Dominance | Disput

Ukrajinská otázka a Trumpova administrativa

Když říkáme, že celá Ukrajina by měla být součástí jednotného ruského prostoru, neklademe extrémně přehnané požadavky. Není to maximalismus. To, čím Ukrajina dnes je, je neslučitelné se samotnou existencí Ruska. A pokud tento problém znovu zmrazíme, dokonce i tím, že do našich administrativních hranic zahrneme všechny naše nové entity, ani to nic nevyřeší. Znovu se vyzbrojí a zaútočí. A nikdo nemůže a nechce dát žádné záruky, že to neudělají.
…
A opět, žádný extremismus – jen chladné zákony geopolitiky, jasně popsané na obou stranách: u nás i u Brzezinského. Obecně je odtržení Ukrajiny od Ruska imperativem celé atlantistické školy geopolitiky od jejího založení – od McKindera (a dokonce i dříve). Je to prostě zákon. Pro euroasijskou školu platí opačný axiom: Ukrajina buď bude ruská, nebo nebude ani ona, ani Rusko, a obecně nebude nikdo jiný.

Nyní se rýsuje velmi subtilní a delikátní situace. U Bidena a globalistických fanatiků bylo vše jasné. Vznášeli vůči nám nepřijatelné požadavky a naše požadavky se jim zdály nepřijatelné. S Trumpem je to něco jiného. To, co v jeho očích vypadá jako „dárek“, bude v našich očích vyhlášením války.

Izrael, listopad 2024

Robert Inlakesh, Alex MacDonald, Jodie Ginsberg, Jeffrey D. Sachs | 29. 11. 2024 | Převzato, Téma: Palestina | 637 přečtení | Žádné komentáře | Cenzura, Demokracie, Dominance, Historie, Izrael, Média, Palestina, USA, Válečné zločiny, Válka, Zločiny proti lidskosti

Obsah:

Tchaj-wan

OBSAH:
– Úvodem
– Historie Tchaj-wanu
– Káhirská deklarace a následná dohoda Spojenců na Postupimské deklaraci
– Čína ve válce s Japonskem – podpora USA a SSSR
– Občanská válka mezi čínskými nacionalisty Čankajškova Kuomitangu a Mao Ce-tungových komunistů
– Tchaj-wan pod vedením nacionalistů Čankajškova Kuomitangu
– Čína v OSN 1945 – 1979
– Smlouvy USA s Čínou Čankajškova Kuomitangu týkající se Tchaj-wanu
– Smlouvy USA s Čínou Mao Ce-tungových komunistů týkající se Tchaj-wanu
– Budoucnost Tchaj-wanu
– Jak dlouho bude trvat dočasný pobyt spřátelené armády Spojených států amerických v Japonsku?
…

Hromadné přistěhovalectví

Doba flexibilní akumulace odpovídá nástupu re-feudalizované a postdemokratické epochy, v níž suverénně rozhoduje nezodpovědná finanční elita, která působí v nejpřísnější anonymitě, v mezisvětí korporací a nadnárodních korporací a ve svém výlučném zájmu.

Procesy de-sovereignace / ztráty suverenity a denacionalizace / odnárodnění, které se staly ústředními po roce 1989 a které se kryjí s Hobsbawmem evokovaným „koncem státu“ (i když by bylo lépe mluvit o liberální refunkcionalizaci státu), odpovídají nezbytným momentům demolice jak do značné míry dokonalých demokracií (dodnes neexistují žádné skutečně demokratické nadnárodní subjekty), tak zbytkové etizující moci politiky, schopné v procesu absolutizace disciplinovat a řídit ekonomiku.
…
Pravice Peněz a levice Vlastnictví má dnes na horizontu po roce 1989 společného nepřítele, kterého lze identifikovat v národním státě, respektive v právním státě. Jak bylo zdůrazněno, shoduje se to s poslední pevností odporu, kterou má anarchokapitalistický globalismus po roce 1989 před sebou.

Německo – země bez suverenity ve stavu kómatu

Co muselo selhat, selhalo a bude selhávat i nadále a zůstane v bdělém kómatu, dokud se Spolková republika nestane suverénním státem. – Analýza základů.

Podíváte-li se na současnou situaci s odstupem, můžete se jenom divit, jak země, která do časů před 90 lety stanovovala kulturní, vědecké a průmyslové standardy, úplně ztratit svou orientaci.

Tento článek tudíž není o té politické školce v Berlíně, kterou lze těžko slovy vystihnout, nýbrž je pokusem o popis fundamentálního problému této ohromné země a o přiživení myšlenkových pochodů.

