Stanislav Novotný se ptá Petra Druláka, proč v posledních dnech navštěvují Čínu nejvýznamnější američtí podnikatelé a politici, v kontrastu s hysterickou protičínskou politikou vazalské Fialovi vlády, která nesmyslnými provokacemi poškozuje česko-čínské vztahy
Je ohrožena globální dominance amerického dolaru? V posledních týdnech se hodně spekulovalo o zavedení nové měny BRICS, která by byla krytá zlatem. V tomto článku je mým cílem utřídit si, co je pravda a co není pravda. Od 22. srpna do 24. srpna se v Johannesburgu v Jižní Africe bude konat 15. summit BRICS. 5. července vyvolala RT vlnu fám, když oznámila, že rozhodnutí o zavedení nové měny BRICS, která by byla krytá zlatem, bude učiněno před nadcházejícím summitem v Johannesburgu…
Navzdory selhání obchodních a finančních sankcí, které Rusku neublížily – a navzdory neúspěchům NATO v Afghánistánu a Libyi, zavázaly se země NATO, že vyzkouší stejnou taktiku proti Číně. Světová ekonomika má být rozdělena mezi USA/NATO/Five Eyes na jedné straně a zbytek světa – globální většinu – na straně druhé. Eurokomisař Joseph Borrell to označuje za rozkol mezi americkou/evropskou zahradou (zlatá miliarda) a džunglí hrozící její pohlcením, jako by to bylo šíření invazního druhu v jejich dobře udržovaném trávníku.
Hérodotos (Historie, kniha 1.53) vypráví příběh Kroisa, krále Lýdie cca. 585-546 př. n. l. na území dnešního západního Turecka a na Jónském pobřeží Středozemního moře. Kroisos dobyl Efesos, Milét a sousední řecky mluvící oblasti, získal slávu a kořist, díky nimž se stal jedním z nejbohatších vládců své doby. Ale vítězství a bohatství vedly k aroganci a pýše. Kroisos obrátil zraky k východu, ctižádostivý dobýt Persii, které vládl Kýros Veliký.
V dnešní době je těžké mnoha událostem porozumět.
Například chování Francie lze sotva pochopit. Na jedné straně francouzský prezident Emmanuel Macron změnil názor na podporu vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO).
Na druhou stranu uvedl, že Francie by se ráda zúčastnila srpnového summitu BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika) v Jižní Africe.
Bývalí nomenklatúrni komunisti a ich noví progresívni komsomolci budú v mene demokracie škrtiť každú diskusiu, a keď to nejde inak, pomôžu si Putinom. Nič ich to nestojí. Lenže ani o nich a ich aktivistické agitky nikto nestojí, rozprávajú sa sami so sebou a sú veľmi spokojní, ako to tým hlupákom naložili – a to je problém. Pretože môže priniesť veľmi zlé ovocie. Mráz prichádza…
Prakticky ihned po metaforickém přestupu z lodi na bál, unaven z delší pracovní cesty v zahraničí, urgentního řešení privátní záležitosti po návratu a s potížemi se skype, rozhodl jsem se akceptovat rozhovor s Petrem Burešem (8.6.2023).
Pisálci ze Země amerických think-tanků nejsou zrovna obeznámeni s Montaignem: Na nejvyšším trůnu světa sedíme stále pořád jen na svém vlastním zadku. Pýcha je vede k domněnce, že jejich ochablé zadky stojí vysoko nad zadky kohokoli jiného. Výsledkem je, že typická směs arogance a ignorance vždy nakonec prokáže předvídavost jejich prognóz.
Nekonečný hořký antagonismus vůči Putinovi a Rusku umožnil, aby se oddělila realita, kterou si sami představujeme, a nakonec se stala iluzí. Nedávný summit G7 je třeba chápat především jako utváření bojového prostoru ve „válce narativů“, jejíž hlavní „frontou“ je dnes Bidenův tým, který trvá na tom, že pouze jedna „realita“ – ideologie „pravidel“ vedená USA (a pouze ona) – může převládnout. A zadruhé, aby zdůraznil, že Západ v této válce proti druhé „realitě“ „neprohrává“. Touto druhou realitou je mnohoznačná „jinakost“, která samozřejmě získává stále větší podporu po celém světě.
