1. Zdeněk Jemelík: Výzva poslancům poslanecké sněmovny ČR
2. Zdeněk Jemelík: Otevřený dopis předsedovi vlády
3. Zdeněk Jemelík: Jak mě potěšil Andrej Babiš

Dokument VÝZVA POSLANCŮM POSLANECKÉ SNĚMOVNY PČR publikoval Zdeněk Jemelík na Chamurappi 25. června 2026

Výzva poslancům poslanecké sněmovny ČR

Zpět na obsah

Otevřený dopis předsedovi vlády publikoval server Chamurappi 26. června 2026

Otevřený dopis předsedovi vlády

Obracím se na Vás jako oznamovatel trestného činu a současně jako zmocněnec v trestním řízení obětí brutálního trestného činu. Sleduji neuvěřitelné jednání orgánů činných v trestním řízení, které se snaží zabránit potrestání nejméně osmi pachatelů, z nichž čtyři zviditelnění podezřelí mají úplné vysokoškolské právnické vzdělání. Nezákonné ochranářské počínání nyní zaštítil i ministr spravedlnosti Vaší vlády[2].

Obracím se na Vás, protože jako předseda vlády máte osobní pravomoc žádat vysvětlení od předsedy vlády a od ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů a je ve Vašich možnostech zjednat nápravu. Všechny dopisy jsem Vám posílal přes datovou schránku Úřadu vlády, s uvedením Vás jako adresáta a s poznámkou „do vlastních rukou“. Ale úřednice Úřadu vlády se tváří, jako bych se obracel na ně jako na představitelky Úřadu, a to ve věcech, v kterých nejste kompetentní Vy jako předseda vlády. Určitě jsem se na ně neobrátil. Byl jsem ředitelem sekretariátu federálního ministra. Od takto nekompetentních úřednic bych si nenechal ani uvařit kávu, natož abych je nechal vyhodnocovat věci, vyžadující odbornost.

Oslovení předsedy vlády otevřeným dopisem je nouzové opatření. Mám obavy, že má podání se vůbec do Vašich rukou nedostávají a nemám nikoho, kdo by ode mne převzal výtisk a zanesl Vám ho. Takto si snad dopis přečtete na některých internetových novinách.

V každém případě žádám, abyste zastavil narušování mé korespondence na Vaši osobní adresu, a zejména, abyste zasáhl proti zneužívání orgánů činných v trestním řízení k ochraně pachatelů brutálního vydírání bratrů Lebánkových (kauza Jesenice). Dotčené orgány stát nezřídil za takovým účelem.

Dlouhodobě odmítám Vaše napadání kvůli domnělému střetu zájmů a tvrdím, že „kauza Čapí hnízdo“ je ostuda české justice. Dvakrát jsem vyzval pana prezidenta, aby zastavil „kauzu Čapí hnízdo“ abolicí. Neměl byste proto trpět, aby se Vaši podřízení ke mně chovali nepřátelsky a zejména mi bránili v potírání deep state v trestním řízení.

ODKAZY :

[1]

[2]

Srdečně zdraví
Ing .Zdeněk Jemelík
předseda Chamurappi z.s.
zmocněnec pošk. bratrů Lebánkových

Zpět na obsah

Článek Zdeněk Jemelík, Jak mě potěšil Andrej Babiš vyšel na serveru Chamurappi 30. června 2026

Jak mě potěšil Andrej Babiš

Andrej Babiš, předseda vlády ČR, při rozdávání rybí polévky na Staroměstském náměstí v Praze

Idylické poměry v mé komunikaci s Andrejem Babišem ale náhle skončily. Bez odpovědi zůstávala všechna má sdělení a velmi rychle se přede mnou uzamkli i asistenti, kteří zpočátku předání informací aspoň někdy zprostředkovali. Nejsem si vědom, že bych se zachoval vůči němu nepřátelsky. Přesto jsem musel vzít na vědomí, že jsem persona non grata. Nezměnil jsem kvůli tomu vztah k jeho údajnému střetu zájmu a ke „kauze Čapí hnízdo“. Dvakrát jsem navrhl panu prezidentovi, aby obž. Janě Nagyové a spoluobžalovanému Andreji Babišovi udělil abolici.

