1. Stephen Bryen: Virtuální schůzka NATO o bezpečnostních zárukách Ukrajiny se obrátila proti nim
2. Andrew Korybko: Takhle by mohly vypadat bezpečnostní záruky USA pro Ukrajinu
3. Michael Snyder: Zbláznil se úplně? Zelenskyj oznamuje, že mír nebude
4. Domi Good: Zelenského bezohledný raketový risk

Komentář Stephena Bryena NATO virtual meeting for Ukrainian security guarantees backfires vyšel na Substacku Weapons and Strategy 21. srpna 2025

Virtuální schůzka NATO o bezpečnostních zárukách Ukrajiny se obrátila proti nim

Virtuální schůzka NATO (Foto: NATO)

Před touto schůzkou Trump Rusům slíbil, že jakákoli dohoda vyloučí členství Ukrajiny v NATO. Rusové si zřejmě Trumpovo ujištění vyložili tak, že do dohody nebudou zapojeny žádné mírové síly NATO. To byla chyba.

Administrativa to před scůzkou NATO s Rusy nekonzultovala.

Schůzka pod vedením NATO měla nastínit vojenské možnosti, jak splnit ukrajinskou žádost o bezpečnostní záruky. Diskuse zřejmě zahrnovala různé názory, jak by ve skutečnosti vypadaly: Zahrnovala by například vojáky? Pokud ano, kolik? Kde by na Ukrajině byli umístěni? A jakou roli by plnili?

Kolují zvěsti, že některé země – Britové a Francouzi v jedné verzi, Britové, Němci a Poláci v jiné (nepravděpodobné) variantě – své jednotky skutečně vysadí na Ukrajině, ačkoli britské zdroje trvají na tom, že jejich jednotky nebudou na frontové linii, ale „daleko“ od místa bojů.

Prezident Donald Trump prohlásil, že USA nevyšlou žádné vojáky, ale podpoří bezpečnostní záruku pro Ukrajinu americkými letadly, pravděpodobně převážně špionážními (což USA ostatně pravidelně dělají). Trump ale také vychvaloval americkou vzdušnou převahu nad Ruskem a naznačil, že by americké letecké hlídky mohly zahrnovat i stíhací letouny, jako například F-35. Budou například tato letadla operovat z ukrajinské půdy nebo ze základen v Polsku a Rumunsku?

Virtuálního setkání se zúčastnili náčelníci obrany všech 32 členských zemí NATO. Schůzce předsedal italský admirál Giuseppe Cavo Dragone, předseda Vojenského výboru NATO.

Admirál Giuseppe Cavo Dragone

Nový vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) a vedoucí amerického evropského velitelství, americký generál Alexus Grynkewich, pronesl na virtuálním setkání svůj první briefing. Zúčastnil se také generál Dan Caine, který je předsedou Sboru náčelníků štábů USA.

Rusko reagovalo rychle a zahraniční účast na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu odmítlo. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov o možnosti nasazení zahraničních vojsk na ukrajinském území hovořil a uvedl, že Moskva to vždy považovala za nepřijatelnéČesky. „A doufám, že chápou, že by to pro Rusko a všechny rozumné politické síly v Evropě bylo naprosto nepřijatelné,“ řekl Lavrov. Dále uvedl, že takové návrhyČesky „nikam nevedou“.

Je těžké s jistotou říci, co vedlo Trumpovu administrativu k přesvědčení, že Rusové akceptují, aby bezpečnost Ukrajiny zajišťovaly státy NATO. Velmi vysoká úroveň účasti USA pod hlavičkou NATO vytváří pro dohodu o Ukrajině významnou překážku.

