Posvátné a morální dědictví ajatolláha Alího Chameneího

Zpráva o mučednické smrti ajatolláha Alího Chameneího dne 28. února 2026 vyvolala vlnu smutku v islámském světě i mimo něj. Téměř čtyři desetiletí působil jako strážce práva (Vali-ye Faqih) Íránské islámské republiky a vedl národ bouřlivými časy s neochvějnou vírou, hlubokými znalostmi a pevným odhodláním dodržovat zásady šíitského islámu. Jeho smrt ve věku 86 let, způsobená izraelským leteckým útokem, znamená konec jedné éry – ale jeho morální a duchovní odkaz bude i nadále osvětlovat cestu generacím muslimů hledajících spravedlnost, nezávislost a boží blízkost.
Západní média příliš dlouho pomlouvala a hanobila tohoto velkého muže. Tento esej se proto snaží uctít život a dílo tohoto svatého muže tím, že zkoumá rozměry jeho charakteru, které z něj učinily nejen politického vůdce, ale také skutečného představitele islámské etiky, oddaného služebníka Ahl al-Bayt a neúnavného pracovníka pro blaho utlačovaných, jak v Íránu, tak po celém světě.

Svět je na pokraji velké války

Tento text je filozofickou reflexí útoku na Venezuelu a operace změny režimu v Íránu. Jsem si jistý, že nyní, když se podíváme na to, co se děje v globální politice, si všichni konečně uvědomili, že mezinárodní právo již neexistuje. Už neexistuje.

Mezinárodní právo je smlouva mezi velmocemi, které jsou schopny v praxi bránit svou suverenitu. Tyto mocnosti definují pravidla – pro sebe i pro všechny ostatní – co je a co není přípustné. A dodržují je. Takové právo funguje taktně, pokud je mezi velmocemi zachována rovnováha.

Přejmenovat genocidu

Genocida v Gaze neskončila. Byla přejmenována. A to je dostatečná jazyková lest, aby ji svět ignoroval.

Nejprve to bylo právo Izraele se bránit. Pak to byla válka, i když podle izraelské vlastní vojenské zpravodajské databáze tvořili 83 procent obětí civilisté. 2,3 milionu Palestinců v Gaze, kteří žijí pod izraelskou leteckou, pozemní a námořní blokádou, nemá armádu, letectvo, mechanizované jednotky, tanky, námořnictvo, rakety, těžké dělostřelectvo, flotily vražedných dronů, sofistikované sledovací systémy pro mapování všech pohybů ani spojence, jako jsou Spojené státy, které od 7. října 2023 poskytly Izraeli vojenskou pomoc ve výši nejméně 21,7 miliard dolarů.

Nyní je to „příměří“.

Som z porazenej krajiny

V pátose osláv pádu režimu, ktorý sám seba označoval ako reálny socializmus (víťazi ho označili za komunistický), sa úplne stráca pointa: sme porazená krajina. Tí, ktorí pád režimu dodnes oslavujú ako svoje víťazstvo na to buď zámerne, alebo prospechársky zabúdajú. Príbeh, ktorým sa to spustilo v Československu, má svoje krásne finále, i keď na začiatku bola lož o mŕtvom študentovi. Boli sme v padajúcom domine predposlední – po nás už len Rumunsko.

Stále premýšľam, čo je liberálna demokracia. Áno, slobodné voľby, z nich vygenerované inštitúty, od parlamentu, vlády, prezidenta počnúc, po súdnu moc. Všetko má a musí byť vyvážené, pod vzájomnou kontrolou. Lenže do toho sa ako tretia moc vplietli nikým nevolené ale niekým platené mimovládky a médiá, ktoré už dávno nie sú „strážnym psom demokracie“, ale znásilnením toho, čo si ľudia slobodne volia.

