Scott Ritter představuje ruský pohled na zahraniční politiku USA

Říká, že ruský pohled je realistický, zatímco pohled Ameriky a zbytku Západu není. Myslím, že by si každý měl poslechnout Scotta Rittera a přečíst si úplný přepis jeho rozhovoru, který zde uvádím, protože zásadně souhlasím s tím, co říká, a domnívám se, že vše, co říká, stojí za zvážení.

Stovka osobností z Evropy i Ameriky žádá Komisi o revizi cenzurního nařízení DSA

Po otevřeném dopisu, který před 3 týdny podepsalo více než 50 nevládních organizací z celé Evropy, se na vedení Evropské komise obrací také stovka osobností zabývajících se svobodou projevu z Evropy i Ameriky. Požadují revizi unijního nařízení o digitálních službách (DSA), které obsahuje několik částí ohrožujících svobodu projevu na sociálních sítích a velkých vyhledávačích. Ve společném dopisu upozorňují, že DSA, prezentovaný jako nástroj proti „dezinformacím“, stojí na vágních definicích a obsahuje represivní pravomoci bez dostatečné kontroly.

Mezi signatáři jsou prestižní jména jako např. Ayaan Hirsi Ali, bývalá prezidentka Americké unie občanských svobod (ACLU) Nadine Strossenová, američtí publicisté Michael Shellenberger a Rod Dreher, bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro a řada poslanců Evropského parlamentu. Za Českou republiku dopis podepsali spoluzakladatelé Společnosti pro obranu svobody projevu Daniel Vávra a Vlastimil Veselý a spolu s nimi pak např. senátoři Daniela Kovářová a Zdeněk Hraba, europoslanci Ondřej Knotek, Filip Turek a Ivan David, profesoři Ivo Budil a Petr Drulák, bývalý kancléř prezidenta ČR Ladislav Jakl, člen Rady České televize Pavel Matocha, mediální komentátoři Daniel Kaiser a Karolina Stonjeková, právník Jan Gregor, novinářka Cecílie Jílková nebo galeristka Kateřina Dostálová.

Děti nám umírají před očima

Obsah:

  1. Tareq S. Hajjaj: „Děti nám umírají před očima“ – V Gaze roste počet úmrtí hladem
  2. Tarik Cyril Amar: Piráti izraelské nadřazenosti: Oblíbený darebácký stát Západu to dokázal znovu
  3. Radomír Silber: NCOZ odmítá sdělit počet podnětů podezření na Petra Fialu pro podporu pachatelů genocidy

Rozpad Západu: co nám hrozí

Trumpova zvrácenost se projevuje na Blízkém východě, válečnické tendence NATO v Evropě.Na žádost mého slovinského vydavatele jsem právě napsal novou předmluvu ke knize La Défaite de l’Occident (Porážka Západu), kterou považuji za nutné okamžitě zveřejnit na Substacku. Hrozba eskalace všech konfliktů je stále jasnější. Tento text poskytuje schematický a prozatímní, ale aktuální výklad vývoje krize, kterou právě prožíváme. Je ve skutečnosti závěrem mého posledního rozhovoru s Diane Lagrange na Fréquence Populaire: „Vítězství Ruska, izolace a fragmentace Francie a Západu“.

Jan Schneider, Katka Konečná a Petr Drulák jsou hosty Jiřího Meduly

Drulák: Krach liberalismu jako bezpečnostní strategie. Hrozby pro ČR: Brusel, Ukrajina, Migrace

Schneider: Efektivita tajných služeb, realistická zahraniční politika, barevné revoluce, liberalismus a instituce, NATO, Spolupráce namísto konfrontace: BRICS

Medula: Lze ještě mluvit o demokratických režimech?

Drulák: Oligarchie – od arogance k zoufalství

Schneider: výpalné mafiánům a Babiš, migrace, schopnost EU přežít, Ukrajinci v ČR

Drulák: Stát a národ komplementární. Levice chybí. Stačilo! integrovalo rozumnou levici včetně komunistů

Mnoho otevřených otázek

Peter Andreas Thiel (1967), americký podnikatel německého původu, investor, filantrop, politický aktivista je spoluzakladatelem společností PayPal, Clarium Capital, Palantir Technologies a Founders Fund. Kromě uvedeného je jedním z prvních podporovatelů Trumpa.