Objevuje se také odpor vůči jakékoli mírové dohodě, která by zahrnovala kapitulaci Ukrajiny pro celý Donbas nebo jeho části. Konzervativní deník Washington Times  v článku na titulní straně (tištěné vydání) z 21. srpna naznačil, že jakákoli dohoda je nebezpečná. „Ošklivou pravdou o jakékoli dohodě, která by postoupila část  ukrajinského Donbasu Moskvě, je, že by mohla okamžitě posílit ruskou armádu a poskytnout tak jednomu z hlavních protivníků Ameriky v éře soutěže velmocí velké vítězství.“

V takovém scénáři  by Ukrajina ztratila některé ze svých nejlépe opevněných obranných pozic. Generálové ruského prezidenta Vladimira Putina by se snažili prohloubit svou významnou přítomnost na strategicky důležitém válčišti pomocí nových vojenských základen. Ruské námořnictvo by mohlo získat ještě větší kontrolu nad Černým mořem. Ruská vláda a její ozbrojené síly by mohly de facto převzít vlastnictví významných ložisek nerostných surovin v podzemí na východní Ukrajině.

Článek deníku Washington Times dále cituje řadu think-tanků, včetně Institutu pro studium válkyČesky, který je již nějakou dobu silně proukrajinský.

Zatímco diplomatický proces pokračuje, s Trumpovou mírovou iniciativou pro Ukrajinu narůstají problémy.

Stephen BryenČesky je bývalý náměstek ministra obrany USA a přední odborník na bezpečnostní strategii a technologie. Je úzce propojen s různými významnými neokonzervativci, jako je Richard PerleČesky – pod nímž pracoval, když byl Perle náměstkem ministra obrany prezidenta Ronalda Reagana. Podporoval práci řady tvrdých proizraelských skupin, jako je Centrum pro bezpečnostní politikuČesky (CSP) a Židovský institut pro národní bezpečnostní záležitostiČesky (JINSA). Je zakladatelem SDB Partners, poradenské skupiny pro obranný průmysl. Píše pro Asia TimesČesky, Center for Security Policy, American ThinkerČesky, Epoch TimesČesky, Washington Times, Jewish Policy CenterČesky a další. Má také vlastní blog Bryen’s BlogČesky a účet na X (Twitteru).

Zpět na obsah

Analýzu Here’s What the US’ Security Guarantees For Ukraine Might Look Like publikoval Andrew Korybko na svém Substacku 28. srpna 2025

Takhle by mohly vypadat bezpečnostní záruky USA pro Ukrajinu

Západní bezpečnostní záruky pro Ukrajinu jsou jedním z hlavních problémů, které oddalují politické řešení konfliktuČesky. Rusko zahájilo svou speciálníČesky operaciČesky (SMO) především v reakci na hrozby vycházející ze strany NATO z Ukrajiny. Bylo by proto pro Rusko významným ústupkem souhlasit s tím, že určitá úroveň těchto hrozeb, možná i v intenzivnějších formách než před SMO, přetrvá i po skončení konfliktu. Jak se však ukazuje, přesně to si Trump podle svých vlastních prohlášení a nedávných zpráv představuje:

* 18. srpna: Ukrajina nabízí Trumpovi zbrojní kontrakt v hodnotě 100 miliard dolarů, aby získala bezpečnostní záruky

* 23. srpna: Pentagon tiše zablokoval ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu na Rusko

* 25. srpna: Trump prohlásil, že USA přestaly financovat UkrajinuČesky

* 25. srpna: USA nebudou hrát klíčovou roli v bezpečnostních zárukách Ukrajiny – TrumpČesky

* 26. srpna: USA nabízejí leteckou a zpravodajskou podporu poválečným silám na Ukrajině

Odpovídající poznatky jsou následující: 1) Ukrajina chce, aby Trump pokračoval ve své nové politiceČesky nepřímého vyzbrojování prostřednictvím prodeje nových zbraní NATO; 2) ačkoli USA již Ukrajině nedovolují útočit na všeobecně uznané ruské území, v souladu s výše uvedenou politikou bylo schváleno 3 350 leteckých raket s prodlouženým doletem; 3) tyto dohody představují jeho nový přístup ke konfliktu; 4) Trump se zdráhá angažovat hlouběji; ale 5) USA by stále mohly silám EU na Ukrajině pomáhat.

