1. Blogger Billmon: Rusko hledá „asymetrickou“ odpověď na útok na své jaderné zařízení
2. Andrew Korybko: Postup Ruska do Dněpropetrovsku staví Ukrajinu před dilema

Komentář Russia Seeks ‚Asymmetrical‘ Response For Strike On Its Nuclear Assets publikoval Blogger Billmon na svém serveru Moon of Alabama 9. června 2025. Český překlad uveřejnil server Zvědavec 11. června 2025.

Rusko hledá „asymetrickou“ odpověď na útok na své jaderné zařízení

Bombardér Tu-95MS zasažený při útoku na leteckou základnu Belja 1. června. (Military Watch Magazine)

Stručné shrnutí:

V sobotu a neděli ukrajinské diverzní skupiny pomocí výbušnin zničily dva ruské železniční mosty v Kurské a Brjanské oblasti. Mosty se nacházely asi 50 kilometrů severně od frontové linie v Sumské oblasti. Útoky budou mít, byť jen krátkodobý, dopad na železniční zásobování ruských sil severně od Sumy.

Jedna z explozí mostů zničila civilní osobní vlak. Zahynulo asi 10 lidí a asi 100 bylo zraněno. Jednalo se pravděpodobně o úmyslný teroristický útok.

V neděli ráno se ukrajinské tajné službě podařilo v rámci rozsáhlé operace zaútočit na několik strategických letišť po celém Rusku. Ukrajinské zdroje tvrdíČesky, že bylo napadeno pět letišť a zničeno více než 40 strategických bombardérů.

Aktuální odhad škod potvrzuje útoky na dvě letiště a zničení nebo poškození až 10 bombardérů.

Je velmi důležité rozlišovat mezi těmito útoky. Oba se sice časově shodovaly s jednáními mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu a byly jasně načasovány tak, aby je ovlivnily, ale jejich účel byl širší.

Útoky na železnici měly narušit logistiku ruské operace v ukrajinské oblasti Sumy. To, že byl zasažen civilní vlak, bylo ukrajinskými silami pravděpodobně vnímáno jako dodatečný efekt, nikoli jako hlavní cíl. Nicméně právě masivní ztráty na životech civilistů činí tento jinak přípustný útok na kvazivojenský cíl teroristickým činem. Rusko to zdůraznilo.

Útok na strategické bombardéry ruské jaderné triády (pozemní jaderné rakety, jaderné rakety odpalované z ponorek, letouny pro odpalování jaderných bomb a raket) zasáhl mnohem vyšší úroveň. Jednalo se o vojenský útok na strategický vojenský cíl. Rusko ve své veřejně vyhlášené doktríně připouští použití jaderných sil k odvetě za takový útok na své jaderné zbraně. To platí nezávisle na bezprostředním zdroji útoku.

Útok na železniční mosty byl operací typickou pro britské služby. Bylo oznámeno a je dobře známo, že britské služby radily a pomáhaly Ukrajincům při odpálení námořních dronů proti Rusku v Černém moři, při překročení řeky Dněpr v Krinki a při dalších operacích s vyšší propagandistickou hodnotou.

Ruský ministr zahraničí obvinilČesky Spojené království z přímé účasti na teroristickém útoku.

Několik západních expertů na americké speciální služby se stejně jako Rusové domnívá, že za operací proti ruským jaderným silám stojí někdo jiný – nejspíš CIA. Je nepravděpodobné, že by Ukrajina byla schopna identifikovat a zaměřit tato letiště bez informací získaných americkými zdroji. Ukrajina také nemá žádný vojenský prospěch z útoku na ruské letecké základny daleko od svého území.

Podle některých zpráv CIA od roku 2014 vybudovala na Ukrajině asi 20 stanic, odkud provádí operace proti Rusku. Několik vysokých představitelů ukrajinské rozvědky, včetně šéfa vojenské rozvědky generála Budanova, prošlo výcvikem CIA a aktivně s ní spolupracuje.

CIA má speciální jednotku, která se zabývá dlouhodobými plány na poškození Ruska. Jak to kdysi popsal deník Washington Post:

Spletitá síť kójí byla zabezpečena kovovými dveřmi. Název na ceduli na chodbě se v průběhu let často měnil, naposledy označoval tento prostor jako součást Mission Center for Europe and Eurasia (Mise pro Evropu a Eurasii). Interně však byla kancelář známá pod neoficiálním názvem „Russia House“ (Ruský dům).

 

Jednotka byla po desetiletí centrem gravitace CIA, agenturou v agentuře, která po celou dobu studené války vedla boj s KGB. Po útocích z 11. září 2001 prestiž oddělení upadla a v jednu chvíli bylo nuceno přenechat prostory protiteroristickým jednotkám.