V jedné z posledních Thielových prezentací na Yaleově univerzitě popisuje Vance jako jeden z nejdůležitějších zážitků studentských let. Není proto divu, že J. D. Vance je považován za jeho chráněnce. Thiel mu otevřel oči ohledně důležitých hodnot v životě a mimo jiné také zaplatil patnáct milionů dolarů do Vanceovy volební pokladny. To urychlilo kariéru: Vance se změnil z kritika na Trumpova podporovatele, stal se senátorem za Ohio a nakonec viceprezidentem.

Maďarsko varovalo pred plánmi Bruselu na zmenu troch režimov v strednej Európe

Maďarský minister zahraničných vecí Peter Szijjártó na FcB po rokovaniach so svojimi slovenskými a srbskými kolegami minulý mesiac varoval, že v Bruseli proti nim plánujú zmenu režimu. Stalo sa tak potom, čo ruská kontrarozviedka (SVR) informovala, že EÚ a Ukrajina podporujú maďarskú opozíciu pred parlamentnými voľbami na jar budúceho roku.
V širšom kontexte sa všetky tri krajiny vzopreli tlaku EÚ na prerušenie vzťahov s Ruskom a zvažujú vytvorenie novej regionálnej integračnej platformy.

Zvláštní načasování zveřejnění obsahu Masarykova dopisu

Evropská komise se snaží trestat Slovensko a Maďarsko za nedostatek poslušnosti vůči liberální oligarchii, jejímž je ona houževnatým nástrojem. V téže době, vlastně už od nástupu Roberta Fica do úřadu slovenského premiéra, zasahují členové Fialovy vlády do vnitřních záležitostí Slovenska naprosto nevhodnou nekorektní kritikou, což vyvrcholilo nedávnou osobní účastí českého ministra vnitra, Víta Rakušana (STAN), na protivládní demonstraci v Bratislavě. Něco takového je v mezinárodních vztazích neomalenost a precedentní faux-pas.

Na Moskvu!

Obsah:

  1. Pavel Šik: Estonské nebe.. a evropské divadlo
  2. Tyler Durden: Šéfka obrany země NATO naléhá na sestřelení ruských válečných letadel
  3. Tim Hanlon: Donald Tusk varuje, že Polsko sestřelí jakákoliv ruská letadla ve svém vzdušném prostoru
  4. Russia Today: Bývalý ukrajinský prezident vyzývá k dobytí Moskvy
  5. The Defence News: Německo plánuje v případě války s Ruskem ošetřit denně 1 000 zraněných vojáků

Trumpův návrh, aby NATO přestalo nakupovat ruskou ropu a uvalilo cla na Čínu, je nereálný

Obsah:

  1. Andrew Korybko: Trumpův návrh, aby NATO přestalo nakupovat ruskou ropu a uvalilo cla na Čínu, je nereálný
  2. amarynth: Tisková konference mluvčího čínského ministerstva zahraničí Lin Jiana dne 15. září 2025

USA a EU se ubírají různými směry. Trump sází na normalizaci vztahů s Běloruskem.

Zahraniční politika Spojených států a Evropské unie se nadále rozchází. Zatímco Brusel je odhodlán konfrontovat Rusko a Bělorusko, administrativa Donalda Trumpa spoléhá na jednání. Vypadá to, že strategie Washingtonu začíná nést ovoce. Pozorovatelé bedlivě sledovali historické setkání v Anchorage. Neměli bychom však ztratit ze zřetele další vyjednávací cestu – do Minsku. Návštěva Kita Kellogga v běloruské metropoli a následný příjezd Johna Colea jako Trumpova zástupce prolomily patovou situaci ve spolupráci mezi USA a Běloruskem.

Válka proti realitě

Evropa se nachází v historickém bodě zlomu, chycena mezi rozpolcenou elitou ochotnou obětovat svůj lid, aby si udržela moc, a geopolitickou dynamikou, která se vymyká kontrole. Pod záminkou obrany hodnot a reakce na imaginární hrozby hrají evropští lídři nebezpečnou hru a vrhají kontinent do spirály války a krize. V tomto boji o zachování své hegemonie ignorují sociální, ekonomickou a lidskou realitu, a odsuzují tak lid, který si nepřál být držen jako rukojmí. Tváří v tvář tomuto šílenství je jedinou cestou ven kolektivní a zodpovědný čin občanů, protože je na nás, abychom předefinovali důstojnou a svobodnou budoucnost, daleko od války a beztrestnosti.

