1,1 miliardy lidí, z toho více než 500 milionů dětí, žije v akutní chudobě

Esej 1.1 billion people, 500 million+ children live in acute poverty: UNDP vyšel v deníku Current Affairs 17. října 2026

Palestinské děti stojí v řadě na bezplatné jídlo v Rafahu v pásmu Gazy, pátek 16. února 2024. (AP)

Po celém světě žije v extrémní chudobě více než miliarda lidí, přičemž více než polovinu postižených tvoří děti, jak odhalila zpráva Rozvojového programu OSN (UNDP) zveřejněná ve čtvrtek [15. října].

Zpráva vznikla ve spolupráci mezi UNDP a Oxfordskou iniciativou pro chudobu a lidský rozvoj (OPHI) a potvrdila, že míra chudoby je v zemích sužovaných válkami třikrát vyšší, vzhledem k tomu, že v roce 2023 došlo ve světě k největšímu počtu konfliktů a válek od druhé světové války.

Metodika zprávy je podobná metodikám používaným v zprávách vydávaných od roku 2010 organizacemi UNDP a OPHI, analyzující data ze 112 zemí s celkovým počtem obyvatel 6,3 miliardy lidí. Mezi zkoumané faktory patří nedostatek adekvátního bydlení, hygienických zařízení, elektřiny, paliva na vaření, výživy a školní docházky.

Yanchun Zhang, hlavní statistik UNDP, výsledky studie okomentoval slovy: „Index MPI za rok 2024 vykresluje ponurý obraz: 1,1 miliardy lidí trpí vícerozměrnou chudobou, z nichž 455 milionů žije ve stínu konfliktů.“

V rozhovoru pro agenturu AFP Zhang dodal, že pro chudé komunity v zemích postižených válkou je boj o uspokojení základních potřeb „mnohem tvrdší a zoufalejší bitvou“.

Podle zjištění trpí akutní chudobou 584 milionů dětí, což představuje 27,9 % dětí na celém světě, zatímco u dospělých je to 13,5 %. Zpráva dále zjistila, že se míra chudoby výrazně soustřeďuje v subsaharské Africe a jižní Asii, kde žije 83,2 % nejchudších lidí na světě.

Sabina Alkire, ředitelka OPHI, agentuře AFP rovněž sdělila, že snahám o snižování chudoby brání konflikty, a uvedla: „Do jisté míry jsou tato zjištění intuitivní. Šokoval nás však samotný rozsah počtu lidí, kteří bojují o důstojný život a zároveň se bojí o svou bezpečnost – 455 milionů.“

„To poukazuje na drsnou, ale nevyhnutelnou výzvu pro mezinárodní společenství, aby se soustředilo jak na snižování chudoby, tak na podporu míru, aby jakýkoli následný mír skutečně vydržel,“ dodala Alkire.

Indie měla nejvyšší počet lidí žijících v extrémní chudobě, která postihuje 234 milionů z jejích 1,4 miliardy obyvatel. Za Indií následovaly Pákistán, Etiopie, Nigérie a Demokratická republika Kongo. Tyto pět zemí dohromady představovaly téměř polovinu z 1,1 miliardy lidí žijících v chudobě na celém světě.

Hrůzný případ Gazy

Mezi důsledky chudoby patří podvýživa, nedostatečná výživa a hladovění, které si vybírají obzvláště vysokou daň na dětech.

Zatímco v Gaze pokračuje genocida, pondělní zpráva deníku Washington Post podrobně popsala zhoršující se humanitární krizi v severní části Gazy, kde izraelské okupační síly (IOF) své útoky na pásmo stupňují.

Zpráva poukázala na nově se objevující strategii, kterou údajně uplatňuje „Izrael“ a která je popisována jako přístup „vzdej se, nebo hladov“, což vyvolalo mezinárodní odsouzení.

IOF obklíčily uprchlický tábor Džabalija a vydaly evakuační rozkazy přibližně 400 000 obyvatelům severní Gazy, přičemž je nasměrovaly na jih do již tak přeplněných a bombardovaných oblastí.

Ačkoli izraelská okupační vláda přijetí této strategie oficiálně nepotvrdila, zprávy naznačují, že její části jsou již realizovány.

Humanitární organizace ohledně této taktiky vyjádřily obavy; organizace Lékaři bez hranic varovala, že v táboře Džabalija uvízly tisíce lidí, kteří čelí hladovění a jsou terčem útoků IOF.

V září Victor Aguayo, ředitel UNICEF pro výživu a vývoj dětí, uvedl: „Odhadujeme, že více než 50 000 dětí trpí akutní podvýživou a potřebuje okamžitou život zachraňující léčbu.“

Jeho komentář navazuje na varování potravinových agentur OSN, FAO a WFP, které situaci v Gaze označily za „jednu z nejzávažnějších potravinových a výživových krizí v historii“.

„Je důležité si uvědomit, že téměř polovinu obyvatel Gazy, kteří touto katastrofou trpí, tvoří děti,“ zdůraznil Aguayo.

V souvislosti se svou nedávnou návštěvou Gazy řekl: „Viděl jsem, jak měsíce války proti civilistům a přísná omezení humanitární pomoci vedly ke kolapsu systémů zásobování potravinami, zdravotnictví a ochrany, což má pro výživu dětí katastrofální důsledky.“

Aguayo poznamenal, že strava malých dětí je „extrémně chudá“, přičemž „více než 90 procent z nich jí v nejlepším případě dva druhy jídla denně – den za dnem – po celé týdny a měsíce v podmínkách toxického stresu a bez přístupu k pitné vodě a hygienickým zařízením.“

Varoval také, že „riziko hladomoru a rozsáhlé závažné výživové krize v Gaze je reálné“, a dodal: „Existuje jen jeden způsob, jak tomu zabránit: potřebujeme okamžité příměří a s ním trvalý a rozsáhlý přístup humanitární pomoci do celého pásma Gazy.“

Al MayadeenČesky (arabsky „Náměstí“) je libanonský panarabský nezávislý satelitní zpravodajský televizní kanál orientovaný na Írán se sídlem ve městě Bejrút a s 500 zaměstnanci a reportéry v arabských a západních hlavních městech. Většina zakládajících vedoucích pracovníků jsou bývalí korespondenti a redaktoři z Al-Jazeera. Byl spuštěn 11. června 2012 a na panarabském televizním zpravodajském trhu soutěží s Al Jazeera vlastněnou Katarem a Al Arabiya vlastněnou Saúdy a také se Sky News Arabia a BBC News Arabic. Al Mayadeen bývá charakterizován jako pro-Hizballáh a pro-Bašár al-Assad. Slogan: „Realita taková, jaká je“.