 

Ruské centrum však později tyto prostory získalo zpět a začalo se znovu budovat, až se s opětovným posílením Moskvy vrátilo do popředí. Zde, v bludišti stolů, desítky zpravodajských důstojníků zpracovávaly šifrované depeše ze zahraničí a „cílaři“ pečlivě prohledávali data o ruských úřednících, agenturách, podnicích a komunikačních sítích, které CIA mohla využít pro zpravodajské účely.

„Russia House“ byla hluboce zapojena do vytváření falešných informací o ruském vměšování do amerických voleb. Bývalý inspektor jaderných zbraní Scott Ritter a další tvrdí, že politická kontrola nad „Russia House“ není tak přísná, jak by bylo žádoucí.

Dalším důkazem zapojení CIA je článek Davida Ignatiuse, mluvčího CIA v deníku Washington Post, který otevřeně pohrozil dalšími útoky na strategické jaderné objekty Ruska:

Špinavá válka na Ukrajině teprve začíná (archivováno) – David Ignatius / Washington Post

 

Ukrajina zvažuje námořní verzi taktiky překvapivého útoku, kterou tak účinně použila v neděli. Zdroje uvádějí, že [ukrajinská zpravodajská služba] SBU zvažovala vyslání námořních dronů ukrytých v nákladních kontejnerech, aby zaútočily na lodě Ruska a jeho spojenců v severním Pacifiku. Dosud však tyto operace zřejmě ještě nezačaly.

„Russia House“ je i nadále velmi aktivní. I ten však potřebuje právní základ pro své jednání, který obvykle představují prezidentská rozhodnutí.

Z toho vyplývá, že CIA s vědomím Bílého domu naplánovala a řídila ukrajinský útok na strategická letiště Ruska.

Rozdílný charakter obou útoků z 1. a 2. června vyžaduje odlišnou reakci. Jednou z reakcí v posledních dnech byly silné ruské raketové a dronové útoky na vojenské a vojensko-průmyslové cíle po celé Ukrajině.

Washington Post se zmýlil, když uvedl titulek:

Ukrajinská města bombardována Ruskem v odvetě za nedělní útok dronů (archivováno) – Washington Post

 

Útok se jeví jako odplata za rozsáhlý útok Ukrajiny na ruskou bombardovací flotilu v neděli, který byl zaměřen na letecké základny po celém Rusku a poškodil mnoho letadel schopných nést jaderné zbraně.

Ruské útoky, při nichž bylo během několika nocí vypáleno asi 500 raket a dronů, byly zjevně plánovány již delší dobu. Nejsou nijak výjimečné. Ruské zdroje výslovně uvedly, že tyto útoky byly reakcí na teroristický útok Ukrajiny:

Ruské ozbrojené síly reagovaly na „terorismus“ Kyjeva – ministerstvo obranyČesky – RT

 

Palba, která zahrnovala rakety vzdušné, námořní a pozemní, jakož i bezpilotní letouny (UAV), byla reakcí na nedávné „teroristické činy“ provedené Kyjevem, uvedlo v pátek ruské ministerstvo obrany.

 

Ukrajina minulý týden vyhodila do vzduchu železniční mosty v Rusku, čímž vykolejila civilní a nákladní vlaky a zabila nejméně sedm lidí a zranila přes 120.

To, co jsme dosud považovali za reakci Ruska na útoky, se týkalo pouze teroristického útoku, který poškodil civilisty.

Odveta za útok na strategické jaderné objekty Ruska zatím nepřišla.

USA to vědí:

USA se domnívají, že reakce Ruska na útok Ukrajiny ještě neskončila: úředníci – Reuters

 

Spojené státy se domnívají, že odvetná akce ruského prezidenta Vladimira Putina proti Ukrajině za její útok dronem z minulého víkendu ještě neproběhla v plném rozsahu a pravděpodobně půjde o významný, mnohostranný úder, uvedli americké úřady agentuře Reuters.

…

První úředník uvedl, že útok Moskvy bude „asymetrický“, což znamená, že jeho přístup a cíle nebudou kopírovat útok Ukrajiny z minulého víkendu proti ruským vojenským letadlům.

 

Rusko v pátek zahájilo intenzivní raketový a dronový útok na ukrajinské hlavní město Kyjev a ruské ministerstvo obrany uvedlo, že útok na vojenské a vojensky související cíle byl reakcí na to, co označilo za „teroristické činy“ Ukrajiny proti Rusku. Američtí představitelé se však domnívají, že úplná reakce Ruska teprve přijde.

…

Putin ve středu v telefonickém rozhovoru s prezidentem Donaldem Trumpem uvedl, že Moskva bude muset na útok reagovat, napsal Trump na sociálních sítích.

