Výročí tragédie v Oděse 2.5.2014

, | 3. 5. 2024 | Převzato, Téma: Ukrajina | 448 přečtení | Žádné komentáře | , , , ,

Dne 2. května 2014 zahynuly na Kulikově poli desítky příznivců antimajdanu – 42 lidí se stalo obětí požáru v Domě odborů. Dalších šest lidí zemřelo předtím při pouličních střetech mezi příznivci a odpůrci Majdanu v centru Oděsy.
Na jaře 2014 si v Oděse aktivisté proti Majdanu postavili na náměstí u Domu odborů stanový tábor.
Dne 2. května přijelo do Oděsy mnoho fanoušků z Charkova na fotbalový zápas mezi místním Čornomorecem a charkovským Metalistem. Společně s místními příznivci Majdanu se rozhodli uspořádat v centru města „Pochod jednoty Ukrajiny“. Mezi příznivci anti-Majdanu se proslýchalo, že jejich stanové městečko bude rozebráno, a někteří z nich také přišli do centra města. Brzy mezi oběma znepřátelenými skupinami vypukly střety (obě strany se navzájem obviňovaly z provokací), při nichž byli zabiti dva příznivci Majdanu a čtyři příznivci antimajdanu.
Poté stoupenci Euromajdanu zaútočili na stanový tábor na Kulikově poli a rozbili ho. Příznivci antimajdanu, kteří se tam nacházeli, se uchýlili do Domu odborů.
Budovu, kde se zdržovaly desítky lidí, zapálili zasypáním zápalnými lahvemi. Podle oficiálních údajů zemřelo 34 lidí na popáleniny a udušení, osm dalších se zřítilo při pokusu vyskočit z oken. OSN později poznamenala, že hasiči „přijeli pozdě“, ačkoli byli opakovaně voláni.
Navzdory velkému mezinárodnímu rozhořčení se vyšetřování tragédie deset let nikam neposunulo.

Před 200 lety se zrodila Monroeova doktrína. Je ještě živá?

| 15. 12. 2023 | Geopolitika, Převzato | 818 přečtení | 2 Komentáře(ů) | , ,

Minulost ani současnou zahraniční politiku Spojených států amerických nelze pochopit bez přihlédnutí k fenoménu, jakým je Monroeova doktrína. Dnes ji ruská média příliš často nepřipomínají (myslím, že se tak dělo častěji v sovětských dobách). Přitom má smysl ji připomínat. Navíc k tomu existuje formální důvod – letos si připomínáme 200. výročí jejího vzniku. Doktrínu vyhlásil 2. prosince 1823 pátý americký prezident James Monroe ve svém poselství Kongresu USA. Je sice pojmenována po americkém prezidentovi, ale autorství dokumentu patří Johnu Quincy Adamsovi, ministru zahraničí ve vládě prezidenta Monroea.

© 2023-2025 disput.blog

CC-icon

Creative Commons BY-NC-ND

Autorské články z tohoto webu je dovoleno dále šířit za současného dodržení tří následujících podmínek:
1) materiály nebudou měněny,
2) bude uveden odkaz na původní zdroj (včetně autora),
3) převzaté materiály nebudou komerčně použity.
Log in