ČR | Disput

Škvorecký +100: Kanada pro něj byla víc, než USA, a jeho předek byl král

Můj příběh s Josefem Škvoreckým, který by se minulý pátek dožil stovky, začal těsně po revolučních Vánocích, když v lednu 1990 běželo v televizi opakování Hovorů H, v nichž hostem Miroslava Horníčka byl právě Josef Škvorecký.

O pár dnů později, na jaře 1990, jsme s otcem před obchodním domem Máj potkali středněvěkou manželskou dvojici, od pohledu z Texasu. Zaujal mě zejména on. Měl na hlavě široký klobouk borsalino a voněl cizozemským parfémem. „Tati, to je ten pán z televize!“ vykřikl jsem (bylo mi tehdy dvanáct).

Oběť povodní v ČR: Polsko se stará, u nás ve vsi jsme na to sami

Obyvatel jedné z vyplavených vesnic ve Slezsku poskytl týden od ničivých povodní rozhovor redaktorovi této rubriky, který je mu blízký.

„Já jsem z jedné z vesnic, kterou to v roce 1997 vzalo skoro celou jako Troubky, a teď, po 27 letech, nás to vzalo podruhé. Mimochodem, stejně jako Troubečtí jsme dost katolický kraj. Proslýchá se, že teď, když to bylo na spadnutí, prošel troubecký farář nad vesnicí s Nejsvětější svátostí, voda přišla, ale zastavila se těsně před vesnicí. My jsme se modlili taky. Já jsem ještě v poslední chvíli šel nakoupit k manželům, kteří celý život střádali na svůj krámek, který v tu chvíli už byl nepřestěhovatelný, tak jsem jim řekl, ať to zavřou a jdou k nám, a když už to teklo ze všech stran a elektrika dávno nešla, ve starých knížkách jsem našel modlitbu proti živlům a tu jsme s manželi dali. Co jiného dělat se situací, se kterou se nedá jinak dělat nic? No a náš dům, oproti ostatním nijak vyvýšený, zůstal ušetřený, byli jsme na takovém ostrůvku. Když to potom začalo opadat a manželé se poprvé šli podívat před náš dům, zjistili, že krámek (který taky nebyl proti ostatním nijak nahoře) též zůstal ušetřen. Čímž bych nechtěl dělat nějakou propagandu svému pohledu na svět…“

Věra Kunderová mohla být první dámou. Nakonec byla víc…

Minulou sobotu, 14. září, zemřela Věra Kunderová (1935 – 2024), hlasatelka Československé televize z 60. let a manželka spisovatele. Jestli o Evě Hrušínské či Olze Havlové platilo, že osobnost jejich manželů by bez nich byla polovic, o Věře Kunderové to platilo ještě víc.

V noci z pátku na sobotu večer jsem uprostřed deště šel nakoupit do naší večerky a telefonoval jsem se svou kamarádkou Štěpánkou. Shodli jsme se, že znalci krajiny, jako Marko Pogačnik nebo Václav Cílek, upozorňují, že povodně ve svých duchovních souvislostech představují fenomén zrychlené změny, která se třeba děje i v některých rytmických časových obdobích, například v adventu. Já jsem si při tom vzpomněl, jak během tisícileté vody v roce 2002 sice těsně za záplavovou čárou, ale v kontaktu se svou zaplavenou zemí, odcházeli lidé, o nichž jsem věděl, že byli duševně či tělesně dlouhodobě mezi životem a smrtí, například herečka Slávka Budínová nebo výtvarník Jiří Kolář. Někdy v době, kdy jsme si to po telefonu povídali, v pobřežním letovisku Le Touquet-Paris-Plage v Normandii (které bylo předobrazem řady přímořských městeček v díle jejího manželka) odešla Věra Kunderová. Celý život tolik svázaná se dvěma fenomény, svým manželem a rodnou zemí, že jejich ztrátu nemohla přežít bez poškození své podstaty.

Chci žít v Rusku!

Když český prezident mluvil o „táborech pro Rusy“, tak mi to v hlavě docvaklo: opustit Českou republiku.

Vitalij je Rus, jeho manželka Alena Eleonora je občankou České republiky. Začátkem května se i se svými dvěma malými dětmi přestěhovali do Kaliningradu poté, co se život Rusa v Česku stal nesnesitelným. „S Evropskou unií jsem navždy skončil,“ říká nyní Vitalij. Přestože ještě před několika lety se mu v Česku žilo docela dobře.

Je tu další česká nobelovka! Nebo slovenská?

Sotva jsem se novinářsky vrátil z Bratislavy, jedu novinářsky do Krkonoš. Za zuřivého deště zamykám kolo u stromu před naším autobusovým nádražím a nasedám na autobus do Pece pod Sněžkou, míře k Janským Lázním.

