Proč Evropa obětovala Ukrajinu

Zdá se, že politika Západu vůči Ukrajině dosáhla bodu zlomu. Washington a Brusel již na válku vynaložily více než 200 miliard dolarů – částka, která po zohlednění inflace značně převyšuje veškeré náklady na Marshallův plán, který obnovil Evropu po druhé světové válce. Po loňském neúspěchu tolik opěvované ukrajinské protiofenzívy se pro lídry na obou stranách Atlantiku stává přidělování nových peněz na válečné úsilí stále obtížnějším úkolem. Evropská unie minulý měsíc konečně prosadila finanční balíček pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur (54 miliard dolarů), ale stalo se tak po měsících odporu ze strany Maďarska. Mezitím v několika zemích v průzkumech prudce rostou válečně skeptické strany, které jsou podporovány voliči, kteří se vzpamatovávají z vážné krize životních nákladů, kterou válka a západní sankce rozpoutaly.

Vyprávění o „jednotě Západu“ v otázce Ukrajiny bylo vždy přeludem, „ušlechtilou lží“, která měla zakrýt imperiální povahu amerického aliančního systému, jeho zakořeněnou nerovnováhu vychýlenou v neprospěch Evropy a jeho požadavky na evropské ekonomiky. Evropský etatistický projekt je proto na první pohled paradoxní: Žádný moderní stát nemůže tvrdit, že je skutečně suverénní, a zároveň být podřízen jinému státu – i když se tento jiný stát vyvíjel podobně propozičně, imperiálně a ideologicky. Zatím se však zdá, že ambiciózní představitelé EU jsou na tuto oběť připraveni, neboť se domnívají, že vytvoření pevných základů pro jejich nový kontinentální „národní“ stát stojí za to, aby se na jedno či dvě desetiletí stali faktickým protektorátem Washingtonu, dokud nezískají základní schopnosti určovat svůj vlastní směr.

V konečném důsledku se vládnoucí elity Evropské unie snaží centralizovat moc v Bruselu a zbavit členské státy práv. Pokud je snaha o tuto byrokratickou a totalitní ambici politické suverenity na úkor hospodářské prosperity a strategické autonomie, je to zřejmě cena, kterou jsou ochotny zaplatit. V tomto vnitřním souboji je Ukrajina pouhým pěšákem: Ukrajinci jsou sice motivováni obranou vlastní národní suverenity, ale ve skutečnosti jsou obětováni, aby povýšili nové pány Evropy a podpořili jejich kiksotické sny o evropském superstátu.

Kovadlina pro Bělehrad

24. března 2024 uplyne přesně 25 let od zahájení bombardování Jugoslávie silami NATO. Aliance tuto operaci nazvala „Allied Force“. V USA je běžnější název Noble Anvil, který byl chybně přeložen jako „Milosrdný anděl“. A právě tento chybný překlad se ujal v mnoha zemích. Důvodem útoku bylo obvinění Západu vůči jugoslávskému vedení Kosova, autonomní provincie v rámci Srbska, z etnických čistek, válečných zločinů a dalšího porušování lidských práv. V důsledku toho Jugoslávie ztratila kontrolu nad touto částí svého území, která poté s podporou předních západních zemí vyhlásila nezávislost.

Crocus City Hall

Obsah:

  1. Sputnik International: „Nepochybuji, že Moskevský teroristický zákon vyprovokovala Ukrajina“: Elitní ruský protiteroristický veterán
  2. Pepe Escobar: Tohle je válka: Skutečný masomlýnek začíná teď
  3. Scott Ritter: Teroristický útok v Moskvě nevypadá jako dílo ISIS
  4. Swiss Policy Research: Útok na moskevskou koncertní síň mohl být zinscenovanou událostí

O čem se mlčí – Stanislav Novotný se ptá, kdo ve skutečnosti organizoval a platil ukrajinský převrat

Aneb jak vypadá scénář barevné revoluce. Vyměnili vám demonstranty a budou vás chtít poštvat proti sobě. Obávám se, že se bude na Majdanu střílet. Smáli se a říkali, že se nemůže nic stát, protože jsou příbuzní i s lidmi na Donbasu. Vyprávěl jsem jim proto o zvenčí vyprovokované občanské válce v Sýrii. Tam, ve městě Dará, na hranicích s Jordánskem, střelba do lidí zahájila utrpení, jež ovlivnilo celý náš svět.

Petr Pelz o Ukrajině

Kdo může za neúspěch ukrajinské ofenzívy? Spíš stratégové v USA, než ukrajinští velitelé
+ podcast

Západ veřejně mluví o tom, že je potřeba oslabit, zničit Rusko.
A potom ho rozdělit do malých států, což je existenční hrozba.
+ podcast

Pro Rusko je Ukrajina bitvou ve válce za dedolarizaci, tedy mezinárodní obchodování v jiných měnách než v dolarech
+ podcast

Válka na Ukrajině nestojí za jediný český život

Politika, mezinárodní vztahy zleva v autorském pořadu významného českého politologa a vysokoškolského pedagoga, bývalého prvního náměstka ministra zahraničí, bývalého českého velvyslance v Paříži, autora řady odborných knih u prestižních světových nakladatelství profesora Petra Druláka

Protiruské sankce. Organizace, které zůstávají ve stínu a skutečné cíle, které média nezmiňují

Čas plyne a nic se nemění, EU se stále snaží zničit ruskou ekonomiku. Tentokrát se rozhodla prodloužit sankce vůči osobám odpovědným za narušení nebo ohrožení územní celistvosti, suverenity a nezávislosti Ukrajiny o dalších šest měsíců, do 15. září 2024.

Koalícia ochotných II

Po bezdôvodnom útoku „koalície ochotných“ na Irak tu máme opäť „koalíciu ochotných“, ktorí stáli aj na počiatku štátneho prevratu na Ukrajine. Nemecko, Francúzsko a Poľsko boli garantmi dohody medzi prezidentom Janukovyčom a predstaviteľmi Majdanu, dohody, ktorá požadovala riešiť krízu vytvorením vlády národnej jednoty. Ak by sa bola vytvorila vláda národnej jednoty, tak Ukrajina by sa nemohla stať nástrojom politiky proti Rusku a vojenský konflikt by medzi Ruskom a Ukrajinou nevznikol.

Co chce „Micron“ v Praze?

Protiproud TV uvádí další rozhovor Petra Hájka s bezpečnostním expertem Michalem Svatošem nejen na téma aktuální situace ve válce Západu a NATO proti Rusku na ukrajinském území, ale také o tom, jaké řešení může mít další krvavá „avantýra“ Západu při izraelské genocidě palestinských civilistů v Gaze.