Dosáhl poslední summit BRICS vůbec něčeho hmatatelného?

Obsah:

USA a EU ženou Moldavsko do neštěstí!

Kdyby se prezidentské volby v Moldavsku uskutečnily bez započtení korespondenčních hlasů, vítězem druhého kola by byl protikandidát stávající prezidentky, Sanduové, Alexandr Stoianoglo. Zvítězil by sice velice těsnou většinou nějakých 32 tisíc hlasů, ale Moldavsko by mělo naději na to, že unikne osudu Ukrajiny.

Proamerická prezidentka Moldavska, Maia Sanduová, vsadila svůj úspěch právě na korespondenční hlasy. A tak se stalo, že zemi bude i nadále spravovat, což de facto znamená, že ji bude řídit Washington prostřednictvím Ursuly von der Leyenové a s přispěním Rumunska, které se už těší na to, že jednou z možností, jak dostat Moldavsko do EU bude, když Sanduová ohlásí spojení země s Rumunskem. To se za jistých okolností skutečně může stát. Podněstří bude sice protestovat a Rusko může být opět donuceno bránit ruskojazyčné obyvatelstvo. A neštěstí podle washingtonských not plných kakofonie bude hotovo.

Svět se neřídí podle Ameriky

V posledních týdnech došlo v daleko od sebe vzdálených regionech k řadě posunů ve vztazích, které dále podtrhávají, že se svět neřídí americkou cestou.

Tři události mohou mít větší význam než pozornost, kterou jim věnovala mainstreamová média.

Odvážná cesta Stanislava Novotného do Ruska

Diskuse Petra Hájka na Protiproud TV s bývalým policejním prezidentem a předsedou Asociace nezávislých médií Stanislavem Novotným nejen o napjaté bezpečnostní situaci u nás i ve světě, ale též o pokračující likvidaci toho mála našich zbývajících občanských svobod, slova a projevu na místě čelném.

Postupně, a pak náhle

Během minulého století se monetární systém měnil v průměru jednou za 30-40 let. Před rokem 1914 se globální monetární systém zakládal na klasickém zlatém standardu.

Pak se roku 1944 v Bretton Woods vynořil nový monetární systém. V jeho rámci se z dolaru stala globální rezervní měna navázaná na zlato s 35 $ za unci. Roku 1971 Nixon s přímou převoditelností dolaru na zlato skoncoval. Poprvé již nebyl monetární systém podložen zlatem.

Dnes už je existující monetární systém starší než 50 let, takže svět má se změnou dlouhé zpoždění.

The Deep State (Derin devlet)

Alexandr Dugin odhaluje hluboký stát jako zkorumpované západní spiknutí, které se infiltrovalo do USA a Evropy, aby manipulovalo volbami, potlačovalo populistické vůdce, jako je Donald Trump, a vnucovalo svou liberálně-globalistickou agendu tím, že se lživě vydává za ochránce demokracie, zatímco bezohledně rozvrací vůli obyvatel.

Unipolární systém jako nejnebezpečnější forma uspořádání světa

Po rozpadu bipolárního uspořádání na počátku 90. let dvacátého století se do pozice jediné planetární supervelmoci dostaly Spojené státy, respektive jejich vládnoucí vrstva. Výsledek tohoto nového systému se dostavil okamžitě. Začala se rozpadat křehká stabilita, ve které měly Spojené státy proti sobě velmoc, která přece jenom do jisté míry omezovala americké úsilí o absolutní dominanci, jaká následně dospěla ke „kvalitě“ planetární diktatury.
…
Vzhledem k tomu, že neomezený vládce planety není schopen uspět v čestném hospodářském a technologickém zápolení (ve svobodném trhu) s Čínou, rozhodly se washingtonské elity (nemají nic společného s obyvatelstvem USA) destabilizovat také Tichooceánskou oblast. V ní si jako nástroj vybraly Tchaj-wan, jehož „suverenitu“ pod americkým dohledem kupodivu podporují, zatímco suverenitu Donbasu tvrdě trestají. Čert aby se vyznal ve washingtonském pojetí práva. V poslední době se pod činorodým americkým dohledem dále eskaluje konflikt na Blízkém východě, kde se s použitím Izraele snaží Washington vést válku proti Iránu, což je vlastně kopie metody, během které takto bezohledně využil a zneužil Ukrajinu (díky Ukrajině smrtelně nebezpečnému režimu, který si předtím Washington ovšem sám ustavil v Kyjevě) v jeho vlastní válce proti Rusku.