Po letech běžné léčby zad chodím sedm let na akupunkturu, a tak už trochu vím, co dokáže a jak by mi asi bylo, kdybych ji neměl. Před časem mi paní, ke které na akupunkturu chodím, řekla o doktoru Olšákovi. Že spojil akupunkturu s elektroléčbou a dosahuje výsledků i u zcela ochrnutých. Dozvěděl jsem se, že bude mít tiskovou konferenci, kde a kdy. A tak jedu. Výhoda je, že mi autobus staví hned u secesní kavárny Kolonáda, takže i když to mám „na knap“, stíhám. Ostatně, jak zjistím po příchodu, musí se počkat ještě na ty, kdo jedou z největší dálky (a které svět nejvíc zná): pacienta MUDr. Olšáka, herce Alfreda Strejčka a jeho ženu Jitku Molavcovou.

Lze srovnávat padesátá léta?

Publicistka Jana Marková v článku „Přirovnání k padesátým letům není přehnané“ se zabývá výroky intelektově zaostalých a psychicky narušených Otakara Foltýna a Karla Řehky a v reakci na jiné autory odmítá názory, že současnost nelze srovnávat s padesátými lety. Ač si autorky a jejích článků vážím, s jejím tvrzením nemohu souhlasit
….
Úspěšnost lživé propagandy a manipulace je vidět při srovnání dvou okupací. Při německé okupaci zahynulo 350 tisíc Čechů a cílem této okupace bylo vyvraždění třetiny populace, přesunutí další třetiny na Sibiř a z třetiny udělat otroky na území, které zaberou Němci.

Při sovětské okupaci zahynulo 240 lidí a cílem byla politická kontrola Československa a vojenské obsazení území hraničícího s NATO.

A jaký dopad na současnou politiku a společenské vědomí má tato propaganda reformulující historii. Obdivuje Německo, jehož jsme kolonií a Rusko a Rusové jsou nejodpornější tvorové na zemi, s nimiž chceme vést válku.
…
Čím jsou především společnosti padesátých a současných let rozdílné je trend. V padesátých letech jsme byli krátce po válce, a proto situace byla na počátku padesátých let obtížná, včetně potravinových lístků, ale ve všech oblastech se situace postupně zlepšovala. Současná kapitalistická společnost navazuje na stav socialistické společnosti v roce 1989. Výchozí pozice byla samozřejmě nesrovnatelně lepší než na počátku poválečných padesátých let.

2x Zbyněk Fiala

Obsah:

Církev měla Jiřský klášter na Pražském hradě opravit již před třemi roky

Arcibiskupství pražské prý konečně opraví zchátralý Jiřský klášter na Pražském hradě. Podle dohody o vydání této unikátní památky měl být však klášter opraven již v roce 2021. Církev však tvrdila, že na opravu neměla peníze. Přitom například v roce2022 vykázala katolická církev zisk miliardu korun.

Arcibiskupství pražské vydalo minulý pátek zprávu ve které se chlubí, že konečně opraví zchátralý klášter svatého Jiří v areálu Pražského hradu. Prý tam vznikne také kulturní a vzdělávací centrum a bude tam trvale vystaven Svatovítský poklad. Kdy přesně se tak stane zpráva neuvádí. Přitom dle smlouvy o vydání nemovitostí včetně Jiřského kláštera z března 2016 měl být klášter opraven nejpozději do března 2021 a zpřístupněn veřejnosti, a to především k pořádání výstav, koncertů a jiných kulturních a společenských akcí.

Rovný člověk Zdeněk Troška ještě žije aneb Slunce, seno, dezolát

V neděli 1. září uběhlo 40 let od premiéry filmu Slunce, seno, jahody…

… a já musím začít od hlavního tvůrce filmu. Zdeněk Troška. Jedni ho milují, druzí nenávidí. Někdejší rozdělení oněch prvních a druhých na lid versus estéty poněkud narušil jeho politický postoj, když před 10 lety v době štěpení národa na pro- a protirežimní postoje (Schwarzenberg versus Zeman, pro a proti umělé migraci, vaxeři a antivaxeři, a nejnověji válka versus mír) výrazně vstoupil na onu úzkou cestu „proti“, na níž z naší kulturní fronty stojí jen pár statečných, kteří se k tomu jasně hlásí (kromě Z. T. Ivan Vyskočil mladší, Marek Vašut, Jaromír Nohavica a Pepa Nos). Ačkoli většina národa Zdeňka Trošku stále uznává až miluje, od té doby o něm slýchám odsudky i od mnohých příslušníků lidových vrstev, zejména těch co pravidelně sledují mainstreamová média…

Opakovaný příběh: amnestie

Byl jsem jedním z těch, kteří přesvědčovali pana prezidenta Václava Klause a jeho spolupracovníky, že amnestie prezidenta republiky je kvůli přeplnění věznic nezbytným opatřením. Pan prezident vzdoroval dva roky. Amnestii vyhlásil až v lednu r.2013 při příležitosti konce jeho mandátu.

Některé věznice se tehdy téměř vyprázdnily tak, že stavy příslušníků Vězeňské služby se staly nadbytečnými. Nebylo ale možné je propustit, protože s novým naplňováním věznic se počítalo. Vězeňská služba ČR se zbavila Věznice Drahonice a vážně míněné úvahy o potřebě výstavby nové věznice skončily v koši.