 

Trump později novinářům řekl, že „to asi nebude hezké“.

Trump tvrdí, že USA o útoku na ruské strategické bombardéry nevěděly. Je možné, že Trump o tom nevěděl. Možná mu to neřekli, aby to mohl věrohodně popřít. Možná o tom také prostě lže. Nemám však pochyb o tom, že USA v tom byly zapojeny.

Spekuluje se, že Rusko odpoví útokem na vládní budovy, zejména na budovy speciálních služeb v Kyjevě.

Pochybuji, že by to byla dostatečná reakce na útok na strategické jaderné zbraně. Ukrajinci by takovým úderem utrpěli těžké ztráty, ale USA, které za útokem nepochybně stojí, by zůstaly bez úhony.

Nic by nezabránilo USA nebo jiným zemím v dalším oslabování ruských jaderných odvetných kapacit, například útokem na základny ruských jaderných ponorek, jak již oznámil Ignatius.

Ne. Jakákoli reakce na útok na ruské jaderné síly musí zahrnovat velmi silné varování USA, aby v tomto směru dále nepokračovaly.

Nevím, zda americká armáda stále disponuje bombardéry B-52 na Diego Garcia. Jejich zničení by bylo adekvátní. Dalšími potenciálními cíli jsou americké ponorky a jejich základny. Vhodný by byl také útok na americký personál, který se podílel na plánování útoku.

Všechny takové operace by však mohly vést k eskalaci. Zejména v době, kdy jestřábí Senát a blob tlačí proti Trumpově snaze o obnovení dobrých vztahů s Ruskem.

Rusko bude potřebovat něco jinéhoČesky:

 

Buďme upřímní: opakování sloganů jako „naší odpovědí bude úspěch na bojišti“ zde nestačí. Ukrajinské vedení nejedná z vojenské logiky, ale z emocionální zoufalosti. Jejich kalkul je politický. Odpověď Ruska musí být také politická – emocionálně rezonující, nezaměnitelně pevná a především kreativní.

 

To neznamená ukvapenou eskalaci, ale nemůžeme se spoléhat na staré osvědčené postupy. Opakované údery na stejné vojenské cíle přinesou jen málo. Útok na energetickou infrastrukturu Ukrajiny? To už bylo. Vypálit další raketu jako „demonstraci“? Předvídatelné. Eskalace vedoucí k masovým obětem? Zbytečné a, upřímně řečeno, kontraproduktivní.

 

Co tedy zbývá?

 

Inovace.

Rusko musí nyní myslet asymetricky. To může znamenat tajnou akci tak neočekávanou, že Ukrajinu zcela zaskočí. Nebo by to mohlo zahrnovat útoky na symbolické cíle, které posunou psychologickou rovnováhu. Klíčem je připomenout Kyjevu – a jeho patronům – že nic, co udělají, nezůstane bez odezvy a že cena provokace vždy převáží nad přínosem.

Zveme vás, abyste v komentářích brainstormovali, jaká operace by mohla těmto kritériím odpovídat.

Jednou z asymetrických reakcí, která mě napadá, by byl útok na strategická aktiva patřící Británii, nikoli USA. Jakýkoli úder proti Británii by byl v každém případě zasloužený. Úder proti britským jaderným aktivům by byl dostatečně silný, aby ho USA vnímaly jako vážné varování, ale zároveň by pravděpodobně nevedl k eskalaci. Britové nejsou schopni eskalovat sami a USA do toho nebudou chtít jít.

Plánování jakékoli asymetrické operace bude nějakou dobu trvat. Proto neočekávejte, že ruská reakce na útok na její jaderné objekty přijde v nejbližších dnech.

V průběhu tohoto týdne se bude konat další zasedání ruské bezpečnostní rady. Pomsta za útok na strategické objekty Ruska bude jistě součástí jejího programu.

Zpět na obsah

Analýzu Russia’s Arrival In Dnipropetrovsk Puts Ukraine In A Dilemma publikoval Andrew Korybko na svém Substacku 10. června 2025

Postup Ruska do Dněpropetrovsku staví Ukrajinu před dilema

Ruské ministerstvo obrany v neděli oznámilo, že jeho síly vstoupily do ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, což mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdilČesky jako součást Putinovy plánované nárazníkové zónyČesky. S tím se počítaloČesky již koncem srpna, kdy začala bitva o Pokrovsk, ale podařilo se to i bez dobytí tohoto strategicky důležitého opevněného města. Ruské síly ho po průlomu jižní donbaské fronty jednoduše obešly. Tento vývoj staví Ukrajinu před dilema.