Dr. Mahathir odsoudil teroristické útoky v USA z 11. září 2001, ale později, v roce 2003, se postavil proti vstupu amerických vojsk do Iráku a řekl: Dnes se zabýváme invazí do Iráku, okupací Afghánistánu jen proto, že tam kdysi byl Usáma bin Ládin. Evropa a Amerika se snaží vnutit demokracii jiným zemím, i když samy mají obrovské dluhy kvůli válkám, které rozpoutaly.
V posledních několika dnech došlo ke čtyřem samostatným událostem, z nichž každá signalizuje pro USA významný důvod ke znepokojení.
V roce 1974, za nového premiéra Abdula Razaka, byl Mahathir jmenován ministrem školství. Jedním z jeho prvních rozhodnutí ve funkci bylo zvýšení vládní kontroly nad univerzitami, a to i přes silný odpor akademické obce. Ministr zejména novelizoval zákon o vysokých školách a dal vládě pravomoc přijímat disciplinární opatření proti zaměstnancům a studentům, kteří byli příliš politicky aktivní.
Čínou zprostředkované opětovné sblížení mezi Saúdskou Arábií a Íránem nejspíš vstoupí do historie jako mezník v rozvoji Eurasijské integrace spojený s jejím prudkým urychlením, kdy v tom paradoxně významnou roli sehrály krátkozraké politiky právě těch aktérů, kteří proti této integraci už generace ze všech sil bojují, tj. washingtonských jestřábů, kteří se děsí z přesunu ekonomického těžiště světa do kooperující Eurasie provázané Novou Hedvábnou stezkou.
Měl jsem čest a možnost seznámit se s bývalým premiérem Malajsie již v konci devadesátých let během návštěvy v Německu v rámci spolupráce s Dr. Mahmudem Bodo Raschem, kterému jsem věnoval část úvodu příspěvku. Prakticky a na jeho pozvání jsem přijel do Malajsie pracovat v rámci vládního MSC programu (dříve známý jako Multimedia Super Corridor).
Dnes představíme Quincy Institute For Responsible Statecraft (QI), jehož posláním je prosazovat myšlenky, které posouvají zahraniční politiku USA od nekonečné války k energické diplomacii v úsilí o mezinárodní mír.
QI je přesvědčen, že zahraniční politika, která klade důraz na vojenskou zdrženlivost a diplomatickou angažovanost a spolupráci s ostatními národy, poslouží americkým zájmům a hodnotám lépe než politika, která upřednostňuje udržení globální dominance USA prostřednictvím síly.
Celý svět se zabývá otázkou, kterou obsahuje jedna moravská písnička: Bílá holubičko, poletuj nad náma, pověz ty nám všeckým, lidom obyčejným, bude-li vojna, pověz ty nám všeckým, lidom obyčejným, bude-li vojna… Už sem obletěla dokola celý svět: lidé vojny nechcú, zabíjat nebudú, chcú se rádi mět, lidé vojny nechcú, zabíjat nebudú, chcú se rádi mět…
Rozhovor s generálem v.v. Haraldem Kujatem vede Thomas Kaiser, redaktor portálu Zeitgeschehen im Fokus.
Předpokládal jsem, že Ústavní soud má onačejší borce. Ve svém "Předběžném opatření" plácají něco o "... ochraně dosavadní, ustálené a…
J.J.Rousseau též pravil. "Tak jako mrak přináší déšť tak kapitalismus přináší válku".
Co je to Evropa? Je to jen výběžek Asie. Rusko je nepochybně součást Evropy. EU nemá vojska. Má členské země,…
V tom s oběma pány nesouhlasím a považuji eskalované provokace Západu za připravenou past. Scénář podle Karaganova - a Mearsheimer…
Jen bych doplnil, že jedna skupina Chorvatů byla od konce 16. století i v Hovoranech. Ti ovšem splynuli se slováckým…