Richard D. Wolff a Michael Hudson: Blízký východ a Ukrajina

Začneme hlavní otázkou, která zní: Proč Spojené státy nemají zájem na ukončení konfliktu na Blízkém východě a na Ukrajině? Což víme, že v obou těchto případech jsou schopny udělat.
A než přejdeme k odpovědi na tuto otázku, pustím vám klip, v němž libanonský ministr zahraničí hovoří s Christiane Amanpourovou o svém pohledu a o tom, proč se jim nepodařilo dosáhnout příměří.
…
Nyní je pravda, že Amerika poslala do Iráku malou armádu a po celém světě je 800 amerických vojenských základen, ale nebyla to bojová armáda – byla to okupační armáda bez skutečně velkého odporu, jaký zažívá například Ukrajina s Ruskem, jak to vidíme tam. Ta situace na Blízkém východě je velmi odlišná.
Protiváleční studenti ukázali, že Lyndon Johnson v roce 1968 musel odstoupit z kandidatury ve volbách, protože kamkoli by přišel, všude by se proti němu konaly demonstrace za zastavení války. Dnes k žádným takovým demonstracím nedochází, to není třeba dodávat.
Nebudu tedy nazývat Spojené státy nebo Evropskou unii demokraciemi, ale neexistuje žádná vláda, která by musela být zvolena a která by byla schopna poslat své vlastní vojáky do velké války.
A to znamená, že dnešní taktika se omezuje na bombardování, nikoli na okupaci zemí. Omezují se na to, že izraelské síly mohou shazovat bomby na Gazu a Hizballáh a snažit se něco vyřadit, ale ani izraelská armáda, ani žádná jiná armáda by nebyla skutečně schopna provést invazi a pokusit se obsadit nějakou zemi tak, jak to dělaly armády za druhé světové války.

Pro Čínu a Afriku je hegemonie USA společným terčem

Důsledky Fóra pro čínsko-africkou spolupráci (FOCAC) jsou jasné: ekonomický a diplomatický vliv Washingtonu na kontinentu bude ještě dále slábnout. Peking podpořil konsenzus, který má africkým státům pomoci zvýšit „jejich vliv a roli“ v globální správě věcí veřejných, a 30 projektů v oblasti čisté energie má v nadcházejících letech prohloubit rozvojovou spolupráci.

Naproti tomu Washington postrádá diplomatickou předvídavost, ekonomické síly i investiční potenciál, aby mohl takovému konsensu konkurovat. Místo toho trvá na tom, že Čína přes Sahel šíří dezinformace, aby takzvaný americký vliv „podkopala“. Ten byl ztracen již dávno v důsledku neoprávněných sankcí a diplomatického i vojenského vměšování. Současná úzkost Washingtonu bude narůstat s tím, jak Peking a africké státy zintenzívní spolupráci v celé řadě oblastí, bez ohledu na to, co si myslí USA.

Elon Musk a Brazílie: Konflikt je složitější, než se zdá

Pozastavení služeb X (dříve Twitter) v Brazílii, stejně jako hrozba pokuty 8 000 dolarů pro každého, kdo používá VPN, aby mohl v používání sociální sítě pokračovat, se dostaly do celosvětových titulků. Přestože se zprávy o třenicích mezi X a brazilským politicko-právním systémem objevily již dříve, zpráva o pozastavení mnoho lidí v Brazílii i v zahraničí překvapila.

Obecně je problém „X“ v Brazílii považován za konflikt mezi „respektováním zákona“ a „svobodou projevu“. Z mnoha důvodů je obtížné brát toto rámování vážně. Přestože X není jako Facebook, Instagram, YouTube nebo novější BlueSky, jako na baštu svobody slova na něj jednoznačně pohlížet nelze.

Aydınlık: USA a NATO dělají, co mohou, aby zabránily Turecku v obrácení se do Asie

Turecký list Aydınlık otiskl mimořádně zajímavý text Fikreta Akfırata, ve kterém se autor zabývá geopolitickou orientací Turecka a protitureckými aktivitami USA a NATO. Informace a závěry stojí přinejmenším za zaznamenání a i úvahu. Řada názorů na dnešní vývoj na Ukrajině svědčí o namyšlené neznalosti. Měli bychom se poučit, abychom už nepřistupovali k významným otázkám s hloupostí.