Ti, kdo tvrdí, že nám vládnou, už nevidí svět takový, jaký je, s jeho napětím, složitými realitami a nevyhnutelným vývojem. Ne, vidí ho skrze zkreslený hranol svých fantazií, svých zastaralých ideologií, neschopní akceptovat vznikající multipolaritu. Daleko od pochopení globální dynamiky se raději uzavírají do ideologické bubliny, pevnosti popírání, paranoie a arogance. Všechno, co unikne jejich zúženému pohledu, se v jejich očích stává hrozbou. Proto odsuzují tzv. rusko-čínské spiknutí s horlivostí inkvizitora hledajícího kacíře, když je to právě jejich vlastní nepřátelství, jejich arogantní pohrdání vnějším světem, jejich systematické vměšování, co tyto mocnosti stmelilo do planetárního bloku sjednoceného proti nim.

Globální správa věcí veřejných

V říjnu se v Pekingu bude konat čtvrté plenární zasedání 20. ústředního výboru Komunistické strany Číny (KS Číny) a předtím 1. října připomínka 70. výročí založení Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang.

Podle programu čtvrtého plenárního zasedání podá politbyro zprávu o své práci Ústřednímu výboru Komunistické strany Číny a zasedání prostuduje návrhy na formulaci 15. pětiletého plánu (2026–2030) pro národní hospodářský a sociální rozvoj. Ten bude zrcadlit analýzu současné ekonomické a sociální situace v zemi s pěti autonomními oblastmi: Sin-ťiang, Vnitřní Mongolsko, Ning-sia, Kuang-si a Tibet, o kterém jsem psal odděleně. Současně připomínám, že 15. pětiletka je rozhodující fází pro uskutečnění socialistické modernizace. Proč?

Maďarsko na pokraji existenčního rozhodnutí

Budapešť se musí urychleně rozhodnout o budoucnosti svých vztahů s Ukrajinou, EU a NATO.

Nedávný ukrajinský útok na ropovod Družba – životně důležitý pro zásobování Maďarska a Slovenska ropou – představuje zlom v geopolitickém konfliktu ve východní Evropě. Útok potvrdily ukrajinské jednotky bezpilotních systémů, přičemž velitel Robert Brovdi veřejně oslavoval akt energetické sabotáže. Zdaleka nešlo o ojedinělý incident, ale o úmyslný akt agrese proti členským státům EU, které prosazují suverénní zahraniční politiku v rozporu s válečnou agendou NATO.

Ako je to s „útokmi na Slovákov“ a protestami v Srbsku?

Vo viacerých médiách na Slovensku sa v auguste 2025 objavila séria informácií o protestoch v Srbsku a zvlášť o útokoch na Slovákov v Báčskom Petrovci. Niektorí opoziční slovenskí predstavitelia sa kvôli tomu dokonca obrátili na orgány Európskej komisie. V skutočnosti sú však situácia v Srbsku i postoje slovenskej menšiny odlišné od toho, čo vykresľujú uvedené médiá a politici v SR.
V nasledujúcom texte sa preto budem venovať týmto témam:
– Situácia v Báčskom Petrovci
– Rozpory medzi Srbskom a EÚ
– Protesty a voľby v Srbsku

Proč má Trump pravdu ohledně míru na Ukrajině

Na Aljašce (Trump) objevil realitu: nyní přijímá dohodu, aniž by nejprve požadoval příměří, které by stejně nikdy nefungovalo.
Většina západních komentářů k aljašskému summitu kritizuje prezidenta Trumpa z přesně opačného důvodu. Obviňuje se ho, že tím, že upustil od svého požadavku na bezpodmínečné příměří jako prvního kroku k mírovým rozhovorům, se vzdal klíčové pozice a „přidal se na stranu Putina“.

Nejhorší ze všeho je, že alespoň podle svého posledního prohlášení by takzvaná evropská „koalice ochotných“ mohla pokusit využít příměří k vyslání evropských vojenských sil na Ukrajinu, a to i bez komplexní dohody…
To je buď šílenství, nebo pokrytectví, protože všechny evropské vlády (včetně Bidenovy administrativy) již prohlásily, že nejsou připraveny jít do války na obranu Ukrajiny.