Z oficiálního ruského pohledu, který spekulativně nemusí odrážet jeho skutečný pohled za zavřenými dveřmi: 1) pokračující přísun zbraní NATO na Ukrajinu je nepřijatelný; 2) je to ještě horší, pokud se jedná o moderní útočné zbraně (Javeliny a Stingery z doby před SMO byly už tak dost špatné); 3) Trumpova hrdost na svou novou politiku činí nepravděpodobným, že by kurz změnil; 4) je však chvályhodné, že se nechce hlouběji angažovat; ale 5) jakékoli západní síly na Ukrajině zůstávají nepřijatelné.

Jablky sváru jsou tedy pokračující přísun moderních útočných zbraní na Ukrajinu a flirtování USA s podporou vojsk EU v této oblasti, která by se podle výše citované zprávy mohla nasadit v určité vzdálenosti od fronty za ukrajinskými jednotkami vycvičenými NATO a mírovými silami neutrálních zemí. Americká podpora by údajně mohla mít podobu zpravodajských služeb, sledování a průzkumu; velení a řízení; větší protivzdušné obrany; a letadel, logistiky a radaru podporujících bezletovou zónu vynucovanou EU.

Výše uvedený scénář by zintenzivnil hrozby vycházející z NATO ze strany Ukrajiny. Byla by silnějším protivníkem než v éře před SMO a tentokrát by měla přímou podporu vojsk některých zemí NATO na svém území, i když by jim USA oficiálně neposkytovaly ochranu podle článku 5. Riziko vypuknutí ostré války mezi NATO a Ruskem, ať už z úmyslu bloku nebo manipulací Ukrajiny prostřednictvím budoucích provokací, by tak bylo bezprecedentně vysoké a zůstávalo by trvalou hrozbou.

Rusko by s tím proto pravděpodobně nesouhlasilo i kdyby Západ Ukrajinu donutil k odstoupení od všech sporných oblastí, což je v každém případě nepravděpodobné, protože by to znamenalo, že hrozby vycházející z NATO na Ukrajině by byly mnohem horší než před SMO. Rusko by mohlo souhlasit nanejvýš s přílivem moderních útočných zbraní na Ukrajinu a možná i se západními vojsky západně od Dněpru, ale pouze pokud bude vše východně od řeky demilitarizováno a USA výrazně sníží své síly v Evropě.

Návrh na demilitarizaci byl poprvé předložen v lednuČesky a znamenal by také, že by tento „Zadněperský“ region (TDR) byl kontrolován nezápadními mírovými silami s pouze symbolickou ukrajinskou přítomností, jako jsou místní policejní síly. Toto uspořádání je v souladu s duchem toho, co se nyní zvažuje podle dříve citované zprávy, pokud jde o mírové síly neutrálních zemí hlídkující na frontě, ukrajinské jednotky vycvičené NATO za nimi a západní jednotky v určité vzdálenosti za nimi.

Rozdíly však spočívají v tom, že bezletová zóna by nebyla demilitarizována kvůli přítomnosti ukrajinských vojsk vycvičených NATO a vynucovala by ji EU, ať už nad celou Ukrajinou, nebo jen západně od Dněpru. Rusko by mohlo v TDR přijmout ukrajinské jednotky vycvičené NATO pokud Kyjev postoupí všechny sporné oblasti, ale bezletová zóna tam by pravděpodobně zůstala nepřijatelná. Výrazné snížení počtu amerických sil v Evropě by však mohlo pro Rusko učinit zónu západně od Dněpru přijatelnější.