Rusko, Čína, Indie a banky

Obsah:

Odkaz Joe Bidena: Válka za americkou nadřazenost

S tím, jak má Joe Biden letos opustit Bílý dům, se jeho jednorázové prezidentství začíná dostávat do hledáčku, aby se zjistil jeho odkaz. Co byl a je tenhle Biden za prezidenta? V jaké míře se mu podařilo dosáhnout cílů své zahraniční politiky? Co jeho éru charakterizovalo? Na rozdíl od Trumpova – „Udělat Ameriku opět velikou“ – a následného „odchodu“ USA ze Středního východu a z amerických „válek navždy“ v Afghánistánu, je hlavním odkazem Bidena jeho intervencionistická zahraniční politika. Jeho intervence se však nepodobaly přímým vojenským intervencím za administrativ Bushe a Obamy. Byly spíše nepřímé, v čemž USA zůstávají předním hráčem, jak otevřeným, tak skrytým. Účelem byla náprava „škod“, které Trumpova administrativa na americké nadřazenosti napáchala.

Klaus Schwab varuje před „érou šokových událostí“

World Economic Forum (Světové ekonomické fórum, WEF) je dobře financovaná organizace, kterou mnozí považují za teroristickou, které je dovoleno bez následků způsobovat chaos v celosvětové populaci. Klaus Schwab a jeho „fórum“ roky hlásají, jak změní životy mas, ale všichni přimhouří oči. Řekli nám, že budeme jíst brouky, řekli nám, že nebudeme nic vlastnit, už nějakou dobu varují před svými zlověstnými plány. WEF infiltrovalo vládní kabinety a změnilo levicovou stranu politiky v každé jedné západní zemi. Nedávno vydal WEF zlověstný článek varující, že se v blízké budoucnosti musíme připravit na „éru šokových událostí“.

Je tu problém. AI není inteligentní, ale je systémovým rizikem

Obsah:

Během 100 let byl ukrajinský nacionalismus proti Rusku použit 4x

„Kdo si nepamatuje minulost, je odsouzen k jejímu opakování.“ Takto zní známý a bohužel zapomínaný výrok, jehož autorem je George Santayana. Možná všechny národy světa mají sklon zapomínat historickou zkušenost. A takto opakují staré chyby. Kdyby se na Ukrajině z historie země nevybíraly pouze jednotlivé právě „vhodné“ oblázky, ale zachovávala se celá mozaika, mohli si Ukrajinci všimnout, že kdykoliv se jim dostalo podpory odkudkoliv ze západně položených zemí, bylo to vždycky a bez výjimky pouze v souvislosti s některou „západní“ válkou proti Rusku. Nikdy jinak!

Jaká je příčina válek a konfliktů?

Svět se rychle mění. Kde se ztratila jistota, spolupráce, volný obchod a odkud se vzala ztráta bezpečnosti, zpochybnění blahobytu a sociálních jistot?

Vývoj k této situaci nenese znaky přirozenosti, je vkládán násilně přes organizace podporované velkými globálními financemi, je to jakési spiknutí mocných, kterému byly otevřeny dveře předchozími ideály liberálními i socialistickými a příznivou situací ekonomickou. Tato skupina si zvolila levicové ideály konce šedesátých let jako nosnou tezi asi proto, že byla oblíbena mladými, a jí přizpůsobila ostatní. Zpočátku vypadala tato ideologie jako neomarxistická a zdůvodněná, dnes ovšem víme, že ideologie vůbec není důležitá a každá se stane jen nástrojem, nikoliv cílem. Američtí neocons sice tvrdí, že bojují za svobodu, ale z bot jim čouhá neomarxistické woke jako vyšité. Tím se globalistická skupina propojila s americkou politikou. Americká politika je definována neocons jako vláda svobodného světa, ale ve skutečnosti v jejich stínu postupuje woke, svoboda není podstatná, akceptovatelný je jakýkoliv režim, pokud dovoluje pronikat do státu kapitál spojený s woke.

Probuzení do reality: Ruská speciální vojenská operace světu ukázala slabost amerického obranného průmyslu

Desetiletí výroby zbraní spíše k prodeji než k boji a bojů ve „válkách“ s nízkou intenzitou přetvořila americký vojenskoprůmyslový komplex na síť zbytečných startupů.

Na internetu denně obíhají videa ukazující ruské vojáky sestřelující západní drony používané ukrajinskými ozbrojenými silami. Jsou tam záznamy sestřelování loveckými puškami, kameny, klacky a i obyčejnými lahvemi na vodu, používané na Ukrajině proti americkým dronům. Západní drony lze zjevně sestřelit vším.