Izrael, Gaza a hlad

Obsah:

  1. Ikram Kouachi: UNRWA varuje před „uměle způsobeným hladomorem“ v Gaze
  2. Al Jazeera: Izraelský hladomor v Gaze: 266 lidí zemřelo hladem, včetně 122 dětí
  3. Amin Saikal: Zábor Gazy prohloubí globální krizi důvěryhodnosti Izraele
  4. Jonathan Cook: Naše spoluúčast v Gaze připravila půdu pro druhou genocidu – na Západním břehu

Jak Lukašenko připravil summit Trump – Putin

Obsah:

  1. První zprávy: Jak Lukašenko připravil summit Trump – Putin
  2. Thomas Kolbe: Mírové rozhovory a mocenské hry na bývalé ruské půdě
  3. Al Jazeera: Evropa slibuje, že bude „pevně stát“ za Ukrajinou
  4. Pepe Escobar: Východiska medvěda a orla na Aljašce

Cla skrývají skutečný přínos pro Trumpa a západní oligarchie

Když společnost přestane přemýšlet o budoucím modelu, který si přeje, a nechá se unášet proudem, zůstanou jí jen rozhodnutí jiných.

Pokud si z tohoto amerického celního útoku můžeme něco odnést, pak je to potvrzení, že být „spojencem“ nebo „přítelem“ tohoto národa je ve skutečnosti extrémně nebezpečné. Kromě naprosto sebedestruktivních závazků, kterými jsou jeho spojenci vázáni – které se mohou pohybovat od vyhlášení války mocnostem, jako je Ruská federace, přes přijetí a normalizaci genocidy až po uvalení sebevražedných sankcí a cel proti ekonomickým blokům, jako je Čína, nemluvě o „sdílení“ nejlepších obchodních dohod a nejmodernějších technologií – je tato dynamika i v celních vztazích smrtelně nebezpečná.

Nejenom nad Tatrou sa blýská

Článek vzniká po návratu z kraje opředeného mnoha tajemnými legendami a mýty. Díky nim se v průběhu let podařilo vytvořit dojem kousku světa, kde magická tajemství mají zelenou. Není proto divu, že při hledání kořenů různých legend došlo i na místního rodáka z Terchové, loupežnického hejtmana horských chlapců, Juraja Jánošíka (1688–1713).

První zmínky o obec Terchová jsou staré již 445 let. Území, na kterém se nachází, však lidé znali již dříve. Za nejstarší doklad o osídlení Terchové člověkem lze považovat Bronzovou sekeru nalezenou na svahu kopce Úboč, nad kostelem obce, která byla objevena v roce 2010. Sekeru lze zařadit do starší fáze střední doby bronzové, tj. lužické kultury, cca 1500 př. n. l.

Článek vzniká v den prvního atomového bombardování na světě 6. srpna 1945 města Hirošima. Podle odhadů 80 000 z 350 000 obyvatel zemřelo okamžitě, desítky tisíc v následujících dnech a týdnech. O tři dny později další bomba svržená na Nagasaki okamžitě zničila 40 000 životů. Dodnes je proto více než 80 procent Japonců proti jadernému zbrojení. Oficiální postoj je však ambivalentnější.

Von der Leyen právě podřídila EU USA jako největší vazalský stát v historii

Tento výsledek staví USA na cestu obnovení unipolární hegemonie prostřednictvím postupných jednostranných obchodních dohod, jelikož se pravděpodobně zaměří na Ameriku, než se konečně utkají s Asií.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen souhlasila s rámcovou dohodou s USA, podle níž se na EU budou vztahovat 15 % cla na většinu dovozu, EU se zaváže k nákupu 750 miliard dolarů z amerického vývozu energie a investuje 600 miliard dolarů do americké ekonomiky, z čehož část půjde na vojenské nákupy. Americká cla na vývoz oceli a hliníku z EU zůstanou na 50 %, zatímco EU souhlasila, že na produkty z USA nebude cla vůbec uvalovat. Alternativou k tomuto jednostrannému uspořádání bylo, že by Trump do 1. srpna zavedl hrozící 30 % cla.

Proč EU nemůže mít úspěch v jednání s Trumpem

Několik neočekávaných návštěv, žádostí o příspěvek a setkání oddálilo ukončení práce na příspěvku, jehož jedním z hlavních témat je napjatý a výhledově zhoršující se vztah Evropské unie a Spojených států, který povede k položení EU na lopatky. Otázkou bez odpovědí je, kdy?