Jenže vývoj v mé činnosti občanského aktivisty mě později začal vracet k Andreji Babišovi jako předsedovi vlády. Hlavní náplní mé práce bylo pronásledování nepotrestaných pachatelů vydírání zlínských podnikatelů bratrů Lebánkových. Dne 28. ledna 2013 je nechal zadavatel vydírání Roman Šulyok vlákat do penzionu U Kohouta v Jesenici. O tom, co se tam s nimi dělo, jsem napsal řadu článků. Ale čtenářům v každém případě prospěje, když se seznámí s autentickou výpovědí jednoho z vydíraných, kterou jsem vystavil na mém blogu[1]. Nemohu připustit, že by pachatelé hrůzného nakládání s bratry Lebánkovými měli uniknout bez trestu. Současný stav je takový, že recidivista Roman Šulyok byl v r. 2016 odsouzen na 7,5 roku odnětí svobody a jeho pomocník Lukáš Loučka vyklouzl s podmíněným trestem. Středočeská kriminální služba si na objasňování zločinu vylámala zuby. Roman Šulyok vzal všechnu vinu na sebe. Nevypovídal a policisté se přes hradbu jeho mlčení nedostali. Od r.2016 se stav nezměnil. Nejméně osm darebáků v klidu čeká pod ochranou státních zástupců na promlčení trestnosti.

Považoval jsem za šťastnou náhodu, když se mi v r. 2019 podařilo Romana Šulyoka rozmluvit. Otevřela se tím cesta k objasnění zločinu, ale současně i pro něho ke zkrácení trestu. Ve výpovědi před soudem jako svědek po poučení předsedkyní senátu vypověděl vše, co věděl[2]. Nemohl udat pouze totožnost „zakuklenců“, kteří se dopustili násilí na bratrech Lebánkových. Sám je neznal, ale uvedl, že mu je obstaral „přítel Franta“, jehož příjmení neznal. Věděl, že se jedná o policejního důstojníka a domníval se, že dodaní „zakuklenci“ byli najatí policisté. Když se mi později vyšetřovatel radostně pochlubil, že příjmení „přítele Franty“ zná, protože Roman Šulyok ho ztotožil při rekognici podle fotografií, doporučil jsem mu, aby policistu předvolal k podání vysvětlení, poučil ho o výhodách spolupráce obviněného s vyšetřovatelem a pohrozil mu koluzní vazbou, pokud by nebyl ochoten ztotožnit „zakuklence“. Vyšetřovatel se na mne usmál a sdělil mi, že se jedná „o policistu, který dlouho slouží a dobře slouží, takže s ním nelze drsně nakládat“. Tento rozhovor proběhl na jaře r. 2021 a policista předstoupil před vyšetřovatele až 7. června 2024 jako poslední vyslýchaný. Vše zapřel: nezná Romana Šulyoka, na akci v Jesenici se nepodílel. Hlásí se ale k Šulyokovu spoluodsouzenému Lukáši Loučkovi jako ke svému dlouholetému příteli. Po jeho výpovědi GIBS případ dne 27. srpna 2024 odložila (nezastavila!) a od té doby troskotají všechny pokusy o obnovu vyšetřování. V současnosti vzkazuje i ministr spravedlnosti veřejnosti[3], že použití násilí při vymáhání pohledávek je povoleno a naproti tomu zpochybňování pravdomluvnosti policisty, „jenž dlouho slouží a dobře slouží“ je nepřípustné. Lebánkové mají vzít na vědomí, že vyšetřování skončilo a nezbývá jim než zapomenout a jejich otravný zmocněnec by měl přestat s obtěžováním ničemů.