Ivo Šebestík: eseje a komentáře, červenec 2024

Evropané se probouzejí většinou hodně pomalu (22.7.2024)
Malý slovníček znásilněných pojmů 1. a 2. (13.7.2024; 15.7.2024)
Konec čistého štítu národa (12.7.2024)
Návrat k feudalismu není levicová politika (5.7.2024)
Evropa má platit za bezpečí tomu, kdo jí zajistil nebezpečí (2.7.2024)

Prohlášení NATO a smrtonosná strategie neokonzervatismu

Roku 1992 americká zahraniční politika výjimečnosti přeřadila na rychloběh. USA na sebe vždy pohlížely jako na vyvolený národ předurčený k vůdcovství a zhroucení Sovětského svazu v prosinci 1991 přesvědčilo skupinu zapálených ideologů, kteří se stali známí jako neokonzervativci, že by teď měly USA vládnout světu jako nezpochybnitelná jediná supervelmoc. I přes nesčetné zahraničně politické katastrofy z rukou neokonů pokračuje Prohlášení NATO 2024 v protlačování této agendy, čímž svět tlačí blíže k jaderné válce.

Na cestě k nové světové válce?

Národní státy vzdorující civilizaci dolaru a přízračným strážcům Práva a Demokracie se jeví jako funkční ekvivalent smysluplných projevů zaniklého komunismu. Stejně jako jeho nejednoznačná a rozporuplná přítomnost v průběhu studené války, tak i dnes samotná přítomnost takzvaných „darebáckých států“ (globální verze brutálních Sullových čistek prováděných humanitárním imperialismem), jejichž často velmi hluboké meze by rozhodně neměly být podceňovány, nadále poukazuje na ne-jedinečný a ne-cílený charakter nomosu ekonomiky; a právě proto umožňuje uvažovat o změně – ať už ve vztahu ke kapitálu, nebo k samotným „darebáckým státům“ -, jehož jménem by bylo možné orientovat jednání a programovat alternativní budoucnost.

Z nepovrchního pohledu na schéma globálních mocenských vztahů spočívá hlavní funkce rezistentních národních států v tom, že udržují při životě myslitelnost konfliktu a antikapitalistické akce, odmítají západní homologaci a stále udržují otevřené dveře k alternativní budoucnosti, zprostředkované přepolitizováním ekonomiky, novým okouzlením světa a znovuotevřením horizontu budoucnosti.

Budoucnost NATO

U příležitosti summitu k 75. výročí založení NATO, který se tento měsíc koná ve Washingtonu, pozval Quincy Institute přední odborníky a praktiky, aby se zamysleli nad minulostí a budoucností aliance.
Sympozium začíná úvodním slovem Anatola Lievena, který působí jako ředitel programu Eurasie v Quincy Institute.

Následující příspěvky představují širokou škálu pohledů, od těch, kteří se přímo podíleli na činnosti evropských bezpečnostních institucí, jako je bývalý stálý zástupce při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Rüediger Lüedeking a bývalý velvyslanec Spojeného království při NATO Sir Adam Thomson, až po vědce, kteří se zasazují o zásadnější přeorientování aliance NATO, jako jsou James Carden a Joshua Shifrinson.

USA a izraelská lobby

Obsah:

Nejnebezpečnější hra: USA – Čína

Zpočátku se mnozí ve Washingtonu domnívali, že vzestup Číny lze zvládnout. V reakci na neúprosnou logiku modernizace a určité přemlouvání se Čína stane, jak v roce 2005 řekl náměstek amerického ministra zahraničí Robert Zoellick, „zodpovědným účastníkem“ mezinárodního systému. Po určitou dobu to vypadalo, že Peking skutečně zkrotne, protože se zdálo, že přijímá západní normy a mezinárodní instituce, jako je Světová obchodní organizace (WTO).

Dnes však tato naděje umírá. Zdá se, že Peking v jedné otázce za druhou globální řád pod vedením USA spíše odmítá, než aby jej přijal, čímž se dostává na kolizní kurz s Washingtonem a vyvolává nekonečné diskuse o tom, jak vyřešit „čínskou výzvu“. Ale při vší specifičnosti debaty – jak zabránit invazi na Tchaj-wan, co dělat s expanzivními nároky Pekingu v Jihočínském moři a zda by se měl Západ ekonomicky a technologicky oddělit od Číny – leží jádro věci v mnohem větší a starší hádance mezinárodních vztahů. Jak se má mocnost, která se drží svého statu quo, vypořádat s mocností na vzestupu, a vedou okamžiky přechodu neúprosně k válce?

