Budování nové Eurasijské pevnosti

| 8. 8. 2025 | Geopolitika, Převzato | 175 přečtení | 2 Komentáře(ů) | , , , ,

Po více než století utvářeli způsob, jakým velmoci vnímaly svět, dva mrtví rádci.

Na jedné straně jsme měli Alfreda Thayer Mahana, tj. amerického námořního důstojníka, který byl přesvědčen, že globální převahu určují námořní síly. Podle Mahana znamená kontrola oceánů kontrolu obchodu. Kontrolujete-li obchod, kontrolujete bohatství. Kontrolujete-li bohatství… no, doplňte si to.

Na druhé straně je Halford Mackinder, britský zeměpisec, která tvrdil pravý opak. Zapomeňte na moře, říkal. Kdo kontroluje „Ostrov světa“, tj. Eurasii, kontroluje svět. Tím, co se počítá, jsou železnice, řeky, potrubí a pevninská impéria. Ne fregaty a letadlové lodě.

Když se Východ a Západ nemohou setkat

| 6. 6. 2025 | Geopolitika, Převzato | 108 přečtení | Žádné komentáře | , , , , ,

První trojstranný summit ASEAN-Čína-GCC, který se konal počátkem tohoto týdne v Malajsii a kterého se zúčastnilo 17 zemí globálního Jihu, byl fakticky oslavou ducha Nové hedvábné stezky.

Malajský premiér a současný předseda ASEAN Anwar Ibrahim to shrnul slovy: „Od starověké Hedvábné stezky přes rušné námořní sítě jihovýchodní Asie až po moderní obchodní koridory jsou naše národy již dlouho propojeny obchodem, kulturou a sdílením myšlenek.“
…
V průběhu vývoje Západu si konkurovaly tři stejně životaschopné institucionální formy: městské ligy, jako například Hanzovní liga, městské státy, zejména v Itálii, a národní státy, zejména ve Francii.
…
Čína se naopak vyznačovala unitárním státem, který prostřednictvím poměrně účinné správy prosazoval sociální řád na rozsáhlém území. Neexistovala žádná konkurence vůči centralizovanému státu vycházející z pozemkové aristokracie, žádná městská buržoazie ani žádná armáda, která by zpochybňovala císařský řád, jako tomu bylo v Evropě. To je hlavní rozdíl mezi Čínou a Západem.

Čínská vojenská síla versus asymetrické nástroje impéria Washingtonu

| 24. 1. 2025 | Převzato | 381 přečtení | Žádné komentáře | , , , , ,

Pokud jde o vojenskou sílu, dosáhla Čína v posledních několika měsících několika zásadních úspěchů, a to jak kvantitativně, tak i kvalitativně.

Důsledky mají dopad na pokračující pronikání USA do asijsko-pacifického regionu a na hrozící vyhlídku války ve stylu Ukrajiny, kterou USA zřejmě chtějí proti Číně zahájit. Stejně jako jinde však USA prokázaly, že to, co jim chybí ve vojenské a průmyslové síle, dohánějí politickým vlivem a asymetrickou schopností destabilizovat a ničit celé regiony planety.

Obyvatelé Tchaj-wanu byli přesvědčeni – přestože jsou etnicky, jazykově, historicky a mezinárodním právem uznáváni jako Číňané – že Číňané „nejsou“ a že Čína představuje existenční hrozbu, která musí ostrovní provincie militarizovat a postavit se proti ní v konfliktu, který bude předvídatelně ve stylu Ukrajiny.

Odkaz Joe Bidena: Válka za americkou nadřazenost

| 6. 9. 2024 | Geopolitika, Převzato | 664 přečtení | Žádné komentáře | , , , , ,

S tím, jak má Joe Biden letos opustit Bílý dům, se jeho jednorázové prezidentství začíná dostávat do hledáčku, aby se zjistil jeho odkaz. Co byl a je tenhle Biden za prezidenta? V jaké míře se mu podařilo dosáhnout cílů své zahraniční politiky? Co jeho éru charakterizovalo? Na rozdíl od Trumpova – „Udělat Ameriku opět velikou“ – a následného „odchodu“ USA ze Středního východu a z amerických „válek navždy“ v Afghánistánu, je hlavním odkazem Bidena jeho intervencionistická zahraniční politika. Jeho intervence se však nepodobaly přímým vojenským intervencím za administrativ Bushe a Obamy. Byly spíše nepřímé, v čemž USA zůstávají předním hráčem, jak otevřeným, tak skrytým. Účelem byla náprava „škod“, které Trumpova administrativa na americké nadřazenosti napáchala.

Nejnebezpečnější hra: USA – Čína

| 5. 7. 2024 | Geopolitika, Převzato | 609 přečtení | Žádné komentáře | , , , ,

Zpočátku se mnozí ve Washingtonu domnívali, že vzestup Číny lze zvládnout. V reakci na neúprosnou logiku modernizace a určité přemlouvání se Čína stane, jak v roce 2005 řekl náměstek amerického ministra zahraničí Robert Zoellick, „zodpovědným účastníkem“ mezinárodního systému. Po určitou dobu to vypadalo, že Peking skutečně zkrotne, protože se zdálo, že přijímá západní normy a mezinárodní instituce, jako je Světová obchodní organizace (WTO).