Stručně řečeno, Trumpův zájem o pokračování v jeho nové politice nepřímého vyzbrojování Ukrajiny prostřednictvím NATO a dokonce i o pomoc některým silám bloku na Ukrajině by teoreticky mohl být Ruskem schválen jako součást politického řešení, ale pouze za velmi specifických podmínek. Těmi jsou územní postoupení a demilitarizovaná bezletová zóna ovládaná nezápadními mírovými silami, zatímco bezletová zóna západně od řeky vynucovaná EU by mohla – ve velmi nepravděpodobném scénáři, podle kterého by byla dohodnuta – vyžadovat výrazné snížení počtu amerických sil v Evropě.

Problém je ale v tom, že Trump po nedávném summitu Bílého domu o bezpečnostních zárukách se Zelenským a hrstkou evropských lídrů svou protiruskou rétoriku vyostřil. To zahrnuje i hypotetickou kritiku Bidena za to, že neschválil ukrajinské útoky uvnitř všeobecně uznaného území Ruska, a hrozbu ekonomické války s Ruskem, pokud Putin nepřistoupí na kompromis. Trump by se tak mohl pokusit učinit hotovou věc z Putinova nejhoršího možného scénáře, jak je vysvětleno v této analytické sérii:

* 16. srpna: Co brání velkému kompromisu ohledně Ukrajiny?Česky

* 21. srpna: Které západní bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být pro Putina přijatelné?Česky

* 22. srpna: Přímá intervence NATO na Ukrajině by se brzy mohla nebezpečně proměnit v hotovou věcČesky

EU, Zelenskyj a američtí váleční štváči jako Lindsey GrahamČesky by raději viděli, jak Trump buď Putinovi klade nepřijatelné požadavky sabotující mírový proces, později zneužitelné k ospravedlnění eskalace Západu, nebo ho k tomuto nebezpečněmu fait accompli donutí. Soudě dle Trumpových dosavadních slov a nedávných zpráv pokouší štěstí s Putinem, který je otevřený kompromisům, ne ústupkům, natož významným bezpečnostním. Pokud se tento přístup nezmění, pak lze očekávat vážnou eskalaci.

Andrew Korybko (*1988) je americký politolog sídlící v Moskvě, novinář a pravidelný přispěvatel do několika online časopisů, a také člen odborné rady Institutu strategických studií a předpovědí na Univerzitě lidového přátelství Ruska. Specializuje se vztah mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí One Belt One Road konektivity New Silk Road a hybridní válkou a na globální systémový přechod k multipolaritě. Mezi jeho další oblasti zájmu patří taktika změny režimu, barevné revoluce a nekonvenční válčení. Jeho kniha „Hybrid Wars: The Indirect Adaptive Approach To Regime ChangeČesky“ (Hybridní války: nepřímý adaptivní přístup ke změnám režimu, 2015) rozsáhle analyzuje situaci v Sýrii a na Ukrajině a tvrdí, že představují nový model strategické války vedené USA. Mimo vlastního SubstackuČesky publikuje na řadě analytických serverů jako Sputnik InternationalČesky, Global ResearchČesky či Modern DiplomacyČesky a také na Disputu.

Zpět na obsah

Komentář Michaela Snydera Has He Gone Completely Insane? Zelensky Announces That There Is Not Going To Be Peace vydal server The Economic Collapse 24. srpna 2025

Zbláznil se úplně? Zelenskyj oznamuje, že mír nebude

Podlézavé zpravodajství mainstreamových médií o Zelenském projevu ke Dni nezávislosti z něj dělá jakéhosi velkého mírotvorce. Zde jen jeden příkladČesky …

Prezident Volodymyr Zelenskyj ve vzdorovitém projevu k národu v den nezávislosti prohlásil, že Ukrajina bude i nadále bojovat za svou svobodu, „dokud nebudou slyšet její volání po míru“.

 

„Potřebujeme spravedlivý mír, mír, kde o naší budoucnosti budeme rozhodovat jen my,“ řekl a dodal, že Ukrajina „není obětí, je bojovnicí“.

