Povedzte mi, ako sa to má skončiť
„Kedy sa to skončí?“ opýtala sa americká vojnová novinárka generálplukovníka ukrajinskej armády Olexandra Syrského, ktorý velí pozemným silám v ukrajinskej armáde.
„I don’t know,“ odpovedal stroho.
„Kedy sa to skončí?“ opýtala sa americká vojnová novinárka generálplukovníka ukrajinskej armády Olexandra Syrského, ktorý velí pozemným silám v ukrajinskej armáde.
„I don’t know,“ odpovedal stroho.
Žádné zbraně ani munice, které USA a jejich spojenci poskytnou Ukrajině, nebudou stačit, pokud Kyjev nezvítězí, řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmitrij Kuleba v pondělí 19. června 2023 v rozhovoru pro ukrajinskou televizi.
Až vyhrajeme, řeknu ‚zbraní bylo dost‘. Ale do té doby nebude stačit nic, ať už jich pošlou kolikkoli, protože pokud nedojde k vítězství, znamená to, že to nestačilo, řekl Kuleba.
Tento dokument zkoumá pravděpodobný vývoj ukrajinské války.
Budu se zabývat dvěma hlavními otázkami: Za prvé, je možná smysluplná mírová dohoda? Za druhé, která strana pravděpodobně vyhraje válku?
Povstání trvalo celý den: v pátek 23. června zavelel Jevgenij Prigožin svým jednotkám k tažení proti ministerstvu obrany do přes tisíc kilometrů vzdálené Moskvy. Do rána obsadily Rostov na Donu včetně velitelství jižního vojenského okruhu, do odpoledne minuly Voroněž, dosáhly Lipetsk tři sta kilometrů před Moskvou a cestou sestřelily šest helikoptér a jedno letadlo Ruské armády. Poté zavelel Jevgenij Prigožin k návratu.
Zřejmě pro mnohé neočekávaná hlášení a rozhodnutí (?) Prigožina vydat se z fronty na cestu do Moskvy a na její půlce vrátit se a současně (prý) přestěhovat se do Běloruska mi narušilo program jednání o placené práci a neplacené na nové knize – 77, a ničeho nelituji. Nevím, kolik telefonátů, sms a mailů jsem dostal na téma převratu. Na jeden jsem odpověděl poukazem na prvky britského designu akce, na druhý dotaz odpovídám jinak, než jsem zahlédl na internetu.
Diskuse o použití jaderných zbraní při preventivních útocích ze strany Ruské federace je stará a znovu se vzrůstající intenzitou oživuje, kdykoli Rusko, ve svém existenčním boji o suverenitu, sehraje na globální geopolitické scéně vedoucí roli.
Na druhé straně se zdá, že nedávný článek profesora Sergeje A. Karaganova Těžké, ale nutné rozhodnutí se dotkl mnoha citlivých míst, což motivovalo reakce a komentáře ze všech stran. Karaganov je vysoce postavený úředník VŠE (Vysoká škola ekonomická, v Rusku nechvalně známá svým liberálním ekonomickým postojem), přední historik a intelektuál, který vždy „bojoval“ s ruskými propagátory liberalismu.
Novinářka pracující pro O’Keefe Media Group hovořila s náborovým pracovníkem BlackRocku Sergem Varlayem – který jí řekl, že díky obrovským sumám peněz, kterými společnost na globálním trhu disponuje, může v podstatě řídit svět.
Po více než roce trvání ruské speciální operace se počáteční nadšení z tlaku Západu na Rusko rozplynulo. Namísto toho se nálada změnila v existenciální strach, vtíravé podezření, že [západní] civilizace může zničit sama sebe
Stanislav Novotný se ptá Jaroslava Štefce, jak probíhá červnová protiofenziva ukrajinských sil po více než roce trvajících dodávek zbraní, munice a výcviku.
Pane Běhunčíku: Poslední odstavec tesat do kamene.
Pan Rychlík u mne ztratil punc historika, když v televizním vystoupení o ukrajinských dějinách vynechal vyvraždění 70-ti tisíc Poláků ukrajinskými…
Cituji druhý odstavec projevu paní Lenky Procházkové : "Mnichovské trauma ale nelze vyléčit tím, že dnes budeme potomky Henleinovců objímat…
...připadne mi nemístné řešit tuto problematiku v kontextu nějakých 80 let soužití německých rodů s českou populací. Asi musíme počkat…
Jsem také pravoslavný a otce Fejsaka dobře znám. Je to jak píšete. Ale protože znám též zákulisí, mohu to doplnit.…