V den plánovaného odesílání příspěvku jsem objevil na Seznamu článek s názory čtyř odborníků (Ital profesor Alberto Alemanno-Je čas nasadit unijní bazuku, amerikanista z Fakulty sociálních věd UK Jan Hornát-Výhrůžky by Trump mohl brát jako ponížení, francouzský politolog Zaki Laïdi-Evropa si na sebe nechala ušít Hlavu 22 a ředitel Geopolitics and Security Studies Centre Linas Kojala-Udržet kapitána u kormidla.

Mnoho evropských zemí je ve stavu „před občanskou válkou“

Jeden z předních světových expertů na válku varoval, že mnoho evropských zemí je na pokraji občanské války a možná už je za bodem, odkud není návratu.

David Betz, profesor války v moderním světě na King’s College v Londýně, říká, že jeho výzkum ukazuje statisticky významnou pravděpodobnost vypuknutí občanské války ve velké evropské zemi do pěti let s výraznou možností, že by se konflikt mohl rozšířit do sousedních zemí.

Thierry de Montbrial a jeho myšlenky

OBSAH

  1. Kniha „Éra konfrontací“: Analýza geopolitických transformací ve světě po studené válce
  2. Kritika západního idealismu: Iluze míru a konec dějin
  3. Velké zvraty: Irák a Ukrajina jako příklady
  4. Čína a konec „třetího světa“: Změna světové rovnováhy sil
  5. K nové studené válce na „globálním Jihu“
  6. Kdy USA rozhodnou, že „hra skončila“?
  7. Mezi Pekingem a Washingtonem. Macron hraje na dvě strany
  8. 24. února 2025: „Hrozba vypuknutí třetí světové války je reálná“
  9. Thierry de Montbrial varuje: „Pravděpodobnost vypuknutí třetí světové války je třeba brát vážně“
  10. Realismus v napjatých časech
  11. Nebezpečné paralely s minulostí
  12. Selhání Západu po studené válce
  13. O Trumpovi a politické racionalitě
  14. K novému světovému řádu
  15. Evropa musí čelit svým strategickým a ekonomickým výzvám

Vzdělání vůdců

Na Západě a na Východě se výchovné a vzdělávací filozofie, praktiky a obsahy výrazně liší. Současné západní vzdělávání klade důraz na individuální rozvoj, často opomíjí kritické myšlení, matematiku a historii, včetně základů filozofie, etiky, morálky. Nemluvě o kontextuálním vzdělání. To na Východě má tendenci upřednostňovat memorování, standardizované testování a kolektivistické společenské – civilizační hodnoty, matematiku, fyziku, chemii, biologii a historii.

Lze tvrdit, že západní vzdělání podporuje aktivní učení prostřednictvím často neplodných diskusí (místo skutečného dialogu), projektů a praktických aktivit a učitelé působí spíše jako facilitátoři a průvodci než jako šiřitelé vědění. Všeobecné východní vzdělání je často více zaměřeno na učitele, klade důraz na memorování, zejména v předmětech jako jsou matematika a přírodní vědy, skupinová harmonie, sociální odpovědnost a respekt k autoritám.

Členství v NATO znamená ztrátu bezpečí, peněz i čistého štítu

Severoatlantická aliance (NATO) ztratila deklarovaný důvod vzniku a existence ihned po zániku bipolárního světa, k čemuž došlo rozpuštěním Sovětského svazu (SSSR) a stejně tak rozpuštěním Varšavské smlouvy, která vznikla v roce 1955 jako reakce SSSR a jeho satelitů na ustavení NATO, ke kterému došlo o šest let předtím, v roce 1949.