 

Pokračoval: „Ukrajina ještě nevyhrála, ale rozhodně ani neprohrála.“

Díky tomu zní neuvěřitelně rozumně.

Ale mainstreamová média neinformovala o žádné ze znepokojivých částí Zelenského projevu.

Našel jsem přepis projevuČesky a ten odhaluje Zelenského skutečné cíle…

A nyní, v totální válce za nezávislost, právě zde, na Majdanu, lze nalézt takové důležité symboly. Symboly toho, jak bojujeme, za co bojujeme a jak tuto válku překonáváme.

 

Tyto symboly jsou všude kolem nás. V tomto Památníku nezávislosti. Uvnitř má železobetonový rám a doslova odolá hurikánu. Stejně tak naše Ukrajina odolala velké pohromě, kterou naší zemi přineslo Rusko. V tomto bodě je „Nultý kilometr“. Je to výchozí bod, kde jsou napsány vzdálenosti do ukrajinských měst: do našeho Doněcku, našeho Luhansku, našeho Krymu. Dnes mají tyto značky zcela jiný význam. Už to nejsou jen kilometry. Připomínají nám, že tohle všechno je Ukrajina. A jsou to naši lidé a žádná vzdálenost mezi námi to nemůže změnit, ani žádná dočasná okupace to nemůže změnit. Jednoho dne vzdálenost mezi Ukrajinci zmizí a my budeme zase spolu jako jedna rodina, jako jedna země. Je to jen otázka času. A Ukrajina věří, že toho může dosáhnout – dosáhnout míru, míru na celé své zemi. Ukrajina je toho schopná.

To je to, co válku vůbec rozpoutalo.

Západní vůdci dali Zelenskému zelenou k porušení Minských dohodČesky, a tak nashromáždil 70 000 vojáků k invazi podél hranic DLR a LLR. Ukrajinci ostřelovali nejlidnatější města v DLR a LLR za běhu a připravovali se k útoku, když Rusové zasáhli.

Zelenského posedlost dobytím Doněcku a Luhansku celou tuto krizi vyvolala a nyní je 1,7 milionu Ukrajinců mrtvých.

Ale místo toho, aby byl Zelenskyj ochoten přijmout kompromisní dohodu, kterou nyní Rusové nabízejí, ve svém projevu vzdorovitě prohlásilČesky, že Ukrajina nikdy nepřijme žádný „kompromis“, který přijde od Rusů…

Toto je nyní Ukrajina. A tato Ukrajina už nikdy v historii nebude nucena k hanbě, kterou „Rusové“ nazývají „kompromisem“.

Ano, Zelenskyj volá po dočasném příměří podél současné linie kontaktu, protože Ukrajina neustále ztrácí další území.

Ale v Zelenském pojetí by účelem takového příměří bylo přeskupit se a znovu se vyzbrojit v rámci přípravy na dobytí celého Doněcku, celého Luhansku a celého Krymu.

Proto je ukrajinským plánem dopravit na Ukrajinu co nejvíce západních vojsk, jakmile bude zavedeno dočasné příměří.

Jakmile tam budou, bude mnohem snazší zatáhnout do války západní národy.

Ukrajinci nejsou hloupí. Už ztratili 1,7 milionu vojáků a vědí, že jediný způsob, jak mohou Rusko vojensky porazit, je s pomocí NATO.

A proto se Ukrajina opakovaně snaží vyprovokovat Rusko k něčemu dramatickému. Cílem je přimět Rusy k takové eskalaci situace, aby se NATO cítilo nuceno přispěchat Ukrajině na pomoc.

Například Ukrajinci právě zaútočili na jadernou elektrárnuČesky hluboko na ruském území…

V jaderné elektrárně v Kurské oblasti na západě Ruska byl uhašen požár a protivzdušná obrana sestřelila ukrajinský dron, uvedli ruští představitelé.

