Nic nového pro vědoucí

9. února 2024 jsem byl ještě na Slovensku, když byl zveřejněn rozhovor Vladimira Putina s Tuckerem Carlsonem. … (+ odkaz na originál video).
10. výročí projevu prezidenta Putina v Mnichově na konferenci o bezpečnosti v roce 2007, interview 2024 a první reakce politicky korektních médií mě však přinutily připomenout si, že částí mého poslání v životě je kultivovat povědomí o tom, že životní obsahy občas přeceňujeme, protože jim nerozumíme, protože si neuvědomujeme, že žádné náhody neexistují a že člověk většinou neovlivní, co se mu stane.

NALEVO s Petrem Drulákem: Absolventi ASPENu: S USA na věčné časy? Kasta soudců se vzájemně podrží.

Politika, mezinárodní vztahy zleva v autorském pořadu významného českého politologa a vysokoškolského pedagoga, bývalého prvního náměstka ministra zahraničí, bývalého českého velvyslance v Paříži, autora řady odborných knih u prestižních světových nakladatelství profesora Petra Druláka

Kam kráčíš Evropo?

Dnes už se sice Angličané vymanili z EU, ale jejich příbuzní a s nimi spojení (severské národy, Nizozemci) stále inklinují k Anglii a USA více než k centru EU. Iberský poloostrov má blíže k Latinské Americe, Balkán k Turecku a Rusku. Opravdu niterné spojení s Evropou je opravdu jen u Němců, Francouzů a Italů. K tomuto centru patřil ve středověku i Český stát. Dnes ovšem nepatří. Je to dáno nepříznivým průběhem historie posledních století, kterou dobře známe. Zdálo se, že zkušenosti z komunistického období vrhnou náš národ do náruče Evropy a Rusko nám navěky znechutí. Ve skutečnosti toto „vrhnutí“ bylo jen kvůli dotacím a konzumnímu životu. S odstupem od komunistické doby nastává jakési jasnější a pravdivější porovnávání historických jevů. Mladí lidé toho sice mnoho o své historii neznají, ale komunistická doba jim už nepřipadá nějak nepříznivá, obzvláště proto, že nevidí žádné jiné použitelné opoziční hodnoty vůči dnešnímu establishmentu.

4 x Gaza: dopady

Obsah:

– Ramzy Baroud: Evropská morální krize: Je EU přímým partnerem v izraelské genocidě v Gaze?
– Alastair Crooke: Tragické sebezničení rozzuřeného Izraele
– Thierry Meyssan: Celosvětová situace v souvislosti s masakrem v Gaze
– Caitlin Johnstone: Jakkoli si myslíte, že je Izrael špatný, je ještě horší

Pět proměnných, které definují naši budoucnost

Straussovští neocons, kteří drží opratě americké zahraniční politiky, by nikdy nepřijali čínsko-ruské směrování vývoje k multipolárnímu světu. Prozatím tu máme věčný expanzionismus NATO jakožto strategii k vyvolávání úpadku Ruska a Tchaj-wan jako jejich strategii k oslabování Číny.

Avšak během posledních dvou let vede zlovolná válka na Ukrajině jen k urychlování přechodu k multipolárnímu světu, tj. k Eurasií taženému světovému řádu.

Tři fronty novodobé studené války

Konec studené války přinesl pomíjivé unipolární uspořádání. V rámci „Pax Americana“ se nadšení intelektuálové a politici domnívali, že liberální demokracie, řád založený na pravidlech, volný trh a západní pojetí lidských práv budou vzkvétat v globálním měřítku. Tuto iluzi však zastínil neúprosný běh dějin. Druhá „dvacetiletá krize“ rozpoutala chaos, anarchii, nejistotu, krveprolití, věčné války a neortodoxní formy konfliktů. Několik regionů a států bylo pohlceno tektonickými otřesy následného zmatku a komplexní vzájemná závislost podnítila nárůst hrozeb spojených s vyhlídkami na nátlak, rozvrat, podřízení a dobytí. Pod vlivem tohoto zlověstného Zeitgeistu se znovu aktivoval přízrak strategického soupeření mezi velmocemi status quo a revizionistickými velmocemi.