Circus maximus ve sněmovně

Článek Zdeněk Jemelík, Circus maximus ve sněmovně vyšel na serveru Chamurappi 27. srpna 2026

Žijeme vlastně v polototalitě: opozice nemá nárok porazit vládní koalici, pokud se nerozpadne.

Protest proti bitcoinové aféře v Ljubljani, 13.12.2013

Totéž se bude opakovat kdykoli příště. Určitě se něco podobného odehraje při schvalování zákona o financování veřejnoprávních médií. Odpovídá to nastaveným pravidlům jednání Sněmovny, zvyklostem a vztahu mezi vládní koalicí a opozicí. Vždy voliči zvolí určitý počet blábolilů, jimž působí potěšení slyšet svůj hlas a vidět se na obrazovce, a ti se budou vždy chovat výše uvedeným způsobem. Ale opozice by měla lépe zvažovat, kvůli čemu se pouští do předem ztraceného boje, zda vznešeně znějící hesla (chráníme naše děti před placením dluhů, vyrobených současnou vládou, bráníme nezávislost veřejnoprávních médií) skutečně stojí za ty spousty zmařeného času a vyplýtvaných provozních nákladů. Novela o rozpočtových pravidlech je již za námi, ale domnělý boj o záchranu nezávislosti veřejnoprávních médií nás čeká. Zdá se mi přitom zbytečný: v silně konkurenčním prostředí soukromých médií by bylo usilování o účelové nasměrování veřejnoprávních médií neúčinné. Veřejnoprávní média budou pouze přinucena používat finanční prostředky šetrněji, pár lehkoživků přijde o nezasloužený blahobyt. A odpadne zbytečná administrativa při vybírání poplatků a vymáhání nedoplatků.

Čas a energie, ztracené v donkijotských bojích proti vládní politice, by se daly využít účelněji. Postrádám např. vypracování realizovatelného programu postupného snižování státního dluhu pod předcovidovou úroveň. Stále rostoucí náklady dluhové služby přímo dusí národní ekonomiku. Na tom by ovšem měla opozice s vládou spolupracovat.

A kdyby chtěla opozice způsobit vládě skutečně velké okamžité starosti na úrovni, kterou dnešní vládní koalice jako opozice zatřásla s vládou SPOLU v bitcoinové aféře, mohla by účelně protestovat proti rozhodnutí deep state, jehož viditelným představitelem se stal ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, poskytnout tlupě zločinců jako bonus k výdělku 2 mil. Kč beztrestnost dovedením jejich trestního stíhání k promlčení. Mezi podezřelými jsou čtyři vysokoškolsky vzdělaní právníci, z nichž jen jeden má aspoň spornou naději na úspěch při zapírání. Příslušné orgány od podání trestního oznámení 8.prosince 2020 vyšetřování spíše sabotují než vedou. Vyšetřovatel odmítl na jaře 2021 znepokojovat klíčového podezřelého, protože jde o „policistu, který dlouho a dobře slouží, takže by si nezasloužil drsné zacházení“. K podání vysvětlení byl předvolán až jako úplně poslední 7.června 2024. Účast na zločinu popřel. Dozorový státní zástupce znemožnil prověření pravdivost jeho patrně lživé výpovědi a řízení odložil (nezastavil !) 24.října 2024. Od té doby státní zástupci všech stupňů odložení případu obhajují, takže neproběhl žádný další vyšetřovací úkon. Státní zastupitelství nezadalo k prověření podle zákona o policii trestní oznámení na sabotujícího vyšetřovatele, který už mezitím ze sboru odešel (patrně včas, aby v případě trestního stíhání nepřišel o výsluhu, tedy o hodně peněz). Podobně naložila Generální inspekce bezpečnostních sborů s trestním oznámením na „zasloužilého policistu“ pro podezření na křivou výpověď při podání vysvětlení. Protože řízení u státního zastupitelství je instanční, věc se postupně dostala na stůl až ministrovi spravedlnosti Jeronýmu Tejcovi, který se rozhodl státní zástupce (a s nimi zločince) zaštítit. Jde o brutální trestný čin, jehož oběti byly vystaveny brachiálnímu násilí a omezování osobní svobody a utrpěly přímou škodu 120 mil.Kč. Zadavatel zločinu si vysloužil trest odnětí svobody v trvání 7,5 roku. Policie nedokázala vypátrat vykonavatele jeho záměrů, údajně proto, že s ní nespolupracoval. Ale když začal spolupracovat a spolupachatele „napráskal“, ujal se jich deep state. Po více než dvaceti letech působení v branži neznám žádný jiný případ, v němž by orgány činné v trestním řízení usilovaly o zajištění beztrestnosti pro nepotrestané pachatele zavedením řízení k promlčení. Podle zákona jsou státní zástupci povinni stíhat každý trestný čin, o němž se dovědí. O ochraně zločinců zákon nic nepraví. Jako laik s dlouholetou zkušeností soudím, že bylo v silách příslušných orgánů postavit zločince před soud již v r.2022.

Ovšem opozice nemůže využít tento skandální případ k způsobení starostí vládě, protože o něm neví. Příslušné informace do poslanecké „bubliny“ neproniknou. Jsou v ní proti znepokojujícím zprávám neprodyšně uzavřeni. S občanskou chátrou se přece nebaví.

Odkaz:

Podrobnosti o „kauze Jesenice“, zčásti včetně kopií důkazních listin, lze číst v mém blogu www.jemelikzdenek.cz a leckde jinde.

Ing. Zdeněk Jemelík (*1935) promoval v roce 1958 na Agronomické fakultě a 35 let působil v resortu zemědělství a výživy. Od roku 1989 byl ředitelem sekretariátu Federálního ministra zemědělství a výživy ve Vládě národního porozumění a od roku 1990 vedoucím sekretariátu náměstka, řídícího petrochemickou výrobu a zemědělství na Federálním ministerstvu hospodářství. V roce 1990 odjel do Španělska studovat zahraniční obchod, odkud prostřednictvím své společnosti Hisparga dovážel potravinářské výrobky. Již téměř 20 let se věnuje sledování trestních procesů, u nichž je podezření, že nejsou férové. Sledoval medializované kauzy, např. od r. 2013 provází její trestní kalvárií bývalou předsedkyni Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou, ale většinou se zabývá lidmi, které nikdo nezná a nepodporuje. Nemá právnické vzdělání, na což upozorňuje. Působil řadu let ve spolku Šalamoun, v listopadu 2017 založil spolek Chamurappi z. s. V roce 2020 vydal knihu Škůdci v taláru a v roce 2023 její druhý díl.