 

Dron při pádu explodoval a poškodil transformátor, ale úroveň radiace byla normální a nedošlo k žádným obětem, uvedl příspěvek z účtu elektrárny v aplikaci Telegram.

 

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) při OSN opakovaně vyzvala Rusko i Ukrajinu k maximální zdrženlivosti v souvislosti s jadernými zařízeními ve válce.

Proč by Ukrajinci něco takového dělali?

Odpověď je zřejmá.

Chtějí, aby Rusové zaútočili tak tvrdě, že se západní vůdci konečně budou cítit nuceni se do konfliktu zapojit.

V jednu chvíli se ukrajinský kousek téměř povedl. Existovaly plány zaútočit na rozhodovací centra v Kyjevě raketami Orešnik, ale ruský prezident Vladimir Putin tyto plány moudře vetovalČesky …

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek novinářům na tiskové konferenci řekl, že ruské úřady plánovaly přímý útok na kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Kyjevě, ale že prezident Putin navrhovaný postup odmítl.

 

Lukašenko navíc uvedl, že by se totéž stalo i s novými raketami Orešnik, což jsou hypersonické rakety středního doletu, o kterých ruští představitelé tvrdí, že mají stejnou ničivou sílu jako jaderný úder s nízkým výtěžkem.

Je ale jen otázkou času, než se Ukrajincům podaří zatlačit Rusy příliš daleko.

Až ten čas nastane, můžeme se ocitnout v přímém boji proti národu který má více jaderných zbraní než myČesky …

Moskva nadále drží téměř 4 400 jaderných hlavic, z nichž přes 1 500 je „strategicky rozmístěno“, zatímco USA vlastní ve svých zásobách více než 3 700 hlavic, z nichž je rozmístěno 1 400, uvádí Asociace pro kontrolu zbrojení.

A jak jsem rozsáhle zdokumentovalČesky, ruské rakety jsou mnohem lepší než to, co máme my, a ruské protiraketové systémy jsou také mnohem lepší než to, co máme my.

Nesmíme se dostat do apokalyptického konfliktu s Rusy.

Ale pokud Ukrajinci prosadí svou, stane se přesně to.

Mezitím se zdá, že ani na Blízkém východě nenastane mír.

V neděli provedly izraelské obranné síly obrovskou bombardovací kampaňČesky na hlavní město Jemenu…

Izrael v neděli bombardoval cíle Hútíů v hlavním městě Jemenu, včetně vojenského objektu poblíž prezidentského paláce.

 

Útoky IDF, které zahrnovaly i údery na elektrárny Asar a Hizaz, přišly poté, když Hútíové v pátek poprvé odpálili na Izrael „vícehlavou“ střelu.

 

Použití takové munice představuje novou výzvu pro izraelský obranný systém, který většinu útoků Hútíů dosud úspěšně odrážel.

 

Nedělní útoky vyslaly do nebe nad Saná, hlavním městem Jemenu, obrovské ohnivé koule. Izraelské obranné síly uvedly, že zasáhly „významné zařízení pro dodávku elektřiny pro vojenské aktivity“ Hútíů.

A objevují se zprávyČesky, že na spadnutí je „rozhodující bitva“ mezi izraelskými jednotkami a Hamásem…

V sobotu začaly izraelské tanky a jednotky manévrovat stále blíže k okraji Gazy v rámci příprav na rozsáhlou ofenzívu. Očití svědci uvádějí zesílené ostřelování, zatímco Izrael se posouvá k tomu, co by mohlo být rozhodující bitvou jeho války proti teroristům Hamásu: dobytí Gazy.

 

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil operaci známou jako Gideonovy vozy B a nasadil až pět divizí IDF směrem k okraji města – což je velmi významná mobilizace. Byly povolány tisíce záložníků – přibližně 60 000.

