1. Glenn Diesen: Předpověď: Kolaps NATO a jaderná válka
2. Jurij Pančenko: Slovinsko: Vydírání odchodem z NATO
3. PressTV: Mélenchon slibuje, že pokud bude zvolen prezidentem, vystoupí Francii z NATO
4. Russia Today: Francouzský prezidentský kandidát prosazuje ukončení sankcí proti Rusku

Prognózu Prediction: NATO’s Collapse & Nuclear War uvedl Glenn Diesen na svém Substacku 8. května 2026

Předpověď: Kolaps NATO a jaderná válka

Rusko dostalo implicitně ultimátum: buď se stát poddajným civilizačním studentem, nebo proticivilizační silou. Rusko mohlo přijmout hegemonickou roli NATO jako „síly dobra“, nebo se mohlo bránit, a NATO se pak vrátilo ke své dřívější roli konfrontace s Ruskem. Změna režimu na Ukrajině podporovaná NATO – jejímž cílem bylo transformovat zemi z ruského partnera na frontovou linii proti Rusku – spustila v roce 2014 válku. NATO se tak začalo vracet ke své dřívější roli konfrontace s Ruskem, ale stalo se tak v době, kdy se hegemonická éra chýlila ke konci.

Nyní, když byla dřívější kolektivní hegemonie vyvážena a vznikl multipolární svět, NATO opět ztratilo svůj účel a rozpadne se. Evropští lídři chtějí obnovit původní účel NATO: omezovat Rusko. Což selže, protože je to založené na podvodném narativu, že Rusko chce obnovit Sovětský svaz, spíše než vyvažovat expanzionismus a vojenský intervencionismus NATO.

USA se však k původnímu účelu NATO nevrátí, jelikož se rozložení moci posunulo, a proto nebudou hrát na falešné narativy evropských vůdců. USA jsou v relativním úpadku a nemohou si udržet současnou strategickou dominanci v Evropě, na Blízkém východě, ve východní Asii a na západní polokouli. Nemohou být v multipolárním světě všude a budou se stáčet k západní polokouli a do východní Asie. Americká přítomnost v Evropě spotřebovává příliš mnoho zdrojů a tlačí Rusko k Číně, jejich hlavnímu rivalovi. USA však rády přenechají konflikt s Ruskem Evropanům. Evropa zůstává poslušná a Rusko je oslabeno.

Pokud by Evropa měla racionální vůdce, přizpůsobila by se novému mezinárodnímu rozložení moci tím, že by tuto válku ukončila, uzavřela s Ruskem mír, vytvořila společnou panevropskou bezpečnostní architekturu (s 35letým zpožděním), která by také zachránila Ukrajinu tím, že by ji vyňala z frontové linie znovurozdělené Evropy, a diverzifikovala by své ekonomické vazby, aby se vyhnula nadměrné závislosti na jakékoli cizí mocnosti. Evropa však racionální vůdce nemá a i argumentace, že zbraně nejsou cestou k míru, nebo argumentace ve prospěch diplomacie, jsou očerňovány a cenzurovány jako „proruská“ zrada. Evropská politická třída je i nadále oddána rusofobním narativům a politice, která zintenzivňují konfrontaci a prodlužují konflikt.

Trajektorie se nyní jeví stále jasnější: NATO se bude dále rozpadat a Evropané to budou kompenzovat další eskalací války proti Rusku. K tomu dojde v době, kdy se Rusko zoufale snaží obnovit svůj odstrašující účinek odvetnými opatřeními proti Evropě (nejspíše proti Německu), zatímco závazek USA ochrany Evropy slábne. Předvídatelným důsledkem je, že evropští lídři nakonec vyvolají silnou reakci Ruska, která se rychle vyhrotí v něco, co, doufejme, bude jen omezeným jaderným úderem.

