Washington, Londýn a Tel Aviv se zapletly v Palestině

Po zásahu Washingtonu Izrael přestal masakrovat Gazany, aby etnicky vyčistil Palestinu a rozšířil tamní kolonie. Izrael navíc souhlasil s předáním humanitární pomoci civilistům, které uvěznil.
Nic však není vyřešeno jak kvůli revizionistickým sionistům Benjamina Netanjahua, tak kvůli Hamásu Ismaila Haniyeha.

Petr Pelz o Ukrajině

Kdo může za neúspěch ukrajinské ofenzívy? Spíš stratégové v USA, než ukrajinští velitelé
+ podcast

Západ veřejně mluví o tom, že je potřeba oslabit, zničit Rusko.
A potom ho rozdělit do malých států, což je existenční hrozba.
+ podcast

Pro Rusko je Ukrajina bitvou ve válce za dedolarizaci, tedy mezinárodní obchodování v jiných měnách než v dolarech
+ podcast

Co chce „Micron“ v Praze?

Protiproud TV uvádí další rozhovor Petra Hájka s bezpečnostním expertem Michalem Svatošem nejen na téma aktuální situace ve válce Západu a NATO proti Rusku na ukrajinském území, ale také o tom, jaké řešení může mít další krvavá „avantýra“ Západu při izraelské genocidě palestinských civilistů v Gaze.

Zamyšlení po poslání

Putinův 19. projev přednesený ve čtvrtek 29. února byl rekordně dlouhý: 2 hodiny a 6 minut. Projev ve Federálním shromáždění lze považovat za volební program i proto, že ruský prezident ví, co a jak má dělat, a chápe, na koho se lze spolehnout při plnění stanovených úkolů. V jazyce občana jsou to rodina, mládež a kádry. V jazyce vojenském: vojenská a technologická síla a vysoká hospodářská produktivita. V jazyce politika: nezapomínejte, co jsem kdy řekl, kdo jsem, a proč i politik by nikdy neměl být zrádcem svých spoluobčanů. A vzkázal chamtivcům bez duše: elity nejsou ti, kteří se obohatili v divokých devadesátých letech a konci minulého století.

Koncepční projev ruského prezidenta, dotýkající se současnosti a budoucnosti největší a strategicky nejvýznamnější ozbrojené konfrontace na světě, kterou několik let nazývám antropologická válka, logicky upoutal pozornost západního publika. Navíc jak ve Spojených státech, tak v EU v předvečer volebního cyklu panuje dokázaná krize důvěry mezi těmi nahoře a dole. Lidé při hledání odpovědí se stále více zajímají o názor druhé strany. Proto si dovoluji sdělit několik západních názorů na projev s vlastními mini-komentáři a doplněním.

60 let debat o bezpečnostní politice

Ve dnech 17. až 19. února 2023 se v hotelu Bayerischer Hof v Mnichově konal 59. ročník Mnichovské bezpečnostní konference (MSC). Téměř rok po zahájení speciální vojenské operace (SVO) na Ukrajině poskytla MSC 2023 příležitost zhodnotit soudržnost v rámci aliance a politický závazek k mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech.

Mnichovská bezpečnostní konference (MSC) 2024 se konala od 16. do 18. února 2024. Podle tradice opět v hotelu Bayerischer Hof a skončila večírkem nazvaném Noc svobody. Předpokládám, že zbrojaři měli důvod připíjet na zdraví Putina.

Ukrajina, Gaza a mezinárodní řád

Probíhající krize na Ukrajině a v Gaze ukazují naléhavou potřebu nového internacionalismu, který by se vyrovnal s rostoucí nezávislostí středních a menších mocností na celém světě. Taková vize musí odmítnout snahu o znovuzavedení neúspěšného rámce jednostranného prvenství USA nebo snahu vtěsnat množící se regionálně specifické konflikty do zastaralého modelu „velmocenského soupeření“, který připomíná studenou válku mezi Spojenými státy a Sovětským svazem.

Dialog o loňské genocidě, o níž se v našich krajích nesmí mluvit…

Dialog Tomáše Koloce (komentátora deníku Krajské listy, spolupracujícího s periodiky nové Slovo, Disput a Radio Proglas), s Ondřejem Suchým (novinářem, textařem, karikaturistou a autorem pořadů jako byly Kavárnička dříve narozených či Malý televizní kabaret) o Arménii, na jejíž podporu (s podporou Ondřejova bratra Jiřího Suchého ze semaforské dvojice S+Š) spolu po loňském vyhnání Arménů z Náhorního Karabachu založili projekt Arménie a my.