Kolaps sionismu

Útok Hamasu ze 7. října lze přirovnat k zemětřesení, které zasáhlo starou budovu. Praskliny se již začaly projevovat, ale nyní jsou již viditelné v samotných základech. Mohl by sionistický projekt v Palestině – myšlenka instalace židovského státu na arabské, muslimské a blízkovýchodní půdě – čelit více než 120 let od svého vzniku vyhlídce kolapsu? Historicky může zhroucení státu způsobit velké množství faktorů. Může být důsledkem neustálých útoků sousedních zemí nebo chronické občanské války. Může následovat po rozpadu veřejných institucí, které se stanou neschopnými poskytovat služby občanům. Často to začíná jako pomalý proces dezintegrace, který nabírá na síle a pak během krátké doby strhne struktury, které se kdysi jevily jako pevné a pevné.

Dotazník pro Antonína Hradilka / My a Izrael

– Proč jste se připojil k petici vyzývající vládu ČR ke změně postoje k IL-PAL konfliktu?
– Jak vnímáte společná jednání politických reprezentací IL a ČR ?
– Co získáváme bezpodmínečnou podporou Izraele?
– Jak by mělo vypadat MZV ČR v kontextu prosazování zájmů ČR?
– Jak vnímáte rozpor akceptovaná naší politickou reprezentací v normativních pravidlech a zákonech v ČR s realitou odehrávající se v Izraeli a Palestině?
– Dopouští se Izrael genocidy?
– Jak si představujete řešení konfliktu v Izraeli a Palestině?

Evropská vzpoura proti neliberálnímu řádu

Vzpoura se vzmáhá, protože na Západě už mnozí příliš jasně vidí, že je západní vládní struktura neliberální mašinérie ‚systému kontroly‘.

Už nějakou dobu píši, že se Evropa (i USA) nachází v období alternativní revoluce a občanské války. Historie nás varuje, že se takové konflikty obvykle protahují s epizodami vrcholů, které jsou revoluční (když se převažující paradigma poprvé zhroutí); ale které jsou ve skutečnosti jen alternující modi toho stejného – ‚překlápění‘ mezi revolučními vrcholy a pomalými ‚vleklými‘ kulturními válkami.

A myslím si, že právě v takové éře se nacházíme.

Pavel Letko: výtah z rozhovoru Tuckera Carlssona s Jeffrey Sachsem + infografika

Jeffrey D. Sachs, Tucker Carlson, Pavel Letko | 21. 6. 2024 | Galerie / Fotogalerie, Převzato, Rozhovor/Interview, Téma: Ekonomie, Téma: Rusko, Téma: Ukrajina, Video | 267 přečtení | Žádné komentáře | Covid19, Dominance, Geopolitika, Historie, Pandemie, Rusko, Ukrajina, USA, Vojenství

Volně z rozhovoru Tuckera Carlssona s Jeffrey Sachsem „The Untold History of the Cold War, CIA Coups Around the World, and COVID’s Origin“ z 28. 5. 2024.
– Ukrajina – Kolektivní (ne)bezpečnost – Vazalové, kolaboranti a jiní šplhouni – Armagedon: úsilí o konec civilizace – Impérium dobra? – Rozpad SSSR – Nordstream (jak přátelům rozbít bábovičky) – A co kauza Covid?
—
Infografika pozadí války na Ukrajině 2010 – 2024: (multietnicita – tok energií – militarizace – sponzoři – sankce)

Smrt Wolfowitzovy doktríny a její globální válka proti rozvoji. Druhý díl

Politika USA v Africe se točí kolem nekonečných vojenských intervencí a bombardování civilistů i infrastruktur (např. už přes 30 let v Somálsku, Súdánu, Libyi a v zemích Sahelu), přičemž se terorismus a islamistické milice stejně šíří. Afriku odvrátila od socioekonomického rozvoje. Ovšem zatímco USA usilují o rozšíření své stopy a ospravedlnění „terorismem“, usilují některé africké země o novou budoucnost a dosažení trvalých bezpečnostních řešení a ekonomického rozvoje za pomoci partnerství s Ruskem a s Čínou. Washington však, místo aby svoji selhavší politiku korigoval, prezentuje Čínu s Ruskem překvapivě i nadále jako strašáky.

Smrt Wolfowitzovy doktríny a její globální válka proti rozvoji

Americká bezpečnostní politika založená na namyšlené imperialistické Wolfowitzově doktríně kolabuje, Washington se však nemůže přiznat, ani k této politice samotné, ani k jejímu krachu z hrůzy ze ztráty své už tak uvadající věrohodnosti.

