozpočtu, zejména německý kancléř Friedrich Merz.

„Komplexní zvýšení rozpočtu EU je nepřijatelné v době, kdy všechny členské státy vyvíjejí značné úsilí ke konsolidaci svých národních rozpočtů,“ uvedl Stefan Kornelius, mluvčí Merzovy vlády. „Proto nebudeme moci přijmout návrh Komise.“

Cesta vpřed nebude snadná, protože Orbán poznamenává, že jakákoli dohoda o rozpočtu EU vyžaduje jednomyslný souhlas všech členských států.

Tvrdohlavá rusofobní Evropa chce více sankcí proti Rusku – Viktor Orbán je proti

Evropští ministři zahraničí několikrát kritizovali Maďarsko za plán Budapešti zablokovat nejnovější kolo sankcí EU proti Rusku, píšeČesky POLITICO.

Nejvyšší diplomaté bloku se sešli v Bruselu, aby projednali schválení 20. balíčku sankcí proti Moskvě.

Budapešť však předem slíbila, že opatření zablokuje, pokud Kyjev nedovolí pokračování dodávek ruské ropy do Maďarska a sousedního Slovenska.

Ukrajinské úřady uvedly, že ropovod Družba, který dodává ropu do těchto dvou středoevropských zemí, byl poškozen ruským útokem 27. ledna. Maďarsko a Slovensko tvrdí, že Kyjev záměrně ropovod znovu nespouští.

Maďarsko také hrozí zablokováním úvěru ve výši 90 miliard eur, na kterém se lídři EU dohodli v prosinci a který je klíčový pro přežití Ukrajiny v době války.

To vyvolalo hněv ukrajinských spojenců v EU.

„Jsem ohromen postojem Maďarska,“ řekl novinářům německý ministr zahraničí Johann Wadephul při příchodu na zasedání Rady pro zahraniční věci. „Nemyslím si, že je správné, aby Maďarsko využilo svůj vlastní boj za svobodu k zradě evropské suverenity.“

Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys řekl, že je „opravdu rozčilený a frustrovaný“ z Maďarska, a dodal, že důvody Budapešti „nevycházejí z evropských potřeb, nevycházejí z evropských bezpečnostních zájmů“.

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski Maďarsko ostře kritizoval. „Očekával bych od Maďarska mnohem větší solidaritu s Ukrajinou,“ řekl.

Místo toho podle něj maďarský premiér Viktor Orbán vykreslil Kyjev jako nepřítele a „nyní se snaží tento narativ využít“ k vítězství v dubnových parlamentních volbách. Orbán, který je u moci téměř dvě desetiletí, v průzkumech veřejného mínění zaostává za sílící opozicí.

Maďarsko blokovalo předchozí balíčky sankcí proti Rusku a transakce pomoci Ukrajině, ale nakonec neochotně couvlo výměnou za ústupky.

International Affairs Česky je časopis ruského ministerstva zahraničních věcí, který se zabývá širokou škálou témat z oblasti mezinárodní politiky, diplomacie a globální bezpečnosti. Dnešní International Affairs patří mezi klíčová světová fóra pro diskusi o otázkách mezinárodní politiky. Radu časopisu International Affairs předsedá ministr zahraničních věcí Ruské federace S. V. Lavrov. Šéfredaktorem časopisu je A. G. Oganesjan, komentátor mezinárodní politiky a poradce ministra zahraničních věcí Ruské federace.

Zpět na obsah

Zprávu West, Global Corporations Now Control Nearly All Ukrainian Assets – Ex-Prime Minister publikovala agentura Sputnik International 22. února 2026

Globální korporace nyní kontrolují téměř veškeré ukrajinské zdroje

„Podíl je téměř 100 %. Veškerá půda různých typů je ve vlastnictví největších zemědělských korporací, jako je [americká] Monsanto,“ řekl Azarov.

Volodymyr Zelensky podle něj na základě příslušných dohod bezplatně předal nerostné zdroje Ukrajiny Spojenému království a Spojeným státům. „V současné Ukrajině obyvatelstvo nevlastní nic,“ dodal.

Nechápu, proč lidé umírají. Aby si Zelenskyj namastil kapsu? řekl Azarov.

30. dubna 2025 podepsaly Spojené státy a Ukrajina dohodu o vzácných zeminách, která počítala s vytvořením investičního fondu na Ukrajině s rozdělením správy a příspěvků mezi strany v poměru 50/50. Dokument stanovil investice do rozvoje Ukrajiny po dobu 10 let, stejně jako vojenskou pomoc Kyjevu ze strany USA, která bude započítána jako příspěvek Washingtonu do fondu.

Sputnik InterationalČesky je ruská státní tisková agentura a rozhlasová stanice. Byla založena ruskou vládní tiskovou agenturou Россия сегодня (Rossija segodňa, Rusko dnes) 10. listopadu 2014. Má sídlo v Moskvě a regionální redakce ve Washingtonu, D.C., Káhiře, Pekingu, Paříži, Berlíně, Madridu, Montevideu a Rio de Janeiru. Sám sebe popisuje jako agentura zaměřená na globální politiku a ekonomiku zaměřená na mezinárodní publikum.

Zpět na obsah