O bolesti Karla Heřmánka a úctě nejen k jeho životu

Začnu od smutného konce. Všiml jsem si, že někdy jsou smrti herců vepsány předem v dramatických dílech. Smrt Jana Třísky třeba scenáristka Jan Dudková 33 let napřed dokonale popsala v závěru televizní adaptace Nerudovy povídky malostranské Psáno o letošních Dušičkách s názvem Slečna Máry… Když jsem se dozvěděl důvod bolesti, kvůli které Karel Heřmánek dobrovolně odešel (zánět trojklanného nervu), okamžitě jsem si vybavil, co o tomto utrpení a možnosti je rázně ukončit napsal Karel Čapek – z vlastní zkušenosti… Ona Čapkova slova z jeho „druhokapsové“ povídky Poslední věci člověka jsem poprvé slyšel, když nám je jako svým pacientům četl Prof. MUDr. Ján Praško, CSc.

Fiala se poučil od Husáka

Srpen 1968 může dodnes být poučením. Lenka Procházková, signatářka Charty 77, dcera spisovatele Jana Procházky, aktéra Pražského jara, nachází historické paralely k dnešní EU i v dokumentu Poučení z krizového vývoje, který se po 21. srpnu stal základem normalizačního režimu. Po invazi 1968 se držel krok, dnes zase, říká. Právě ze zmíněného husákovského „Poučení“ se dle ní poučil Petr Fiala.

Rozhovor pro Parlamentní listy vyšel 21. srpna 2024.

Film Vlny = propaganda, co nás probouzí

Přiznám se upřímně, že čím jsem starší, tím víc mi vadí dvě věci: výročí a volby – protože během nich se už tak hystericky rozštěpený národ ještě víc rozštěpí a už i jinak nedýchatelná atmosféra se stane vražednou. Zvlášť když do tohoto ohně ještě shora přilévají. Pro člověka, který už skoro tři desítky let pracuje v médiích a všímá si, odkud všude ten olej přitéká, je to ještě markantnější.

Tentokrát se výročím-rekordmanem stal 21. srpen. Logicky – je to ideální příležitost, jak připomenout, kdy v minulosti nám něco zlého provedli Rusové (přičemž je úplně zbytečné donekonečna připomínat neruskou národnost tehdejší skutečné i formální hlavy sovětského státu, velitele okupačního zásahu, ba i předavatele a akceptovatele zvacího dopisu, kteří byli shodou okolností všichni paradoxně z národa, kterému dnes – v konfliktu, který fakticky nemá žalobce ani soudce, jen nešťastné oběti – oficiálně fandíme).

Únos Európy

Mocenský trojuholník H. Kissingera o vzťahoch medzi USA, ČĽR a RF (ZSSR) je všeobecne známy. Jeho kalkulácia na oslabenie ZSSR fungovala od začiatku 70-tych rokov. Problém nastal, keď Čína dosiahla taký vzostup, že sa stala jednou z globálnych veľmocí a teda konkurentom USA.
…
S. P. Huntington (anglické vydanie knihy v r.1996) k tomuto článku doplnil, že okrem paradigmy štátu funguje aj civilizačný prístup. Podľa toho nemusí prepuknúť vojna, ale Ukrajina sa s ohľadom na kultúrne faktory rozdelí na dve krajiny po civilizačnej zlomovej línii, ktorá oddeľuje pravoslávnu východnú Ukrajinu od uniatskej východnej Ukrajiny. Predpoklad, že tento rozpad bude síce búrlivý, lež menej krvavý ako v Juhoslávii, nevyšiel. O skutočných príčinách vojny na Ukrajine bolo v Slove uverejnených viac kvalifikovaných článkov, okrem iného aj od J. Mearsheimera.

Cenzura se stala byznysem a zákulisní hrou vlád a jejich bezpečnostních služeb

Když jsme téměř před čtyřmi lety zakládali Společnost pro obranu svobody projevu, naší hlavní obavou byla svoboda projevu na sociálních sítích. Obávali jsme se, že nadnárodní platformy s takřka monopolním postavením na trhu, kam se postupně přesunula velká část společenské diskuze i zpravodajství, by mohly zneužívat svoji moc k ovlivňování politiky umlčováním nepohodlných, přesto zcela legitimních, názorů. Díky tomu by mohly manipulovat s názory voličů, a představovat tak hrozbu pro samou podstatu demokracie.

Nicméně když se dnes někdo se mnou pustí do debaty na toto téma, což se stále děje velmi často, už jen mávnu rukou. Kéž by to byl tento rozpor, který představuje náš největší problém. Situace se změnila rychleji, než kdokoliv čekal. A změnila se bohužel k horšímu.

K českým podpůrcům slovenského Majdanu

Abych parafrázoval svůj oblíbený český film Pelíšky: Rozmohl se nám tady takový nešvar – osobnosti, které neprotestovaly, když se u nás doma děly (a dějí) věci stejné nebo horší, protestují proti tomu, co se děje v jiné zemi, kde ale svým protestem nemají co ztratit.