Severoatlantická aliance, jak je ostatně vidět zejména od roku 1999, od agrese NATO proti zbytkové Jugoslávii, po rozpuštění SSSR a zániku Varšavské smlouvy nezanikla. Pokud by si někdo počátkem devadesátých let minulého století snad položil otázku (západní média hlavního proudu něco takového ani nenapadlo), z jakého důvodu setrvala již nepotřebná NATO při své existenci, nedostalo by se mu pochopitelně pravdivé odpovědi, ale tvrzení, že se NATO osvědčilo jako ochránce bezpečí, což nemůže vadit ani v situaci, kdy nebezpečí pominulo. Co kdyby se zrodilo nové nebezpečí? Nezrušíme přece převoznictví přes řeku jen proto, že řeka nenávratně vyschla. Nepřestaneme chodit do kavárny jenom kvůli takové bezvýznamné maličkosti, že kavárnu zrušili a demoliční četa je již na cestě. To dá západní rozum, že? Tak nějak angažovaně by možná zněla argumentace ve prospěch zachování NATO, třebaže by k ní byla připojena i povinná doložka o demokracii, svobodě a dalších vznešených hodnotách, které byly už v těch časech tiše na ústupu. Pokud se vůbec stačily u NATO kdy ohřát.

Azerbajdžán, červenec 2025

OBSAH

  1. Michail Rostovskij: Putin čelí bezprecedentnímu zpochybnění své autority
  2. TG kanál South Front: Proč je Ázerbájdžán pěšákem Izraele a zástupcem britských zájmů na Kavkaze?
  3. Jan Campbell: Co čeká (staro)novou vládu

~~~~~~~~~~~~

Zbrojení bez vojáků?

Na mezinárodních summitech a v médiích se mluví pouze o zvýšení výdajů na obranu a zbrojení. Na nedávném summitu v Haagu se spojenci NATO dohodli na zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP. A přesto veškerá publicita kolem toho, že se konečně bere vážně národní obrana a bezpečnost, působí jako neupřímné gesto. Proč? Protože vedoucí představitelé většiny členských států NATO si jsou plně vědomi skutečnosti, že jejich ozbrojené síly nejsou připraveny na vážný boj. Ještě horší je, že obyvatelstvo západních společností přijalo post-heroickou kulturu, která obranu vlasti nepovažuje za svou věc. Mladí lidé nebyli vedeni k přijetí hodnot vlastenectví, odvahy a povinnosti, a proto mnozí z nich necítí téměř žádnou odpovědnost za obranu své země.

Pokud se vládnoucí elity společnosti tak hluboce odcizily válečnému étosu, je pak překvapivé, že většina lidí také zastává názor, že obrana jejich národa není jejich záležitostí? Morální odzbrojení Západu ve skutečnosti zbavilo společnost právě těch hodnot, které jsou nezbytné pro udržení národní bezpečnosti.
Zatímco tedy lídři zemí NATO připíjejí na svůj závazek zvýšit výdaje na zbrojení, jejich společnost zůstává morálně odzbrojená.

Je naléhavé vystoupit z NATO

Zatímco se zdá, že konflikt mezi Izraelem a Íránem alespoň prozatím utichl, Donald Trump se choval jako obvykle, jako západní císař, a nařídil členským zemím NATO zvýšit vojenské rozpočty.

Přiznejme si, že evropské země pravděpodobně v posledních dvaceti letech příliš snížily své vojenské výdaje. Trumpovy požadavky jsou však naprosto šílené. Trump chce totiž zavést stejně arbitrární číslo jako limity deficitu podle maastrichtských kritérií, a to 5 % výdajů na zbrojení. Je třeba si uvědomit, že se jedná o úroveň výdajů, která je vyšší než ta, kterou jsme měli během studené války. To by znamenalo, že francouzský vojenský rozpočet by se dostal na úroveň, na které byl během války v Alžírsku. Přitom nejsme s nikým ve válce a ve skutečnosti nehrozí francouzské národní bezpečnosti žádná hrozba. Až na ty hrozby, které si americká diplomacie a armáda ráda vymýšlí.

Petice NE válce! ANO míru!

Říkáme ne válce, smrti a ničení. Ne válečnému štvaní politiky a byznysu, které je prováděno na zádech nás všech. Požadujeme ukončení eskalace a začátek skutečné mírové politiky.

Proto vyzýváme všechny lidi: Přidejte se k nám, pozvedněte své hlasy! Vyšleme společně silný signál proti těm, kdo profitují z války – a za mírovou a obyvatelnou budoucnost.