„Zlatá“ horalka verzus zlatý gulag

Nárast agresivity a násilia trápi celú Európu
… V niektorých štátoch majú hranicu trestného činu krádeže vyjadrenú v eurách, resp. sa suma aktualizuje podľa inflácie, v iných hranicu nepoznajú, trestnosť sa odvíja od charakteru skutku a okolností (napr. vlámanie, násilie, recidíva). Zopár príkladov na hranicu trestného činu krádeže vyjadrenú v eurách: Česko (400), Maďarsko (130), Poľsko (185), Rakúsko (100) Španielsko (400), v Nemecku, vo Francúzsku, v Taliansku, Holandsku, Belgicku a Portugalsku si hranicu nestanovili. Každý takýto skutok posudzujú individuálne. Napriek tomu, ako ukazujú štatistiky, aj tam čoraz častejšie dochádza k výraznému nárastu krádeží a páchaniu násilia na pracovníkoch obchodov, k rozkladu všeobecnej morálky. Vezmime si napríklad také Česko: podľa tamojších údajov osciluje každoročne počet drobných krádeží na približne rovnakej úrovni, ale rapídne rastie hodnota odcudzeného tovaru, zvyšuje sa už spomínaná fyzická agresivita najmä voči pokladníčkam a ochrankárom – a čo je horšie, na tejto činnosti v nemalej miere participujú profesionálne organizované skupiny, ktoré cielene kradnú väčšie množstvá tovaru, prípadne koordinujú krádeže medzi viacerými lokalitami.

Rozpad Západu: co nám hrozí

Trumpova zvrácenost se projevuje na Blízkém východě, válečnické tendence NATO v Evropě.Na žádost mého slovinského vydavatele jsem právě napsal novou předmluvu ke knize La Défaite de l’Occident (Porážka Západu), kterou považuji za nutné okamžitě zveřejnit na Substacku. Hrozba eskalace všech konfliktů je stále jasnější. Tento text poskytuje schematický a prozatímní, ale aktuální výklad vývoje krize, kterou právě prožíváme. Je ve skutečnosti závěrem mého posledního rozhovoru s Diane Lagrange na Fréquence Populaire: „Vítězství Ruska, izolace a fragmentace Francie a Západu“.

Kolesá vojen a krutostí sa ustavične otáčajú – ibaže čoraz hlasnejšie hrkocú…

… taká je jedna z hlavných myšlienok románu Šíp času (Praha: VOLVOX GLOBATOR 2003) od anglického spisovateľa Martina Amisa (* 25. 8. 1949 Oxford, Spojené kráľovstvo – † 19. 5. 2023 Lake Worth Beach, Florida); jeho kniha, nominovaná na Bookerovu cenu (po prvý raz som ju čítal pred desiatimi rokmi), mi pripomenula, že ono hrkotanie, ktoré ma inšpirovalo k tejto eseji, je v dnešných časoch azda najhlučnejšie za ostatné roky, resp. desaťročia: Gaza, Ukrajina, Rusko, Irán, Izrael, Sýria, Afganistan, Sudán, Rwanda, Somálsko, Jemen, …

Aj v dnešných časoch sa mier vznáša na motýlích krídlach, pre ktoré je veľmi ťažkým bremenom. Keď sa vysilia, spustí sa hrmavica. A mocní tohto svete sa chytia príležitosti s túžbou získať pre seba čo najviac: prírodného bohatstva a zbraní. Na rad prichádzajú rokovania, kto z koho, vyhrážky, samity o zbrojení, „mierové“ i mierové telefonáty, stavanie vzdušných zámkov, ktoré sa pod salvami zbraní od výmyslu sveta rozpadávajú ako domček z karát.

Demytizace Palestiny a Palestinců

Seriál Demytizace Palestiny a Palestinců publikuje Zdeněk Jehlička postupně na deníku Britské listy a na stránkách Mezinárodního hnutí solidarity. Vybrali jsme z něj poslední dvě kapitoly:

  1. Zdeněk Jehlička: Demytizace Palestiny a Palestinců: „Lidé bez země“
  2. Zdeněk Jehlička: Demytizace Palestiny a Palestinců: „Země bez lidí“