Kdyby se dnešní gymnazisti těsně před maturitou z dějepisu (ti jediní jsou z dnešní mládeže snad trochu v obraze) propadli v čase o padesát let, viděli by některé z těch, kteří toto pondělí podepsali petici „Je třeba podat ruku!“, jak spěchají na protestní akci a přistupují k řečnickému pultíku. „Protestujeme!“ znělo by tehdy, v roce 1974 pateticky z málo kvalitních reproduktorů: „Jsme proti umlčování kultury, proti odebírání slova umělcům!!“ Koho mají na mysli? myslel by si neobeznámený maturant z roku 2024. Hutku? Landovského? Kubišovou? Kunderu? Uhdeho? Juráčka? Chramostovou? Kohouta? Třešňáka? Exulanta Kryla? Nebo snad dokonce – samotného Havla?? Nevěděli by, že oficiální umělci české normalizace protestují proti tomu, že americké levicové písničkářce Joan Baezové letos pořadatelé zrušili turné po konzervativním americkém jihu. V tehdejší době se mezi prostým českým lidem téhle vysmívané logice, jak odvrátit pozornost od vlastních problémů prstem ukázaným na jinou světovou stranu, přezdívalo: Ale vy zase bijete černochy…

Ukrajinci utíkají z ČR pod hrozbou vydání armádě, Fialova vláda jim na sídlišti chtěla zavřít vodu

Fialova administrativa chtěla zavřít Ukrajincům vodu, aby potrestala Rusy. U nás na sídlišti občané UK i RF žijí v míru. Ruská Ukrajinka (znovu) vypráví.

Opětovný rozhovor (po dvou letech) s nejmenovanou pražskou Ukrajinkou, která vyrostla v Rusku a jejíž totožnost je autorovi i redakci známa. První část rozhovoru najdete zde. Nově mluvíme i s jejím manželem. Ukrytí jejich identity je z důvodu bezpečnosti. A to jak v České republice, tak i jejich rodiny v Rusku i na Ukrajině. Lze předpokládat, že pokud by si ruská či ukrajinská strana spojila jejich jméno s jejich příbuznými na svém území, měli by tito s tamními režimy problémy, které by mohly vyústit až k jejich pronásledování či uvězněni. Od současné české vlády se komunitě, v níž rodina žije (jak se ještě dozvíme) už také dostalo mírné šikany – ale anonymitu si manželé vyžádali výslovně z důvodů bezpečnosti své a svých blízkých ze strany ruského a ukrajinského státu.

Jak se pozná dítě v nouzi ?

„Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky“. Zajímá mě, co si o Herakleitově výroku myslí ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který se pokusu o řízení resortu spravedlnosti podjal již podruhé. Má smůlu: v době prvního mandátu mu nezbylo než stáhnout z poslanecké sněmovny předlohu zásadního reformního zákona o státním zastupitelství, když zjistil, že návrh je neprůchodný. Vznik návrhu zákona a jeho dopracování do předložené podoby předcházela široká veřejná diskuse, které se směla zúčastnit i laická veřejnost. Aspoň dílčí prvky neúspěšného návrhu se snad po mnohaleté pauze podaří teprve v současnosti uvést do života. Dnes Pavel Blažek usiluje o protlačení nového trestního zákoníku. Diskuse také probíhá, ale má spíše kabinetní charakter, neboť vývoj naší demokracie směřuje k vyloučení laické veřejnosti z debaty. Hlavně Pavel Blažek vůbec nemá jistotu, že do konce volebního období dospěje do cíle, protože v některých ohledech není názorově sjednocená vládní koalice a opozice má samozřejmě výhrady. Hrozí mu, že ukončí druhý mandát v pozici ministra, jenž dvakrát sedlal umírajícího koně.

Co nabízí porážka Německa

I tento srpen bude měsícem změn, zážitků a možností rozloučit se starým, každý po svém. Jeden se již rozhodl zabíjet na cizím území cizího občana, druhý se rozhodl zveřejnit článek v prestižním časopise o zabití vůdce atomové velmoci (o čemž bude příští článek), třetí se nemůže rozhodnout zastavit zabíjení vlastních občanů, protože ztratil kontrolu sám nad sebou.

Zabíjení má společného jmenovatele: strach na poli, jehož dva rozměry určuje pokušení a pokání.

O milostech prezidenta republiky

Pravomoc prezidenta republiky udělovat milost je obrovský dar. Prezident jím nabyl možnost mírnit křivdy, rozdávat štěstí. Prezidentská milost je nesystémové opatření, které otvírá prostor pro uplatnění odpuštění a soucitu, pro které v trestním řízení není místo.

Veřejnost při hodnocení prezidentů si mimo jiné všímá rozdílnosti způsobu, jímž jednotlivé hlavy státu svou pravomoc využívaly.