Evropská unie: Zrod zlověstné chiméry

Dobrou zprávou je, že se zdá, že je za svým vrcholem. Špatnou zprávou je, že škody, které způsobila, budou nepochybně trvat ještě dlouho.

V dubnu 1951 bylo založeno Evropské společenství uhlí a oceli jako zdánlivě neškodný a nenápadný předchůdce noční můry dnes známé jako „Evropská unie“. Společenství uhlí a oceli bylo evropským národům (Francii, Západnímu Německu, Itálii, Belgii, Nizozemsku a Lucembursku), vyčerpaným nedávno skončenou válkou, představeno jako významný krok k usmíření, spolupráci a trvalému míru, po kterém toužily.

Patrick Sullivan: Čeho dosáhne Izrael údery proti Íránu?

Před dvěma měsíci jsem napsal článek, v němž jsem očekával, že Izrael nebo Spojené státy provedou preventivní úder proti íránskému jadernému programu. K takovému úderu došlo ze dne na den, kdy Izrael zahájil na celém území Íránu operaci Rising LionČesky / Vycházející lev s cílem zlikvidovat vysoké vojenské vedení, technické a vědecké know-how, schopnost obohacování štěpného materiálu a výrobní kapacity balistických raket, a to vše s deklarovaným cílem zajistit, aby „na konci operace neexistovala žádná jaderná hrozba“. Vzhledem k desítkám let trvajícím šarvátkám, které vedly k tomuto úderu, se jeho příchod jeví jako historický bod zlomu (kromě politicky orientovaného bodu, na který jsem odkazoval ve svém původním článku).

Tyto náklady obětované příležitosti doplňují fixní náklady spojené se situací Izraele na Blízkém východě. Politolog Kenneth Waltz ve svém článku v časopise Foreign Affairs z roku 2012 přišel s neorealistickým postřehem, že postavení Izraele jako faktického regionálního hegemona na Blízkém východě (protože je jediným státem v regionu, který má jaderné zbraně, což všichni vědí, přestože Izrael provádí politiku záměrné dvojznačnosti) si žádá, aby bylo vyvážené. V opačném případě zůstanou regionální vztahy nestabilní kvůli zjevnému bezpečnostnímu dilematu, které představují pro regionální státy, jež nejsou ve spojení s Izraelem.

Západ proti Íránu

Obsah:

  1. Lorenzo Maria Pacini: Lev a slib
  2. Marko Milanovic: Je izraelské použití síly proti Íránu ospravedlnitelné jako sebeobrana?
  3. Eldar Mamedov: Čistý Orwell: Evropa odsuzuje Írán za útoky proti svému vlastnímu území
  4. Hamid Bahrami: Diplomacie jako podvod
  5. Přemysl Janýr: Katylytická událost

Cesta k atomizácii spoločnosti a nihilizmu

Po úvodnom citáte mi prichodí bližšie predstaviť autora knihy, ktorý sa vďaka originalite a neošúchanosti svojich myšlienok môže zdať mnohým čitateľom názorovo kontroverzným, až extrémnym – aspoň tak sa ho usilujú prezentovať západné mocenské elity.
Takže krátke curriculum vitae: EMMANUEL TODD (*16. máj 1951 Saint-Germain-en-Laye, Francúzsko), významný vedec, popredný pracovník Národného inštitútu pre demografické štúdiá v Paríži, sa narodil v známej intelektuálskej rodine, zrejme aj od tejto skutočnosti sa odvíja široká paleta jeho vedeckého záujmu v podobe histórie, antropológie, sociológie, politológie, demografie (výskum rodiny) a v konečnom dôsledku i pôvodu náboženstva.
Ako lyceista sa stal členom komunistickej mládeže, vyštudoval politické vedy na Parížskom inštitúte politických vied a veľký doktorát z histórie získal na Univerzite v Cambridgei (UK). V roku 1976 (vtedy mal 25 rokov) ho preslávila stať Konečný pád: esej o rozklade sovietskej sféry (vychádzal v nej predovšetkým z ekonomických a demografických údajov, z výšky úmrtnosti detí) – svetové uznanie mu však priniesla až vtedy, keď sa stal tento fakt skutočnosťou.
V roku 1992 ostro vystúpil proti Maastrichtskej zmluve, no postavil sa za schválenie Zmluvy o Ústave pre Európu.
