Putinův projev 10. února 2007 na Mnichovské konferenci o bezpečnosti

10. února 2007, přesně před 19 lety, promluvil na 43. mnichovské bezpečnostní konferenci Vladimir Putin – poprvé v historii. Mluvil bez diplomatických dvojznačností. Projev byl zařazen do memorand CIA jako strategický signál. Obsahoval kritiku unipolárního modelu světa a rozšiřování vojenské infrastruktury NATO. Západní státy však tento signál ignorovaly. Projev ohlašoval významnou změnu v ruské zahraniční politice a signalizoval asertivnější a nezávislejší postoj na mezinárodní scéně. Západní státy však tento signál ignorovaly.

V roce 2014 Putin v diskusním klubu Valdaj rozvedl mnichovské teze a prohlásil, že svět čelí historické křižovatce: diktát jednoho, nebo skutečná multipolarita.

COVID REFLEXE – aneb když se medicína změnila v ideologii

Pandemie COVID-19 nebyla pouze zdravotní krizí. Stala se největším společenským experimentem moderní doby, který zásadně proměnil vztah lidí ke státu, vědě, médiím i vlastní svobodě. Tento dokument se s odstupem let 2019–2026 pokouší o kritickou reflexi období, které ovlivnilo životy milionů lidí a jehož důsledky pociťujeme dodnes. Video se věnuje klíčovým událostem pandemie v České republice i ve světě, porovnává oficiální narativ s dostupnými daty a analyzuje rozdíl mezi medicínou založenou na důkazech a medicínou ovlivněnou ideologií, byznysem a politickým tlakem. Zvláštní pozornost je věnována vakcinačním kampaním, jejich nákladům, rizikům, roli státních institucí a otázce odpovědnosti farmaceutických firem i regulátorů.

Soňa Peková, Jaroslav Turánek, Tomáš Fürst, Libor Hlavsa, Ondřej Dostál, Aleš Novotný

Družstva jako řešení krize bydlení i ekonomiky?

Diskuze Ilony Švihlákové a Peetra Robejška, moderace Petr Kubelík

Co je družstevní ekonomika? – Česká tradice družstevnictví – Družstva jsou nadideologicou formou hospodaření – Dobrovolnost a podíl na rozhodování – Vzdělávání a regionálnost – Jeden člen – jeden hlas – Pro družstvo není imanentní růst – Emancipace od finančního průmyslu – Cílem ekonomiky je „Uspokojování potřeb“ – Virtuální svět nereálný – Vlastní vklad a vlastní zájem – Sedlácká identita práce, bydlení a vlastnictví – Statisticky jsou družstva odolnější – „Svoboda individua“ je obsažená i v družstevnictví – Družstva se vymykají diktatuře

Svatopluk – Změna režimu

Představení knihy Změna režimu: Instituce a zlínské větve spolku Svatopluk v Otrokovicích

Přímá demokracie – Reformy – Občanská společnost – Prezidentská demokracie – Odvolatelnost prezidenta – Jednokomorový parlament – Referendum – Soudcokracie – Islandská revoluce – Nová ústava – Připravenost na mimořádné situace – Zelené technologie – Babiš – Vystoupení z NATO a EU – Soběstačnost

Politický TRIALOG: Robejšek, Rajchl, Drulák

Tříhodinová debata Dr.habil. Petra Robejška, prof. Petra Druláka a JUDr. Jindřicha Rajchla za moderace Petr Zusky, rozdělená do tří dílů:

  1. Covidová pandemie, Green Deal, Válka na Ukrajině
  2. Genderová agenda, Nová totalita, Identifikace struktur, Technofeudální společnost
  3. Ukrajina a Trump; Česká zahraniční politika; Trump, Evropa, NATO; Český národ

Sergej Lavrov pro Ultrahang: rozhovor

Otázka: Někteří lidé říkají, že Rusko je neflexibilní. Existují v jednáních nějaké ruské podmínky, které jsou flexibilní, například pokud jde o území? Co části Donbasu, které Rusko ještě nezabralo? A co Cherson, Záporoží a další?
Sergej Lavrov: To vše se odráží v mnoha diskusích. Prezident Putin se k této otázce pravidelně vyjadřoval, když se ho na ni ptali novináři, nebo když se setkal s prezidentem Trumpem, premiérem Orbánem, premiérem Ficem, se všemi, kteří mají zájem s Ruskem jednat, lépe porozumět ruskému postoji, vždy mají možnost a příležitost přijít a diskutovat o tom, co je pro ně zajímavé.

Otázka: Takže maďarsko-ruské vztahy. Před několika dny, 23. října, bylo výročí maďarské revoluce z roku 1956. Byl to jeden z nejsmutnějších dnů v naší historii, kdy Sověti obsadili naši zemi. Někteří Maďaři se Rusů stále bojí. Milujeme svobodu a milujeme nezávislost. Upřímně řečeno, nechceme být znovu napadeni. Co jim můžete říct? Měli by se obávat ruského útoku na Maďarsko?
Sergej Lavrov: To jim nemusíte říkat. Oni to vědí. A my jsme se už dávno dohodli s našimi maďarskými kolegy, že nebudeme podléhat emocím, že budeme upřímně číst a přehodnocovat historii. Když byl prezident Putin před dlouhou dobou, v roce 2006, v Budapešti, položil květiny k památníku obětí událostí z roku 1956.