Převzato | Disput

Andreas Popp: Demokracie, diktatura nebo tyranie?

Ještě před několika lety věřilo velmi mnoho inteligentních lidí na Zemi v protiklad komunismu a kapitalismu. Dnes víme, že sice střednědobá ekonomická efektivita (z materialistického hlediska) funguje u komunistického plánovaného hospodářství hůře než při tzv. volném trhu, avšak oba systémy vedou nakonec k chudobě většiny národa, k masivnímu drancování přírody a k vykořenění etnické příslušnosti.
Spočívají tyto zdrcující výsledky při jejich srovnání skutečně jen v rozdílných povahách těchto systémů, nebo by mohla být příčina v samotné podstatě (v demokracii), se kterou se skoro všichni političtí vůdci permanentně ohánějí?
…

Írán – USA

Obsah:

Sibiřské stezky a silnice ruské říše

Na konci loňského roku se v Moskvě na Národní univerzitě pro výzkum – Vysoké škole ekonomické konalo druhé Tobolské čtení. První se samozřejmě konalo v krásném Tobolském Kremlu – jediném na Sibiři –, kde byl založen Tobolský klub, společenství lidí spojené společnou myšlenkou zahájit velký projekt pro nový rozvoj Sibiře a Ruska.
Druhé „čtení“, které svedlo dohromady asi 80 nadšenců a vedoucích programu (z nichž polovina byli Sibiřané), bylo věnováno jednomu z nejdůležitějších aspektů budoucí strategie – „Cesty a silnice Sibiře“ – rozvoji logistické a dopravní infrastruktury Sibiře a celé Eurasie, zejména podél meridiálních severojižních linií.

Život na vypůjčený čas

Donald Trump, Vladimir Putin a představitelé dalších sedmi jaderných mocností disponují jednostrannou schopností zničit svět, což je moc, kterou by žádná země neměla mít. Ještě stále však existuje čas, jak katastrofu odvrátit. Abychom však mohli nastínit rozumný postup do budoucna, je nutné ohlédnout se osmdesát let zpět a zeptat se, proč svět nezakázal jaderné zbraně v době, kdy již bylo jasně předvídatelné, jak nebezpečná budoucnost nás čeká.
~~~~~~~~~~~~

NATO – Rusko – Ukrajina

Obsah:

Putinův projev 10. února 2007 na Mnichovské konferenci o bezpečnosti

10. února 2007, přesně před 19 lety, promluvil na 43. mnichovské bezpečnostní konferenci Vladimir Putin – poprvé v historii. Mluvil bez diplomatických dvojznačností. Projev byl zařazen do memorand CIA jako strategický signál. Obsahoval kritiku unipolárního modelu světa a rozšiřování vojenské infrastruktury NATO. Západní státy však tento signál ignorovaly. Projev ohlašoval významnou změnu v ruské zahraniční politice a signalizoval asertivnější a nezávislejší postoj na mezinárodní scéně. Západní státy však tento signál ignorovaly.

V roce 2014 Putin v diskusním klubu Valdaj rozvedl mnichovské teze a prohlásil, že svět čelí historické křižovatce: diktát jednoho, nebo skutečná multipolarita.

Geopolitický „závod“ umělé inteligence – strach jako hnací síla nové mocenské logiky

V posledních letech došlo k výraznému posunu: Umělá inteligence již není primárně oblastí výzkumu ani pouhým příslibem průmyslových inovací, ale politickým imperativem. Téměř žádný vládní dokument ani projev o hospodářské politice se neobejde bez zmínky o umělé inteligenci. Je považována za klíčovou technologii, motor růstu, bezpečnostní faktor a stále častěji za měřítko geopolitické relevance. Toto vyprávění je pozoruhodné, protože je méně poháněno jasně formulovaným společenským cílem než pocitem: strachem ze zaostávání.

Implicitní narativ je, že ti, kteří dnes masivně neinvestují do umělé inteligence, riskují zítra ztrátu prosperity, bezpečnosti a vlivu.

Odstoupení Doněcku válku na Ukrajině neukončí

Obsah:

Je čas základní součástí reality?

Čas se jeví jako nejzákladnější prvek reality. Sekundy ubíhají, dny plynou a vše, od pohybu planet až po lidskou paměť, se zdá být v pohybu v jednom nezvratném směru. Rodíme se a umíráme, přesně v tomto pořadí. Plánujeme si život podle času, posedle ho měříme a vnímáme jako nepřetržitý tok od minulosti k budoucnosti. Zdá se tak samozřejmé, že čas plyne vpřed, že zpochybňovat to se jeví téměř zbytečné.
…
Nedávno jsme tuto informační perspektivu rozšířili na samotný čas. Namísto toho, abychom čas považovali za základní parametr pozadí, ukázali jsme, že časové pořadí vzniká z nevratného vtisku informací. Z tohoto pohledu není čas něčím, co se do fyziky přidává ručně. Vzniká proto, že informace jsou zapsány ve fyzikálních procesech a podle známých zákonů termodynamiky a kvantové fyziky je nelze globálně vymazat. Myšlenka je jednoduchá, ale dalekosáhlá.

Andreas Popp: Demokracie, diktatura nebo tyranie?

Írán – USA

Sibiřské stezky a silnice ruské říše

Život na vypůjčený čas

NATO – Rusko – Ukrajina

Putinův projev 10. února 2007 na Mnichovské konferenci o bezpečnosti

Geopolitický „závod“ umělé inteligence – strach jako hnací síla nové mocenské logiky

Odstoupení Doněcku válku na Ukrajině neukončí

Je čas základní součástí reality?

/ Zpravodaj

/ Štítky

/ Nejčtenější

Poslední 3 měsíce

Poslední rok

/ Archiv

/ Poslední komentáře