Nyní bude muset současně opevnit Dněpropetrovskou frontu spolu s jižní Charkovskou a severní Záporožskou frontou pro případ, že Rusko své nové pozice využije k zahájení ofenzívy v kterékoli z těchto tří oblastí. To by mohlo vážně zatížit ukrajinské ozbrojené síly, které se již nyní snaží zabránit velkému průlomu v Sumské oblasti z Kurska. Spolu s ubývajícími lidskými zdroji a otázkami ohledně pokračující americké vojenské zpravodajské pomoci by to mohlo stačit k rozpadu frontových linií.

Jistě, tento scénář byl v posledních více než 1200 dnech mnohokrát zmiňován, ale dnes se zdá být lákavě blíž než kdy jindy. Pozorovatelé by také neměli zapomínat, že Putin Trumpovi řekl, že začátkem tohoto měsíce zareagujeČesky na strategické útoky dronůČesky ze strany Ukrajiny , což by v kombinaci s výše uvedenými dvěma faktory mohlo vést k dosažení tohoto dlouho žádaného průlomu. Samozřejmě by to mohla být jen symbolická demonstrace síly, ale mohlo by to být i něco významnějšíhoČesky.

Nejlepší šance Ukrajiny, jak tomu zabránit, jsou buď že USA přesvědčí Rusko, aby souhlasilo se zmrazením frontových linií, nebo když Ukrajina zahájí další ofenzívu. První možností by mohl být přístup „cukru a biče“ v podobě návrhu lepšího strategického partnerství zaměřeného na zdroje, než jaké již bylo nabídnuto, výměnou za uvalení ochromujících sekundárních sankcí na ruské energetické klienty (zejména Čínu a Indii s pravděpodobnými výjimkami pro EU) a/nebo zdvojnásobení pomoci vojenským zpravodajským službám, pokud bude Rusko i nadále odmítat.

Pokud jde o druhou možnost, 120 000 vojákůČesky, které Ukrajina podle prezidenta Alexandra Lukašenka loni v létě podél běloruských hranic shromáždila, by mohlo překročit buď tuto, anebo jednu z mezinárodně uznaných hranic Ruska. Objektivně vzato však obě možnosti mají jen malou šanci na úspěch: Rusko dalo jasně najevo, že než se na jakémkoli příměříČesky dohodne, musí v konfliktu dosáhnout více svých cílů, zatímco jeho úspěch ve vytlačení Ukrajiny z KurskaČesky další invaze nevěstí.

Pravděpodobnost, že Ukrajina sníží své ztráty souhlasem s dalšími ruskými požadavky na mír, je nulová. Proto by se nevyhnutelně mohla rozhodnout, ať už místo výše uvedených scénářů, nebo souběžně s jedním či oběma z nich, zintenzivnit své „nekonvenční operace“ proti Rusku. To se týká atentátů, strategických útoků dronů a terorismu. To však pouze vyvolá další (pravděpodobně nadměrnou) konvenční odvetu ze strany Ruska, a tím zdánlivě nevyhnutelnou porážku Ukrajiny bolestně zdrží.

S ohledem na konečný výsledek se zdá, že inflexního bodu bude brzy dosaženo, nebo k tomu již došlo v tom smyslu, že se vojensko-strategická dynamika nevratně posouvá ve prospěch Ruska. Je velmi těžké si představit, jak se Ukrajina z tohoto dilematu dokáže vymanit. Všechno nasvědčuje tomu, že je to nemožné, ačkoli konflikt již dříve pozorovatele na obou stranách překvapil, takže vyloučit to nelze. Nicméně je to scénář přitažený za vlasy a je pravděpodobnější, že je oficiální porážka Ukrajiny na dosah.

Andrew Korybko (*1988) je americký politolog sídlící v Moskvě, novinář a pravidelný přispěvatel do několika online časopisů, a také člen odborné rady Institutu strategických studií a předpovědí na Univerzitě lidového přátelství Ruska. Specializuje se vztah mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí One Belt One Road konektivity New Silk Road a hybridní válkou a na globální systémový přechod k multipolaritě. Mezi jeho další oblasti zájmu patří taktika změny režimu, barevné revoluce a nekonvenční válčení. Jeho kniha „Hybrid Wars: The Indirect Adaptive Approach To Regime ChangeČesky“ (Hybridní války: nepřímý adaptivní přístup ke změnám režimu, 2015) rozsáhle analyzuje situaci v Sýrii a na Ukrajině a tvrdí, že představují nový model strategické války vedené USA. Mimo vlastního SubstackuČesky publikuje na řadě analytických serverů jako Sputnik InternationalČesky, Global ResearchČesky či Modern DiplomacyČesky a také na Disputu.
Zpět na obsah