Dnes však tato naděje umírá. Zdá se, že Peking v jedné otázce za druhou globální řád pod vedením USA spíše odmítá, než aby jej přijal, čímž se dostává na kolizní kurz s Washingtonem a vyvolává nekonečné diskuse o tom, jak vyřešit „čínskou výzvu“. Ale při vší specifičnosti debaty – jak zabránit invazi na Tchaj-wan, co dělat s expanzivními nároky Pekingu v Jihočínském moři a zda by se měl Západ ekonomicky a technologicky oddělit od Číny – leží jádro věci v mnohem větší a starší hádance mezinárodních vztahů. Jak se má mocnost, která se drží svého statu quo, vypořádat s mocností na vzestupu, a vedou okamžiky přechodu neúprosně k válce?

Snaha o pokrok při zachování stability

| 5. 1. 2024 | Autorský příspěvěk | 450 přečtení | Žádné komentáře | , ,

Překlad zprávy Ústřední ekonomické pracovní konference (CEWC), která se konala 11. a 12. prosince v Pekingu, se zúčastnili členové Stálého výboru politbyra ÚV KS Číny Li Čchiang, Čao Le-ťi, Wang Chu-ning, Cchaj Čchi, Ting Süe-siang a Li Si, a také hlavní představitelé strany a vlády z provincií, autonomních oblastí, obcí přímo podléhajících ústřední vládě, měst konkrétně označených ve státním plánu, Sin-ťiangského výrobního a stavebního sboru, příslušných útvarů ústředních a státních orgánů, příslušných lidových organizací, některých finančních institucí a podniků řízených ústřední vládou a hlavních představitelů různých oddělení orgánů Ústřední vojenské komise a její předseda, generální tajemník ÚV Komunistické strany Číny a prezident státu Si Ťin-pching.

Čínské centrum pro současná světová studia (CCCWS) a BRI

| 29. 12. 2023 | Autorský příspěvěk, Geopolitika | 461 přečtení | Žádné komentáře | , ,

Čínské centrum pro současná světová studia, založené v srpnu 2010, je think-tank přidružený k mezinárodnímu oddělení Ústředního výboru KS Číny. Slouží jako sekretariát Asociace think-tanků Hedvábné stezky a zaměřuje se na studie světové stranické politiky a zejména na iniciativu Pás a stezka.

Třetí mezinárodní fórum Pás a stezka

| 20. 10. 2023 | Autorský příspěvěk, Geopolitika | 862 přečtení | Žádné komentáře | , , ,

V době, kdy čtete příspěvek, probíhá nebo již proběhla velká událost, o které veřejně právní média referují způsobem, který neodpovídá významu fóra, za to ale plně odpovídá novodobé mediální praxi a principům žvanění.
Pro osvěžení paměti připomínám, že iniciativa Pás a stezka je koncept navržený v roce 2013 Si Ťin-pchingem s cílem podpořit mezinárodní mnohostranný obchod a investiční projekty za účasti zainteresovaných zemí a s využitím čínského i zahraničního kapitálu. Připojilo se k němu již přes 150 států a více než 30 mezinárodních organizací. Třetí mezinárodní fórum Pás a stezka se bude konat v Pekingu od 17. do 18. října, tj. zítra. První fórum se konalo v roce 2017, druhé v roce 2019.

Maďarsko s Čínou už obchoduje a investuje více v yuanech než dolarech

| 29. 9. 2023 | Autorský příspěvěk, Geopolitika, Téma: Ekonomie | 581 přečtení | 2 Komentáře(ů) | , , , ,

Už skoro začínáme brát jako klišé, když se dovídáme, jak zase stouplo vzájemné vyrovnávání obchodů v čínských yuanech místo amerických dolarů v Asii, Africe i Latinské Americe, nebo kdekoliv podél Nové Hedvábné cesty. Jenže faktem je, že na tu Hedvábnou cestu čili Pás a cestu (BRI) jsme napojeni také, protože po železničním koridoru mezi Východní Asií přes Rusko do Evropské unie rovněž proudí zboží k nám a od nás. A v blízké středoevropské zemi v Maďarsku je jeden z významných uzlů BRI a je to jedno z hlavních ohnisek ekonomické spolupráce mezi Evropou a Čínou.

© 2023-2025 disput.blog

CC-icon

Creative Commons BY-NC-ND

Autorské články z tohoto webu je dovoleno dále šířit za současného dodržení tří následujících podmínek:
1) materiály nebudou měněny,
2) bude uveden odkaz na původní zdroj (včetně autora),
3) převzaté materiály nebudou komerčně použity.
Log in