Díky válce v Íránu nastal pro globální ekonomiku okamžik zúčtování

Globální finanční trhy se začínají otřásat a je to kvůli dění na Blízkém východě. V této fázi je pro investory každý den jako jízda na horské dráze a na tom se v dohledné době pravděpodobně nic nezmění. Íránci paralyzovali dopravu přes Hormuzský průliv a pokus o jeho znovuotevření silou bude mimořádně obtížný. Jak uvidíte níže, bude to mít obrovské důsledky pro každý národ na celé planetě. Jsme v raných kapitolách velké globální krize a před námi je obrovské množství bolesti.

Drony: Čína, Ukrajina, Saúdská Arábie, Írán

Obsah:

  1. South Front: Taktika „vyčerpání obrany“: Jak Čína proměňuje roje dronů v nástroj strategické dominance
  2. Martin Jay: Proboha! To Ukrajina právě nabídla Saúdům drony jako vojenskou pomoc?!
  3. PressTV: Íránské ozbrojené síly tvrdí, že americká kopie dronu Shahed byla použita k útokům pod falešnou vlajkou

Trump si taky hraje na Boha, ale špatně

Existuje tolik extrémně nebezpečných aspektů „války dle vlastního výběru“ proti Íránu, kterou Izrael a Amerika vedou na Blízkém východě – a stále častěji i jinde –, že Američané z velké části přehlížejí jeden obzvláště závažný aspekt, pokud jde o jejich armádu. Je to výsledek toho, co historici pravděpodobně v budoucnu označí za další „Velké probuzení“.

V závislosti na historikovi existuje v našich dějinách několik takových všudypřítomných náboženských momentů, z nichž pro moderní mysl je možná nejpozoruhodnější ten, který v roce 1919 vedl k 18. dodatku k naší ústavě a vytvořil „prohibici“. Američané, kteří si uvědomili, co jim v tomto konkrétním Velkém probuzení udělaly různé náboženské skupiny a další, ti, kteří utvářeli veřejné mínění za 18. dodatkem, jej v roce 1933 zrušili 21. dodatkem. Ale ne dříve, v mezidobí a v mnoha ohledech masivní vlna kriminality vytvořená prohibicí vyvolala fenomén, který dnes dobře známe, organizovaný zločin. Stručně řečeno, toto Velké probuzení způsobilo národní, ba dokonce globální katastrofu, která je nyní zodpovědná za sedm až osm bilionů dolarů globální „černé“ ekonomiky v obchodování s lidmi (zejména ženami a dětmi), nelegálním prodeji drog, obchodování s orgány, krádežích aut a dalších organizovaných zločineckých aktivitách.

Po referendu in Kazachstán

Kazachstán je devátou největší zemí světa podle rozlohy a nachází se ve Střední Asii. Nezávislost na SSSR získal 16. prosince 1991. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu Kazachstán v roce 2025 překonal Čínu v růstu HDP na obyvatele a stal se nejen ekonomicky prosperující zemí ve Střední Asii, ale také stabilně rostoucí ekonomikou na světě. Kazachstán vykázal konzistentní růst v Indexu lidského rozvoje (HDI), podle hodnocení Programu OSN pro rozvoj (UNDP), s nárůstem o 21,5 procenta (z 0,689 na 0,837) mezi lety 1990 a 2023, a byl oceněn za svůj progresivní postoj ve vzdělávání, ekonomice, technologiích a financích.

Jak se daří USA v Íránu?

Obsah:

  1. Sputnik International: Íránská krize se pro americkou armádu stává trapným problémem, který nedokáže nikoho ochránit
  2. Hua Bin: Jak se daří USA v Íránu?
  3. Al Mayadeen: Írán neusiluje o příměří, agresor musí dostat tvrdou lekci
  4. Muhammad Hasab al-Rasoul: Prohraje Amerika íránskou válku?

Íránská válka odhalila frašku americké „zástupné demokracie“

Trumpova administrativa jednostranně – bez jakékoliv debaty v Kongresu nebo hlasování o kurzu – donutila Američany do zase další války. Tentokrát je tou válkou rozsáhlá vojenská kampaň proti Íránu. Má snad masovou podporu veřejnosti? Odhlasoval snad Kongres výdaje dalších dolarů z amerických daní na další válku? Zjevně ne. Podle průzkumu od Reuters z 1. března jen 27 procent dotazovaných Američanů řeklo, že novou válku USA s Íránem podporují. Netřeba zdůrazňovat, že jen málo Američanů vyzývalo své zastupitele v Kongresu žádostmi o zase další válku na Středním východě.

Ach! Iránský raketový blitzkrieg rozkládá americkou mašinerii

Íránská vojenská reakce na izraelsko-americkou válku rozložila během pouhých deseti dnů jádro americké moci v Perském zálivu, od katarské letecké základny Al-Udeid až po velitelství americké páté flotily v Bahrajnu.

To, co začalo 28. února 2026 jako nešťastná „Operace Epic Fury“, se pro americký vojensko-průmyslový komplex zvrhlo ve strategickou katastrofu.

Agrese, která vedla k mučednické smrti vůdce islámské revoluce, ajatolláha Seyyeda Alího Chameneího, i obyčejných civilistů, se setkala s jednou z nejničivějších a nejpřesněji koordinovaných vojenských kampaní v moderní regionální historii.