LUK: 2x Jiří Jírovec

Jiří Jírovec: Z dopisu poslanci
Vidím svět, který je řízen lidskými zrůdami, nebo válečnými zločinci, chcete-li. Chtějí vládnout světu. Neexistuje pro ně ani žalobce ani soudce a tak jdou bezohledně za svým cílem. Mohou bombardovat a zabíjet kohokoli a kdekoli, když si umanou. K tomu stačí použít správnou nálepku k označení nepřítele. Takovou v Hitlerově Německu dostali Židé: žlutou hvězdu, aby se jim mohli ostatní včas vyhnout a neušpinili se od nich. Poslouží i nálepka terorismu, šikovná jsou obvinění z porušování lidských práv i kecy o demokracii.
…
Jiří Jírovec: Návrat do historie
Potřebujeme „pravdivou historii“, říkají „moderní badatelé“ a tak rozvíjejí ad absurdum slova „hnus“ a „devastace“, jimiž jakýsi Farský charakterizoval naši minulost. Hloupost spojená s propagandou a zákonem o protiprávnosti minulého režimu posunula naši minulost nejen mimo zákon, ale také mimo kontext dějin minulého století.

Dohody o obraně a bezpečnosti: ČR – Ukrajina, Ukrajina – Polsko

Obsah:

Kvantové technologie v RF a ČR

Obsah:

„Progresivní“ olympiáda bez Rusů, Bělorusů a klimatizace. (Zato s Davidem Černým, laureátem státní ceny Petra Pavla.)

Tak nám dnes začínají další reklamo-kšeftové slavnosti. A ještě k tomu v Macronově Francii…

Zatímco v minulosti se olympijské hry stávaly dějištěm velkorysých činů (například mexický prezident José López Portillo podmínil životně důležitou dodávku uhlí Kubě tím, že mu východněblokové ČSSR vydá Věru Čáslavskou, která se po svém zákazu živila jako uklízečka na pražských sportovištích a byl jí odebrán pas), dnes David Černý (lidovým humorem zvaný „národní umělec D. Č., laureát státní ceny P. P.“) vyměnil zamítnutou sochu onanisty na pražském Národním divadle (Národní se vzácně pochlapilo!) za to, že vytvoří Věru Čáslavskou před českým olympijským domem. O dnes už celonárodně známých nástupových „národních“ kostýmech českého týmu od Liběny Rochové ani nemluvě. Vůbec nejlépe je charakterizoval můj kolega z Krajských listů Bruno Solařík (autor sobotní historicko-etnografické rubriky Pátrání B. S.) svým symbolickým sloganem: „Modrou krev na sobě nezapřeš. Učební obor řezník-uzenář, Paříž 1793.“

Adolf Jáchym Sabath

Děkuji spřízněné duši a jednomu z mála přátel v české kotlině, Bohuslavu Benešovi (původním povoláním vojenský chemik v Bohem požehnaném věku s jasným myšlením) za možnost seznámit se podrobněji se životem mladého odvážlivce z chudých jižních Čech, malé obce Záboří na usměvavém Blatensku, Adolfem Jáchymem Sabathem (1866-1952).

Seznámení s ním přes vyprávění, knihu nazvanou „Čech v americkém Kongresu“ (vydanou Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR v roce 2020, ISBN 978-80-7422-755-4 (NLN) a vlastní prověrku některých informací mi umožnilo hlouběji uvědomit si podobnosti osobního života s některými velikány, kteří působili mimo svoji domovinu a skutečnost, že nevděk světem vládne. A je jedno v jaké formě.

Ivo Šebestík: eseje a komentáře, červenec 2024

Evropané se probouzejí většinou hodně pomalu (22.7.2024)
Malý slovníček znásilněných pojmů 1. a 2. (13.7.2024; 15.7.2024)
Konec čistého štítu národa (12.7.2024)
Návrat k feudalismu není levicová politika (5.7.2024)
Evropa má platit za bezpečí tomu, kdo jí zajistil nebezpečí (2.7.2024)

Projev Slováka Fica a projev Čecha Koloce

Slovenský premiér Fico se v pátek 5. července poprvé od svého atentátu a zranění objevil na veřejnosti. Pronesl projev opravdu státnický, ke kterému mu dopomohli toho dnes slavící skoro viditelně přítomní svatí Cyril a Metoděj – i neviditelní hmotní poradci.

Poradci slovenskému premiérovi poskytli takový informační a stylistický servis, na jaký my čeští občané nejsme zvyklí přinejmenším od doby, kdy si psal sám projevy premiér Zeman – a pak si je psal i jako prezident. Projev slovenského premiéra byl podle mého pro naši část Evropy stejně zásadní jako kdysi Kennedyho „Ich bin ein Berliner“. Stejně historická slova jako JFK by už mohl říct snad jen Kennedyho synovec, který letos též kandiduje na prezidenta USA. S tím rozdílem, že Robert Kennedy mladší se na rozdíl od svého strýce ve svých projevech studenou válku mezi západem a východem (která je po 60 letech od ledového projevu JFK tak horká, jak ještě nikdy nebyla) vždy snažil deeskalovat – stejně jako mírotvorci typu Roberta Fica.

Zvoní zrady zvon!

O dlouhých stínech Masaryka, Beneše a první republiky v zrcadle Mnichova diskutují Petr Pithart a Milan Uhde. Moderuje Mojmír Jeřábek.