 

John Spencer, předseda oddělení studií městského válčení na Madison Policy Forum a výkonný ředitel Urban Warfare Institute, řekl televizi Fox News Digital, že rozsah této operace je bezprecedentní. „Bude to větší výzva než cokoli, čemu IDF pravděpodobně kdykoli předtím čelila. Je to nejhustěji osídlená lokalita v Gaze, srdce bašty Hamásu. A dokud se do nich nedostanete, nevíte, co ty tunely vlastně jsou.“

Kdyby Hamás prostě propustil všechny rukojmí, dalo se tolika krveprolití předejít.

Ale to se nikdy nemělo stát, že ne?

Bohužel se zdá, že téměř každý onemocněl opravdu těžkou formou „válečné horečky“.

Vůdci po celé planetě chtějí bojovat, a tak to také dostanou.

Michael T. SnyderČesky je absolventem McIntire School of Commerce na University of Virginia a má dva právnické tituly na University of Florida. Je právník a pracoval pro některé z největších a nejvýznamnějších právnických firem ve Washingtonu D.C. Nyní sídlí poblíž Seattle, Washington. Je velmi aktivním bloggerem a také uznávaným výzkumníkem, spisovatelem, řečníkem a aktivistou. V roce 2007 založil blog The Economic CollapseČesky a má rovněž blog na na SubstackuČesky. Je autorem řady knihČesky, m. j. The Beginning Of The EndČesky (Začátek konce, 2013) a ChaosČesky (2023). Jeho poslední knihou je 10 Prophetic Events That Are Coming NextČesky (Předpověď 10 událostí, které nás čekají, 2025).

Zpět na obsah

Komentář Zelensky’s reckless missile gamble: Ukraine’s new 3,000km weapon risks all-out war vydal server Domi Good 27. srpna 2025

Zelenského bezohledný raketový risk

Raketa Flamingo v dílně na Ukrajině. AP Photo/Efrem Lukatsky (Business InsiderČesky)

Když ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden oznámil, že jeho armáda již nepotřebuje povolení USA k útoku hluboko v Rusku, nechlubil se jen – sázel na konflikt, který by se mohl přeměnit v globální katastrofu. Toto odhalení přišlo poté, když se objevily zprávy, že Pentagon od pozdního jara tiše blokuje Ukrajinu v používání amerických raket ATACMS k útoku na ruské území. Zelenskyj nyní tvrdí, že nová ukrajinská domácí střela Flamingo s ohromujícím doletem 3 000 km mu umožní washingtonská omezení zcela obejít.

Zelenskyj ve svém projevu po boku kanadského premiéra Marka Carneyho prohlásil: „V tuto chvíli používáme naše zbraně dlouhého doletu domácí výroby a v poslední době jsme s USA o těchto záležitostech nejednali.“

Jeho načasování není náhoda. Jen několik dní předtím představil FlamingoČesky, raketu schopnou dosáhnout Moskvy, a pochlubil se, že masová výroba by mohla začít již v únoru. „Raketa prošla úspěšnými testy. V současné době je to naše nejúspěšnější raketa,“ řekl novinářům.

Ale tady je problém: Není to jen další zbraň. Je to provokace, která by mohla donutit Rusko k zásahu způsoby, které Zelenskyj zjevně nepromyslel.

Raketa, která by mohla změnit válku… nebo ji ukončit katastrofou

Flamingo, vyvinutý ukrajinskou obrannou firmou Fire Point, není jen další střela s plochou dráhou letu. S jednotunovou hlavicíČesky a doletem, který má Moskvu na dostřel, je navržen tak, aby změnil pravidla hry. „Vyvinuli jsme to docela rychle. Trvalo méně než devět měsíců, než jsme ji vyvinuli od nápadu k prvním úspěšným testům na bojišti,“ řekla Iryna Terech, generální ředitelka Fire Pointu. „Je rychlejší než všechny ostatní střely, které v současné době máme.“

Rychlost a dolet však nezaručují vítězství. Rusko se již více než tři roky zdrženlivě vyhýbá přímým úderům na vládní budovy a ústředí zpravodajských služeb v Kyjevě. To by se mohlo změnit, pokud Ukrajina začne na Kreml odpalovat rakety s doletem 3 000 km. A buďme upřímní: Rusko má na bojišti navrch. Putin nemá důvod ustupovat od svých požadavků, zvláště když se podpora Ukrajiny ze strany NATO rozpadáČesky.