Glenn DiesenČesky (*1979) je je profesorem na norské „University of South-Eastern Norway“ (USN). Titul Bachelor of Commerce získal na University of Wollongong v roce 2001 a Master of Business na University of Sydney v roce 2004. V roce 2004 studoval ruský jazyk a literaturu na Saint Petersburg State University. Diesen pokračoval v získání magisterského titulu v mezinárodních vztazích na Macquarie University v roce 2009 a doktorátu z politiky a mezinárodních vztahů na Vrije Universiteit Amsterdam a Macquarie University v roce 2014. Jeho výzkum se zaměřuje na geoekonomii, konzervatismus, ruskou zahraniční politiku a Velkou Eurasii. Je autorem řady knihČesky, poslední The Ukraine War & the Eurasian World OrderČesky (Válka na Ukrajině a euroasijský světový řád, 2024). Publikuje odborné analýzy, je přidruženým redaktorem Russia in Global AffairsČesky a pravidelným komentátorem Russia TodayČesky a Medium, má svůj SubstackČesky a účty na X (Twitteru), TikToku a Instagramu. Jeho hlavním médiem je však jeho videokanál na Rumble a na YouTube s mutacemi v ruštině, francouzštině, španělštině, němčině a portugalštině, na kterých pravidelně přináší rozhovory s předními mezinárodněpolitickými experty.

Zpět na obsah

Analýzu Jurije Pančenka Шантаж виходом з НАТО: чому у Словенії поставили під сумнів членство країни в Альянсі publikovalo ukrajinské vydání Europské Pravdy 9. května 2026

Slovinsko: Vydírání odchodem z NATO

Foto tiskové služby slovinské vlády
„Existují jen dvě možné cesty – buď zůstaneme v NATO a budeme platit členské příspěvky, nebo Alianci opustíme. Všechno ostatní je populistický klam občanů Slovinska,“ říká premiér Golob.

Koneckonců, tato malá postjugoslávská země má uspořádat referendum o své připravenosti zvýšit výdaje na obranu na úroveň stanovenou summitem NATO v Haagu. A je vysoká pravděpodobnost, že se bude konat další – o vystoupení z Aliance.

Tato situace již způsobila hlubokou politickou krizi, která by mohla vyústit v rezignaci vlády a předčasné volby.

Pokud občané Slovinska řeknou „ne“ zvýšení výdajů na obranu, vytvoří to pro všechny členské státy Aliance velmi nežádoucí precedent. A podpora myšlenky odchodu z NATO by mohla být pro politický systém země šokující, ale zároveň velmi nebezpečným precedentem pro všechny.

A samozřejmě, konání takových referend učiní ze Slovinska cíl četných informačních útoků, vůči kterým Lublaň pravděpodobně nebude imunní.

„Bezprincipální koalice“

Slovinsko je země, která se necítí v ohrožení. Na rozdíl od jiných středoevropských zemí, které se staly členy EU v roce 2004, se Slovinsko necítí ohrožené Ruskou federací. A dlouhodobě se necítí ohrožené ani svou bývalou metropolí Srbskem.

V důsledku toho se stalo členem NATO až v roce 2004, těsně před vstupem do EU. A co je nejdůležitější, v plnění cíle 2 % HDP na obranu nikdy „nevynikalo“. Očekává se, že tohoto cíle dosáhne až letos, zatímco v předchozím roce bylo na obranu vynaloženo pouze 1,35 % HDP.

Deklarované plány NATO na zvýšení obranných výdajů se samozřejmě staly výzvou i pro tuto zemi. Zvláště když ji v současnosti vede středolevá koalice, kde dvě strany: sociální demokraté a Levica – jsou k navyšování obranných výdajů extrémně kritické. A Levica je navíc odpůrcem členství země v NATO a během koaličních jednání dlouhodobě požaduje povinné celostátní referendum o této otázce.

Slovinský premiér Robert Golob se nicméně dohodl na postupném plánu navyšování těchto výdajů – měly by růst o 0,2 bodu každý rok, v důsledku čehož by do roku 2030 měly dosáhnout 3 % HDP.

A co je nejdůležitější, podařilo se mu dosáhnout schválení tohoto plánu vládou, a to překonáním odporu svých koaličních spojenců.

Na mimořádném zasedání parlamentu 4. července schválili poslanci za Levicu usnesení o konání celostátního konzultativního referenda o zvýšení výdajů na obranu.

Ještě před zahájením schůze oznámili sociální demokraté, že jsou připraveni tuto iniciativu podpořit. Strana premiéra Goloba, Hnutí za svobodu, se proti ní kategoricky postavila.

Dvě levicové frakce mají v dolní komoře slovinského parlamentu pouze 11 křesel a šance, že iniciativa získá v 90členném parlamentu většinovou podporu, se zdály být mizivé.

Návrh na referendum však nečekaně získal minimální většinu – hlasovalo pro něj 46 poslanců. To bylo možné, protože kromě zástupců levicových stran a většiny nestraníků jej podpořila i pravicová opozice: Slovinská demokratická strana bývalého premiéra Janeze Janši a také strana Nové Slovinsko – Křesťanští demokraté.

