Korejský vůdce Lee je pravděpodobně před srážkou s Trumpem.

Očekává se, že nově zvolený prezident vyrovná jihokorejskou diplomacii tak, aby zvýhodňovala vliv Číny a omezovala vliv USA.

Nový jihokorejský prezident I Če-mjong se v zahraniční politice označuje za „pragmatika“. Říká, že ho pohání spíše národní zájem Jižní Koreje než ideologie, a hovoří o své touze zlepšit vztahy s Čínou a Severní Koreou.

Jak americké zpravodajství pohlíží na nový globální řád

Zpráva Obranné zpravodajské agentury USA (DIA) zveřejněná před několika dny předkládá novou geopolitickou konfiguraci, v níž Rusko, Čína, Írán a Severní Korea neutváří ani tak formální alianci, jako spíše systém založený na flexibilní síti s funkčním rozdělením rolí. To je zajímavé hledisko, které stojí za uvážení.

Nejdříve se především zamysleme nad tím, že DIA tuto zprávu publikuje, protože chce, aby země v ní zmíněné obdržely určitou zprávu. Podívejme se tedy na její obsah krok za krokem.

Jak se lidé za Joe Bidenem snaží za každou cenu rozpoutat další velkou válku

Bidenova vláda chce novému americkému prezidentovi Trumpovi klást před změnou moci v USA co nejvíce překážek. Evidentně se snaží na několika místech rozpoutat velkou válku proti Rusku.

Řeknu to rovnou, protože je velmi důležité tomu porozumět: Není to Joe Biden, kdo rozhoduje ve Washingtonu, jak nyní uvedl i Wall Street Journal, aniž by to někdo zpochybňoval, ale podle deníku jsou rozhodnutí přijímána poradcem pro národní bezpečnost Bílého domu Jakem Sullivanem a americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem.

Jak se diktatury na proamerickém Dálném východě neprosadily

Pokus jihokorejského prezidenta svrhnout 3. prosince demokracii nebyl improvizovaným nebo ojedinělým činem. Je třeba jej vnímat v kontextu květnové šarvátky v tchajwanském parlamentu a především jmenování militaristického premiéra popírajícího holocaust v Japonsku. Stejně jako na Ukrajině a v Izraeli se ti, kteří nostalgicky vzpomínají na druhou světovou válku, pokusili o převrat.

Když se na Ukrajině vrátili k moci úplní nacionalisté, neudělali jsme nic. Teď máme na krku jejich válku.
Neudělali jsme nic, když se v Izraeli vrátili k moci revizionističtí sionisté. Nyní máme na krku válku v Gaze, na Západním břehu Jordánu, v Libanonu, Sýrii, Iráku a Jemenu.
Budeme reagovat na návrat japonských militaristů k moci na Tchaj-wanu, v Jižní Koreji a v Japonsku?

Prší, prší, len sa leje

Je zcela jedno, kterou verzi této lidové písničky posloucháte, Gottovu, Holého či Špinarové, nebo jiné, včetně hudební klasiky. Všechny představují pohlazení duše a srdce moudrostí života, krásou melodie a srozumitelností textu.

Nic z uvedeného neplatí pro zprávy politicky korektních médií, písničky zfetovaných hvězd, prázdné řeči a vysvětlování západních politiků o neúčasti členských států NATO ve vojenských akcích Ukrajiny. Těmi se Západ snaží přesvědčit občany, že Rusko jenom blafuje, bude poraženo a poté bude konat podle not Západu, protože bude mír a nebude schopno vést válku. Přitom s pravděpodobností hraničící s jistotou je skutečností, že Západ již před časem povolil Kyjevu bombardovat cíle hluboko v Rusku a Kyjev patřičně informoval. Proto poslední reakce prezidenta Putina byla uslyšena ve Washingtonu, Londýně, Bruselu a Berlíně. A přesto, podle zprávy MO Ruské federace za poslední den systémy protivzdušné obrany sestřelily tři americké rakety ATACMS, tři letecké pumy Hammer a bylo zničeno 53 dronů ozbrojených sil Ukrajiny.