Zelenského vzdor přichází v době, kdy i Trumpova administrativa tiše prosazuje mírové rozhovory, pravděpodobně proto, že ví, že Ukrajina nemá dostatek lidských rezerv, zdrojů ani průmyslové kapacity, aby Rusko hlouběji přežila. Flamingo sice Zelenskému umožní zasáhnout, ale to nezmění fakt, že jeho armádě docházejí muži, munice a čas.

List Wall Street Journal odhalil, že USA od pozdního jara blokují ukrajinské útoky na ruské půdě americkými zbraněmi. Nejmenovaný úředník potvrdil, že schvalovací proces Pentagonu fakticky uzemnil rakety ATACMS, které by jinak mohly být použity proti vysoce cenným cílům v Rusku. Vývoj vlastních raket UkrajinouČesky je zjevným pokusem tento zákaz obejít.

Ale nejde jen o vojenskou strategii; jde o zoufalství. Ukrajinská ekonomika se hroutí, její armáda trpí katastrofálními ztrátami a její západní podporovatelé jsou z vystavování bianko šeků čím dál otrávenější. Flamingo je sice technologický úspěch, ale je to také pozdrav od vůdce, který ví, že prohrává.

Co se stane, až se Moskva rozhodne, že už toho bylo dost?

Rusko absorbovalo roky ukrajinských útoků na svém území, od útoků dronů na ropné rafinerie až po sabotážní operace uvnitř svých hranic. Ale raketa s dosahem 3 000 km mířící na Moskvu? To není jen eskalace – je to přímá výzva Putinovým červeným liniím.

Pokud to Zelenskyj dotáhne do konce, ruská reakce se neomezí pouze na bojiště. Mohli bychom být svědky kybernetických útoků ochromujících ukrajinskou infrastrukturu, hlubších úderů na východní křídlo NATO nebo dokonce nemyslitelného: taktických jaderných zbraní. A nezapomínejme, že Rusko má vlastní rakety dlouhého doletu, které mohou zasáhnout každé evropské hlavní město.

Zelenskyj se zřejmě domnívá, že samotný vzdor donutí Rusko k jednacímu stolu. Historie však ukazuje opak. Když je Putin zahnán do kouta, nevzdává se – zdvojnásobuje své úsilí. Flamingo sice může Ukrajině poskytnout dočasný propagandistický impuls, ale z dlouhodobého hlediska spíše urychlí její kolaps, než aby zajistil její přežití.

Zelenskyj nikdy nedostane, co chce

Nezáleží na tom, kolik raket Ukrajina vyrobí, matematika nesedí. Ruský vojensko-průmyslový komplex překonává Západ, jeho ekonomika odolává sankcím a jeho populace je mnohem větší než zmenšující se počet branců na Ukrajině. Jednota NATO se mezitím hroutí a země jako Maďarsko a Slovensko odmítají posílat další pomoc.

Zelenského nejnovější krok není známkou síly. Je známkou slabosti. Vsází všechno na zbraň, která by mohla zapůsobit na západní média, ale nezmění základní realitu této války. A pokud zajde příliš daleko, riskuje, že zatáhne svět do konfliktu, který nikdo nedokáže ovládatČesky.

Flamingo nepřinese mír. Neobnoví ztracená území Ukrajiny. A už vůbec neudělá ze Zelenského vítěze, kterým si tolik zoufale přeje být. Jedinou otázkou nyní je, kolik zkázy je ochoten zúpůsobit, než přizná porážku.

Zpět na obsah