Tento přístup je neslučitelný s mou představou o právním státu. Ač opuštěn bývalými přáteli a spolupracovníky a bez podpory politické i jiné jsem se rozhodl nevzdat se naděje na úplné zužitkování výpovědi Romana Šulyoka. Celá pyramida ochránců „přítele Franty“ jeho výpověď odmítá jako nevěrohodnou. Ve skutečnosti to je výpověď vysoce inteligentního odsouzeného, který si je vědom, že za podání lživé informace by si snadno a rychle vysloužil další trest. Na druhé straně svou výpovědí nepříjemně ohrožuje „přítele Frantu“, kterého by pud sebezáchovy měl dohnat k podání trestního oznámení. Ale policista František Heřman (jméno jsem zveřejnil již dříve), jenž se právem honosí vysokoškolským diplomem právníka, trestní oznámení nepodal. Proč asi? Že by chtěl ušetřit zatajeného kamaráda návratu do vězení, z kterého ho podmíněně propustil 27. února 2025 Okresní soud v Liberci ? Trvám na tom, že je na místě prověřit pravdivost jeho výpovědi ze 7. června 2024. Otevřeně sděluji, že její pravdivosti nevěřím.

Pokud by policista kapituloval, záleželo by na něm, zda si vzpomene, koho najal na špinavou práci 28. ledna 2013 a odhalení „zakuklenci“ by se asi bránili, ale završení vyšetřování by bylo možné. Tři vysokoškolsky vzdělaní právníci, kteří umožnili ods. Romanu Šulyokovi inkasovat výnos z vydírání, by na svou obhajobu sotva mohli říci více, než že podlehli výmluvnosti ods. Romana Šulyoka a uvěřili mu, že ho Lebánkové okradli. To by ovšem nebyla účinná obhajoba hodná vysokoškolsky vzdělaných právníků. Jejich cesta před soud by měla být snadná.

V této situaci jsem se začal v myšlenkách vracet k předsedovi vlády Andreji Babišovi. Jako předseda vlády má právo žádat vysvětlení selhání GIBS od jejího ředitele a má právo žádat vysvětlení podivného postupu ministra spravedlnosti. Vím, že Andrej Babiš nebude nakloněn mi vyhovět, ale mám jinou zkušenost: bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová ke mně měla velmi špatný vztah a já jsem se nikdy nepokusil vyjednat si s ní rozhovor. Ale nejcennější stížnost pro porušení zákona na základě mého podnětu přesto podala právě ona. Proto očekávám, že předseda vlády se zachová při posuzování „kauzy Jesenice“ jako profesionál. Poslal jsem mu tedy jako oznamovatel trestního oznámení a zmocněnec poškozených několik podání v této věci. Z výstupů úřednic Úřadu vlády usuzuji, že je Andrej Babiš nikdy nedostal[4].

V tísni jsem provedl beznadějný krok: poslal jsem v sobotu 27. června v 15:07 panu předsedovi vlády sms s vědomím, že její přijetí je nepravděpodobné. Ale po roce se stal malý zázrak: Andrej Babiš odpověděl a přijal i krátké dodatečné vysvětlení. Z výměny sms zřejmě vyplynulo potvrzení, že o mých podáních nic nevěděl. Krátká sms konverzace mě nesmírně potěšila a dodala mi naději. Ale na sms z 28. a 29. června jsem již žádný doklad o jejich přijetí nedostal.

Jsem nyní v napětí. Předpokládám, že způsob myšlení Andreje Babiše není příznivý pro podporování zločinců, takže je naděje, že po jeho vstupu do hry se věci obrátí ve prospěch poškozených, tedy ve prospěch práva a spravedlnosti. Musím ale počítat i s tím, že Macinkova pomsta na panu prezidentovi bude nadále přitahovat pozornost pana předsedy vlády a na má podání zapomene. V době pobytu předsedy vlády v Ankaře se dožiji 91 let. Kdyby přijal účinná opatření k dokončení vyšetřování „kauzy Jesenice“, mohl bych se dožít požadovaného výsledku a ukončit pak tuto nevděčnou činnost.

Odkazy:

[1]

[2]

[3]

[4]

Zpět na obsah