Švýcarský diplomat v Radě Bezpečnosti OSN

Thomas Kaiser, Alfred de Zayas | 17. 5. 2024 | Převzato, Rozhovor/Interview | 311 přečtení | Žádné komentáře | Diplomacie, Dominance, Francie, ICC/ICJ, Německo, Neutralita, OSN, Politika, Právo, UNSC/RB-OSN, USA, Válečné zločiny, Velká Británie, Zločiny proti lidskosti

Rozhovor s Prof. Alfredem de Zayasem, odborníkem na mezinárodní právo a bývalým mandatářem OSN, který se 25. března 2024 zúčastnil slyšení před Radou bezpečnosti OSN.
Hlavním tématem byla jednostranná donucovací opatření (UCM / Unilateral Coercive Measures) uvalená USA, Kanadou, Spojeným královstvím a Evropskou unií na třetinu světové populace. Většina přítomných států označila tato opatření za nezákonná, protože útočí na suverenitu států a jsou neslučitelná s Chartou OSN. Západní státy se snažily debatu nasměrovat jiným směrem, a sice bojem proti terorismu, jako záminku k ospravedlnění UCM – které falešně označily za „sankce“.

Změny geopolitických paradigmat

Tariq Marzbaan a Nora Hoppe vedou rozhovor s profesorem Karaganovem z významné ruské veřejné zahraničněpolitické organizace a hovoří s ním o celé řadě témat, včetně vyhrocené kampaně Západu proti Rusku, války na Ukrajině, kolonialismu a genocidy v Gaze.

Je zřejmé, že anglosaský průmyslově-vojensko-mediální komplex s pomocí svých vazalů hodlá za každou cenu zachovat svou globální hegemonii a koloniální výboje. Hegemon nemůže přijmout změnu paradigmatu vznikajícího multipolárního světa.

„Velký reset“ – Čtvrté průmyslové vykořisťování lidí

Vládnoucí třídy vždy zacházely s většinou lidí jako se zdroji pro své vlastní zájmy. Jejich hlavním účelem v systému dominia je být použit jako levný zdroj ve výrobě a na bitevním poli. Pod heslem „čtvrté průmyslové revoluce“ připravují elity komplexní restrukturalizaci společnosti. Lidé mají být zakotveni v novém ekonomickém systému prostřednictvím digitalizace, umělé inteligence a bezpohlavnosti. Ale pokus o úplnou kontrolu vede k nečekaným společenským změnám, které se vymykají jakékoli kontrole.

V průběhu historie se vládnoucí třída vždy dívala na lidstvo pouze z perspektivy vykořisťování. Cílem bylo efektivně podřídit lidi vlastním potřebám. Od nástupu nadvlády sloužila masa lidí pouze sobeckým zájmům několika lidí u moci. Začalo to nastolením vlády pomocí násilí, které si podrobilo většinu lidí a uložilo jim za povinnost tribut.

Genocida v Gaze jako explicitní politika

Izrael, Gaza a Západní břeh Jordánu by měly být chápány jako zahájení nové studené války.

V dosud nejzásadnějším podcastu roku 2024 profesor Michael Hudson – autor zásadních děl, jako je mimo jiné Super-imperialismus a nedávný Kolaps antiky – klinicky předkládá základní pozadí pro pochopení nemyslitelného: genocida 21. století, vysílaná 24 hodin / 7 dní v týdnu živě pro celou planetu.

Slečna Havishamová a lenokracie Západu

Obsah:

Yellenová prosí Čínu o zpomalení pro záchranu tváře USA

Rostoucí snaha Spojených států „zadržet“ vývoj v Číně se tento týden výrazně projevila, když Janet Yellenová přijela do Pekingu, kde se uskutečnilo její prosebnické turné. Jen několik dní před svým příjezdem vzbudila rozruch svým historicky památným výrokem, že Čína nyní pracuje s „nadkapacitou“ (!!).

Ptáte se, co je to nadkapacita? I pro mě je to nové slovo.

Debata o Izraeli jako o „americké letadlové lodi“

Jak se s ohledem na extrémní složitost americko-izraelských vztahů dalo očekávat, náš nedávný článek o „Mýtu o Izraeli jako „americké letadlové lodi“ na Středním východě, který tento kontroverzní problém zdaleka neřeší, vzbudil četné námitky. Tyto neshody vnímáme jako potřebné v naději, že přátelská debata může přispět k vyjasnění problémů.