– Milan Uhde: Geneze ČSR, TGM; – Petr Pithart: Edward Beneš a Milan Štefánik; – Milan Uhde: ČSR – stát Československého národa; – Petr Pithart: Benešova zahraniční politika; – Milan Uhde: Volba prezidenta Beneše; – Petr Pithart: KSČ, Češi – Němci, volby 1935; – Milan Uhde: Francie a velvyslanec Stefan Osuský; – Petr Pithart: Jaromír Nečas a Mnichovská dohoda, Mobilizace září 1938; – Milan Uhde: Mnichovská zrada; – Mojmír Jeřábek: Francouzská perspektiva; – Milan Uhde: Kulturní důsledky; – Petr Pithart: Potvrzení Beneše, znárodnění, atentát na Heydricha; – Milan Uhde: Únor 1948; – Petr Pithart: Politická závěť; – Diskuze

Budoucnost Evropy po volbách | Trialog – Petr Drulák, Daniel Sterzik, Tomáš Doležal

Obsah:

– Daniel Sterzik: krajské volby
– Tomáš Doležal: senátní volby
– Petr Drulák: evropské volby
– Daniel Sterzik: od liberalismu ke konzervativismu
– Tomáš Doležal: opoziční strany
– Motoristé
– Pravice – Levice

Jsme ve válce? Katarský speciál

Referát z červnové konference Globální mírovy sumit v Kataru:

Obsah:

– Ekonomové pro mír a bezpečnost
– Účastníci
– Česká republika
– Pedagogika ekonomie míru
– Zbrojení a školství
– Terorizmus
– Pravice – levice
– ČR – NATO – EU
– Zbrojařské lobby
– Čína, Taiwan, USA
– Atmosféra
– Divácké dotazy

Kverulant podal ústavní stížnost, kterou se domáhá navrácení Pražského hradu veřejnosti

Kverulant.org roky usiloval o navrácení areálu Pražského hradu veřejnosti. Otevření sice přišlo, ale dosti rozpačité a navíc nemusí být trvalé. Kauza pokračuje i za prezidenta Petra Pavla. I on totiž trvá na tom, že přístup veřejnosti do areálu má být výrazně omezen, prý se mu tak bude lépe vládnout. V červenci 2023 Městský soud pravomocně rozhodl, že areál Pražského hradu není veřejným prostranstvím, tedy místem, kam by veřejnost mohla vstupovat bez omezení. Kverulant proti tomu podal kasační stížnost. Ta bohužel nebyla úspěšná. V květnu 2024 Nejvyšší správní soud rozhodl, že areál Pražského hradu není veřejným prostranstvím, protože přístup tam je dán jen benevolencí Správy Pražského hradu. Kverulant se s tím odmítl smířit a nyní podal ústavní stížnost.

Přitlačit na chudé. Stane se z Úřadu práce obávaná vrchnost?

Již zesnulý sociolog Zygmunt Bauman psal v jedné ze svých dřívějších knih Globalizace – důsledky pro člověka, že tvrdost a přísnost byly vždy hlavní metodou uplatňovanou vůči k těžko kontrolovatelným a problematickým vrstvám populace. A prohlásil, že v naší době se obojí bude rychle stupňovat a že se to neobejde bez zploštěného pohledu většinové společnosti na tyto vrstvy.

Vláda schválila změny v dávkách, se kterými přišel ministr práce Jurečka. Čtyři dávky (příspěvek a doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí) se sloučí do jedné tzv. superdávky. Změna by měla začít platit v průběhu roku 2025 a má být bičem těch, co údajně žijí řádně, na ty, co údajně nežijí řádně.

Dotazník pro Antonína Hradilka / My a Izrael

– Proč jste se připojil k petici vyzývající vládu ČR ke změně postoje k IL-PAL konfliktu?
– Jak vnímáte společná jednání politických reprezentací IL a ČR ?
– Co získáváme bezpodmínečnou podporou Izraele?
– Jak by mělo vypadat MZV ČR v kontextu prosazování zájmů ČR?
– Jak vnímáte rozpor akceptovaná naší politickou reprezentací v normativních pravidlech a zákonech v ČR s realitou odehrávající se v Izraeli a Palestině?
– Dopouští se Izrael genocidy?
– Jak si představujete řešení konfliktu v Izraeli a Palestině?

Euro 2024 je slavnost kšeftu, dívejte se na Europeadu!

Po našem pátečním vyřazení z fotbalového mistrovství Evropy v Německu se jeden můj čtenář strašně naštval a napsal mi. Pro problém postmoderního sportu jsme nakonec našli překvapivé řešení.

Čtenář mi napsal: „Už mě ta angloimperiální cochcárna se.e! Dělají si co chtějí i ve sportu! V hokeji předem diskvalikovali Rusko (čímž nám, pravda, přihráli titul) a ve fotbale, namísto aby hráli jako my všichni za svůj stát, se naklonujou na čtyři týmy. Chci stejný práva pro všechny – od zejtřka v tom lunaparku, kterej se beztak pořádá jen kvůli reklamnímu vejvaru, za nás nastoupí Morava!“

Cesta ke sjednocení společnosti – Ing. Petr Blahynka

Obsah:

00:29 Personální politika JZD Slušovice
14:14 Demokracie – technologie moci
26:50 Jsme ve válce?
30:58 Nukleární válka
36:54 Pád dolaru
39:32 Konec vojenské nadvlády USA
44:16 Diskuze
48:06 Ing. Peter Baco – bývalý ministr zemědělství SR