Obě tyto politické síly jsou zastánci členství země v NATO, takže takové referendum podporovat neměly. Zvítězily však politické kalkuly – parlamentní volby ve Slovinsku se budou konat příští rok. Opozice tedy chtěla Golobovu vládu co nejvíce oslabit, aby si změnu moci zjednodušila. A pokud možno dosáhnout předčasných voleb.

Hlasování s ideologickými oponenty (premiérova strana takové hlasování již označila za „bezprincipiální koalicí“) samozřejmě nebude snadné vysvětlit svým voličům.

Zejména, jak vysvětlil poslanec za Nové Slovinsko Ziegler Kral, tuto iniciativu podpořili jen proto, že již nemohou tolerovat, aby současná hlava vlády „lhala spojencům v NATO, stejně jako mezinárodní i domácí veřejnosti“.

A bývalý premiér Janez Janša nevidí v konání takového referenda žádný problém, jelikož má pouze poradní hodnotu. Proto se ho snaží prezentovat jednoduše jako vyjádření vůle k důvěře či nedůvěře v současnou vládu.

„Opravdu potřebujeme debaty, samotné referendum bude stále nemožné uspořádat kvůli dvojí hře vládnoucí strany, a proto na neplatný volební lístek jednoduše napište: ‚Pryč s neschopnou a deklarativní vládou!‘“ – napsal na své stránce na síti X.

S tím lze souhlasit jen částečně. Výsledek referenda by skutečně rozhodnutí schválená vládou neměl blokovat. Vláda však ani nebude moci ignorovat vůli svých občanů. A v případě nepodpory zvýšení výdajů na obranu by měla rezignovat.

„Podporujete zvýšení slovinských výdajů na obranu na 3 % HDP ročně do roku 2030, což v současnosti činí přibližně 2,1 miliardy eur?“ tak by měla znít otázka v referendu.

A pravděpodobnost, že většina Slovinců na tuto otázku odpoví záporně, je velmi vysoká.

Premiér si „hraje s ohněm“

Schválené referendum je však jen polovina problému. Reakce premiéra Goloba nemusí být o nic méně riskantní.

Premiér uvedl, že jeho strana v nejbližších dnech předloží vlastní iniciativu k referendu o členství Slovinska v NATO. „Existují pouze dvě možné cesty – buď zůstaneme v NATO a budeme platit členské příspěvky, nebo Alianci opustíme. Všechno ostatní je populistické klamání občanů Slovinska,“ řekl.

V současné době je realizace tohoto slibu mírně zpožděna – premiér se rozhodl nejprve konzultovat s ústavními právníky a také vést konzultace uvnitř své strany.

Konzultace se mají konat 9. července a hned následující den má být iniciativa k referendu projednána na zasedání vlády se zástupci všech koaličních stran. A konečně, v pátek 11. července mají být k projednání této iniciativy pozváni všichni poslanci včetně opozice.

Opozice premiérovu iniciativu předvídatelně kritizuje.

„Bohužel se v zahraničí již objevují první negativní reakce a na sociálních sítích je již možné detekovat dezinformační kampaň ohledně vystoupení Slovinska z NATO,“ píše v dopise premiérovi bývalý ministr zahraničí a současný poslanec za Slovinskou demokratickou stranu Anže Logar.

„Diskuse, které zpochybňují náš závazek k bezpečnosti, překračují hranice a negativně ovlivňují naši důvěryhodnost na mezinárodní scéně. Zejména v době zhoršení globální situace, kdy stále častěji čelíme četným hybridním hrozbám a kybernetickým útokům ze strany autokratických režimů,“ dodává.

Podobný názor zastává i Nova Slovenija. Podle Ziegler Kral si premiér „hrál s ohněm ( ohledně výdajů na obranu ) a popálil se“.

Golobova strana Hnutí za svobodu má 39 mandátů. Tuto iniciativu pravděpodobně podpoří i sociální demokraté a Levica.

„Naše programová linie je velmi jasná – jsme pro odchod z NATO,“ řekl k této otázce lídr Levice Tašner Vatovec. Podle něj chtějí pro konečné rozhodnutí vidět pouze finální znění otázky, o které se bude hlasovat.

Mezi dvěma ohni

Jaká je strategie premiéra Goloba?