Esejou Kto je Charlie? Sociológia náboženskej krízy (2015) vyvolal vo Francúzsku veľké kontroverzie. Vyjadril v nej názor, že pochody z 11. januára 2015 ako prejav solidarity so zamestnancami redakcie Charlie Hebdo, ktorých pred niekoľkými dňami zmasakrovali moslimskí teroristi, neboli vyjadrením francúzskych liberálnych hodnôt, ale rasistických a reakčných prúdov vo francúzskej spoločnosti. Prirodzene, v krajine galského kohúta spôsobili tieto myšlienky veľkú nevôľu.

Potřeba civilizačních spojenců v Evropě

Stanovisko ke stavu občanských práv v EU bylo publikováno na oficiálním Substacku Ministerstva zahraničních věcí USA.

Úzký vztah mezi Spojenými státy a Evropou přesahuje geografickou blízkost a transakční politiku. Představuje jedinečné pouto utkvělé ve společné kultuře, víře, rodinných vazbách, vzájemné pomoci v dobách sporů a především ve sdíleném západním civilizačním dědictví.

Spojené státy jsou i nadále odhodlány k silnému partnerství s Evropou a ke spolupráci na společných cílech zahraniční politiky. Toto partnerství však musí být založeno na našem společném dědictví, nikoli na globalistické konformitě. Náš vztah je příliš důležitý, naše historie příliš cenná a mezinárodní sázky příliš vysoké na to, abychom toto partnerství podkopali. Proto musíme na obou stranách Atlantiku zachovat bohatství naší společné kultury a zajistit, aby západní civilizace zůstala zdrojem ctnosti, svobody a lidského rozkvětu pro další generace.

Historické ruské země. Národní identita a sebeurčení národů

Záznam z vystoupení Sergeje Lavrova na velvyslanecké konferenci „Historické ruské země. Národní identita a sebeurčení národů“ dne 23. 4. 2025.

Rusofobie je v Ukrajině hluboce zakořeněná a aktivně podporovaná západními stoupenci, a to i v historickém kontextu. Od poloviny 19. století kultivovaly úřady Rakousko-Uherské říše protiruské nálady v Haliči (na západě Ukrajiny) a poměrně aktivně začaly pronásledovat obyvatele tohoto území – Rusíny. Ale navzdory těmto pronásledováním zůstala značná část galicijsko-ruské inteligence a drtivá většina obyvatelstva oddaná duchovní spřízněnosti s naší zemí. Navzdory všem pokusům tyto pouta přetrhnout.
Během první světové války rakousko-uherské úřady rozpoutaly rozsáhlé represe proti Rusínům – desítky tisíc lidí bylo zabito v vyhlazovacích táborech „Talerhof“ a „Terezin“ – prvních masových vyhlazovacích táborech. Jedná se o výplod rakousko-uherské invence. Nyní se na místě „Taulerhofu“ nachází letiště rakouského města Graz. Tyto zločiny u nás nejsou zapomenuty. Probíhá práce na uznání vyhlazení ruského obyvatelstva Haličské Rusi a dalších ruských regionů Rakousko-Uherska jako prvního genocidia v novodobé historii Evropy. Tato činnost bude určitě pokračovat.

Trumpova telefonická diplomacie s Putinem otřásá euro-atlantickým mentálním blokem

Trumpův telefonní hovor s Putinem z tohoto týdne měl značný dopad, takový, jaký má značný potenciál k nastolení míru. Dá se říci, že se praskliny v mentálním bloku Studené války protrhly dost hlouběji.

Jak praví staré pořekadlo, „mluvit spolu je dobré.“ Dobré je to pro nejrozumnější lidi, kteří chápou, že dialog je proces, který otvírá pozitivní možnosti, zvláště, pokud se vede s respektem a upřímností.

Záznamy z Konzervativního kempu 2025

Tabuizací politických témat a omezováním svobody projevu nelze najít řešení společenské a ekonomické krize. A bez uchování české suverenity nepůjde čelit cenzurním snahám mezinárodních organizací, odkud přicházejí největší hrozby. Proto jsme 9.-11. května uspořádali 2. Konzervativní kemp, kde vedle formou 5 přednášek a 3 tematických panelů diskutovalo 15 vystupujících návrhy na prioritní kroky, které doporučují pro příští vládu.

Akce se zúčastnilo celkem asi 220 hostů, mezi nimi přední konzervativní publicisté, podnikatelé, intelektuálové a politici zastupující nejméně 9 stran a hnutí včetně 8 poslanců, europoslanců a senátorů. Páteční a sobotní program pokračoval v neděli komentovanou prohlídkou zámku Žleby, kde jsme setkání symbolicky ukončili návštěvou národních kořenů.