Konference a návštěvy

Obsah:

Dnes jsou to právě dva roky od zatýkání v kauze Dozimetr

V ranních hodinách 15. června 2022 proběhlo na Pražském magistrátu a v Dopravních podnicích rozsáhlé zatýkání v kauze Dozimetr. Politici, kteří tehdy zůstali na svobodě údajně nechápali, jak je možné, že korupce tak prorostla vedením města a dopravního podniku. Slibovali, že zadají provedení hloubkových auditů, které odhalí vady systému a zabrání tomu, aby se situace opakovala. Kverulant opakovaně požádal o kopie těchto auditů. Marně. Kverulant proti liknavosti magistrátu a utajování dosavadních zjištění protestuje a pražským politikům znovu odeslal dopis ve kterém je žádá, aby všechny auditní zprávy neprodleně zveřejnili.

457 milionů za beztrestně způsobené škody

Podle článku Evy Pasekové, který uveřejnil dne 10. června 2024 server Česká justice, došlo v r. 2023 k vyplacení rekordního odškodnění účastníků soudního řízení, postižených vadným úředním postupem. Jde o vrchol vzestupné řady: v roce 2007 šlo o 50 milionů korun, za rok 2022 již 153 milionů a za rok 2023 dokonce 457 milionů. Část je náhradou za nepřiměřenou délku řízení.

Byly časy, kdy domáhat se odškodnění bylo celkem beznadějné. Aspoň nesmělý průlom v názorech na odpovědnost státu za škody, spáchané justicí, nastal zásluhou dnešní senátorky Daniely Kovářové ve funkci ministryně spravedlnosti Fischerovy úřednické vlády.

MUŽ – nebo slepá ulička vývoje?

Vzpomínám – kolik je to let? Jednou o vánočním večírku v Divadle na provázku, který s přáteli po několik let spřádal Břetislav Rychlík a kde se hrály a zpívaly písně Jiřího Bulise, tak na tom večeru s interprety – kdo jimi byli a kam je herecký život zavál už nevím – přišla půvabná mladá dáma. A nádherný šanson s textem Zdeňka Šlaise a Jiřího muzikou doprovázela znakovou řečí…

Vzpomněl jsem si na to, když jsem nedávno v pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea mobilem fotografoval QR kódy u nových exponátu a v mobilu mi naskočil figurant, který znakovou řečí vyprávěl o tom exponátu, a pak o dalších, o jejich zrodu a životě, o Zemi a člověku… o historii plné podivných slepých i děsivých zákrut, kterých se člověk, s prominutím, dodnes nezbavil…

Středeční tragédie v Pardubicích rozkryla hrůzy systému

Minulou středu 5. 6, se ve 22:49 u stanice Pardubice srazily dva vlakové expresy, osobní a nákladní. Výsledkem byli 4 mrtví a 27 zraněných. Po havárii jsem poprosil o rozhovor svého informovaného známého, kvalifikovaného železničáře, který před lety z úřednické pozice přešel na místo řadového strojvůdce. Vzhledem k tomu, že respondent je v rozhovoru nebývale upřímný a zároveň je ve svém podniku stále zaměstnán, redakce vyhověla jeho přání, aby svou identitu (která je autorovi kompletně známa) mohl v tomto článku omezit pouze na iniciály V. P.

Film Svatá = první pokus ČT otevřeně legitimizovat lež

Začněme od lží, na které jsme dennodenně zvyklí v médiích. Základem nového televizního filmu Svatá bylo vyprávění hlavní hrdiny Olgy Térové o jejím dětství, odehrávajícím se v soustavě sovětských táborů, jimž dal později jméno gulag jejich vězeň Alexandr Solženicyn a které existovaly v SOVĚTSKÝCH letech 1923 – 1961 na území celého Sovětského svazu a řada z nich byla mimo území Ruska (a hlavní podíl na jejich existenci měli Stalin a ministři vnitra Jagoda a Berija – z nichž nikdo nebyl etnický Rus). Ty nejsou v inscenaci samozřejmě SOVĚTSKÉ, ale RUSKÉ. A to i přesto, že po roce 1945 nejpočetnější vrstvou vězňů v SOVĚTSKÝCH gulazích byli zajatí příslušníci Vlasovovy protisovětské RUSKÉ osvobozenecké armády. Pravda, jednou ve filmu padne slovo SOVĚTSKÝ, v šalamounské větě: „Matku paní Térové s dcerou odvlekla SOVĚTSKÁ rozvědka do RUSKA“.

Kdyby byl Trump prezidentem, válka není.

Kdy se maďarský premiér Viktor Orbán naposledy bál o svůj život anebo o životy svých blízkých? Se slovenským ministerským předsedou Robertem Ficem, jenž byl vážně postřelen atentátníkem, se shoduje v otázce odmítání dodávek zbraní na Ukrajinu, jak ale zahájit mírová jednání? Volodymyr Zelenskyj absolutně odmítá Putinova slova o ukončení války za předpokladu, že se udrží současná frontová linie, kdo by měl vyjednávat s Vladimirem Putinem? Mohl by to být Donald Trump, kdo válku zastaví? Bude válka pokračovat v případě znovuzvolení Joe Bidena? A jak blízko jsme globálnímu konfliktu – třetí světové válce?