Podle mnoha slovinských právníků se navrhovaná referenda vzájemně vylučují. Koneckonců není možné současně schválit plnění požadavků NATO a z organizace vystoupit.

Za takových okolností právníci navrhují buď referenda časově oddálit, nebo uspořádat pouze jedno a koordinovat danou problematiku tak, aby odpovídala oběma iniciativám.

A toto je jediná možnost, v rámci které mohou Slovinci podpořit zvýšení výdajů na obranu – formulovat otázku tak, aby si volič vybral mezi zvýšením výdajů a odchodem z Aliance.

Ano, v současné době drtivá většina Slovinců členství své země v NATO podporuje. Loňský průzkum ukazuje, že pouze 11 % slovinských občanů podporuje vystoupení z Aliance, zatímco 58 % podporuje členství.

To je jen o něco méně než v referendu v roce 2003, v jehož důsledku se Slovinsko stalo členem NATO – tehdy pro vstup hlasovalo 66 % voličů.

Tyto průzkumy však byly provedeny předtím, než byly povinné výdaje na obranu navýšeny na 5 % HDP. V kontextu Slovinska to znamená, že by na tyto potřeby mělo být vyčleněno přibližně 20 % státního rozpočtu. A to v situaci, kdy Slovinci nevidí pro svou zemi významná vojenská rizika.

Lze tedy předpokládat, že počet zastánců odchodu z Aliance může být výrazně vyšší.

A samozřejmě, takové referendum nezůstane bez povšimnutí nepřátel NATO – udělají vše pro to, aby situaci v zemi destabilizovali a zvýšili počet odpůrců členství na většinu.

A ačkoli je referendum konzultativní, bude také velmi obtížné hlas lidu ignorovat. Stejně jako jeho realizace – drtivá většina slovinských poslanců je zastánci členství v NATO a je nepravděpodobné, že by hlasovala proti svému přesvědčení.

Z této situace však existuje i jiné východisko – dohodnout se s opozicí na zrušení rozhodnutí o prvním referendu. A v souladu s tím – nepředkládat druhé k hlasování.

Podle slovinských médií je to přesně to řešení, o kterém politici v současné době diskutují. A tato cesta je jednoznačně nejlepší jak pro Slovinsko, tak pro NATO.

Koneckonců, pokud se nepodaří dosáhnout dohody, budou referenda ve Slovinsku skutečným dárkem pro odpůrce NATO, v první řadě pro Ruskou federaci. A ti se budou snažit co nejlépe využít nových příležitostí k rozdělení Aliance.

Zpět na obsah

Zprávu Mélenchon vows to withdraw France from NATO if elected president uveřejnila agentura PressTV 9. května 2026

Mélenchon slibuje, že pokud bude zvolen prezidentem, vystoupí Francii z NATO

Jean-Luc Mélenchon

Jean-Luc Mélenchon to oznámil v pátek v rozhovoru pro zpravodajský kanál LCI a zdůraznil, že aliance slouží především k tomu, aby se Evropa dostala pod vliv Spojených států.

„Pokud budu prezidentem, Francie opustí NATO,“ řekl a poznamenal, že primární funkcí vojenské aliance je „podřídit nás dohledu Spojených států“.

Mélenchon, dlouholetý kritik NATO, dále uvedl, že distancování Francie od aliance je v souladu s „historickou linií“ země.

Odkázal na rozhodnutí bývalého prezidenta Charlese de Gaulla z konce 60. let stáhnout Francii z integrovaného vojenského velení NATO.

Prezidentský kandidát také kritizoval kontroverzní rozhodnutí bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho z roku 2009 Francii do velitelské struktury NATO znovu začlenit.

Mélenchonovo navrhované vystoupení z NATO by probíhalo postupně, počínaje odchodem Francie z integrovaného vojenského velení aliance.

Naznačil také plány distancovat Francii od společných programů vojenské výzbroje s americkou armádou.

Mélenchonovo oznámení přichází uprostřed zvýšeného geopolitického napětí a probíhajících debat o evropské obranné autonomii a vojenských výdajích, jakož i o závislosti kontinentu na bezpečnostních zárukách USA.

Mélenchon svou kandidaturu na francouzského prezidenta oficiálně oznámil 3. května.