Když vojenská vláda nahradí demokracii

Robert Malone z Brownstone Institute publikoval 24. února 2024 rozhovor Tuckera Carlsona s Mikem Benzem, hybnou silou Nadace pro svobodu online a odborníkem na vztahy mezi svobodou internetu a politickými manévry. „To, co popisuji, je vojenská vláda,“ říká Mike Benz, „to je opak demokracie.“

Robert Melone považoval rozhovor za tak důležitý, že z něho pořídil transkript. Celý rozhovor je dlouhý, takže jsem z něho vybral alespoň několik nejpodstatnějších informací, citátů a myšlenek.

Tři fronty novodobé studené války

Konec studené války přinesl pomíjivé unipolární uspořádání. V rámci „Pax Americana“ se nadšení intelektuálové a politici domnívali, že liberální demokracie, řád založený na pravidlech, volný trh a západní pojetí lidských práv budou vzkvétat v globálním měřítku. Tuto iluzi však zastínil neúprosný běh dějin. Druhá „dvacetiletá krize“ rozpoutala chaos, anarchii, nejistotu, krveprolití, věčné války a neortodoxní formy konfliktů. Několik regionů a států bylo pohlceno tektonickými otřesy následného zmatku a komplexní vzájemná závislost podnítila nárůst hrozeb spojených s vyhlídkami na nátlak, rozvrat, podřízení a dobytí. Pod vlivem tohoto zlověstného Zeitgeistu se znovu aktivoval přízrak strategického soupeření mezi velmocemi status quo a revizionistickými velmocemi.

Caitlin Johnstone, leden 2024

– Úvod: Vítejte v imperiu
– Mezinárodní řád založený na pravidlech
– Mnozí říkají, že chtějí mír, zatímco ve skutečnosti chtějí poslušnost

Rok draka: Hedvábná stezka, dráha BRICS, Čínská cesta

Válka v Gaze urychlila spolupráci mezi mocnostmi globálního Jihu odolávajícími konfliktům podporovaným Západem. Společně mohou Ruskem vedené BRICS a Íránem vedená Osa odporu formovat západní Asii bez USA.

Jak Jemen všechno změnil

Jemenský Ansaralláh jediným tahem porazil Západ a jeho řád založený na pravidlech.
Kaskádové účinky jediného tahu na šachovnici – ohromující a pečlivě cílené blokády Rudého moře ze strany jemenského Ansarallahu – dalece překračují hranice globální lodní dopravy, dodavatelských řetězců a války o ekonomické koridory.

Neúprosný soused: Americká imperiální agrese a subverze proti Kubě

Jak se tak výstižně říká v Schillerově Wilhelmu Tellovi: „Nejzbožnější nemohou žít v míru, pokud se to nelíbí zlému sousedovi.“ Tato konstelace existuje pro původní obyvatele Severní Ameriky od té doby, kdy bílí Evropané přistáli na východě. pobřeží. Už Georg Christoph Lichtenberg tušil: „Američan, který jako první objevil Kolumba, udělal hrozný objev.“ A obyvatelstvo kubánského souostroví je dodnes obzvláště tvrdě postiženo. Již deset let po založení USA popsal jeden z otců zakladatelů a pozdější prezident Thomas Jefferson v roce 1786 roli své země na kontinentu: „Naši Konfederaci je třeba vnímat jako hnízdo, ze kterého musí být zalidněna celá Amerika, severní i jižní.“

BRICS a osa odporu: konvergence cílů

Vyhubte všechny bestie

Vyhlazení těch, jejichž půdu krademe, jejichž zdroje drancujeme a jejichž práci využíváme, je zakódováno v naší DNA. Zeptejte se domorodých Američanů. Zeptejte se Indů. Zeptejte se Konžanů. Zeptejte se Kikuyu v Keni. Zeptejte se Hererů v Namibii, kteří byli stejně jako Palestinci v Gaze stříleni a zahnáni do pouštních koncentračních táborů, kde zemřeli hladem a nemocemi. Osmdesát tisíc z nich. Zeptejte se Iráčanů. Zeptejte se Afghánců. Zeptejte se Syřanů. Zeptejte se Kurdů. Zeptejte se Libyjců. Zeptejte se domorodých obyvatel po celém světě. Oni vědí, co jsme zač.

« Starší příspěvky

Další příspěvky »

/ Zpravodaj

/ Štítky

/ Nejčtenější

Poslední 3 měsíce

Poslední rok

/ Archiv

/ Poslední komentáře