V Praze je blaze

Z respektu ke staronové lásce a ve formě výjimky jsem zhlédl představení duetu Nerudová – Turek pod vedením rádoby-moderátorky, které mělo být reklamováno jako Děs – běs a ne jako předvolební diskuze. Představení bylo daleko pod úrovní amatérského divadelního spolku Děs – Běs, nebo práce malé chovatelské stanice v Moravském krasu, která se zabývá chovem nejmenšího ovčáka-belgického plemene Šiperka. Fenka je sportovní povahy i vzhledu a divím se, proč na ní, nebo na povídku S. Kinga-1922 (Černočerná tma), nedošla řeč u paní Danuše.

Největší nepřítel liberálních demokratů

Šokující je, že do Fica skoro vyprázdnil zásobník člověk, který si myslel, že tím prokáže službu demokracii.
—
Termín „demokracie“ zažívá takovou inflaci, že se zcela vyprazdňuje. A politiky teatrálně bránící demokracii vlastně lidé ani nezajímají.
—
Západu se nelíbí, že gruzínská vláda chce dál udržovat dobré vztahy s Ruskem, a tak využívá iluzí mládeže k protestům.
—
Kandidáti do europarlamentu většinou slibují, co nemohou splnit – třeba obhajobu národních zájmů, nebo se teatrálně vlamují do otevřených dveří.
—
Piráti chtějí udělat ze státu realitku, která „moudře“ nakládá s majetkem občanů – tedy s jejich byty, aby vyřešili palčivý problém nedostatku dostupného bydlení.

Xaverovy patálie

Před několika dny začalo ve veřejném prostoru rezonovat jméno Luboše Xavera Veselého (dále jen LXV), novináře, hlavní tváře hojně sledované nezávislé internetové televize Xaver Live, navíc člena Rady ČT. Vyvolal poprask hulvátským vyjádřením o bývalé diplomatce Magdě Vašáryové kvůli jejímu problematickému výroku o voličích slovenského premiéra Roberta Fica. Hulvátství je jedním z příznačných znaků příslušníků spodiny.

2 x Jan Campbell: Atentáty

Obsah:

Modernizace, nebo úpadek?

Na konferenci spolku Svatopluk diskutují Petr Drulák, Ilona Švihlíková, Lea Melniková a Jaroslav Šulc o otázkách průmyslové politiky a role státu při modernizaci státu a ekonomiky.

A Duch se vznáší nad vodami

Brno je dnes bohaté na výstavy…

Nejvíc se mi líbí ta, co je v Moravském zemském muzeu na Zelném rynku, v přízemí. Jmenuje se Světy ukryté v kameni a trvá až do 1. září tohoto roku. Je to výstava sestávající z velkoformátových fotografií jednoho jediného minerálu, křemene. Autorem exponátů je matička Země… řečeno poeticky. Nebo prozaicky, pan ing. Jiří Šura, soukromý geolog z Chrudimi, který sesbíral, rozřezal, naleštil, vyfotografoval, naformátoval a zvětšil a vystavuje SiO₂ snad ve všech jeho podobách.

Putin, Si a Ráj

Zatímco se nový a bývalý ministr obrany RF (Andrej Belousov, Sergej Šojgu) usazují v nových křeslech a šéf personálního oddělení téhož ministerstva obrany (Jurij Kuzěcov ) sedí ve vazbě a další ministerští úředníci-korupčníci podávají rezignaci, pomalu a jistě dochází se zpožděním minimálně 12 let k čistce na ministerstvu obrany RF. Připomínám, že prezident Si s čistkou v ministerstvu obrany a bezpečnostních složkách začal ihned po usazení do křesla moci v Pekingu v letech 2012 a 2013. Díky ní jsme ještě tady.

Jubilant Štefan Kvietik: „Láska, porozumenie, pokoj a mier sú najdôležitejšie…“

Werich ve svých nedávno vydaných dopisech Voskovcovi reflektoval, že už pár let po Stalinově smrti byla Moskva plná amerických divadel a vůbec kultury USA – a Voskovec mu odepsal, že ekvivalentně to je se sovětskou kulturou za mořem. Kultura a sport byly (na rozdíl ode dneška!) v dlouhých obdobích studené války zkrátka vyňaty z boje znepřátelených zemí. V době, kdy na sebe česká a slovenská vláda dští sílu, proto přinášíme jeden mírumilovný kulturní rozhovor česko-slovenský: se Štefanem Kvietikem, nestarším žijícím hercem-mužem (je tu ještě o 3 roky starší Jiřina Bohdalová!) bývalé federace Slováků a Čechů, který v roce 1992 kandidoval i na jejího prezidenta – a který dnes, v pátek 10. května, slaví 90 let.

« Starší příspěvky

Další příspěvky »

/ Zpravodaj

/ Štítky

/ Nejčtenější

Poslední 3 měsíce

Poslední rok

/ Archiv

/ Poslední komentáře