Press TVČesky je od června 2007 první íránská zpravodajská televize vysílající v angličtině 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Má ústředí v Teheránu a pět kanceláří v Londýně, Bejrútu, Kábulu, Damašku a Bagdádu. Jejím těžištěm je zpravodajství z ÍránuČesky, Západní AsieČesky  a PalestinyČesky.

Zpět na obsah

Zprávu French presidential hopeful pushes to end Russia sanctions uveřejnila agentura Russia Today 11. května 2026

Francouzský prezidentský kandidát prosazuje ukončení sankcí proti Rusku

Florian Philippot, předseda strany „Les Patriotes“, 17. dubna 2021, Lyon, Francie. © Robert DEYRAIL/Gamma-Rapho via Getty Images

Francouzský prezidentský kandidát Florian Philippot vyzval ke zrušení sankcí proti Rusku a obnovení dovozu ruských energií. V rozhovoru pro RT politik prohlásil, že politika EU řízená Bruselem je v rozporu s národními zájmy Francie.

Philippot, bývalý viceprezident Národní fronty (nyní Národní shromáždění) a bývalý poslanec Evropského parlamentu, v sobotu oznámil, že bude kandidovat ve volbách v roce 2027. Vede suverénistické hnutí „Les Patriotes“ a je dlouholetým kritikem EU, eura a NATO. Zasazuje se o obnovení francouzské suverenity, snížení závislosti na nadnárodních institucích a ukončení francouzské vojenské a finanční pomoci Ukrajině.

„Chci, a je to v mém programu, aby Francie znovu získala nezávislost tím, že opustí všechny nadnárodní globalistické struktury: EU, euro, NATO,“ řekl Florian Philippot v neděli televizi RT France. „A chci politiku dialogu a přátelství s Ruskem, a ne, jako dnes, politiku nedůvěry, války a urážek. To vše je pro naše národní zájmy absurdní.“

Politik uvedl, že Paříž by měla „znovu převzít kontrolu“ odstoupením od dohod o volném obchodu, jako je Mercosur, které podle něj „odsuzují francouzské farmáře k smrti“. Dodal, že sankce uvalené Bruselem na Rusko by měly být zrušeny, aby se obnovil tok ruského plynu a ropy.

Philippot také vyzval Francii, aby znovu získala kontrolu nad imigračními a migračními toky a zároveň prosazovala širší strategii reindustrializace. Uvedl, že průmyslová základna země byla za vlády eura oslabena, a zasazoval se o obnovení národní měny, která by lépe vyhovovala francouzské ekonomice.

Politik se dále zavázal k rozšířenému využívání referend, včetně referend iniciovaných občany, v rámci posilování lidové suverenity. Vyzval také ke snížení závislosti Francie na EU, která se podle něj z velké části formuje v Berlíně a Washingtonu, nikoli v Paříži. Philippot zdůraznil, že odchod z EU by Francii umožnil snížit náklady na energie a elektřinu.

Francie směřuje k velmi fragmentovanému prezidentskému závodu, přičemž o účast na hlasovacím lístku v roce 2027 již projevilo zájem přibližně 30 lidí. Mezi ně patří Jean-Luc Mélenchon, lídr strany „La France Insoumise“, Bruno Retailleau, prezident strany „Les Republicains“, Xavier Bertrand, vysoce postavený středopravicový politik, David Lisnard, starosta Cannes, Laurent Wauquiez, prominentní konzervativní osobnost, a Édouard Philippe, bývalý francouzský premiér.

Russia TodayČesky je globální televizní zpravodajská síť spuštěná v roce 2005, poskytující zpravodajství o aktuálním dění, nejnovější zprávy a dokumenty v osmi jazycích: angličtině (international)Česky, arabštiněČesky, španělštiněČesky, francouzštiněČesky, němčiněČesky, srbštiněČesky, hindštině a ruštiněČesky. Její sesterská multimediální agentura RUPTLYČesky poskytuje živé vysílání, video na vyžádání, archivní záběry a vysílací služby. RT je k dispozici v čínštině na populárních čínských platformách sociálních médií – Weibo, Bilibili a Douyin. Je nyní k dispozici více než 800 milionům televizních diváků ve více než 100 zemích po celém světě. RT America byla jediným ruským televizním kanálem, který se stal jedenáctinásobným finalistou Emmy a držitelem desítek medailí z newyorských festivalů za dokumentární a zpravodajské pořady. V březnu 2022 americký provider DISH Network provoz RT America zastavil.

Zpět na obsah